Nejste přihlášeni
Stránky 1
Na setkání PS NZDM Královéhradeckého kraje jsme narazili na toto téma: Lze poskytovat služby zájemcům o službu ještě před uzavřením dohody? Není to porušení zákona? Jak to máte ošetřené u sebe v NZDM?
Náš výstup zatím je tento: 1.téměř všechni členové PS jsme poskytovali služby tzv. na zkoušku zájemcům, i když v podstatě to byly stejné služby jako klientům a evidujeme je (to kvůli naplnění indikátorů indiv. projektu, kde po nás chtějí započítávat i zájemce). 2.Nechceme zrychlovat proces jednání jen kvůli tomu, abychom rychle mohli poskytovat služby a měli klienty, proces jednání vnímáme jako dost důležitý.3. Takže teď řešíme, co s tím - zatím jsme se jen shodli, že služby, které poskytujeme zájemcům přejmenujeme něco ve stylu "Jednání se zájemcem o službu - poskytování info o klubu", jednání se zájemcem o službu - navazování vztahu důvěry s pracovníkem" (tam schováme veškeré nosné rozhovory, kontaktní práci apod.), jednání se zájemcem o službu - zjišování znaků CS (dotazníky, rozhovory o tématech, které nám určují hranice cílovky apod.). Napište, jak to máte vy..rádi uslyšíme vaší praxi..taky jsme přemýšleli o svolání zástupců všech regionálních skupin na toto téma, protože bychom rádi prosadili, aby donátoři (MPSV, kraje) vnímali a respektovali odlišnost služby v tom, že práce se zájemci je stejně důležitá jako s klienty (zabírá čas, pracovníky..) a nesmí se uspěchat...díky za reakce
Offline
Ahoj Lenko, můj krátký názor na tohle je, že osobně to považuji za porušení zákona. Tady není jen problém ten, že poskytuješ služby, které "osoba" nemá nasmlouvané, ale také ten, že zájemce nemá vůči tobě žádné závazky, nepřistoupil na dodržování podmínek služby atd.
Naše praxe je ta, že jednání se zájemcem probíhá jednorázově, kdy je srozuměn se smyslem a podmínkami služby a na dalším setkání se uzavírá ústní smlouva včetně individuálního plánu, kterého obsahem obvykle je cíl klienta docházet do zařízení za vrstevníky, za zázemím v podobě prostoru. Toto považujeme za legitimní zakázku klienta. Postupnou kontaktní prací a práci ve výchovných situacích docházíme dle tempa a potřeby uživatele k dalším zakázkám. Používáme 2 formy (jednorázové/dlouhodobé) a 3 roviny (kontaktní/intervenční/zakázková) individuálního plánování. Ale to je už jiné téma.
Offline
Jasný..my jsme to taky takto vyhodnotili...ale zákon přece zase nezakazuje to, že si může zájemce služby"vyzkoušet"...jde nám o to, že nabízet klientovi služby, pod kterými si horko těžko něco může představit je pro nás prostě blbý...tím, že si může vyzkoušet, co to je, mluvit s pracovníkem...zažít nějakou skupinovku apod. začít navazovat vztah s pracovníky..klienty..trochu se zakotvit, to je pro nás důležitý..zatím prostě to chceme řešit balíčkama služeb na zkoušku pro zájemce..taky jsme přemýšleli, zda to neudělat nějak rychleji..ale PS se shodla, že asi ne...ale dík za vaší dobrou praxi..:) zdravíme na Moravu
Offline
Ahoj fšeci. Myslím že toto není jen záležitost NZDM. Bylo by možná dobré se poohlídnout i ve službách, kde se například pracuje s osobami s duševním onemocněním. Co tak letmo vím, tak minimálně u jednoho zařízení to fungovalo tak, že i poměrně dlouhou dobu člověk neměl klasickou smlouvu, protože uzavřít písemnou smlouvu s člověkem, který má nějak duševní potíže a to navíc s člověkem kterého vůbec neznám, prostě je trochu problém. Takže tam měli nějaký adaptační čas či jak to nazvat... Tam možná se inspirovat i zde...
Offline
Ahoj, my jsme to řešili před inspekcema též. Oslovil jsem jednoho krajského inšpektóra o posouzení a tu je jeho reakce:
Ve svém e-mailu jste mi nastínil dvě možnosti.
Já se rozhodně přikláním ke druhé možnosti, kdy jednání se zájemcem
probíhá na více schůzkách, pracovník zjišuje zda zájemce je či není v soc.
nepříznivé situaci. Zájemce čerpá službu v "omezeném" množství (dejme tomu
pod zvýšeným "dozorem"), jednání probíhá přímo na klubu, při aktivitách. Je
to vlastně jakási "zkouška".
Co se týká Vaši směrnice 4. Jednání se zájemcem o službu, tak mám
výhradu k části, kde je mimo jiné uvedeno: "Jednání se zájemcem o službu by
mělo být ukončeno do desáteho kontaktu zařízením, nejpozději však do půl
roku od prvního kontaktu"...
Až deset kontaktů a doba půl roku je podle mého názoru nepřiměřená. Se
zájemcem o soc. službu NZDM je třeba pracovat odborně a efektivně tak, aby
se ze zájemce stal uživatel (nebo nestal) rychleji. Navrhuji např. 3 - 4
kontaky s max. dobou 2 měsíce (nevím, jak Vám přesně funguje praxe, zda by
to byl velký problém takto realizovat), ale snažte se provést v nastavených
pravidlech (a samozřejmě i v praxi) změnu. Kvalitativně i procesně je mezi
zájemcem a uživatelem velký rozdíl a proto tlačím na "rychlejší" rozdělení
obou rolí.
..no samolitr, že záleží na inspektorovi...případ od případu, člověk od člověka.
My jsme tam např. dobu půl roku na proces ,,jednání a vyjednávání" ponechali a inspekcí prošli.
tak vám to snad pomůže
milan štorek
Offline
Ahoj,
můj názor je, že sleduji pozitivní trend mírného ubývání původní rigidity v procesu na úkor zdravého rozumu. Celá věc je stále o procesní kvalitě - tedy o nastavení mechanismu lpodle potřeb klientů a cílové ve Vašem zařízení - a potom o důsledném dodržování stanoveného.
Dokážu si představit, že obstojíte jak s modelem popsaným (dlouhé testovací jednání se zájemce viz Lenka) tak nějakým úplně opačným leč podobným postupem - rychlým úvodním málo formálním uzavřením "provizorní dohody", jímž je zahájem postupný a nenátlakový proces komunikce završený po nějaké době dohodou novou. Tedy něčím jako je v běžném životě "zkušební doba" když Vás vzali do práce....
A možností najdeme víc, jen to chce přemýšlet a pak se s inspekčním týmem klidně pohádat...
Offline
Díky všem za názory. Zjišovali jsme jak to mají s jednáním ve Skoku do života v HK, kde pracují s mentálně handicapovanými. Mají také předběžnou dohodu s cílem poznat službu a až pak se uzavírá dohoda na dobu neurčitou. Já zřejmě zůstanu u procesu, do 5ti setkání dohoda (nejdéle 1 - 2 měsíce), jak to máme nastavené. Nedokážu si představit, že klienty budu nutit ještě do další dohody. Už teď je to pro ně docela zátěž, pořád hledáme optimum...zatím zažitá praxe ale funguje..takže to opravdu bude o prořízlé puse a umění vysvětlit, co je pro nás a pro naše klienty dobrá praxe. A samo záleží také na inspektorech..:)..je ale fakt zajímavý, jak se tyhle procesy mění co nízkopraháč..i u nás ve skupině to nemáme na 100% stejný..a je to dobře..už umíme rozlišit, co je bezva ujednocovat, abychom mohli tlačit na kraj, když si vymyslí statistiky (příp. na MPSV) a zároveň si zachovat svou rozdílnost pro dobro klientů..baví mě to..:) mějte se a krásné léto!!
Offline
Dobrý den, zaujala mne tato sekce a proto se chci zeptat. Pracujeme na standardech a jsme u standardu č. 3. Společně s naší metodičkou řešíme standardy formou komunikace přes skype. Zeptala se nás, jak to máme ošéfované s pojištěním. Zda-li se vztahuje i na zájemce o SS. Naše služba to nemá v registru přímo definované, což byla poslední informace od naší vedoucí, když zjišťovala na registru, jak to opravdu je. Metodička nám doporučila, abychom z dětí, kteří k nám dochází ihned s nimi uzavřeli smlouvu o poskytování sociální služby a následně s nimi zahájili proces jednání se zájemcem o službu - prvokontakt. Mám tedy otázku. Jelikož, se mi to nezamlouvá, nedokážu si představit, jak to bude s administrativou a s praxí, mohli by jste mi prosím nějak poradit jak by se to dalo udělat jinou formou? Prostě mi přijde lepší, když zájemce přijde, tak se s ním normálně jede prvokontakt, tím pádem se prostě seznamuje se vším a nebudu mu ihned strkat pod nos ústí smlouvu (nebudu se ho ptát, zda sem chce chodit pravidelně, když to neví ani on sám. Také se mi nechce říkat, když mi odpoví že neví, že sem prostě nemá chodit). V naší databázi ho máme vést jako uživatele, ale jako zakázku bude mít jednání se zájemcem o službu? Předem mnohokrát děkuji za informace a odpovědi. Budu rád za každou Přeji hezký den. P.S. Možná to sem ani nepatří, anebo budu odpovídat, ale na diskuzním fóru jsem prosím prvně, takže se omlouvám pokud se má otázka nevztahuje na toto téma.
Offline
Osobně se domnívám, že uzavření smlouvy v NZDM hlavně znamená vyjasnění si rolí. Pracovníci se snaží vysvětlit dítěti či dospívajícímu, že budou zvědaví na jeho život, že se budou o něj zajímat, že se budou snažit na něj působit tak, aby se nechoval např. zle a pod. A že jsou za to placení, že se tomu říká sociální služba, a že on je někdo, kdo takovou službu potřebuje, protože vyrůstá a pohybuje se v podmínkách, které nejsou úplně fajn. Toto je hlavní součást dohody, kterou pak doprovází nějaké náležitosti dle zákona. Z hlediska cesty k uzavření dohody jsou možné jak dlouhá varianta (postupné seznamování se, předávání a zjišťování informací), tak asertivní krátká varianta. Osobně nevím, jak je to přesně se zákonným pojištěním, to by byl dobrý dotaz na pojišťovnu.
Offline
A nemyslela toto pojištění?
Zákon o sociálních službách - § 80
Poskytovatel sociálních služeb je povinen před započetím jejich poskytování uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb; toto pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou poskytuje sociální služby podle tohoto zákona. Poskytovatel sociálních služeb je povinen do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy zaslat její úředně ověřenou kopii registrujícímu orgánu.
Offline
Stránky 1