.adresář služeb

27 | 06 | 17

Jsou klienti NZDM opravdu rizikovější?

Dospívání je mimo jiné typické tím, že se začínají poprvé objevovat, ale také rozvíjet různé formy rizikového chování. Někteří ho tak mohou považovat v tomto období za normální, nic to ale nemění na tom, že rizikové a problémové chování je většinovou společností vnímané jako nevhodné, ohrožující a nebezpečné jak pro aktéry tohoto jednání, tak pro okolí. To je důvod, proč je prevence rizikového chování prioritou pro politiku veřejného zdraví. NZDM – jako jediná sociální služba určená přímo pro dospívající, resp. pro rizikovou mládež – představuje místo, kde mají takoví jedinci možnost zažít, že odborná pomoc dospělých a jejich zájem na změně rizikového chování nemusí být vždy omezující, dozorující a normativní. Nástrojem k získání takové zkušenosti je variabilita v prostředcích a postupech práce. Proto je důležité obor nízkoprahových služeb dále rozvíjet, k čemuž přispívá i realizace odborných výzkumů. O jeden takový se v rámci studia psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci pokusila Mgr. Vanda Zemanová.

Většina dosavadních výzkumů týkajících se problematiky NZDM se zaměřuje na prevenci rizikového chování, metody práce či na osobnost pracovníků. Jací ale doopravdy jsou „naši“ klienti, kterým je služba určená? Chovají se opravdu rizikověji, než běžná populace? Pokud ano jsou i přesto v životě spokojenější nebo ne? Jak sami sebe hodnotí? Tyto otázky vedly autorku k  realizaci celorepublikového výzkumu, jehož cílem bylo zjistit míru propojenosti „fenoménu dospívání“, resp. rizikovému chování s fenomény pozitivní psychologie – životní spokojenosti a sebehodnocení, jejichž zvyšování má vliv na míru efektivity služby NZDM. Zjištění vyplývající z realizovaného výzkumu mohou být podkladem pro metodiku případové práce s klientem, která by vycházela z aplikace jednoduchých screeningových psychodiagnostických metod. Výzkumu se zúčastnilo 509 klientů ze 40 NZDM ze všech krajů ČR a 450 žáků základních a středních škol.

Celý text čtěte zde: Jsou klienti NZDM opravdu „rizikovější“ než běžná populace dospívajících? (pdf)