Oborový portál o nízkoprahových sociálních službách a zařízeních
 
.inzerce
05 | 03 | 18
Klub Beztíže
Kontaktní pracovník/ce
Klub Beztíže (nízkoprahový klub pro děti a mládež) při DDM Praha 3 - Ulita vypisuje výběrové řízení na pracovní pozici kontaktní pracovník/ice pro dět...
05 | 03 | 18
NZDM Futur
Kontaktní pracovník/ce

Organizace Šance pro Tebe, z.s. vypisuje výběrové řízení na pozici: Kontaktní pracovník s dětmi a mládeží v NZDM Futur 
Předpokládaný...
05 | 03 | 18
Terénní program pro rodiny
Sociální pracovník
Organizace Šance pro Tebe vypisuje výběrové řízení na pozici: Sociální pracovník pro práci s rodinou na Chrudimsku 

Předpokládaný nást...
05 | 03 | 18
Terénní program pro rodiny
Pedagogický pracovník v předškolce
Organizace Šance pro Tebe vypisuje výběrové řízení na pozici: Pedagogický pracovník v „předškolce“ pro sociálně znevýhodněné děti –...
05 | 03 | 18
Středisko Milíčův dům
Terénní sociální pracovník
Výběrové řízení na pozici Terénního sociálního pracovníka – Diakonie ČCE středisko Milíčův dům, Jaroměř

Náplň práce: 
...
Archiv >
 
 
 
Advertisement
HomeKlubyČlánkyO haluškách a slovenských klubech III.část

Další články klubu

02 | 03 | 07 Verze pro tisk

ČAS

O haluškách a slovenských klubech III.část

Závěrečná část reportážní trilogie Martiny Zimmermannové (Proxima Sociale) a Aleše Herzoga (ČAS, ex PVC Blansko) z Mezinárodnej konferencie o nízkoprahových programoch (6.-7.2.). První díl reportáže si můžete přečíst zde, druhou část zase tady.

Druhý den konference

(Aleš): Ráno začíná konference prezentací slovenských standardů NPDM. Jejich znění velmi vychází z našich materiálů (standardů pracovní skupiny NZDM) vytvářených od roku 2001. Na jednu stranu nás to těší, na stranu druhou si říkáme, proč slovenští kolegové neudělali odvážnější krok k vlastnímu uchopení metodiky. Jak se zdá, tak tíseň jak v oblasti financí, tak lidských zdrojů to v současnosti neumožňuje. Vždyť zatímco průměr na 1 klub v ČR je 3,2 úvazku pracovníka, v SR to nebude ani jeden úvazek. Proti našemu 1.200.000 na zařízení ročně (zdroj MPSV, 2007) je zde průměrný rozpočet klubu někde kolem 400.000 Kč.

(Martina): Další program pokračuje v dvou paralelní workshopech. Témata jsou: úloha církví v NZDM, Bariéry v NZDM – Proč klient nevyužívá nabízené služby, Slasti a strasti terénního pracovníka (Martina Zimmermannová) a Pravidla klubu v kontexte životního stylu cílové skupiny (Aleš Herzog).

K našemu potěšení se těchto workshopů účastní většinou pracovníci v přímé práci s klienty. Kvitujeme, že dorazilo i pár „úředníků“ z minulého dne, ale že většinu tentokrát tvoří právě kontaktní pracovníci.

Bariéry ze strany klientů

V workshopu Bariéry v NZDM, který vedla Míša Šopová (Mixklub) a Petra Hraňová (OZ Oddyseus) dostali účastníci za úkol zamyslet se nad potřebami klientů, se kterými mohou nízkoprahové služby pracovat, nad sítí, která je může zachytit a nad možnými bariérami, které jim brání potřebné služby využít.

Pravidla v kontextu životního stylu

(Aleš:) Jsem poměrně nejistý s tímto workshopem. Kolegové si jej vybrali z mého „lektorského portfolia“, nicméně je to téma, u kterého se kreslí grafy a i v ČR si dost frekventantů tohoto tématu stěžuje. Sociální pracovníci jsou totiž většinou velice rádi, že se s matematikou mohou rozloučit ihned po střední škole. Dělám tedy mírné úpravy, vytahuji některé zajímavé perličky (Pravidlo brazilské fily, něco z klubových konstelací, zákon o ovládání klubu). Na konci se dostáváme ke klubovým normám a řešíme věci velmi podobné jako v na kurzech v ČR. Možná s tím, rozdílem, že kolegové méně zakrývají své obtíže a nedostatky. U nás přece jen se na kurzech snaží účastníci držet „dekórum“ a nesdílet to nepříjemné, co se jim během práce děje. Jinak podle ohlasů se worshop docela povedl.

Martininy Slasti a strasti

(Martina): Worshop Slasti a strasti terénního pracovníka měl za cíl především výměnu zkušeností a diskusi nad kontroverzními tématy. Terénní programy na Slovensku se jen pomalu rozjíždějí. Existují zde organizace, které terénní práci již nějaký ten rok poskytují. Programy Harm Reduction jsou také v plenkách. Uvědomila jsem si zásadní rozdíly v legislačních podmínkách v ČR a na Slovensku. Slovenští kolegové byli velmi překvapeni, jaké pravidla máme např. při ohlašovací povinnosti. To, co se říkalo smutně, je skutečnost, že v současnosti terénní programy pracující v ČR s mládeží stagnují.

(Aleš): Po workshopu se Martina dočkala opět vřelých slov německého kolegy Mathiase i slovenských kolegů. Shodli jsme se, že je to pro nás hrozně nové. Přece jen na kurzech v ČR panuje spíše konformita „studeného čumáku“. Pokud jsou lidé spokojení, spíše to dají najevo ve zpětných vazbách, ale neřeknou to. Nestává se tak příliš často, že by někdo z frekventantů přišel říci svůj jak pozitivní, tak i negativní názor. Škoda, je to moc zajímavé a inspirativní.

Náboženství a NPDM

(Aleš): Téma náboženství a práce v nízkoprahových programech je na Slovensku velmi aktuální. Přece jen spjatí s křesťanstvím je „národní záležitost“, mnoho věcí je jinak než v ateistických Čechách.  Proto mne zarazilo, když v úvodu Tomáš Kováč (klub Kaspian, o.s. Nová náděj“) zmínil, že v současném návrhu slovenských standardů je obsažen (z našich starších standardů převzatý) zákaz šíření i podsouvání náboženství a spoluúčasti na rituálu. Jak se záhy ukazuje, tato formulace je přece jen poněkud na slovenské poměry tvrdá, a rozpoutává se diskuse, která ji má „uhladit“. Zdá se, že se tak nakonec daří. Mne k tomu napadlo, že se celá záležitost v podstatě hodně dotýká profesní etiky a že to celé nelze vyřešit jedním ustanovením. Stálo by za to, aby si slovenští kolegové řekli, co už je manipulace a neetické náboženské chování ke klientovi (např. klient přijde v životní krizi a první, co mu nabídnu je společná modlitba). Tedy hledat na konkrétních příkladech, kde je hranice. Další důležitý okruh je transparentnost – programy na náboženské bázi by to měli dávat svým klientům najevo, nikoliv být misií převlečenou za nízkoprahový program. Jak řekli správně slovenští kolegové v diskusi „to ať si radši rovnou zřídí řeholní řád“. Zajímavý byl názor dvou paní z úřadů. Nechápali, proč je to téma tak zásadní. Vždyť např. v domovech důchodců bývají pravidelně mše, a nikdo se nad tím nepozastavuje. Dovolím si přispět do diskuse tímto kontra názorem: „Každá sociální služba má vzhledem ke své cílové skupině citlivou oblast. Zatímco v domovech důchodců to může být zneschopňování a požadavek neadekvátní disciplíny (budíčky apod.), my pracujeme s dospívajícími lidmi, kteří jsou v období vytváření si názoru na svět. Proto je tato oblast citlivá. Slovenští kolegové na konci zdá se dospěli k rozumnému kompromisu, který mírně posouvá původní znění směrem k jejich realitě. Každopádně diskuse byla zajímavá a velmi živá!!!

Závěr a odjezd

Obědváme ve školní jídelně a loučíme s kolegy. Konference se vydařila, i když organizátoři očekávali větší sklizeň „konkrétních nabídek na dělbu práce na prosazování oboru“ ze strany svých kolegů z mimobratislavských klubů. Ale snad to přijde! Přejeme kolegům mnoho zdaru, loučíme se s Mathiasem a jedeme zpátky domů.


KOMENTÁŘE
Jméno Příspěvek
Martin Holis re danc
Danc co si o tom myslím...
martin holiš Jeste si prihodim

martin holiš NÁBOŽENSTVÍ A NPDM/NZDM:
Tak na tohle téma jsem docela čekal a dočkal jsem se! Mám pocit že tak jako se na slováky díváme jako na své "mladší bratry", kteří mají ve srovnání s námi ještě dlouhou a klikatou cestu před sebou, kterou jsme prošli a procházíme, tak v tomhle tématu - mám ten  pocit, rozhodně staršími bratry nejsme. Já osobně zastávám a razím ten názor, že jakékoliv náboženství a ideologie do programů sociálních služeb nepatří. A to i přesto, že zřizovateli jsou církve nebo náboženské společnosti, a taky přesto že spousta pracovníků (včetně mně) pochází z nějak "zatíženého" prostředí. Osobně velice striktně odděluji práci a soukromí. Do práce patří jakási neutralita až pluralita názorů které jsou hozené stejně. Do soukromí patří, pokud to co nás baví, a může to být zabarveno spoustou odstínů, tíhnutím k tomu nebo onomu. Je to otázka hranic. Když se vrátím k tomu že my v tomhle tématu dál nejsme, tak to vysvětlím pomocí otázek. Máte pocit že služby NZDM jsou ve všech programech nabízené tak, že pracovníci své názory nechávají doma? Máte pocit že některá NZDM u nás neposkytují služby tak, že pod rouškou sociální práce dělají misijní činnost?   Máte pocit že pracovníci mají jasně stanovené hranice v tom co je jejich „neutrální“ práce a co už jej jejich osobní věc, kterou si nechávají na doma? Jsem přesvědčený o tom, že TOHLE JE TÉMA neprobrané, a to přesto, že naše služby táhnou do svých řad, když to pořádně přeženu, dvě velké „zatížené“ skupiny: asociály ze subkultur a věřící různého kalibru. Hm?!

Zobrazit vše
Přidejte svůj komentář (*):   
Jméno (*):
Email (*):
URL:
Kolik je dva plus tři? (**)
Předmět (*):
(*) povinné údaje
(**) kontrolní antispamová otázka
BB help BB code formátování - nápověda
Pozor! Čtěte! Pravidla diskuse na portálu StreetWork.cz
 
.Home .Odborná sekce .Fórum TP .Otázky a odpovědi .Fotogalerie .Odkazy .Partneři .Mapa portálu
.Metodika .ČAS .Členství v ČAS .Vzdělávání .Konference .Týden klubů .Cena . . .RSS kanál .Odběr novinek emailem | ČAS © 2006 - 2022 | portal@streetwork.cz