18 | 04 | 14
ČAS
ČAS k Zákonu o sociálních pracovnících
Tento text
je souhrnem postřehů, připomínek, nápadů, očekávání a hrozeb, které vyplynuly
ze 3 setkání pracovníků členských zařízení České asociace Streetwork, ve dnech
27.2., 13.3. a 17.3. Konala se v Praze, Brně a Ostravě k předkládanému materiálu
k Zákonu o sociálních pracovnících (dál jen ZSP) a celkově se jich zúčastnilo
41 profesionálů z nízkoprahových služeb.
Tato setkání navazovala na jednání,
které svolal časopis Sociální práce / Sociálna práca začátkem ledna a která
budou i nadále pokračovat. Text byl zaslán na MPSV a bude v nejbližší době
konzultován. Text materiálu MPSV k zákonu o sociálních pracovnících a další
texty k tématu najdete zde: http://www.mpsv.cz/cs/14279.
V textu
používáme zkratky: pro Českou asociaci streetwork - ČAS, zákon o sociálních
pracovnících - ZSP, zákon o sociálních službách - ZSS, sociální práci - SP,
Ministerstvo práce a sociálních věcí - MPSV a profesní komora sociálních
pracovníků - PKSP.
Úvodem
Ze setkání
vyplynulo, že pracovníci členských zařízení ČAS vítají diskusi o tomto záměru,
nicméně by nejpalčivější problémy řešili novelou ZSS, která bude upravovat
studijní předpoklady pro sociální pracovníky.
Účastníci
setkání se shodli, že jeden z cílů vzniku zákona - zvýšení prestiže SP, by
zákonem nebyl naplněn. Jako problematické vidí vznik nové uměle vzniklé
instituce (PKSP), jejíž fungování a vznik není dobře promyšlen a popsán. Jako
riziko vnímají vznik PKSP jako prodloužené ruky MPSV, nikoli nezávisle,
například z potřeby sociálních pracovníků samotných.
Jako červená
nit se setkáními vinula témata nekvalitních, nezralých studentů či absolventů
přicházející na stáže do zařízení. Absolventi jsou vybaveni teoretickými
znalostmi, které v praxi použít nelze a poskytovatelé služeb je musí sami
intenzivně a dlouhodobě vzdělávat, než je možné, aby začali pracovat v přímé
práci s uživateli služeb. ČAS vyzývá MPSV, aby usilovalo o kvalitu absolventů
SP skrze diskusi mezi vzdělávacími institucemi a například střešními
organizacemi, které sdružují instituce, kde se SP objevuje a zaměřili se
zejména na praktický rozvoj a kultivaci SP*.
Následující
řádky však obsahují návrhy do textu, neboť se domníváme, že pokud má ZSP
existovat, pak je třeba je pečlivě připravit. ČAS chce být nápomocen, sdílet
své zkušenosti a hájit zájmy oboru.
Na okraj je
třeba dodat, že pracovníci členských zařízení ČAS konstatovali, že text
neodpovídá standardům kvality, neboť není srozumitelný ani klientovi, natož
pracovníkovi a veřejnosti. Jazyk textu je nutné změnit.
Profesní
komora sociálních pracovníků
a) K
ustavení komory je třeba vydiskutovat způsob ustavení. Míníme, že u ustavení by
měli být zástupci střešních organizací, strukturovaní podle druhu SP (míněno
dle rozlišení v textu návrhu), a to profesionálové, kteří rozumí praxi, ne jen
úředníci nebo akademici. Je třeba nestavět nový orgán na zelené louce, ale
využít toho, co již funguje (stávající střešní organizace).
b) Nesouhlasíme,
aby v ústředí PKSP byl zástupce MPSV. Kým j bude jmenován? Bude jeho hlas mít
stejnou váhu mezi volenými představiteli PKSP? Jde o nabourání nezávislosti
PKSP? - v případě, že by se předpis týkal jen veřejnoprávních sociálních
pracovníků, by to ale mělo smysl.
c) ZSP by
měl určovat poslání PKSP: sjednocení obce sociálních pracovníků, vytvoření
autonomie SP, a tím, že jde také o zástupce sociálních pracovníků ve
společnosti. Mezi jednoznačná očekávání pracovníků NSS od PKSP, je podpora
profesního růstu, byla akcentována právní podpora sociálních pracovníků, péče o
prevenci vyhoření a důraz na inovace. Je třeba PKSP otevřenou potřebám
společnosti s dobrým PR (kampaně, tiskový mluvčí).
d) Financování
PKSP, jak bude řešeno? Pokud ji bude financovat MPSV nebude nezávislá (viz dále
Sociální klinika).
e) Ve věci
dilematu, zda může sociální pracovník přerušit členství v PKSP a obnovit si ho
po více letech, pokud se nevzdělává a zároveň častá potřeba sociálních
pracovníků si na pár let od oboru „odpočinout“ - jaká bude možnost do oboru
zase „naskočit“.
f) Užitečné:
povinné připomínkovací místo.
g) Je třeba,
aby byly chráněny etické principy SP, bez ohledu na ZSP nebo PKSP. Např.
pracovník, který by se něčeho neetického dopustil, by následně nemohl pracovat
na jiném místě v ČR. V tomto kontextu byly diskutovány i další související
otázky: zda i klienti by se mohli obracet na PKSP, zda otevře možnost řešení
sporů uvnitř organizací - mezi kolegy. Mezi pracovníky členských zařízení ČAS
panovala na jednu stranu velká očekávání a na druhou nedůvěra k funkčnosti
těchto nástrojů, vzhledem k funkčnosti nástrojů ostatních profesních komor.
Pojmosloví
a) vznikem
ZSP by mohli mít sociální pracovníci vyšší autoritu před zaměstnavatelem.
Jasnějším obrazem toho, co je to SP, může dojít ke zvýšení její prestiže i
vyjasnění SP před zaměstnavatelem. K tomu je ale také potřeba vytvořit funkční
a jednoduchou definici SP, které budou rozumět sociální pracovníci i veřejnost.
Navrhujeme předsadit, před složité ustanovení první odstavec, který bude
odkazovat k pojmu lidské důstojnosti, ukotveného v Listině základních práv a
svobod. Tak jako jsou základní lidská práva na zdraví, bezpečí nebo vzdělání
garantovány lékaři, policisty nebo učiteli, navrhujeme, aby ten kdo bude
zajišťovat ochranu lidské důstojnosti, jsou sociální pracovníci.
1.3.1 (a)
Sociální práce ochraňuje lidskou důstojnost
b) Definice
SP (1.3.1) neobsahuje práci s nedobrovolnými klienty** a klienty tzv. primární
prevence. Z toho pohledu je definice funkcí (ochranou lidské důstojnosti)
lepší.
c) U
popisovaných činností sociálního pracovníka v čl. 1.3.2. není dostatečně
akcentován klient jako partner.
1.3.2 c) na
základě komplexního posouzení životní situace jedince, rodiny, skupiny nebo
komunity koncipuje, realizuje a vyhodnocuje pomáhající intervenci s nejvyšším
možným zapojením klienta.
d) Byla
akcentována otázka do diskuse k ZSP, jaký bude vztah SP a sociální pedagogiky.
e) Není
určena minimální kvantita supervize. Navrhujeme, aby povinnost supervize
stanovovala PKSP přímo v licenci sociálního pracovníka.
f) Do
diskuse pojmosloví v ZSP navrhujeme diskutovat o definici zadavatele SP, aby
byly vyjmenovány všechny osoby, se kterými se sociální pracovník setkává a
procesy byly nastaveny transparentně (není totožná s osobou zaměstnavatele).
Dále navrhujeme diskutovat o definici jednotky výkonu SP, pro niž navrhujeme
pojem intervence.
g) Byla
diskutována otázka, jak budou hodnoceny osobnostní kompetence sociálních
pracovníků - jak se budou měřit a třídit? To by měla být již úloha
vzdělavatelů, kteří sociální pracovníky připravují, aby ty, kteří takové kompetence
nemají, nevzdělávali a nemrhali veřejnými prostředky.
Sociální
klinika
a) Bonifikace
licencované sociální kliniky - jak bude řešena? Pokud jen z pohledu dotačního
řízení dle ZSS, pak to sem nepatří a patří spíše do ZSS. Pokud by sociální
klinikou mohl být třeba i orgán veřejné správy (OSPOD, Vězeňská služba). Jak
budou však sociální kliniky bonifikovány? Kdo na to dá PKSP peníze? Pokud MPSV -
znamená to silnou závislost na státní moci nikoliv nezávislost, jak je
předpokládáno.
Závěrem je
možno říci, že idea vzniku zákona o sociálních pracovnících, zahrnující vznik
profesní komory se pracovníci sdružení v ČAS nestaví apriori negativně. Samotný
návrh zákona však vzbuzuje řadu obav, které výrazně převažují nad potenciálními
pozitivy.
__________
* Z toho
pohledu se jeví mimořádně nedostatečné, aby odpovědnost za praktické ověření
kompetencí k udělení licence měl jeden sociální pracovník ze sociální kliniky
(viz. 2.5, odst 4)).
** Klienti jsou
v materiálu sebe-definovaní obtížnou životní situací, což například kontaktní
SP s veřejností (komunitní pracovník) nebo kontaktní SP zaměřená na výtržníky
např. při fotbale, demonstracích vyvolaných z nenávisti (anti-konfliktní týmy)
neobsahuje.
|