V rámci
projektu podpořeného OPLZZ ESF „Zvyšování kvality a efektivity u kontaktních
sociálních služeb: nízkoprahových klubů pro děti a mládež a terénních
sociálních programů“ Vás ČAS zve k účasti na kulatých stolech, kde budete mít
možnost diskutovat své zkušenosti z hodnocení kvality resp. sebehodnocení
služeb, a podílet se tak na přípravě nově vznikajících metodik na daná témata.
Kulaté stoly se uskuteční ve dnech 24. a 25. ledna 2012 v Praze.
První kulatý
stůl na téma „Sebehodnocení kvality a měření efektivity v nízkoprahových
službách a terénních programech“ se bude konat dne 24. 1. 2012 od 10 do 18 hod.
v Domě světla, Malého 3, Praha 8. Diskusi moderují: Michal Zahradník a Jan
Syrový.
Cílem
kulatého stolu je sebrat zkušenosti poskytovatelů z oblasti sebehodnocení
služeb a diskutovat kritéria kvality a efektivity. Na základě výstupů z
kulatého stolu vytvoří expertní tým metodiku sebehodnocení a koncepci
vzdělávacího programu pro poskytovatele. Budete tak mít jedinečnou příležitost
podílet se na vzniku metodických materiálů pro sebehodnocení tak, aby
odpovídala praxi a potřebám Vašich zařízení.
Otázky do
diskuse:
Jaké jsou
vaše zkušenosti s procesy sebehodnocení ve vaší organizaci?
Co je cílem
sebehodnocení, za jakým účelem se provádí a pro koho se provádí (kdo a k čemu
výstupy sebehodnocení používá)?
Na jaké
oblasti se má sebehodnocení zaměřit?
Jaké
nástroje při sebehodnocení používat (škála, dotazník, tabulky apod.)?
Hodnotit
kvantitativně (poměr cena - výkon) a/nebo kvalitativně?
Kdo má
sebehodnocení realizovat a jak často? Jak se výsledky odráží v praxi?
Zda a jak
sdílet a porovnávat výsledky sebehodnocení s ostatními poskytovateli?
Kdo se může
kulatého stolu zúčastnit?
Primárně
mimopražská zařízení, ale mohou se hlásit i pracovníci z pražských zařízení.
Na setkání
se mohou přihlásit max. 2 pracovníci z jednoho zařízení.
Jeden
pracovník se může zúčastnit kulatého stolu na obě témata (hodnocení kvality a
sebehodnocení).
Účast na
kulatém stolu se bude zohledňovat při následném výběru hodnotitelů kvality,
hodnocených zařízení a zájemců o metodiku sebehodnocení.
Kapacita
setkání je 20 pracovníků.
V případě
Vašeho zájmu Vás prosíme o zaslání návratky do středy 18. 1. 2012. na email smejkalova@streetwork.cz.
Druhý kulatý
stůl, který se v rámci projektu podpořeného OPLZZ ESF „Zvyšování kvality a
efektivity u kontaktních sociálních služeb: nízkoprahových klubů pro děti a
mládež a terénních sociálních programů“ uskuteční je kulatý stůl na téma „Hodnocení
kvality v nízkoprahových službách a terénních programech“. Diskusi moderují
Tomáš Žák a Jindřich Exner a kulatý stůl se bude konat dne 25. 1. 2012 od 10 do
18 hod. v Domě světla, Malého 3, Praha 8.
Cílem
kulatého stolu je sebrat zkušenosti poskytovatelů z oblasti hodnocení kvality
služeb, na jejichž základě bude expertní tým definovat kritéria kvality a
vytvářet metodiku jednodenního hodnocení kvality a koncepci vzdělávacího
programu pro hodnotitele. Budete tak mít jedinečnou příležitost podílet se na
vzniku metodických materiálů pro hodnocení kvality tak, aby odpovídala praxi a
potřebám Vašich služeb.
Otázky:
Jaké jsou
vaše zkušenosti s hodnocením kvality (ČAS, MPSV, RVKPP)? Co vám přineslo
dobrého, co v procesu chybělo?
Jaké
nástroje používá Vaše zařízení pro průběžné hodnocení kvality?
Na jaké
oblasti (dle standardů) se má hodnocení kvality zaměřovat?
Jakou formou
má hodnocení probíhat (znalost metodických materiálů a existence dokumentace
vs. konkrétní kasuistiky a/nebo modelové příklady)?
Jaké
dokumenty zařízení jsou pro hodnocení relevantní resp. jakou formou s nimi při
hodnocení pracovat, aby nedocházelo ke střetu zájmů?
Jaké jsou
požadavky na kvalifikaci hodnotitelů?
Kdo se může
kulatého stolu zúčastnit?
Primárně
mimopražská zařízení, ale mohou se hlásit i pracovníci z pražských zařízení.
Na setkání
se mohou přihlásit max. 2 pracovníci z jednoho zařízení.
Jeden
pracovník se může zúčastnit kulatého stolu na obě témata (hodnocení kvality a
sebehodnocení).
Účast na
kulatém stolu se bude zohledňovat při následném výběru hodnotitelů kvality, hodnocených
zařízení a zájemců o metodiku sebehodnocení.
Uvítáme
účast zařízení, ve kterých proběhlo jednodenní hodnocení kvality podle
inovované metodiky.
Kapacita
setkání je 20 účastníků.
V případě
Vašeho zájmu Vás prosíme o zaslání návratky do středy 18. 1. 2012. na email smejkalova@streetwork.cz.
Chápu, že je blbý, když se učíte, a dozvídáte se rozporuplné věci. Nicméně si myslím, že by byla fakt chyba, pokud by platila nějaká \"unifikovaná verze, jak má co vypadat\". Standardy jsou spíš o procesech. Proto se vyhýbám radit někomu, že má něco nějak vypadat.
Říkám tomu „rakousko-uherské\" dědictví v nás. Voláme: „Tak nám přesně řekněte, jak to máme dělat! Jak to po nás chcete?“ a to místo toho, abychom začali sami přemýšlet. To je cesta do pekla! A pak to doplňuje naše druhá tvář, a tou je následná nespokojenost s toho cizího moudra, které jsme si tak strašně vyžádali. Opět v hospodě nebo jinak neveřejně říkáme: „Každej inspektor to říká jinak“. „Je to pakárna!“ a to místo hledání své vlastní cesty, za kterou bychom museli nést odpovědnost. Viz rozhovor v časopise Socialní revue.
Obavam se, ze pokud by hnacim motorem socialnich sluzeb posledniho desetileti nebyl strach z inspekce, ale naopak dospela zodpovednost pracovniku za sluzby pro klienta, tak by to vypadalo.....jak asi?!
ahoj, otázka vzniku "papíru jen pro kontrolu", je ošemetná. Za své téměř pětileté působení v oboru jsem měla možnost absolvovat tři placené konzultace s inspektory. Co jedni vytkli a my to předělali (ve snaze o propojení s praxí a s myšlenkou na klienty), druzí zase chtěli doplnit. Při třetí konzultaci jsem už se jen smála. A do toho všeho se začali valit povinnosti spojené s IP (např. přesně určené časy a množství výkonů, kdy se pohlíželo spíše na kvantitu na úkor kvality). Myslím, že jsme kvalitu služby brali vždy velmi vážně, ale někdy, co je moc, to je moc. Takže občas pocitu marného úsilí ani já neuniknu.
Myslím, že je to hlavně výzva ptát se po smyslu úsilí o kvalitu. A taky výzva přemýšlet o způsobu, jakým se snažíme "být kvalitní".
Je sice smutné, že kvalitní zařízení nedostávají "z vnějšku" dostatečné ocenění, bonus, peníze....ale hlavní smysl "procesů hledání kvality" je přece přínos pro klienty...
Zároveň z pohledu způsobu naplňování standardarů je to výzva pro směřková k "integrujícímu přístupu", tedy po propojování standardů s běžnou praxí. Pokud nevznikají papíry jen pro kontrolu, ale hledá se lepší způsob práce, tak přece žádné usilí nebylo marné...
Již několik měsíců čelím situaci, která se bytostně dotýká i hodnocení kvality a tak píšu několik bodů:
• Zkušenosti – naše NZDM absolvovalo v roce 2007 audit ČASu a v roce 2009 inspekci.
• Jak to funguje v praxi:
- Audit ČASu platí 3 roky – nám tedy do poloviny roku 2010, od té doby se chystají reaudity a díky tomuto EU projektu nejspíše v roce 2012 asi proběhnou.
- Inspekce – MPSV mělo s vydáním zákona ambici provést inspekce ve všech sociálních službách do 3 let, pak to prodloužili že do 4 a pak do 5 let. Po 5 letech prošlo inspekcí v MSK 118 z 820 zaregistrovaných sociálních služeb, tedy asi 14 %. Byli jsme první NZDM v našem kraji, a celkem měli inspekci 4 NZDM z celkových 40. Terénní program ani jeden za celých 5 let.
- Novinka roku 2O12 – od ledna 2012 se inspekce přesunuly do kompetencí Úřadů práce v rámci sociální reformy – z kraje nejspíš žádný vyškolený inspektor na ÚP nepřešel a také externí inspektoři zatím nemají žádné smlouvy s ÚP. Kdy znovu nějaký systém inspekcí nastane??
• Můj názor na hodnocení kvality – od roku 2004 jsem se krok za krokem propracovávala zárodky standardů, metodik a směrnic. V naší pracovní skupině jsem byla v první linii sebevzdělávání ve standardech. Na sklonku roku 2011, po jednáních s úředníky sociálních odborů na kraji a několika městech jsem došla k závěru, že v našem státě zatím o kvalitu vůbec nejde.
• Zatím se bráním zuby nehty úplně zatrpknout, protože bych tím popřela několikaletou práci. Plně se přikláním, že každá služba, která chce být profesionální a své poslání a potřeby klientů bere vážně, musí pracovat s nějakým vnitřním systémem sebehodnocení. A to jak kvalitativním, tak kvantitativním. Možnost srovnání s jinými službami by bylo výborné.
• Pod tíhou výše vyjmenovaných faktů nevidím žádný smysl v utrácení dalších českých či evropských peněz za kontroly služeb z vnějšku do té doby, než sociální služby a vykonávaná práce nezačné být brána vážně.
Můj příspěvek pouze popisuje vlastní zkušenost a vůbec nebrojí proti chystanému projektu a procesům v něm plánovaných.
BB code formátování - nápověda
Čtěte! Pravidla diskuse na portálu StreetWork.cz