15 | 02 | 18 
StreetWork.cz
Sociální situace mladých pohledem Charity
V Evropském domě v Praze se v úterý 13.
února od 11 do 15h konala odborná konference u příležitosti představení zprávy
Caritas CARES Report: Sociální situace v České republice pohledem Charity.
Konferenci pořádala Charita Česká republika ve spolupráci s Caritas Europa. Jaká
zjištění byla ve zprávě Caritas CARES 2017 (Caritas Actions Reinforce) v souvislosti
s chudobou a sociálním vyloučením prezentována?
Zpráva se zaměřila na mladé lidi, neboť ti na jednu stranu
představují budoucnost, zároveň jsou ale jedni z nejohroženějších. Pokud
jejich vstup do dospělosti poznamená špatný start, projeví se to ve zhoršené kvalitě
života i v dalších letech.
Sběru dat a kazuistik se vloni zúčastnilo 85
charitních sociálních pracovníků a pracovnic z terénu a cílovou skupinou
výzkumu byli mladí lidé ve věku 18-30 let. Jednalo se o uživatele charitních
služeb, tedy znevýhodněné mladé lidi.
Zadlužené děti
Jako největší problém těchto mladých lidí bylo definováno
zadlužení a předlužení. To vzniká jednak díky přenosu dluhů z rodičů na děti a z důvodu
nízké finanční gramotnosti, kdy se mladí lidé uchylují k nevýhodným půjčkám.
Vysoké exekuční srážky jsou jim pak překážkou v přístupu k práci.
Alena Vlachová v rámci projektu Děti bez dluhů poskytuje bezplatnou
právní pomoc dětem z dětských domovů s cílem zbavit tyto děti dluhů
způsobených jejich rodiči.
Děti v České republice mají dluhy v řádech deseti
i sta tisíců korun. Některé dluhy vznikají už s okamžikem narození dítěte.
„Jde o systémový problém,“ upozorňuje Alena Vlachová na mezery v legislativě.
Exekuce, které řeší, jsou nejčastěji vymáhané pokuty za jízdy načerno v MHD,
nezaplacené poplatky za komunální odpad či dluhy na nájemném.
Jak může dítě dlužit na nájemném? „Stává se to, když nájemce
bytu zemře a nájemní smlouva přechází na všechny osoby, které se zesnulým bydlely
v bytě. Zákon nepamatuje na to, že tam bydlí i děti. Pokud rodiče neplatí
nájemné, společně a nerozdílně je vymáháno i od dětí,“ vysvětluje advokátka.
Časté jsou také dluhy u zdravotních pojišťoven či neplněné
smlouvy s mobilními operátory. Nezřídka si totiž rodiče na jméno dítěte sjednají služby, které neplatí. Okamžikem osmnáctých
narozenin pak dítěti přijde rozhodnutí o exekuci a bez vlastního přičinění se ocitá
v dluhové pasti.
Hlavní příčinou těchto dluhů jsou v prvé řadě rodiče,
dále je to nedokonalé legislativa a selhání soudů v jednotlivých případech.
„Dětem má být zajištěno, aby jejich práva byla důsledně chráněna, má jim být
stanoven opatrovník, ale naše soudy tak nepostupují. Ani v jednom případě,
který jsem řešila, neustanovil soud dítěti advokáta na náklad státu,“ dodává
Vlachová, jíž následné řešení jednoho takové případu zabere 3 roky.
Dědičná chudoba
Přenos chudoby na mladé lidi je alarmující skutečností.
Hlavní příčinou chudoby přetrvávající mezi generacemi je, že tito mladí lidé
nemají reálnou představu o jiných způsobech života a chybí jim pozitivní vzory,
takže ve skutečnosti nevědí, jak svou situaci zlepšit.
Mezi nejohroženější skupinu patří mladí lidé ze sociálně
vyloučených lokalit a mladí lidé opouštějící ústavní výchovu. Ti jsou velmi
zranitelní a snadno se ocitnou v bytové nouzi. Mladí lidé bez domova pak
čelí kumulativním problémům a jsou tak vystaveni vyššímu riziku extrémní
chudoby, života na ulici nebo v dočasných ubytovacích zařízeních, což
následně vede ke špatnému fyzickému i psychickému stavu, drogové závislosti,
diskriminaci atd.
Pro zajištění dostupného bydlení přitom v ČR nejsou
vytvořena účinná opatření. Majitelé nemovitostí často diskriminují určité
znevýhodněné skupiny, především Romy a rodiče samoživitele, u nichž se obávají
problémů s placením nájemného.
Samoživitelky a samoživitelé jsou navíc diskriminování i na
trhu práce – zejména v zaměstnáních s nižší kvalifikací zaměstnavatelé
nejsou nakloněni flexibilním pracovním úvazkům. Výživné na děti ze strany
druhého rodiče až ve 40% případů není řádně placeno a vymáhání je většinou
neúspěšné, což mnoha rodičům samoživitelům způsobuje vážné finanční problémy.
Přechod mezi chudobou a standardním životem je tenký
Přestože oficiální statistiky v ČR nevypadají oproti
evropským číslům tak hrozivě (nezaměstnanost mládeže v ČR je 7,1% oproti
průměru EU 14,7% zatímco 16,7% mladých lidí v ČR je ohroženo chudobou,
průměr EU je 28,1%), ředitel Charity česká republika Lukáš Curylo varuje, že
skutečnost není tak růžová, jak se na první pohled může zdát: „Přechod mezi
chudobou a standardním životem je velmi tenký. Na hranici je u nás mnoho rodin
a mnoho lidí, které do statistiky v rámci evropského srovnávání nemůžeme
zahrnout. Není to tak pěkné, jak to vypadá.“ Lukáš Curylo dále poukázal na to,
že počet lidí, co mají exekuce, se nesnižuje, ale stále narůstá.
Klíčová je přitom otázka bydlení a práva na střechu nad hlavou.
„Je velice málo chráněných bytů ve vlastnictví měst, lidé čekají několik let, než
byt dostanou a jediná varianta je soukromý nájem. To znamená, že člověk musí
být dva roky v azylovém domě a každý měsíc tam ušetřit dva tisíce korun,
aby na takový nájem dosáhl. To je samozřejmě mimo jeho možnosti, což je
celoevropský problém.“ Uvedl generální sekretář Caritas Europa Jorge Nuño Mayer
k problematice absence dostupného sociálního bydlení.
Upozornil také na novodobý trend tzv. SINKES – single income,
no kids – kdy mladé páry zůstávají bezdětné z důvodu nedostatečného
finančního zajištění. Tento jev má dopad na demografickou situaci a porodnost v
celé Evropě.
Jorge Nuño Mayer dále vyzval sociální pracovníky, aby
vyprávěli o své práci a sdíleli konkrétní případy z praxe a aby tak podnítili
politiky k jednání.
„Je falešná představa, že mladí lidé, když se budou snažit,
tak to zvládnou. Chceme apelovat na zákonodárce, aby přijali nutné legislativní
změny, protože jsou pro českou společnost velmi potřebné. Ačkoli aktuální politická
situace v ČR nás znevýhodňuje, tyto věci jsou velmi urgentní.“ Dodala jedna z autorek
Caritas CARES 2017, sociální analytička Martina Veverková.
Podle koordinátorky pro sociální oblast a spoluautorky Caritas CARES 2017, Ivy Kuchyňkové z Charity Česká republika by tyto
legislativní změny měly spočívat v plné ochraně dětí a nezletilých před
vznikem zadlužení a před exekucí. Oddlužení by mělo být zpřístupněno většímu počtu
lidí, všem, kdo o ně projeví zájem. Dospělé dlužníky je třeba motivovat k práci
navýšením minimální nezabavitelné částky a zároveň navýšením minimální mzdy,
která by měla být výrazně vyšší než sociální dávky. Problematické je také
posuzování členů domácnosti při stanovení dávek v hmotné nouzi. Příjem potomků,
kteří si najdou práci, by do něj být zahrnován neměl. Situace v ČR vyžaduje
zákon o sociálním bydlení a zákon o sociálním podnikání, které zde chybějí. Velikou
pomocí pro rodiče samoživitele by pak bylo zavedení zálohového výživného. Zdroje:
- KUCHYŇKOVÁ, I., VEVERKOVÁ, M. Caritas CARES 2017. Chudoba a sociální vyloučení mladých lidí. Zpráva o situaci v České republice.
- KUCHYŇKOVÁ, I. Caritas CARES Report: Sociální situace v České
republice pohledem Charity: Kam
postoupily priority vytyčené ve zprávě Caritas CARES 2015? [přednáška].
Praha: Charita Česká republika et Caritas Europa, 13. února 2018.
- VEVERKOVÁ, M. Caritas CARES Report: Sociální situace v České
republice pohledem Charity: Představení
zprávy Caritas CARES 2017: Chudoba a sociální vyloučení mladých lidí. [přednáška].
Praha: Charita Česká republika et Caritas Europa, 13. února 2018.
- VLACHOVÁ, A. Caritas CARES Report: Sociální situace v České
republice pohledem Charity: Problematika „dětských
dluhů“. [přednáška]. Praha: Charita Česká republika et Caritas Europa, 13.
února 2018.
Související odkazy:
|