.adresář služeb

06 | 10 | 14

StreetWork.cz

Otázky a odpovědi před volbami

Oslovili jsme politiky na téma jejich záměrů v oblastech: drogy, lidé bez domova a mládež v Praze. Z oslovených stran reagovali pouze KSČM, ČSSD a TOP 09 a Hnutí pro Prahu (SPROP). Nereagovali: Úsvit, ODS, Strana zelených a ANO. Kromě obecně politických stran jsme oslovili speciálně lokálního politika Karla Šplíchala, který na plakátech v Nuslích slibuje vyhnání narkomanů od škol.

Jaké jsou aktuální problémy v oblasti zneužívání návykových látek v Praze a jejich možná řešení, která budete prosazovat?"

Marta Semelová, KSČM: Nejen v Praze je problém užívání návykových látek velmi závažný. Varující jsou údaje, z nichž vyplývá snižující se věk uživatelů. Proto považuji za velmi důležitou prevenci. V zájmu úspěšného působení by měly koordinovaně postupovat školy a další vzdělávací instituce, zdravotnické a sociální organizace, bezpečnostní složky, kulturní zařízení, média ad. Zakázat chceme reklamu na alkoholické a tabákové výrobky. Výrazněji chceme podpořit terénní práce mezi drogově závislými a bezprostředně ohroženými, stejně tak, jako doléčovací centra. Zaměřit se chceme na odhalování a trvalé potírání drogové dealerské sítě.

Petr Dolínek (ČSSD): V Praze opakovaně stoupá počet osob užívajících a na návykových látkách závislých. Za jedno z řešení považuji posílení efektivní sítě služeb poskytovaných těmto osobám. Zároveň nelze opomíjet také roli primární prevence v dané oblasti, kterou nyní vnímám obecně jako nedostačující.

Karel Šplíchal, ČSSD Praha 4: Na tuto otázku nelze odpovědět stručně. Odpovědi na Vaše otázky jsou obsaženy podrobně v koncepčním a obsáhlém materiálu Protidrogová politika hlavního města Prahy na období 2014 až 2020, který tvořily a připomínkovaly desítky odborníků v této oblasti, a který schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy usnesením č. 37/24 ze dne 27. 3. 2014.

Z mého osobního pohledu občana a zastupitele městské části je největším problémem s aplikací drog spojená další trestná činnost v širším okolí, krádeže v obchodech, napadání občanů, hygienická rizika. Četné podněty občanů hovoří samy za sebe. Tyto problémy s narkomany narůstají do rozměrů, které občané žijící v daných lokalitách, již nejsou ochotni akceptovat.

V rámci řešení kladu akcent především na primární prevenci, to znamená, aby mladí lidé drogy nebrali, aby třeba více sportovali.

TOP09 Praha: Prioritou je účinná spolupráce sociálních pracovníků obcí s neziskovým sektorem, který je klientům obvykle nejblíže a umí s nimi účinně pracovat. Prosazujeme stavbu tzv. „šleháren“, v této oblasti jsme vyvinuli iniciativu, která ale naráží na nesouhlas městských částí. Ty odmítají mít tyto objekty ve svých katastrech. Povedeme jednání, která povedou k vyřešení současné patové situace.

Mgr. Radka Hrstková, SPROP: Připravíme novou městskou koncepci prevence kriminality a podpoříme preventivní aktivity zaměřené na pouliční kriminalitu, na kriminalitu mládeže a násilí páchané na seniorech. Přispějeme tak k zajištění většího pocitu bezpečí ve městě, zejména cestou prosazování účinného systému prevence kriminality a sociálně patologických jevů. Podpoříme preventivní programy v mateřských a základních školách a klubech pro seniory.

Jak se díváte na problematiku osob bez přístřeší v Praze? Jaké jsou aktuální problémy a jejich možná řešení, která budete prosazovat?

Marta Semelová (KSČM): Velká část lidí bez přístřeší se do své situace dostala ne vlastní vinou. Přišli o práci, neměli na zaplacení nájmu a dalších nákladů na bydlení, na zaplacení složenek, dostali se do dluhové spirály a skončili na ulici. Jiní sice měli práci, ale za tak nízkou mzdu, že dopadli stejně. Ohroženi jsou další také skupiny lidí, jako senioři, samoživitelky, nemocní, mladí lidé opouštějící dětské domovy. V prvé řadě je nutno zaměřit se na příčiny. To znamená předcházet tomu, aby se lidé do této situace dostali. Podporovat proto budeme vytváření pracovních míst, výstavbu startovacích bytů se sníženým (sociálním) nájemným, azylových domů, domů pro seniory a dlouhodobě nemocné. Vytvořena musí být záchranná sociální síť a síť bezplatných právních poraden. Přijmout se musí i opatření pro ty, kteří už na ulici jsou. Podporovat budeme rozšiřování kapacit nocleháren a azylových zařízení s resocializačními programy (práce + bydlení) k návratu lidí bez přístřeší do společnosti, zdravotnických zařízení, ale také terénní sociální služby, které považujeme za velmi důležité.

Petr Dolínek (ČSSD): Praha jakožto hlavní město obecně přitahuje lidi bez domova, takže jsou jejich počty v Praze ve srovnání s jinými městy vysoké. Jako u předchozí otázky, považuji za nutné podporovat účinné programy a služby pro bezdomovce, včetně programů zaměřených na osoby z obyvatel Prahy, které jsou bezdomovectvím ohrožené (speciální odborné poradenství). Zároveň bych také kladla důraz na to, aby docházelo k rovnoměrnému rozložení sítě těchto služeb u jednotlivých městských částí, což se vlastně vztahuje i k otázce č. 1.

Karel Šplíchal, ČSSD Praha 4: Praha, jako každé velkoměsto, je z mnoha důvodů magnetem pro osoby bez přístřeší. Jde o problém jako lidstvo samo. Své „bezdomovce“ měla historicky každá společnost, každé větší město. Řešení je podobně složité jako u drogové závislosti. Není jednoduchých návodů. Za největší problém osobně považuji hledisko zdravotně hygienické. Nejvíce se zaměřuji na téma „resocializace“ těchto lidí, tj. na jejich opětovné zapojení do běžného života a zejména na získání pracovních návyků u těch, kteří mají o zapojení do společnosti zájem, ale sami si neumějí pomoci. Část z těchto lidí však nemá o „návrat“ zájem a zůstávají dobrovolně navždy na okraji společnosti. Byli a jsou součástí subkultury velkoměst všude na světě.

TOP09 Praha: Problematiku lidí bez přístřeší není možné řešit tak, že se tito lidé odvezou někam za Prahu, jak navrhoval bývalý radní Jiří Janeček, mylná je idea, že je dostaneme z ulic, jak říká ČSSD. Spolupracujeme v této oblasti s charitativními organizacemi, pro lidi bez přístřeší jsme postavili na území Prahy dvě azylová centra a umývárnu. Potřebné je řešit tuto problematiku zejména v zimním období -v mrazech. Letos v zimě jsme zavedli cílený projekt, kdy dobrovolníci oslovovali lidi bez přístřeší ve vozech MHD, poskytli jsme jim ošetření, hygienickou péči a zajistili jsme možnost přespání. Zajistili jsme tak i důstojné cestování v MHD. Ročně vyčleníme na tuto problematiku 60 milionů korun.

Mgr. Radka Hrstková, SPROP: Vytvoříme další programy sociální pomoci a integrace sociálně vyloučených obyvatel a budeme aktivně řešit problematiku bezdomovectví v Praze, kterou vnímáme jako dlouhodobě zanedbanou.

Jak se díváte na problematiku dětí a mládeže ohrožených sociálně patologickými jevy v Praze? Jaké jsou aktuální problémy a jejich možná řešení, která budete prosazovat?"

Marta Semelová (KSČM): Zaměříme se na prevenci kriminality, alkoholismu, kouření, gamblerství ad.(viz odpověď na první otázku) ve spolupráci různých složek. Jsme pro zákaz reklamy na alkoholové a tabákové výrobky a pro nulovou toleranci k hazardu. Podporovat chceme mimoškolní činnost dětí a mládeže, která by měla být finančně dostupná pro všechny. Otevřít veřejnosti chceme školní hřiště a další školní prostory pro zájmovou a sportovní činnost.

Petr Dolínek (ČSSD): Vámi uvedená oblast si zaslouží pozornost i s ohledem na odpověď k 1. otázce, a to posílení primární prevence se zaměřením zejména na problematické okruhy jako je např. násilí a šikana, záškoláctví, kyberšikana a v neposlední řadě užívání návykových látek, zejména alkoholu a tabáku. Opět si dovolím klást důraz na efektivní programy, kdy považuji za nutné vydefinovat ty, které jsou skutečně účinné (nástroje na to dnes již existují - systém certifikací) a následně je prosazovat do škol a školských zařízení. Zároveň v dané oblasti postrádám silnější koordinaci s jasným vydefinováním rolí jednotlivých aktérů.

Karel ŠplíchaI, ČSSD Praha 4: K této otázce - stejně jako k předešlým - musím konstatovat, že nelze odpovědět krátce. Jde o komplexní problém, který sám o sobě by vydal na mnoho odborných studií. Stejně jako v předešlých případech jsem zastáncem především primární prevence. Je mnohem levnější a daleko účinnější nežli metody represivní a náprava následků. Za jednu z nejúčinnějších metod prevence sociálně patologických jevů považuji sport, který je jedním z nejsilnějších sociálně preventivních a integrujících fenoménů. Sport, zejména sporty kolektivní, je však u nás katastrofálně podfinancován, což dlouhodobě prohlubuje sociálně nežádoucí jevy a způsobuje obrovská zdravotní rizika plynoucí z nedostatku pohybu. Investice do sportu jsou daleko výhodnější a menší, nežli náklady na represi a léčení důsledků nedostatku zdravých pohybových aktivit. To jsou fakta mnohokrát ověřená nejen studiemi, ale i praxí ve vyspělých západních zemích.

TOP09 Praha: Mezi dětmi a mládeží je třeba jednoznačně podporovat a posilovat práci nevládních organizací zaměřených na prevenci rizikového chování, nejde jen o drogy, velkým problémem je zneužívání alkoholu, šikana, patologické hráčství, počítačové hry etc. S tím ale souvisí posilování kompetencí škol a vzdělávání pedagogů.

Značné úsilí věnované primární protidrogové prevenci v 90. letech a na přelomu století přineslo výsledky. Můžeme to ukázat například na tom, že se nám zvyšuje věk uživatelů drog.

V poslední době začala řada škol soustředit svoji pozornost spíše na hrozbu narušených sociálních kontaktů. Především pak na skryté a identifikované projevy šikany. Na drogy je dnes upřeno méně pozornosti a existuje tak reálné nebezpečí, že celé věkové skupiny se mohou opět stát snadnou obětí drog, jako tomu bylo v první polovině 90. let.

Musíme vycházet z aktuálních průzkumů a vědeckých poznatků a zahrnout je do nových forem a metod práce s dětmi v primární prevenci.

Nezbytná je spolupráce akademických pracovišť, nestátních neziskových subjektů působících v terénu, škol, krajů i obecních samospráv. Rozhodně se nevyplácí rostoucí tolerance dospělých začínající u shovívavého přihlížení, jak děti kouří a pijí alkohol. Zajímavý a zároveň nadějný je ovšem fakt, že tento stav už vadí i mnohým náctiletým. Prevence je sice náročná, ale levnější a účinnější než následná represe. Pro předcházení patologickým jevům považujeme za podstatný rozvoj možností volnočasových aktivit dětí a mládeže, nejen v sociálně vyloučených lokalitách, tedy práce s dětmi a mladistvými v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež, zájmových skupinách a kroužcích apod. Důležitý je také rodičovský vzor, proto jsme prosazovali nutnost pravidelného režimu nepracujících rodičů formou veřejné služby, aby děti v sociálně vyloučených lokalitách znaly standardní denní režim. V tomto úsilí chceme pokračovat.

Mgr. Radka Hrstková, SPROP: Připravíme novou městskou koncepci prevence kriminality a podpoříme preventivní aktivity zaměřené na pouliční kriminalitu, na kriminalitu mládeže a násilí páchané na seniorech. Přispějeme tak k zajištění většího pocitu bezpečí ve městě, zejména cestou prosazování účinného systému prevence kriminality a sociálně patologických jevů. Podpoříme preventivní programy v mateřských a základních školách a klubech pro seniory.

Podpoříme využití potenciálu mateřských a rodinných center a kontaktních bodů pro rodinu, neboť jde o základní opory komunikace s rodinou, které slouží jako forma prevence.

Další dvě otázky jsme položili pouze panu Šplíchalovi na základě jeho textu

Má být v Praze realizována substituční léčba závislosti na návykových látkách?

Karel Šplíchal, ČSSD Praha 4: Pokud se odborníci na drogovou problematiku shodnou na tom, že je to cesta, jak snížit počet narkomanů a zahraniční zkušenosti to potvrdí, tak ano. To však neznamená, že „centra substituční léčby“ by se měla stát přítěží pro obyvatele žijící v okolí těchto center.

Co je pro Vás méně obydlená oblast Prahy? Můžete uvést příklad?

Karel Šplíchal, ČSSD Praha 4: V mém článku, na který v této souvislosti poukazujete, nehovořím o „méně obydlených oblastech Prahy“. Píši o hustě obydlených lokalitách, kde drogy ohrožují bezpečnost a pořádek našich občanů. Domnívám se, že pro umístění různých center, kde se budou soustřeďovat lidé drogově závislí, jsou především nevhodná místa, kde je převažující bytová funkce a školy. Vhodnější jsou místa, kde je zajištěna možnost zdravotního i bezpečnostního dohledu a působení centra nebude tolik obtěžovat a ohrožovat rezidenty. Jsem přesvědčen, že vhodné prostory lze nalézt třeba při velkých areálech nemocnic, které umožňují logisticky oddělit provoz centra, např. areály nemocnic v oblasti Karlov - Albertov (kde má tento typ zařízení tradici a dobré zázemí), Na Slupi, nebo Bulovka a podobně. Jistě by se našla i další místa, ovšem vždy by měla respektovat minimální zásah do bezkolizního občanského soužití.

Připravil: Aleš Herzog, www.individualniplanovani.cz