.adresář služeb

25 | 04 | 07

Terénní program CPPT

Streetworker má svou trasu

Napsali o nás (výběr z tisku): Pzeň - „Máte na chvíli čas? Představili bychom vám služby Centra pro protidrogovou prevenci a terapii.“ Takto vás mohou na ulici oslovit pracovníci terénního programu zmíněného centra. „Kromě kontaktu s lidmi drogově závislými oslovujeme v rámci programu prevence mladé lidi a představujeme jim naše služby. Pro případ, že by oni sami nebo někdo z jejich známých potřeboval naši pomoc,“ říká vedoucí terénního programu Michal Kandler.

Do terénu chodí tihle lidé -streetworkeři - ve dvou. To kvůli bezpečí. „Naše obchůzka trvá vždy čtyři hodiny,“ vysvětluje Kandler.

Streetworkeři chodí přibližně po stejné trase. „Máme v Plzni již vytipovaná místa, kde se můžeme s drogově závislými lidmi setkat. Začínáme většinou u hlavního nádraží a pak děláme okruh okolo centra, hodně chodíme do parků. Kromě téhle obvyklé trasy občas jdeme do nějakých barů nebo klubů,“ říká Kandler, který jako streetworker pracuje čtvrtým rokem.

Nejčastěji poskytovanou službou je tak zvaný výměnný program. „Ten slouží lidem, kteří jsou v aktivní fázi užívání. Za použité stříkačky jim dáme nové a zároveň od nás dostanou další materiál, vedoucí ke snížení rizik spojených s užíváním drog. Rozdáváme tedy například kondomy nebo náplasti,“ sděluje streetworker. Za měsíc se v terénu vymění až pět set injekčních stříkaček. S klientem je podle Michala Kandlera důležité navázat vztah. „Zpočátku opravdu pouze měníme materiál nebo pomáháme s praktickými věcmi. Postupem času začneme s klientem pracovat i motivačně. Nemá ale cenu ty lidi do ničeho nutit, hodně by to uškodilo našemu vztahu,“ zdůrazňuje Kandler.

Pracovníci terénního programu se setkávají i s tím, že si klienti chtějí pouze popovídat. „Pro většinu z nich jsme jediným kontaktem se světem bez drog. Pohybují se ve světě, kde je normální brát drogy a mají o sobě zkreslenou představu. Můžeme jim poskytnout pohled, který jim je nedostupný,“ tvrdí Michal Kandler.

Nejtěžší bylo podle jeho slov získat jistotu ve své profesi. „Je třeba znát spoustu věcí, týkajících se sociální, zdravotní nebo právní oblasti. Klienti potřebují někdy poradit a je dobré na ně působit jistým dojmem. To jsem získal až praxí, zároveň mi pomohlo, že jsem se o této oblasti hodně naučil,“ říká mladý muž.

Lidé, kteří pracují s drogově závislými, počítají s tím, že léčba závislostí je běh na dlouhou trať. „Jejich situace se nezmění ze dne na den, je proto třeba se radovat z maličkostí. Za úspěch můžeme považovat například to, když náš klient začne docházet do našeho kontaktního centra,“ prohlašuje streetworker.

Prvotním cílem terénního programu není drogově závislé vyléčit, ale navázat s nimi kontakt. Program Centra pro protidrogovou prevenci a terapii má ročně přibližně osmdesát klientů. „V pravidelném kontaktu jsme zhruba s polovinou z nich,“ upřesňuje Michal Kandler.

Terénní program nabízí služby také na některých hudebních festivalech či tanečních party. „I zde se zaměřujeme na snižování rizik. Pokud klient chce drogy brát, chceme mu pomoci, aby se poškodil co nejméně,“ vysvětluje Michal Kandler.

Streetworker má svou trasu, BARBORA NĚMCOVÁ, Mladá fronta Dnes, 23.04.2007