Oborový portál o nízkoprahových sociálních službách a zařízeních
 
.inzerce
05 | 03 | 18
Klub Beztíže
Kontaktní pracovník/ce
Klub Beztíže (nízkoprahový klub pro děti a mládež) při DDM Praha 3 - Ulita vypisuje výběrové řízení na pracovní pozici kontaktní pracovník/ice pro dět...
05 | 03 | 18
NZDM Futur
Kontaktní pracovník/ce

Organizace Šance pro Tebe, z.s. vypisuje výběrové řízení na pozici: Kontaktní pracovník s dětmi a mládeží v NZDM Futur 
Předpokládaný...
05 | 03 | 18
Terénní program pro rodiny
Sociální pracovník
Organizace Šance pro Tebe vypisuje výběrové řízení na pozici: Sociální pracovník pro práci s rodinou na Chrudimsku 

Předpokládaný nást...
05 | 03 | 18
Terénní program pro rodiny
Pedagogický pracovník v předškolce
Organizace Šance pro Tebe vypisuje výběrové řízení na pozici: Pedagogický pracovník v „předškolce“ pro sociálně znevýhodněné děti –...
05 | 03 | 18
Středisko Milíčův dům
Terénní sociální pracovník
Výběrové řízení na pozici Terénního sociálního pracovníka – Diakonie ČCE středisko Milíčův dům, Jaroměř

Náplň práce: 
...
Archiv >
 
 
 
HomeKlubyČlánkyCo dělat s pitím mládeže?

Další články klubu

26 | 06 | 08 Verze pro tisk

StreetWork.cz

Co dělat s pitím mládeže?

Mladí Češi pijí stále víc. Rozbor příčin i exkurze, jaká prevence se dělá u našich západních sousedů.

ilustrační fotoVýběr z tisku: Je páteční večer a parta mladých lidí se prodírá zakouřeným lokálem. "Všechno místo zabrali prváci," procedí nespokojeně mezi zuby jeden z mládenců směrem ke stolu obleženému holobrádky s cigáry a půllitry, pak najde v rohu volné židle a hromadně objedná. Ani v jeho kroužku není všem osmnáct, ale na to se tady nehraje. Vrchní roztáčí pípu a roznáší panáky. Z vedlejšího gauče se táhne kouř marihuany. "Velký pivo je za třicet stejně jako trojka koly. To bych musela být blbá, abych si se svým omezeným rozpočtem kupovala limonádu," lakonicky pojmenovává situaci jedna z přítomných dívek představující se jako Julie. Tohle je běžná hospoda pro mladé. Příjemně v ní sedíme, popíjíme a mluvíme o tom, že s alkoholem všichni začali někdy v osmé třídě. Od té doby někdo jen společensky srká, někdo se úmyslně opíjí. Pít musejí všichni, protože abstinovat by znamenalo sedět doma. Pije se hlavně pivo, ale také houba (víno s kolou) nebo tvrdý, záleží jen na výhodném poměru cena-účinek. Nejlépe se prý nakupuje u Vietnamců nebo Číňanů, a nikdo nepamatuje, že by mu kdokoliv dělal kvůli pití potíže.

Normální věc

Že spotřeba alkoholu mezi teenagery neustále roste, ukazuje ve svém posledním českém vydání Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách ESPAD. Ve srovnání s polovinou devadesátých let pije pravidelně mnohem více dívek, konkrétně 17 procent oproti tehdejším 7 procentům, a alkoholem se pravidelně baví zhruba pětina všech šestnáctiletých. Ukazuje se také, že klesá věk prvního experimentu, a zatímco v roce 1995 se k ochutnání piva přiznalo 61 procent třináctiletých, loni už to bylo 73 procent.

To potvrzuje třeba Eva, žijící v dobře zaopatřené rodině v domě na předměstí Brna. Je jí dvanáct a už se stihla opít způsobem, kdy cesta domů k mámě vedla přes noční vystřízlivění a pozorování v nemocnici. Drobné prohřešky s alkoholem ji pronásledují dodnes. "Naši nechápou, jak je těžký si nedat. Že to někdo přinese a pak se všichni napijí. V našem věku to každýmu přece přijde normální, stačí říct osmákům a ti to koupí," stěžuje si malá blondýnka, která na požádání ještě zavzpomíná, že z dvaceti dětí v jejich třídě pravidelně (alespoň jednou týdně) pijí tak čtyři. Složí se z kapesného a na placku rumu to "většinou stačí". Znamená to tedy, že adolescenti pijí více než kdysi jejich rodiče, nebo jsou jen otevřenější a nebojí se k alkoholu přiznat? Pravda je asi někde uprostřed, protože v Česku se hodně pije, co lékaři pamatují. Nové je, že alkohol ztrácí pověst látky sice příjemné, avšak nebezpečné. "Za poslední čtyři roky vidím jasný nárůst dětí, které se cíleně a opakovaně opíjejí. Nechtějí to vyzkoušet, ale co nejrychleji se pořádně opít a udržet se v takovém stavu co nejdéle," říká lékař Marián Koranda z Dětského a dorostového detoxikačního centra při pražské Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Na stále častější opíjení v tomhle detoxu - jediném svého druhu v Česku - přitom usuzují jen ze stavu dětí a problémů, které si přivážejí, nikoli z rostoucích čísel, jež se drží kolem pouhých šesti procent všech pacientů za rok. Opilost se v rodinách totiž řeší hlavně vystřízlivěním a domluvami a na "detox" děti dorazí, jen pokud "jedou" v něčem větším. "Čeká se, až něco provedou, něco ukradnou nebo začnou mít problémy ve škole. Na detoxikaci k nám v naprosté většině přijíždějí ti, kteří jedou v nelegálních drogách. Rodiče totiž vyděsí, jen když u dítěte najdou stříkačku nebo prášek," popisuje stav Koranda.

Koruna je moc

Pití mladých se ale týká většiny Evropy, upozorňují experti. Například v Německu to znají jako tzv. Binge drinking neboli úmyslné opíjení se třeba až do němoty. Výzkum tamního ministerstva zdravotnictví začátkem května ukázal, že 67 procent šestnáctiletých chlapců a 37 procent stejně starých dívek jde alespoň jednou měsíčně na tah, kde vypijí nejméně pět sklenic alkoholu. A odpovídají tomu čísla z nemocnic, kde loni přijali téměř dvacet tisíc mladistvých pijáků s otravou alkoholem. Kancléřka Angela Merkelová v květnu varovala, že zákony samotné trend opíjení nezastaví, pokud jej společnost bude ignorovat, a pomoci musejí rodiče, spolužáci, učitelé i hospodští.

V Česku je jiné jen to, že pití teenagerů zástupce státu netrápí. Asi proto, že piva se tu vypije nejvíce na světě (ročně 165 litrů na hlavu) a je součástí životního stylu i hospodářství. Normu tu nastavili milovníci likérů typu Miloše Zemana a další veřejně se opíjející politici spolu s takřka neomezenou reklamou. "Zeptal jsem se své devítileté dcery, jaké zná reklamy na nápoje. Uvedla poděbradku, kozla s pivem, becherovku, co sbližuje, a holky kutálející se v průhledný kouli. A podotýkám, že jsem ji neovlivňoval," komentuje to Dušan Randák, vedoucí ambulance pro léčbu alkoholové závislosti v pražské Apolinářské ulici. Alkohol v české reklamě je něco bezstarostného, co nemá vedlejší účinky, nehrozí žádnými následky a všem je po něm dobře. A děti to pozorují: loni zveřejněný výzkum amerického think tanku RAND corporation říká, že pokud jsou děti vystavené reklamě na alkohol, pijí ho o 50 procent častěji než jejich vrstevníci. Většinou pro radost a pocit dospělosti, občas tím řeší i domácí týrání. K otevření lahve pak stačí třeba jen správně nastavená cena. Čerstvá studie Britské lékařské asociace (BMA) dokazuje, že mezi cenou a spotřebou alkoholu existuje přímá a dokazatelná úměra. Čím je dražší, tím méně se ho prodá. BMA proto doporučuje alkohol zatížit vysokou daní, ale také omezit dobu i četnost jeho prodeje, odebírat prodejní licence za porušování pravidel, zakázat obchodní slevy, omezit reklamy a zarazit alkoholový sponzoring sportovních a hudebních akcí pro mladé.

Co z toho platí v Česku? Pouze zákaz prodávat pití mladším 18 let, který se ale málo kontroluje. Námi dotázaní mladí lidé si na žádné potíže při nákupu alkoholu nevzpomněli. Určitou naději nyní skýtá chystaná novela tzv. protikuřáckého zákona, která se dotýká i alkoholu - chce jednak zakázat prodej hraček napodobujících vzhled alkoholických nápojů, mnohem větší dopad by ale mělo mít navrhované zvednutí pokuty za nalévání nezletilcům na rovného půlmilionu korun. "Musí to být pevná částka, protože to je jediný silný strašák. Dosud zákon neříká, jaká má být minimální výše pokuty, kontroloři vybírají jen nějaké dva až tři tisíce," vysvětluje předkladatel novely, poslanec Boris Šťastný (ODS). A má šanci na schválení? "Ve zdravotním výboru jsme byli pro všichni. Ale to víte, v parlamentu je nás dvě stě," krčí rameny Šťastný. Právě v náladách v českém parlamentu ale odborníci vidí hlavní zádrhel. "Pro většinu tohle není politicky zajímavé. Mezi poslanci alkohol vždy zajímal jen jednotlivce," říká lékařka Hana Sovinová, která užívání alkoholu v populaci dlouhodobě sleduje. "Zatím vždy chyběla politická vůle. Politici vycházejí z toho, že se vždy chlastalo, vždy se chlastat bude a nemá smysl s tím něco dělat," dodává český výzkumník závislostí Ladislav Csémy. Navíc jak známo, český parlament je jedinou institucí v zemi, kde je možné v pracovní době legálně popíjet a kam volně docházejí nikým nekontrolovaní lobbisté zastupující lihový průmysl.

Alkohol navíc stále zůstává velmi levný - například lahvová desítka stála v osmdesátých letech 2,50Kčs a při dnešních desetinásobných platech přijde průměrně jen na 8,50. Je šance to změnit a zatížit alkohol vyšší daní? "S takovým návrhem nás dosud nikdo neoslovil," odpovídá Radek Ležatka z ministerstva financí. A připomíná, že s nápadem zavést alespoň minimální spotřební daň z piva přišla už v roce 2006 Evropská komise, ovšem neúspěšně. Proti bylo mimo jiné Česko, kde by však takové opatření zvedlo cenu jednoho piva zhruba o pouhou korunu. I to se ale zdálo vládě politicky neúnosné. Na stránkách tohoto časopisu ministr zdravotnictví Tomáš Julínek před časem prozradil, že tažení proti alkoholu neplánuje, neboť "je to taková chytristika, které moc nevěří". A tak je to i v praxi. Něco jako koordinovaná protialkoholní politika na jeho úřadě ani jinde neexistuje. Na rozdíl od ostatních legálních a nelegálních drog, kterým se ve službách státu věnují desítky expertů. "O společném postupu zrovna debatujeme v Evropské unii v rámci tzv. Bílé knihy o alkoholu," uklidňuje hlavní hygienik Michael Vít. "Ovšem nic konkrétního ode mě zatím nechtějte. Vždyť teprve hledáme objektivní data." Opilci ve vzduchu

Právě sběr dat ale může v Česku znamenat velký problém. Nikdo totiž neví, kolik lidí je tady na alkoholu závislých. Místo statistik existují jen přibližné odhady a ty mluví o 140 až 300 tisících závislých a další 1,3 až 2 miliony spadají do kategorie zdraví škodlivého pití. Možná přesnější je pak nedávný odhad provedený skupinou českých výzkumníků prostým srovnáním s daty sebranými ve Velké Británii, kde je na alkoholu závislých sedm procent všech lidí nad patnáct let. Pije se tam méně než v Česku, takže v převedení na naše poměry jde o konzervativní údaj.

S tím souvisí další problém. Závislé u nás takřka není kde léčit, protože síť protialkoholních ambulancí se smrskla z někdejších socialistických 170 na dnešních možná 40. Přesnější číslo se zjistit nedá, protože neexistuje databáze. "Do léčby se dostává jen zlomek nemocných. Zájem by byl, jenomže opravdu není kam jít. My jsme například jediné zařízení ve Středočeském kraji, které nabízí alkoholikům komplexní péči včetně detoxu a podávání antabusu," komentuje stav dlouholetý vedoucí ambulance v Mělníku Karel Hampl. A přístup k dospělým opilcům se odráží i na osudu jejich mladých následovníků. Jediné detoxikační centrum pro ně je v Praze a speciální doléčovací centra neexistují vůbec, ačkoli by je - slovy Mariána Korandy - potřebovalo "deset z deseti" jeho klientů. Mladiství tak mohou jít do dětské psychiatrické léčebny, jejich ředitelé ale říkají, že o takové klienty moc nestojí. Mohou je prý sice léčit pro poruchy chování, které s pitím většinou souvisejí, se samotnou závislostí si tam ale moc poradit neumějí. Jinou variantou jsou protialkoholní léčebny, kam berou od 15 let věku, ovšem děti tím riskují střet s drsným světem dospělých pijanů.

Ministerstvo zdravotnictví přesto k dětským specializovaným léčebnám nevidí důvod. "Co má být ta následná léčba? Resocializace dětí a zvýšení odpovědnosti jejich rodičů, nebo opravdu potřebujeme zvláštní zdravotnický program? V tuhle chvíli ho nemáme a já ani neumím říci, zdali je nutný," říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Podle něj je to především odpovědnost rodiny, jakým způsobem dítě tráví volný čas.

Zarážející na tom je, jak velký rozdíl v Česku panuje mezi liberálním přístupem k alkoholu a nepřátelským postojem k jiným drogám. Například proti kouření stát nasadil drastické omezení reklamy spolu se zvýšením ceny a kuřáků poté skutečně ubylo. Podobné je to u ilegálních drog - kombinace represe, specializovaných zdravotnických zařízení, kontaktních center a terapeutických komunit podporovaných granty zájem mladých lidí o drogy silně zbrzdila. Čísla dokazují, že počet dlouhodobých "feťáků" stagnuje na třech desítkách tisíc, tedy možná jedné dvacetině lidí podobně závislých na alkoholu. Řeklo by se, že pití je nyní na řadě. Ale není.

"Proč nikomu nevadí dětské opíjení nebo alkoholem rozvrácené rodiny? Možná proto, že to v téhle zemi zní jako téma staromilců či křesťanských ultrakonzervativců," říká národní protidrogový koordinátor Kamil Kalina, který se nyní alkohol snaží trochu "nesystémově" dostat i do své komise - má třeba v plánu vytvořit protialkoholické poradny, které by stejně jako kontaktní centra u narkomanů pomáhaly pijákům a jejich blízkým orientovat se v závislosti. Pomůže to? Dokud se škody napáchané pitím nestanou silným společenským tématem, účinná prevence ani léčba nikdy nevzniknou, vzkazují lidé, kteří si na alkoholu již vytvořili závislost a teď se jí pokoušejí zbavit. A ilustrují to na paradoxním zážitku, kdy si přiznáním k alkoholismu ze svého okolí vysloužili převážně jen posměch a odsouzení.

Hlavně se neprozradit

Setkali jsme se pod podmínkou anonymity. S psychoterapeutkou nás v místnosti sedí sedm, od dvacátníků po střední věk. Je to pravidelné hodinové sezení skupinové terapie, kam si klienti chodí pro podporu ve svém rozhodnutí přestat pít. Kromě hledání a popisování důvodů, které každého z nich přivedly k závislosti, se tu mluví i o věcech, jež jsou z veřejného prostoru vytěsněné. Třeba jak je běžné pít nikoli pro radost, ale kvůli stresům a úzkosti. Jak a kdo je měl před pitím varovat. Jaké to je stále se za abstinenci omlouvat. Jaké to je veřejně se přiznat. "Když jsem svoje problémy s pitím prozradila v práci, hrozně se vyděsili. Řekli, že jestli se to dozví vedení, tak mě vyhodí," popisuje své zážitky upravená mladá žena v kostýmu. Zaměstnání proto změnila sama, ale léčbu závislosti novým kolegům zatajila. "Alkoholik není přijímaný jako člověk, kdo svůj problém veřejně přiznal, pojmenoval a rozhodl se s ním něco dělat. Je prostě ten špatný."

Klienti v této skupině mají dojem, že takoví narkomani mají život snazší: když berou, jsou sice veřejnými vyvrheli, jakmile se ale rozhodnou léčit, všichni jim tleskají jako odvážným a silným. U alkoholiků je tomu přesně naopak: kdo pije, chová se normálně a nekazí partu. Kdo přestane pití zvládat a rozhodne se vyhledat pomoc, stane se "registrovaným alkoholikem". "To je něco jako registrovaný úchyl," říká muž v obleku, který ve strachu z hanby léčbu v počátku tajil i před svou manželkou. "Vysoká odolnost vůči alkoholu je u nás prostě měřítkem kvality a chlapáctví. Kdo se léčí, ten selhal."

Streetwork jako prevence

No skvělý! V Německu existují jak poradny pro nezletilé, kteří mají s alkoholem problém, tak odborné kliniky pro těžší případy. Hlavní tíha ale leží na preventivních programech. Například v projektu HaLT (Hart am Limit, tedy Těsně na hranici) sociální pracovníci od roku 2004 informují veřejnost o symptomech, které provázejí mladistvé při nadměrném pití. Rodiče i např. místní úřady tak lépe poznají, jaké chování je varující, a vědí, jakou zvolit pomoc. Projekt Na toll! Bist du stärker als Alkohol? (No skvělý! Jsi silnější než alkohol?) od roku 2001 pracuje s mladými přes internet. Uživatelé se tam dozvědí, proč je sex kvalitnější za střízliva, kolik má alkohol kalorií a jak dlouho zůstane v krvi nebo co znamená mít řádné "okno". Stránku měsíčně navštíví přes 18 tisíc lidí. Velmi úspěšný je také projekt, ve kterém mezi mladé chodí streetworkeři stejného věku. Potkávají je na koncertech, sportovních akcích nebo je třeba doprovázejí na letní tábory a mluví s těmi, kteří pijí přesmíru. Nenutí je přestat, jen dávají informace. Projekt získal cenu Bravo Award 2007, udělovanou nejznámějším německým časopisem pro mladé.

Přece si nedám kolu, 16. 06. 2008, Respekt, Martin Jazairi, Renate Zöller

 

KOMENTÁŘE
Jméno Příspěvek
Martin Holiš alko nealko
Lucie Marková Nedostatek léčeben
Zobrazit vše
Přidejte svůj komentář (*):   
Jméno (*):
Email (*):
URL:
Kolik je dva plus tři? (**)
Předmět (*):
(*) povinné údaje
(**) kontrolní antispamová otázka
BB help BB code formátování - nápověda
Pozor! Čtěte! Pravidla diskuse na portálu StreetWork.cz
 
.Home .Odborná sekce .Fórum TP .Otázky a odpovědi .Fotogalerie .Odkazy .Partneři .Mapa portálu
.Metodika .ČAS .Členství v ČAS .Vzdělávání .Konference .Týden klubů .Cena . . .RSS kanál .Odběr novinek emailem | ČAS © 2006 - 2020 | portal@streetwork.cz