Oborový portál o nízkoprahových sociálních službách a zařízeních
 
.inzerce
05 | 03 | 18
Klub Beztíže
Kontaktní pracovník/ce
Klub Beztíže (nízkoprahový klub pro děti a mládež) při DDM Praha 3 - Ulita vypisuje výběrové řízení na pracovní pozici kontaktní pracovník/ice pro dět...
05 | 03 | 18
NZDM Futur
Kontaktní pracovník/ce

Organizace Šance pro Tebe, z.s. vypisuje výběrové řízení na pozici: Kontaktní pracovník s dětmi a mládeží v NZDM Futur 
Předpokládaný...
05 | 03 | 18
Terénní program pro rodiny
Sociální pracovník
Organizace Šance pro Tebe vypisuje výběrové řízení na pozici: Sociální pracovník pro práci s rodinou na Chrudimsku 

Předpokládaný nást...
05 | 03 | 18
Terénní program pro rodiny
Pedagogický pracovník v předškolce
Organizace Šance pro Tebe vypisuje výběrové řízení na pozici: Pedagogický pracovník v „předškolce“ pro sociálně znevýhodněné děti –...
05 | 03 | 18
Středisko Milíčův dům
Terénní sociální pracovník
Výběrové řízení na pozici Terénního sociálního pracovníka – Diakonie ČCE středisko Milíčův dům, Jaroměř

Náplň práce: 
...
Archiv >
 
 
 
HomeKlubyČlánkyPodněty ČAS k povinnostem poskytovatelů

Další články klubu

18 | 11 | 14 Verze pro tisk

ČAS

Podněty ČAS k povinnostem poskytovatelů

Česká asociace streetwork předala MPSV podněty ke změnám povinností poskytovatelů sociálních služeb.

V současné době probíhají diskuse k velké novele zákona o sociálních službách, která má za cíl zjednodušit systém sociálních služeb. V rámci diskusí k povinnostem poskytovatelů sociálních služeb, resp. k § 88 zákona o sociálních službách, který je stanovuje, jsme MPSV předložili návrhy změn, které by pomohly systém sociálních služeb kultivovat, a zajistili dostupnost sociálních služeb pro osoby, kterým jsou služby často upírány. MPSV přislíbilo, že s našimi podněty bude dále koncepčně pracovat.

Jde o úpravu 3 povinností, které poskytovatelé sociálních služeb mají a které stanovuje zákon 108Sb. o sociálních službách v platném znění (dále ZSS) v §88 v písmenech b), g) a k). V dalším textu kurzívou tyto povinnosti předkládáme a tučně zvýrazňujeme změny, které by věc, pomohly řešit. Po uvedení tohoto nového znění povinnosti následuje komentář se zdůvodněním daného návrhu.

Předkládáme Vám také tyto návrhy k další diskusi i s výzvou k zapojení do expertních skupin v rámci projektu Inovace kvality k revizi standardů kvality sociálních služeb, povinností poskytovatelů a v rámci projektu Podpora procesů v sociálních službách nastavení spolupráce SPOD a sociálních služeb.

§88, pís. b)
Informovat zájemce o sociální službu o způsobu projednání a hodnocení jeho žádosti a o všech povinnostech, které by pro něho vyplývaly ze smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby, a to způsobem pro něj srozumitelným,

ilustrační fotoUkazuje se, že hodnocení žádosti osoby (a zejména jejích potřeb, záměru, osobního cíle atp.) je důležitou součástí dobré praxe při jednání se zájemcem o službu. Že se něco hodnotí, vyplývá i implicitně z textu ZSS, kdy poskytovatel může odmítnout osobě poskytnout službu, o kterou žádá. A pokud někdo o něco žádá, tak je ta tato žádost hodnocena. Až na základě tohoto hodnocení, že to pro zájemce není to pravé, jej poskytovatel může odmítnout. Poskytovatel tedy musí hodnotit, zda službu, o kterou osoba žádá, vůbec poskytuje, zda má volnou kapacitu atp.

V praxi se hodnocení žádosti takového klienta může zvrhnout v to, že osoba je vyloučena z cílové skupiny a to nějakým diskriminačním způsobem mimo rámec zákona, třeba že osoba nemá důchod, v lepším případě poskytovatel využije b) - nemá kapacitu. Anebo na základě účelově šablonovité lékařské zprávy, kde je uvedeno, že zájemce v minulosti užíval alkohol, drogy, nebo měl kontakt s psychiatrií, nebo byl ve výkonu trestu (jedno kdy to bylo nebo jak dlouho abstinuje), vykouzlí zjištění, že „chování osoby by z důvodu duševní poruchy závažným způsobem narušovalo kolektivní soužití“ (jak je uvedeno v § 36, pís. c) vyhlášky). Zaobalí se to jako stanovisko GerontoTýmu nebo assesmant centra, což bývá struktura uvnitř organizace, která rozhoduje o přijetí, má kolektivní povahu a tím pádem členové mají malou osobní odpovědnost.

V praxi se to může posoudit od stolu a ani se se zájemcem nevidět, zažil jsem to vícekrát. Proto by tu povinnost bylo dobré rozšířit, aby poskytovatel dopředu objasnil, jak bude žádost projednána a hodnocena, ještě než zájemce žádost předloží. Dobrá praxe pobytových služeb by pak měla generovat proces, kdy po přijetí žádosti je provedeno sociální šetření, na kterém se hodnotí na základě žádosti a lékařské zprávy potřeby zájemce a ne nic jiného. A ideálně by na sociálním šetření měl být sociální pracovník se svým ojedinělým posláním chránit lidskou důstojnost zájemce ve smyslu připravovaného profesního zákona.

A pokud stávající praxi nebudeme reflektovat, znamená to, že budeme rezignovat na sociální začleňování, protože právě integrace různých znevýhodněných sociálních skupin obyvatelstva je pro sociální služby velice důležité téma.

Rád bych ještě zopakoval, že v tomto smyslu zcela chybí osvěta sociálních pracovnic péčových služeb o možnostech úhrady za uživatele prostřednictvím systému pomoci v hmotné nouzi, péči o lidskou důstojnost navzdory.

§88, pís. g)
vést evidenci a dokumentaci zájemců o sociální službu, se kterými nemohl uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v § 91 odst. 3, písm. b),

Pokud to poskytovatel pojme takto, jak je výše popsáno, i když bude mít sebelépe popsány střety zájmů, nemusí odmítnutí takového zájemce evidovat? Proč? Takto by to bylo snadno kontrolovatelné. V praxi se to obrací proti lidem, kteří se neumějí tak bránit a jsou poškozována jejich práva, která jsou jistě vyšší hodnotou, než administrativní zátěž, kterou to přinese.

§88, pís. k)
neprodleně písemně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností uvedenému v § 92 písm. a) ukončení poskytování pobytové sociální služby a služby sociální péče osobě, která se může bez další pomoci a podpory ocitnout v situaci ohrožující její život a zdraví, pokud tato osoba s takovým oznámením souhlasí.

V zásadě znamená přidání povinností pro azylové domy, domy na půl cesty a terapeutické komunity. Proč by o těchto lidech obecní úřad obce s rozšířenou působností vědět neměli? Já myslím, že je dobré klienta, když mu ukončuji pobyt (v prevenci nejspíš sankčně) aby měl informaci kam dál (se souhlasem) a oni o něm věděli. Jak mají obce řešit sociální bydlení, když nevědí, kolik osob ho potřebuje. Takhle by se o těch lidech v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti vědělo. A nejde jen o poskytnutí bytu. Obce mají spoustu možností, jak občanům pomoci. Setkal jsem se i s tím, že dali matce půjčku na kauci, přístup je různý, ale důležité je obcím jejich existenci připomínat.

Budeme rádi za jakýkoliv další podnět nebo námět k systémovým změnám v sociálních službách. Pokud se chcete zapojit jako experti do činností na připravované legislativě, využijte výzvy v následujících odkazech:

Výzvy najdete na těchto odkazech:

Jakub Šlajs
Česká asociace streetwork

 

KOMENTÁŘE
Jméno Příspěvek
Jakub Šlajs Proč překvapující
Tomáš Žák překvapující obsah
Zobrazit vše
Přidejte svůj komentář (*):   
Jméno (*):
Email (*):
URL:
Kolik je dva plus tři? (**)
Předmět (*):
(*) povinné údaje
(**) kontrolní antispamová otázka
BB help BB code formátování - nápověda
Pozor! Čtěte! Pravidla diskuse na portálu StreetWork.cz
 
.Home .Odborná sekce .Fórum TP .Otázky a odpovědi .Fotogalerie .Odkazy .Partneři .Mapa portálu
.Metodika .ČAS .Členství v ČAS .Vzdělávání .Konference .Týden klubů .Cena . . .RSS kanál .Odběr novinek emailem | ČAS © 2006 - 2020 | portal@streetwork.cz