16 | 10 | 13
StreetWork.cz
Volby: Drogy a lidé bez přístřeší
Zeptali
jsme se politických stran na jejich názory na oblasti, v nichž se pohybují
nízkoprahové služby. Odpověděly tyto politické strany: ČSSD (Michaela Marksová
Tominová), Hnutí ANO (Jana Hanzlíková), ODS (Lenka Kohoutová), KDU-ČSL (Jan
Bartošek), KSČM (Jiří Dolejš), SPOZ (Vladimír Kruliš), Strana Zelených (Jan
Žáček), TOP 09 (Martina Týblová).
Jak
vnímáte problematiku závislostí na drogách u občanů ČR? Jaké jsou aktuální
problémy a jejich možná řešení, která budete prosazovat?
ČSSD:
„Pro uživatele jsem především pro prevenci, zejména na školách, pro represi
jsem především v případě drogových dealerů. Pro děti a mladé lidi mi připadá
nejúčinnější besedovat s lidmi, kteří byli/jsou závislí, v kombinaci s nějakým
velmi realistickým dokumentárním filmem. Podle mého názoru se za posledních
vlád preventivní akce naprosto zanedbaly, z médií to vypadá, jakoby drogy u nás
problém nebyly… Jinak do nich počítám i alkohol a cigarety a co se týče
kouření, jsem pro úplný zákaz v restauracích.“
Hnutí
ANO: „Problematiku závislosti na drogách vnímáme jako jedno z aktuálních témat,
kterým je třeba se zabývat. Jsme přesvědčeni, že je úkolem státu aktualizovat
protidrogovou politiku, tak, aby odpovídala potřebám terénu. Za stěžejní
považujeme vytvoření koncepce, která bude klást důraz na preventivní přístup, ale
zároveň zaručí provázanost a prostupnost péče a služeb v rámci sekundární a
terciální prevence.
Aktuální
problémy:
- špatná
dostupnost zdravotnické péče pro osoby drogově závislé (především v případech,
kde je spojeno i s bezdomovectvím)
- problém
s nezaměstnaností a s bydlením této cílové skupiny
- problém
nejistého financování a podpory sociálních služeb, které poskytují péči této
cílové skupině
Řešení:
- vytvoření
účelné a provázané koncepce
- zajištění
lékařské péče - především praktického lékaře, stomatologa
- podpora
financování sociálních služeb - především terénních programů, nízkoprahových
center, doléčovacích center, poradenství přímo pro cílovou skupinu a pro jejich
rodiny
- podpora
zaměstnanosti formou sociálních podniků
- řešení
sociálního bydlení, které bude v kompetenci obce
- upravit
systém protidrogové prevence ve školách - spolupráce s neziskovými
organizacemi, které pracují s uvedenou cílovou skupinou“
ODS:
„Uživatelů nealkoholových drog sice podle posledních žebříčků ubylo, ale stále
to nejsou čísla, kterými bychom se mohli chlubit. Největší problémy vidím v
tom, že místní samosprávy často podceňují terénní práci, která spočívá v
monitoringu závislých, sběru a výměně aplikačních nástrojů, stejně jako
testování na nemoci postihující komunitu uživatelů nealkoholových drog.
Kandiduji sice do Poslanecké sněmovny, což je zákonodárná instituce, ale pokud
budu úspěšná, navážu na spolupráci s pražským magistrátem a jsem připravena
fungovat jako mediátor mezi jednotlivými neziskovými organizacemi a právě
vedením příslušného odboru na magistrátu. Jsem přesvědčena, že zlepšení situace
přinese právě součinnost a dobrá spolupráce místní samosprávy s neziskovým
sektorem. Podobné diskuze jsem vedla i v minulém poslaneckém období.“
KDU-ČSL:
„V úvodu bychom chtěli zdůraznit, že uvedené sociální jevy neexistují sami o
sobě a odděleně, většina z nich se prolíná a proto i návrhy řešení se mohou
opakovat. Většina uvedených jevů má svůj původ v tom, lidé se dostávají do
obtížné sociální situace, kterou neumí řešit a která může vést k tomu, že
nejprve přijdou o zaměstnání, posléze o bydlení, následně se dostaví i další
sociální problémy, které končí i poruchou zdraví a onemocněními. Proto je třeba
hledat komplexní řešení.
Pokud se
týká drogových závislostí, bezdomovectví a onemocnění HIV a hepatitidami, je
třeba klást velký důraz na primární prevenci. Následně při vzniku patologické
situace podporovat řešení, která povedou ke zmírnění a k případnému návratu
sociálně vyloučených osob zpět do běžného života. Úloha státu je v takovém
případě zejména v oblasti legislativní, samotná opatření by potom měla být na
obcích a organizacích, které mají k takové činnosti oprávnění. Obecně lze říci,
že je zapotřebí velkého posílení sociální práce.
Pokud se
týká drogově závislých, podporujeme všechna opatření a projekty zaměřené na
prevenci vzniku drogově závislých, dále podporujeme činnost organizací, které
jsou zaměřené na terciální prevenci drogových závislostí, včetně řešení
financování těchto služeb.“
KSČM:
„Považujeme drogy za velmi závažný sociální problém, který je třeba řešit
kombinací preventivních a represivních opatření. V této oblasti tradičně
akcentujeme snahu o maximální možnou protidrogovou prevenci a s ní spjatou
osvětu pro co nejširší veřejnost, ať již jde o legální, anebo ilegální návykové
látky. V otázce represí souhlasíme s co nejtvrdším potíráním organizovaného
drogového zločinu a jsme pro jasné rozlišování míry závažnosti jednotlivých
drogových deliktů. Podporovali jsme, mimo jiné, zpřesnění (novelizaci) seznamu
drog vzhledem k inovacím na tomto trhu. Specielní otázkou je financování
protidrogové politiky a s tím spojené odborné posuzování účinnosti aktivit
jednotlivých aktérů.
Ve
straně probíhá diskuse i o tématech jako je míra tolerance k reklamám na tzv.
legální drogy či otázky spotřební daně z tabáku či alkoholu. Základem je
důslednější postih nelegálních aktivit - aktuálně v souvislosti s
metylalkoholovou aférou. Pokud jde o otázky dekriminalizace držení pro osobní
potřebu, popř. zdravotní využití tzv. měkkých nelegálních drog (marihuana), tak
na to není jednotný názor. KSČM tudíž žádné nové řešení jako celek neprosazuje.
Proti legalizaci a komercionalizaci těchto drog jsme i nadále.
Vzhledem
k tomu, že státní struktury nejsou vždy schopny proniknout k nejrizikovějším
skupinám, má smysl se i nadále věnovat zástupcům občanské společnosti
(neziskovým organizacím) poskytujícím tzv. nízkoprahové služby.“
SPOZ:
„Problematiku všech druhů závislosti vnímáme jako velké ohrožení integrity naší
společnosti. Závislost na drogách je dlouhodobý celospolečenský problém. Jsme
realisti a víme, že můžeme jen účinně omezovat devastační následky na zdraví,
morální a sociální dopad na společnost. Budeme prosazovat co nejpřísnější
postih pro distributory a dealery drog. Další prioritou jsou preventivní
vzdělávací a osvětové programy, přednášky, kampaně a přednáškové turné.
Prevence, i když je to nejnáročnější složka protidrogových opatření, je
klíčovým faktorem při omezení konzumace drog. U péče o závislé je nutné
zabezpečit dostatek zdravotních a asistenčních kapacit, jako i u odvykání a
adaptační pobyty. Se státními zařízeními a organizací budeme podporovat práci
neziskových a dobrovolných organizací.“
Strana
zelených: Problém závislosti bývá zveličován ve vztahu k ilegálním drogám.
Přitom daleko zásadnější je závislost na drogách legálně dostupných, které lze
koupit v restauracích, obchodech a lékárnách. Zelení se zasazují o posílení
osvěty o rizicích spojených s drogami, jednak mezi lidmi obecně a dále
specificky mezi zdravotníky. Obraz vnímání drog v populaci je pokřivený. Esencí
toho je zákaz užívání konopí v kontrastu k téměř nekontrolovanému šíření
alkoholu. Základem řešení by měla být kontrola distribuce především legálně
dostupných drog.
TOP 09:
„Závislost na drogách je jedním z podstatných rizikových faktorů rozvoje
společnosti. Nechceme kriminalizovat užívání drog, chceme se důrazně zasadit o
podporu prevence, terénní práce, léčby, ale také vymáhání práva. Jde nám o
vyvážený a pragmatický přístup řešení dané problematiky tak, jak je to běžné v
řadě států Evropské unie např. v Německu, Nizozemí, Portugalsku nebo Velké
Británii. Podle nás je problematika závislostí multidisciplinární a samozřejmě
je také přirozenou součástí sociální práce, která je v kompetenci obcí. Stát má
v této oblasti přispívat především metodicky a zahrnout tuto problematiku do
koncepce sociální práce. Důležitá je účinná spolupráce sociálních pracovníků
obcí s neziskovým sektorem, který je klientům obvykle nejblíže a umí s nimi
účinně pracovat.
Naši
poslanci společně s dalšími zákonodárci:
1.
Zařadili na seznam návykových látek dalších 33 nových drog (z. 106/2011 Sb.).
Jde o nově používané látky, u nichž zatím není jasné, jak moc jsou pro lidské
tělo nebezpečné. Ale je zde vážné riziko, že mohou trvale poškodit zdraví. 2.
Vepsali po vzoru Německa a Švédska do právního řádu tzv. analytický princip. (z.233/2013
Sb.). Pokud se nyní prokáže v krvi řidiče ilegální droga nebo její metabolity,
považuje se za ovlivněného návykovou látkou.
Jsme si
vědomi nedostatků v oblasti zajištění sítě adiktologických služeb a jejího
podfinancování a toto chceme ve spolupráci s neziskovým sektorem, kraji a
dalšími odpovědnými autoritami řešit. Takřka
neřešitelným problémem se staly drogy také pro Romy. Závislost pak způsobuje
nejen sociální, zdravotní a trestněprávní propady, ale také dochází k
potlačování rodinných zvyků, tradic a hierarchie, na kterých si tato menšinová
komunita vždy zakládala a na kterých stála. Za
neúspěch lze též považovat nedokončenou novelu zákona 379 ochraně před škodami
působenými návykovými látkami.“
Jak se
díváte na problematiku osob bez přístřeší ve velkých městech, především v
Praze? Jaké jsou aktuální problémy a jejich možná řešení, která budete
prosazovat?
ČSSD:
„Největší problém vidím v nedostatku skutečně nízkoprahových zařízení.“
Hnutí
ANO: „Problém osob bez přístřeší váže další problémy - nepříznivý zdravotní
stav, závislost na drogách. Vyvíjí se také složení cílové skupiny - přibývá
seniorů, mladých a žen bez domova.
Problémy:
- chybí
dostupné bydlení pro lidi bez domova
- chybí
sociální podniky, které by tyto lidi podpořily v zaměstnanosti - v podstatě by
se jednalo o typ preventivního programu
- velký
problém je s dostupností zdravotnické péče pro tuto cílovou skupinu, což má
negativní vliv na šíření infekčních nemocí
- nedostatek
financí na fungování sociálních služeb pro cílovou skupinu
Řešení:
- podpora
systému návazných sociálních služeb - jistější financování, podpora soc. služeb
s cílem dostatečné kapacity nízkoprahových služeb
- řešení
sociálního bydlení, které bude v kompetenci obce
- podpora
zaměstnanosti formou sociálních podniků - pracovní programy pro cílovou skupinu
- dostupnost
zdravotnické péče - síť zdravotnické péče
- zajištění
dostupnosti sociálních lůžek, např. v domovech pro seniory pro lidi bez domova,
u kterých dojde ke zhoršení zdravotního stavu.
ODS: „Za
nejdůležitější považuji prevenci bezdomovectví, tedy vyhledávání lidí, kteří
mohou do bezdomovectví mířit. Za prioritu považuji dobrou preventivní terénní
práci. Téma, o kterém se mnoho nemluví, jsou dospělí, kteří opouští dětský
domov. Mnoho těchto lidí končí právě na hraně bezdomovectví.
Pracovala
jsem v odborné skupině, která na přelomu roku vypracovala Koncepci
bezdomovectví v Praze do roku 2020. Účastnili se jí odborníci z oboru, zástupci
organizací jako Naděje, Sdružení azylových domů a další. Z legislativního
hlediska je nutné zavést zákon o prostupném bydlení, který máme rozpracován.
Tento stanoví jasné podmínky pro užívání jednotlivých stupňů bydlení od
přístřeší, k azylu po tréninkové až k standardnímu bydlení. Tyto stupně musí
být průchozí a člověk se jimi bude pohybovat podle své aktuální životní
situace. Zároveň je to i preventivní nástroj, pokud chceme bojovat s
bezdomovectvím, je nutné postarat se o ohrožené skupiny, jakými jsou opuštění
senioři, lidé, kteří se vrací z výkonu trestu, mladí opouštějící výchovné
ústavy, či mentálně a zdravotně postižení.“
KDU-ČSL:
„U bezdomovectví je opět nutné se zaměřit na primární prevenci tím, že budeme
vzniku bezdomovečtí předcházet, například navrhujeme legislativně ukotvit
sociální bydlení. Dále podporujeme všechna opatření a opět projekty, které
budou zaměřeny na finanční gramotnost nízko příjmových obyvatel a pokud se již
obyvatelé dostanou do dluhových pastí, tak jednak zavést nástroje k postupnému
oddlužování, ale i nástroje k urychlení a snížení nákladů na vymáhání
pohledávek a nákladů na exekuce. Je také nutné zamezit zneužívání doplatků na
bydlení, vázat jejich vyplácení na smlouvy s cenami v místě obvyklými a dále
podmínit výplatu dávek splněním minimálních parametrů kvality bydlení.
Pokud se
týká skupiny současných osob bez přístřeší, je třeba se zaměřit u těch osob, u
kterých je předpoklad opětovného začlenění do společnosti na získání práce a
získání bydlení, například formou přechodného sociálního bydlení. U všech
těchto osob je třeba si všímat zdravotního stavu a šířících se chorob, opět zde
podporujeme projekty, které budou zaměřeny na vyhledávání například tuberkulózy
mezi bezdomovci apod. Lze uvažovat i o větší podpoře poskytovatelů zdravotní
péče, které budou mít tuto skupinu obyvatel v péči.“
KSČM:
„Bezdomovců jsou v ČR, bohužel, desítky tisíc a v době ekonomické krize se
jejich okruhu rozrostl. Příčin, jak se stát osobou bez přístřeší, může být hned
několik. Tak například v oblasti bydlení, dále v oblasti nezvládnutého
zadlužení. Strategie sociální inkluze bezdomovců musí vycházet z řešení těchto
kořenů. Pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a pro poskytování sociálních
služeb obecně má největší význam zákon o sociálních službách, zákon o
existenčním a sociálním minimu a zákon o pomoci v hmotné nouzi. Mnozí
bezdomovci neplní povinnost platit pojistné, ale přesto zůstávají pojištěnci a
mají ze zákona práva pojištěnců. Je však běžné, že pojišťovny odmítají lékařům
úhrady za osoby, které jsou vůči nim dlužníky.
Veřejnost
někdy bezdomovce vnímá negativně. Řada lidí se ocitla bez domova, aniž by tento
způsob života vyhledávali, a rádi by se vrátili zpět. Vhodnou sítí sociálních
služeb a nabídkou pracovních výdělků je možné jejich osud ulehčit a usnadnit
jim návrat.
Důležitá
je vedle nabídky práce také otázka sociálního bydlení - tedy zákon o sociálním
bydlení. Tržní podmínky nájmu neumožňují řešit vlastní bydlení některým
skupinám obyvatel - to se týká zejména matek samoživitelek, občanů se sníženou
možností uplatnění práce nebo invalidních a lidí, kteří buď pracovat nemohou,
nebo pro svůj věk a kvalifikaci práci neseženou či osob ve vysokém důchodovém
věku.
Zde je
třeba pomoci zajistit dostupné bydlení, ať už jako startovací nebo na dožití
(státem dotovaná výstavbu nízkonákladových bytů s garantovaným nízkým nájemným
na úrovni provozních nákladů), popř. podporovat vznik domovů s pečovatelskou
službou a domovů pro seniory.
Pro ty,
kteří část nebo i všechny návyky běžného občanského života ztratili, je situace
výrazně obtížnější. Pro ně je důležité jak ekonomické pokrytí terénní práce,
tak činnost zařízení sociálních služeb. V programu proto je cíl podpory
resocializačních programů pro bezdomovce, podpora chráněného bydlení, azylových
domů, vývařoven a lékařských středisek pro bezdomovce. Důležitý je systematický
přístup ke komunitnímu plánování.“
SPOZ:
„Hlavně v Praze je problém bezdomovců velmi viditelný, ale týká se to celé
republiky. Je velmi těžké v krátké odpovědi postihnout celý problém. Budeme
podporovat asistenční službu při čerpaní dávek, na které mají někteří
jednotlivci nárok, též podpoříme nízko-prahová zařízení, aby tyto osoby měly
možnost aspoň minimálního zázemí.“
Strana
Zelených: „Čím déle jsou lidé bez domova na ulici, tím více se prohlubuje stav,
který je vážnou (mnohdy až život ohrožující) formou sociálního vyloučení se
všemi jeho důsledky. Nejdůležitější je prevence vzniku situace, kdy se člověk
ocitá bez střechy nad hlavou, stejně jako včasná intervence. Za podstatnou
považujeme podporu takových sociálních služeb, které lidem ohroženým situací
bezdomovectví nabídnou kvalitní a individuální pomoc a podporu prostřednictvím
sociální práce, přechodného ubytování a celkové sociální rehabilitace
(nízkoprahová zařízení, centra denních služeb, noclehárny).
Řešením
jistě není represe, vykazování lidí bez domova z dopravních prostředků nebo
určitých lokalit. Je třeba mít na paměti, že do takové situace se může dostat
každý, především v době vysoké nezaměstnanosti a nákladného bydlení.“
TOP 09:
„V Praze se podle kvalifikovaných odhadů jedná o 4 tisíce lidí, kteří propadli
touto společností. Někteří z nich se chtějí dostat zpátky a těm musíme pomoci.
Neplatí to ale bohužel o všech. Neexistuje žádné jednorázové řešení, nebo
univerzální lék. Nejde pouze o to vložit někam peníze nebo postavit určitý
objekt. Zásadní jsou hlavně důsledná terénní práce přímo mezi bezdomovci,
prevence a také posílení kapacit denních center včetně návazné resocializační
péče. Bez jasné podpory nestátních neziskových organizací se neobejdeme. Je
nutné posilovat spolupráci neziskových subjektů se samosprávou a státní
správou. Koncepce řešení bezdomovectví je úkolem státu, v minulých letech jsme
na této koncepci intenzivně pracovali, naplnění je však úlohou, kterou je možné
úspěšně řešit jen v úzké spolupráci státu, obcí a neziskového sektoru.“
Jak
vnímáte problematiku šíření infekčních nemocí, především HIV, hepatitidy A, B,
C a pohlavních chorob? Jaké jsou aktuální problémy a jejich možná řešení, která
budete prosazovat?
ČSSD:
„Podobně jako u první otázky - naprosto zanedbané. Přitom počty nakažených HIV
se pořád zvyšují, ale v důsledku přerušení preventivních aktivit má veřejnost
pocit, že HIV/AIDS už žádná hrozba není….“
Hnutí
ANO: „Myslím, že odpovědi jsou u předcházejících otázek“.
ODS: „Je
třeba začít dělat preventivní testy v terénu a zkvalitnit spolupráci v
trojúhelníku místní samospráva, policie, neziskový sektor. Stejně důležité je
pracovat na tom, aby byla dostupná základní zdravotní péče pro bezdomovce.
Velký kus práce v Praze dělá Naděje. I v tomto záchytu by se dalo dělat mnohé
pro včasný záchyt přenosných nemocí.“
KDU-ČSL:
„V případě onemocnění HIV a hepatitid je třeba se opětně velmi zaměřit na
prevenci a to už na školách, zaměřit se na mediální podporu očkování, neboť
obecně je v ČR málo obyvatel očkováno proti infekčním chorobám.“
KSČM:
„Tuto problematiku specielně ošetřenou ve volebním programu nemáme. Obecně
řešení souvisí s funkčností zdravotního systému, se životním stylem, ale i s
migrací obyvatelstva. Např. tuberkulóza, ale i HIV může přicházet s osobami ze
zahraničí. Otázkou je požadavek zdravotního osvědčení bezinfekčnosti od
migrantů z ohrožených oblastí - což může narazit na otázku lidských práv.
Svůj
význam má osvěta, která varuje před rizikovým chováním. Formy primární
prevence, poskytování informací, dovedností, služeb a produktů potřebných k
ochraně proti přenosu HIV a propagace méně rizikových forem chování jsou
základem snah prevence toho, aby se virus HIV šířil. Na otázku regulované
prostituce jako jednu z rizikových činností (registrace souvisí s odvodem daní
ale i zdravotními povinnými prohlídkami) neexistuje v KSČM jednotný názor.
Důležitá
je vymahatelnost zákona o ochraně veřejného zdraví, ale i podmínky předcházení
vzniku a šíření infekčních onemocnění. Samozřejmě i funkčnost o systému
epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce a hygienické požadavky na provoz
zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.“
SPOZ:
„Šíření infekčních chorob je v první řadě zdravotní problém, horší je to s
uplatňováním zákonů a předpisů, jejichž cílem je zamezit šíření infekčních
chorob. Jedná se o odbornou problematiku, kde je určitě lepší dát prostor
odborníkům a ne politikům.“
Strana
zelených: „Nepochybně je třeba aktivně předcházet šíření infekčních onemocnění
v české populaci. Nárůst výskytu HIV je alarmující a proto prosazujeme větší
důraz na prevenci přenosu této stále neléčitelné infekce. Je prokázáno, že
každá koruna investovaná do prevence se mnohonásobně ušetří na léčebných
výlohách. Východiskem musí být nízkoprahový přístup, aby byla péče skutečně
dostupná všem potřebným.“
TOP 09:
„Je zjevné, že se nám daří v oblasti HIV/AIDS držet se tzv. na nízkých počtech
nemocných nebo nakažených lidí. Naštěstí jsme se nedostali do situace známé z Edinburghu,
Ruska nebo jiných zemí. Lze tedy uvažovat o tom, že na tomto stavu může mít
svůj podíl i podpora Harm reduction programů včetně výměny stříkaček a jehel
uživatelům drog. Co se týká dalších vámi zmiňovaných onemocnění, je jasné, že
je třeba posílit prevenci resp. služby zaměřené na snižování zdravotních (i
sociálních) rizik u populace lidí bez přístřeší, uživatelů drog, ale také
migrantů a cizinců, kteří do této skupiny ohrožených lidí také patří.“
Zpracoval:
Aleš Herzog
První část na téma "Mládež a sociálně vyloučené lokality" najdete zde.
|