Kdo je a kdo není cílovou skupinou oboru NZDM?

Honza K. · 2007-06-01 18:31:27

Kromě cílových skupin klubů můžeme uvažovat taky o cílové skupině oboru.
Co si myslet o představě, že existují „zlobivé“ a „hodné“ děti a mládež, a NZDM dělá s těma „zlobivýma“? A stačí těm „hodným“ jen volnočasovky?

Mě osobně to přijde jako segregování, kastování, nemůžu si pomoct.
Věřím, že metody práce NZDM jsou použitelný jak pro děcka z vyloučených lokalit, tak pro holky z vilové čtvrtě, co řeší trable s nadváhou a dvojky na vysvědčení. Resort neresort.

Martin Holiš · 2007-06-06 21:46:57

Dělení na "zlobivé" a "hodné" je zjednodušující koncept. Je to lehce pochopitelná berlička. Jeho smyslem je poukázat na praxi některých programů, které si pletou pojem s průjmem, tzn. že se rozhodnou navenem mluvit o tom že pracujou s porblémovýma, zlobivýma atdatd., čerpají na to z projektů peníze, ale praxe pak vypadá tak, že v reálném nastavení např. pravidel, nastavení představ pracovníků co to NZDM je a k čemu je, tak to vypadá tak že je to výborně tepající klubovna, výborné multi kulti komunitní centrum pro "vaše nápady" atdatd, ale "zlobivé" objekty práce z projektů nikde! A JAK SE POZNÁ KLIENT NZDM??? Určitě ho nedefinuje zlobivost nebo bezproblémovost. Je to všechno krásně popsáno v Pojmosloví NZDM Takže i holka z vilové čtvrti s velkým zadkem a malýma prsama, atd....no problem...pokud víme.

HRob · 2008-08-28 09:54:29

Možnosti práce s klienty, kteří jsou starší cílové skupiny

Kdo to konkrétně je?

Sekundární cílová skupina:
Mladí dospělí ve věku 20 až 26 let, z města Blanska a spádové oblasti, kteří zažívají:
- komplikované životní události (např. psychické obtíže spojené s vývojovými úkoly v dospívání,
odpoutávání se od rodiny, rozpad rodiny, problémy s volbou povolání a získáním pracovních
návyků)
- konfliktní společenské situace (např. trestná činnost, konflikty s rodiči, s autoritami)
- negativní zkušenosti a rizikové chování (např. rizikové sexuální zkušenosti a chování, šikana,
škodlivé užívání návykových látek, úrazy na víkendových kalbách)

Tito mladí dospělí z nějakého důvodu selhávají v plnění vývojových úkolů a proto jim poskytuje pomoc a podporu na individuální bázi. Nemohou již plně využívat služeb NZDM, ale nabízíme jim poradenství a pomáháme jim tak řešit přechod z dětství do dospělosti.

Jsou to klienti, kteří chodí do klubu a máme s nimi vztah. Pokud přijde někdo zvenčí, nabízíme mu pouze poradenství mimo pracovní dobu.

Hlavní zásada:
Klient by měl být obeznámen s tímto procesem s dostatečným předstihem – aby klienti věděli, že je cílová skupina klubu PVC do 20 let a po této době aby došlo k pochopení (uchopení) tématu, aby se předešlo naopak nepochopení a nepřijetí „jak to, že mně chcete zakázat tady si hrát!“.

Musí se počítat s tím, že odchod - přechod (a čím více nucený) je nepříjemná záležitost o to více, že klient opouští prostředí dětských her a vstupuje do prostředí dospělých.
Téma dospělosti (jako základní důvod, proč klient přestává spadat do cílové skupiny) by mělo být jasně a zřetelně formulováno. V procesu doprovázení k odchodu je typickým cílem, aby si klient tuto změnu uvědomoval, počítal s ní, připravil se na ni, zredukoval návyky, přehodnotil žebříček hodnot (vycházíme z toho, že když doprovázet tak musíme vědět odkud, jak a kam a mělo by to platit i pro klienta).

Témata, kterých by se rozhovory měly dotknout
(pochopitelně jsou také témata osobní, které mohou poznamenat dospívání výrazněji, které si každý přináší sám, ale ty jsou samozřejmě tématem pro pracovníka primární a to již dříve)

a) Zaměřit se na to, zda klient nad dospělostí a tím co přináší uvažoval?
b) Zaměřit se na pro a proti, co dospělost přináší a co naopak bere
(např. přináší: svobodu rozhodování, výběru, finance, osamostatnění, zodpovědnost za své chování v plné míře, zodpovědnost za svoje rozhodnutí, povinnost zaměstnání, nutnost „postarat se o sebe“, bere: bezstarostnost, nezodpovědnost…)
- často tento průběh doprovází klientova naivita, „co všechno si jen konečně může dovolit“, bez reálných představ co za to.
c) U klienta, který i přes svých 19 let stále setrvává v zařízení celý den (v prostředí teenagerů), je zřejmé, že ještě nedospěl do fáze rozhodnutí, nebo relapsuje mezi kontaktem s dospělostí a z dětstvím (obrazně řečeno). V tom případě je třeba zaměřit se v rozhovorech na a, b.

Dále pracovat na oblastech jeho života, ve kterých může selhávat: práce, škola, bydlení, rodina, vztahy, drogy, alkohol, parta, policie, životní styl.....

Je důležité identifikovat v jaké fázi vývoje klient je a dále s ním na procesu změny pracovat.

Praktický postup

1) Klienty máme rozdělené, pokud si nebudeme vyloženě „sedět“, tak se lze domluvit na změně pracovníka.
2) S klientem se udělá dohoda, individuální plán. Zdůvodní se mu, proč to děláme, a že pobyt v klubu nebude mít „zadarmo“. Je dospělý a můžeme na něj klást větší nároky.
3) V rámci kontraktování se s klientem udělá rozbor situace – kolik je mu přesně let, proberou se všechny témata, kde by mohl mít problém a společně se rozhodneme, jaké téma bychom začali rozebírat/řešit. Pokud klient nebude deklarovat problém nikde, pracovník sám vybere téma k řešení.
4) Společně se pak domlouváme na další schůzce a tématu.
5) Pokud má službu klíčový pracovník, vždy s klientem hovoří, pokud nemá, klienta oslovují i ostatní pracovníci s běžnými hovory.
6) Klient ve věku 20 let může následně trávit čas i využíváním vybavení. Pokud má 21 let a více, může si buď popovídat nebo jen koukat. PC může využívat, ale jen ne na hraní her.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pomůcka pro pracovníky (jak to říkat klientům):
- Je ti 20 nebo víc, nastupuješ tudíž do speciálního režimu
- Sepíšeme speciální dohodu
- Když přijdeš do klubu, nahlásíš se pracovníkovi. Když se spolu potkáme na službě, tak pokaždé proběhne povídání. Budeme spolu rozebírat tvoji situaci a společně hledat na čem bysme mohli pracovat, v čem bysme ti tady mohli být prospěšní. (Budeme si povídat o rodině, vztazích, bydlení, práci, o problémech s policií …. Viz osnova ke zpracování kasuistiky). Vybereš si, na čem bys chtěl makat, s čím máš aktuálně problém. Když nic nevybereš, tak ti nabídnu, že bysme mohli makat např.: na tom, aby sis našel práci.
- V rámci povídání, vždy naplánujeme další schůzku a téma povídání (např.: do příště můžeš popřemýšlet o ….)
- Když tohle odmítneš, nemáme ti co nabídnout – jsi už dospělej.
- Jestli je ti víc jak 21, tak už hry pro tebe nejsou. PC pouze na sociální (internet, programy, tvořivá práce).
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Možné použít i následující postup/program:

Program začleňování do společnosti (resocializace) klientů ve věku 15-26 let

Zaměření:
Program je zaměřen na cílovou populaci od 15 do 26 let. Pocházející ze sociálně slabšího prostředí (bez vzdělání apod.), se sociálně patologického prostředí. Kteří mají jen základní vzdělání, nedokončené střední vzdělání, nebo jsou bez práce.
Schopnost vjedšího uplatnění ve společnosti, na trhu práce (zvýšení sociální prestiže, zvýšení příjmu).

Cíle podle potřeby (nedostatků) klienta:
a) nástup na střední školu a nebo dodělání si střední školy
b) nástup do zaměstnání
c) v případě, kdy má klient střední školu, nástup na vyšší stupeň
d) Informační minimum ohledně možných rizik v asociálním prostředí
(školení ohledně bezpečného sexu, rizika drog….)

a) nástup na střední školu a nebo dodělání si střední školy
(zaměření: klienti od 15 do 26 let, bez vzdělání nebo s nedokončenou střední školou)

1) hledání vhodné střední školy, obor (hledání oboru, výběr)
2) příprava na zkoušky (školu), učení (práce s pc, word, práce s internetem)
3) zvládnutí přijímacích zkoušek, nástup na školu
4) v případě nezdaru, revize kroků (hledání příčiny)
5) hledání vhodnější střední školy nebo odstranění příčiny nezdaru
6) zvládnutí přijímacích zkoušek, nástup na školu, v případě nezdaru opakujeme postup

b) nástup do zaměstnání
(zaměření: klienti od 15 do 26 let, bez vzdělání nebo se středním vzděláním, bez zaměstnání, nemající zájem o vyšší stupeň vzdělání)

1) hledání vhodného zaměstnání (možnosti již obdrženého vzdělání)
2) učení se komunikovat s institucí (doprovod, sehrání scénky)
3) rekvalifikace
4) nástup do zaměstnání

c) v případě, kdy má klient střední školu, nástup na vyšší stupeň
(zaměření: klienti od 15 do 26 let, se středním vzděláním, kteří mají zájem o vyšší stupeň vzdělání)

1) hledání vhodné vysoké školy, obor (hledání oboru, výběr)
2) příprava na zkoušky (školu), učení
3) zvládnutí přijímacích zkoušek, nástup na školu
4) v případě nezdaru, revize kroků (hledání příčiny)
5) hledání vhodnější vysoké školy nebo odstranění příčiny nezdaru
6) při neúspěchu hledání vhodnější vysoké školy (oboru), při nezájmu přecházíme na postup (b) nástup do zaměstnání

d) Informační minimum ohledně možných rizik v asociálním prostředí
(zaměření: klienti od 15 do 26 let, se středním vzděláním, kteří nemají zájem o vyšší stupeň vzdělání a již mají práci, kterou nechtějí změnit)

1) školení týkající se: bezpečného sexu
2) školení týkající se: rizik drog
3) školení týkající se: násilného chování
4) školení týkající se zlepšení asertivity
5) test (veřejný, tzn. PMS)

Poznámky:
Bod (d) by mohl platit i v případě provádění plánu a,b i c (v tom případě by plány byly vždy dva).
Každý z bodů 1,2.. musí mít pod body plánu, které jsou individuální, např. s ohledem na dosažené vzdělání, motivaci, životní podmínky apod. (na základě vytvořené kasuistiky). Např. a) 1) hledání vhodné střední školy, obor – 1 zjíšování o jaký obor by měl klient zájem, 2 zjišování jaké má klient předpoklady pro daný obor, 3 doplnění

Průběh:
(pochopitelně s ním bude klient předem seznámen)
1. Nabídnutí programu klientovi při projevení zájmu nebo ve vhodné situaci (hledání školy, zaměstnání apod).
2. Nabídnutí klientovi pracovníky, se kterými program může uskutečnit
3. Seznámení klienta s plánem (při souhlasu klienta pokračujeme)
4. Zjišování potřebných informací pro další práci (sepsání kasuistiky)
5. Vypracování individuálního plánu (v bodech, cíl a jak ho dosáhnout)
6. Vytýčení si bodu (časový rozvrh)
7. Průběžné setkávání a naplňování bodů (po dobu 3 měsíců v případě potřeby déle, maximálně
6 měsíců, program se může opakovat (now cíle atd.) ne trvat do nekonečna)
8. Revize v půlce i na plánovaném konci (zjišování zda je klient schopen vjedšího uplatnění ve
společnosti – zvýšení vzdělání a na trhu práce – získání zaměstnání).
9. Od programu může klient odstoupit bez udání důvodu, my máme právo vlastnit jeho kasuistiku.

Další faktory: (na které by měl plán brát ohled a které je možné využít)
Rodina
Volný čas
Představy o budoucnosti (vlastní motivace)

Diskuzní fórum České asociace streetwork

#1 2007-06-01 18:31:27

Re: Kdo je a kdo není cílovou skupinou oboru NZDM?

#2 2007-06-06 21:46:57

Re: Kdo je a kdo není cílovou skupinou oboru NZDM?

#3 2008-08-28 09:54:29

Re: Kdo je a kdo není cílovou skupinou oboru NZDM?

Zápatí