20 | 09 | 12 
StreetWork.cz
Česko, země alkoholu
Výběr z tisku: Češi drží
nelichotivý primát. Patří ke světové špičce v konzumaci alkoholu. Nejen u
dospělých, ale také u mládeže. Alkohol je přitom rizikovým faktorem řady
závažných chorob včetně národových, kardiovaskulárních a neuropatologických
poruch.
Tradičně
jsme považováni za největší milovníky piva na světě, se 150 ročně vypitými
litry na osobu kralujeme světovým statistikám. Jak ale v těchto dnech ukazuje
reakce velké části veřejnosti na zákaz prodeje tvrdého alkoholu, rádi holdujeme
i ostřejšímu pití. Statistiky světové spotřeby alkoholu na hlavu se podle
různých zdrojů liší, ale jedno mají společné: Česká republika v nich zaujímá
přední příčky.
Podle údajů
OECD figurujeme s roční spotřebou 12,1 litru čistého alkoholu u osob nad 15 let
na čtvrtém místě za Lucemburskem, Rakouskem a Francií. Podle Světové
zdravotnické organizace (WHO), jejíž údaje zahrnují i odhady konzumace
nelegálního alkoholu, jsme dokonce mezi evropskými zeměmi na špici. „Podle
údajů WHO, které byly vydány v letošním roce, je Česká republika stále na
prvním místě ze všech zemí Evropské unie v roční spotřebě alkoholu s 16,61 litru čistého
etylalkoholu na občana staršího 15 let. Do tohoto množství je započítáno 1,5 litru nelegálně
získaného alkoholu,“ uvádí Petr Popov, primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a
VFN v Praze.
Škodlivým
způsobem, který může ohrozit zdraví, užívá alkohol v Česku 1,3 milionů lidí,
tedy pětina dospělých. Problémy s alkoholem má podle odborníků 30 procent mužů,
tedy skoro každý třetí. Dvě třetiny mladých pijí už ve třinácti Podobně ale
„boduje“ i česká mládež. Od roku 1995 se naše republika pravidelně účastní
mezinárodního výzkumu HBSC (Health Behaviour in School-aged Children),
iniciovaného Světovou zdravotnickou organizací, který se zabývá životním stylem
školáků. Probíhá formou anonymních dotazníků ve školách, účastní se ho 250
tisíc dětí ze 43 zemí. Zkoumá školáky ve věku 11, 13 a 15 let a ptá se kromě
jiného na pravidelnou konzumaci alkoholu. Podle studie dvě třetiny
patnáctiletých Čechů pily alkohol poprvé před svými třináctými narozeninami a
většina z nich se v tomto věku i poprvé opila. Pravidelného pití alespoň jednou
týdně přibývá s věkem, častější je u chlapců. V 15 letech pravidelně pije
alkohol třetina dívek a téměř polovina chlapců. „U jedenáctiletých jsme v počtu
pravidelných konzumentů na čtvrtém místě za Rumunskem, Arménií a Ukrajinou. U
třináctiletých a patnáctiletých jsme na tom nejhůř ze všech, což je hodně
alarmující,“ říká jeden z řešitelů studie Zdeněk Hamřík, vedoucí katedry rekreologie
Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Právě tato univerzita
výzkum v Česku koordinuje.
Příčiny
nelichotivého prvenství české mládeže vidí Zdeněk Hamřík především ve snadné
dostupnosti alkoholu a jeho nízké ceně, v nedostatečné prevenci a obecné
toleranci naší společnosti vůči této droze. „Pivo je u nás nejlevnější nápoj -
když si v restauraci objednáte neperlivou vodu, bude dražší a bude jí méně. V
tom jsme snad světový unikát,“ konstatuje Zdeněk Hamřík. A nejde jen o jedno
pivo. Ze zprávy dále vyplývá, že polovina patnáctiletých dívek se opakovaně
opila, tři čtvrtiny z nich nejméně jednou za poslední měsíc.
Podobně si
vedou čeští dospívající také ve studii ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu
a jiných drogách), která se zaměřuje se na šestnáctileté a koná se každé čtyři
roky od roku 1995. Na dotazníky odpovídalo přes 100 tisíc studentů ze 36 zemí.
Ze zprávy vyplývá, že čeští chlapci stále častěji pravidelně pijí pivo a
destiláty, děvčata vína a destiláty. Novým fenoménem je pití limonád s obsahem
alkoholu. Nadměrné dávky alkoholu, tedy pět a více sklenic při jedné
příležitosti víc než třikrát během posledního měsíce konzumovala pětina
oslovených. Alkohol v životě pilo téměř 98 procent dotázaných, z toho 60
procent pije pravidelně. V posledním roce pilo alkohol 93 procent chlapců i
dívek. Tím se opět dostáváme na světovou špičku - těsně před Dánsko a Německo.
Navzdory
tolerantnímu přístupu naší společnosti je alkohol nebezpečnou drogou. Podle
odhadů má ročně ve světě na svědomí 2,3 milionu předčasných úmrtí, z toho 200
tisíc v Evropské unii. Po tabáku je druhou drogou, která nejčastěji vede k
onemocnění a smrti. V Evropě je odhadem 14 milionů závislých na alkoholu a
léčba následků jeho konzumace stojí evropské země každým rokem zhruba 125
miliard eur. V Česku se oficiálně léčí 3600 závislých na alkoholu; počet lidí,
kteří odbornou pomoc nevyhledali, přestože by ji potřebovali, je ale
mnohonásobně vyšší.
Začátkem
letošního roku zveřejnila Klinika adiktologie studii s odhady nákladů užívání
alkoholu a dalších drog. „Celkové společenské náklady užívání tabáku
přestavovaly 33,1 miliard korun, náklady užívání alkoholu byly 16,4 miliard
korun a náklady užívání nelegálních drog 6,7 miliard korun,“ říká jedna z
autorek studie Vendula Běláčková z Kliniky adiktologie. Do společenských
nákladů se započítávají i výdaje související s úrazy nebo kriminální činností
pod vlivem alkoholu.
„Na veškerou
léčbu závislostí bylo z veřejného zdravotního pojištění vynaloženo jen 823,1
milionů korun, z toho 674,6 milionů na léčby závislosti na alkoholu, 4,4
milionu korun v případě tabáku a 144 milionů korun v případě nelegálních drog.
Náklady na léčbu souvisejících onemocnění byly více než desetinásobné,“ dodává
Vendula Běláčková. Nejen játra a mozek Právě nemoci související s alkoholem
jsou kapitolou samou o sobě. „V některých případech se příčina špatně
prokazuje, protože lidé holdující alkoholu obvykle trpí i dalšími prohřešky
vůči zdravému životnímu stylu - často kouří nebo se pohybují v zakouřeném
prostředí, mají málo pohybu, chodí pozdě spát a podobně,“ upozorňuje Markéta
Martínková z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, která se
zabývá účinky alkoholu a dalších cizorodých látek na lidský organismus.
Přesto
existují studie, které dokládají souvislost nadměrného pití alkoholu s
nejrůznějšími chorobami od cirhózy jater a degenerace mozkových buněk přes
zvýšené riziko cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních chorob, nádorových
onemocnění ústní dutiny a jícnu, chronické gastritidy nebo zánětu slinivky až
po psychické poruchy, jako jsou úzkosti a deprese, psychózy, poruchy spánku
nebo halucinace.
V případě
některých psychických poruch ale odborníci připouštějí, že není snadné určit,
zda je pití alkoholu jejich příčinou, nebo naopak následkem. Existují totiž
psychiatrická onemocnění, u nichž jsou sklony k závislosti na alkoholu častější
- a naopak, pití a duševní nemoc se často vzájemně posilují. Typickým příkladem
je bipolární porucha, kdy je zvýšené riziko návykového chování - ve fázi mánie
padají společenské bariéry. Dále je to deprese, ať už samotná, nebo v rámci
bipolární poruchy, kdy si dotyčný alkoholem léčí splíny. Na druhou stranu je
ale závislost na alkoholu významným rizikovým faktorem pro rozvoj deprese,
takže se do ní pacient někdy „propije“.
Bezpečné
množství neexistuje
Těžko si představit, že by se z nás po varování lékařů
rázem stal národ abstinentů. Za smrtelnou dávku se považuje litr čistého
alkoholu. Existuje naopak bezpečné množství alkoholu? „Současné prameny WHO žádné
bezpečné množství neuvádějí, protože je příliš mnoho lidí, pro které je
bezpečným množstvím nula. Podle starších údajů Světové zdravotnické organizace
představuje pro zdravého dospělého člověka ještě bezpečné množství asi 20 gramů stoprocentního
alkoholu za den. To odpovídá asi půl litru dvanáctistupňového piva nebo dvěma
deci vína,“ uvádí Karel Nešpor, primář mužského oddělení léčby závislostí
Psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích.
Jiné údaje
podle něj hovoří o 24
gramech stoprocentního lihu pro muže a 16 gramech pro ženy.
„Neznamená to, že každý, kdo pije více, musí onemocnět nebo mít problémy.
Znamená to však, že nějaké problémy riskuje,“ říká Karel Nešpor. Uvedená
množství jsou ale podle expertů skutečně jen orientační, protože tělo každého z
nás reaguje na alkohol jinak. A nejde zdaleka jen o tělesnou hmotnost, i když
pochopitelně platí, že ve větším těle se stejné množství alkoholu v krvi
projeví menší měrou. Důležitou roli ale hrají také enzymy v našem těle, které
se podílejí na odbourávání alkoholu a jeho přeměnu v jiné látky. A právě
množství těchto enzymů je velmi individuální.
Na
vysvětlenou si připomeňme, co přesně se odehrává v našem těle, když se
napijeme. Alkohol se rychle vstřebává z žaludku a tenkého střeva do krve. A s
ní putuje do dalších částí těla. Včetně mozku, kde se váže na GABA receptory
(na ty působí i tlumivé léky), na dopaminové receptory (podobně jako například
kokain), opiátové receptory (podobně jako heroin) a glutamátové receptory. „Kdo
by to do takové malé molekuly řekl,“ podotýká Karel Nešpor.
Výzkumy
ukazují, že v mozku dlouholetých konzumentů nadměrného množství alkoholu zaniká
až 20 procent neuronů. Oproti dřívějším předpokladům se ale ukazuje, že jde
částečně o vratný proces - při dlouhodobé abstinenci lze „vypitý mozek“ alespoň
částečně vrátit k normálu.
Proč vzniká
kocovina
Kromě mozku se alkohol dostává i do jater, kde se produkují enzymy,
který alkohol rozkládají. „Je to evoluční odpověď organismu na to, že jsme
alkoholu vystaveni odnepaměti. Naši předci už v pravěku jedli zkvašené ovoce a
bobule, které mohly obsahovat až čtyři procenta alkoholu, tedy zhruba stejně
jako pivo,“ uvádí Markéta Martínková. Enzym zvaný alkoholdehydrogenáza ho
přeměňuje na acetaldehyd. Ten je ovšem toxičtější než samotný alkohol, škodí
vnitřním orgánům a je příčinou toho, proč nám po konzumaci většího množství
alkoholu bývá špatně. Podle některých studií má i rakovinotvorné účinky - ničí
DNA a mění strukturu buněk.
Tím ale
kaskáda chemických reakcí v našem těle nekončí. Acetaldehyd je odbouráván
dalším enzymem v játrech, tzv. aldehyddehydrogenázou. Ten ho rozloží na
kyselinu octovou, respektive na acetylkoenzym A, který se napojí na běžné
metabolické dráhy. Tělo ho tedy využívá k získání energie nebo k syntéze
důležitých látek. „Alkoholici
mívají vzhledem k dlouhodobému pití vyšší hladiny těchto enzymů, takže jim
často nebývá po pití špatně,“ říká Markéta Martínková. Dále připomíná, že na
principu zablokování druhého zmíněného enzymu je založen známý lék pro
alkoholiky antabus. Acetaldehyd se po jeho požití neodbourává tak rychle, takže
je člověku i po jediné sklence alkoholu zle. Nejtypičtější
zdravotní komplikací častých pijáků jsou problémy s játry. Nejprve se zvětšují,
aby zvládla zpracovat vysoký přísun alkoholu. Postupně ztučňují a v poslední
fázi prorůstají vazivovou tkání - a jsme u tvrdnutí jater neboli cirhózy.
Abychom
nebyli nespravedliví, je třeba zmínit i pozitivní účinky alkoholu - pokud ho
ovšem konzumujeme v malých dávkách. Například víno obsahuje látky zvané
flavonoidy, které regenerují a zpevňují cévy. „Většina pozitivních účinků
nízkých dávek alkoholu souvisí s tím, že zvyšují hladinu prospěšného
HDL-cholesterolu,“ připomíná Markéta Martínková. Zároveň ale varuje, že nelze
určit jednoznačnou hranici mezi prospěšným a škodlivým množstvím vypitého
alkoholu. Nejlepší radou je řídit se osvědčeným „všeho s mírou“. „Jenže pro
mnoho lidí je rozumná míra nula,“ dodává Karel Nešpor.
***
Češi na
špici světových žebříčků v konzumaci alkoholu
- Jedenáctiletí
(pití alkoholu alespoň jednou týdně)
1. Rumunsko
11% (19%)2. Arménie 7%
(21%)3. Ukrajina
6% (14%)4. Česká
republika 5% (10%)5. Itálie 3%
(10%) - Třináctiletí
(pití alkoholu alespoň jednou týdně)
1. Česká
republika 17% (21%)2. Ukrajina
15% (20%)3. Rumunsko
10% (25%)4.
Chorvatsko 8% (20%)5. Wales 14%
(14%) - Patnáctiletí
(pití alkoholu alespoň jednou týdně)
1. Česká
republika 33% (44%)2. Řecko 34%
(43%)3. Ukrajina
30% (44%)4.
Chorvatsko 27% (43%)5. Rakousko
28% (37%) - Dospělí (litry
čistého alkoholu ročně na osobu starší 15 let)
1. Moldavsko
18,222. Česká
republika 16,453. Maďarsko
16,274. Ukrajina
15,605. Estonsko
15,57
ZDROJ:
STUDIE HEALTH BEHAVIOUR IN SCHOOL-AGED CHILDREN (HBSC)
Negativní
dopady nadměrného pití alkoholu:
- cévní
mozková příhoda poškození nervové soustavy a mozku
- srdeční
choroby, zvětšení srdce
- rakovina
ústní dutiny, hltanu, hrtanu a jícnu
- zánět
žaludku a trávicí poruchy
- zvětšení a
cirhóza jater zánět slinivky břišní, vyšší riziko rakoviny
- vysoký
krevní tlak
- impotence
Zdroj:
alkoholik.cz
Česko, země alkoholu, 19. 9. 2012, Lidové noviny, EVA VLČKOVÁ
|