10 | 02 | 16
ČAS
Rozhovor s Jiřím Písaříkem
Už více
než rok a půl trvá spolupráce mezi Českou asociací streetwork a firmou Bohemia
Energy, díky níž může fungovat projekt jdidoklubu.cz Jednatel společnosti Jiří
Písařík si našel chvilku na rozhovor právě pro jdidoklubu.cz o tom, proč podporuje právě služby pro
děti a mládež, jak se dostal ke své práci i o tom, co dělat, aby si člověk
splnil svoje sny.
Jak jste
se dostal k práci v energetice a jak vznikla Bohemia Energy?
V roce
2005 padl monopol na dodávku elektřiny, kterou do té doby zajišťovalo několik
určených firem. Otevřela se tím příležitost podnikat každému, kdo měl chuť
pustit se do něčeho nového, věřil ve svůj úspěch a nebál se jít za svým cílem.
A to byl i náš případ. Začátek ale nebyl nijak snadný. Byli jsme úplně prvním
alternativním dodavatelem na trhu, takže nám nikdo nemohl poradit, jak to máme
dělat. Na všechno jsme si museli přijít v podstatě sami. Navíc jako malá
rodinná firma - v roce 2005 ji kromě mě a manželky tvořili ještě dva
zaměstnanci a několik brigádníků - jsme se rozhodli konkurovat velkým zavedeným
hráčům, kteří čerstvě ztratili monopol. Podle mě ale platí pro jakoukoli
činnost - a nemusí to být zrovna podnikání -, zásada, že když už se rozhodnete
něco dělat, neměli byste zbytečně podléhat strachu, že svého cíle nedosáhnete.
Nedávno
bylo naším tématem měsíce na jdidoklubu.cz budoucí povolání. Čím jste chtěl
být, když jste byl v posledním ročníku na základní škole? Měl jste už tehdy
jasno, že chcete v životě dělat zrovna tuhle práci?
Když mi
bylo asi pět let, chtěl jsem se stát papežem. (smích) Pak na řadu přišel
popelář a od něj už to nebylo daleko k automobilovému designérovi. Autům a vůni
benzinu jsem už v sedmi letech doslova propadl. Věděl jsem o nich první
poslední. Postupem času jsem ale bohužel zjistil, že designér musí umět také
velmi dobře kreslit, a proto jsem svůj zájem o ně trochu přehodnotil na to stát
se závodníkem. Toto dětské přání se mi nakonec splnilo, i když jen v podobě
koníčku. Co se týká budoucího povolání, úplně jasno jsem v posledním ročníku
základní školy neměl. Vždy mě ale víc bavila čísla a počítání, proto jsem
nakonec i vystudoval vysokou školu s ekonomickým zaměřením. Možná i proto, že
nevěřím na náhodu.
Bohemia
Energy vznikla jako rodinná firma. Projevuje se to nějakým způsobem ještě dnes
po více než deseti letech, kdy zaměstnáváte přes 500 lidí?
Ve firmě
se stále snažíme o rodinný přístup, například pokud chce zaměstnanec řešit
nějaký problém, přistupuje se k němu individuálně. Máme také téměř čtyřicet
zaměstnankyň na mateřské a snažíme se tomuto trendu přizpůsobovat. Každý rok na
přelomu května a června rádi pořádáme dětský den, který si pak všichni společně
s našimi dětmi užijeme. To, že jsme vznikli jako rodinná firma, se promítlo
také do našeho výběru organizací, které finančně podporujeme. V dětech je
budoucnost, a proto spolupracujeme a pomáháme zejména organizacím, které se
věnují pomoci dětem a mládeži.
Proč jste
se rozhodli podporovat organizace pomáhající dětem a mládeži? A jaké organizace
kromě nás podporujete?
Myslím, že
každá úspěšná společnost by se měla podělit o svůj úspěch s těmi, kteří to
potřebují. Jak už jsem se zmínil, my jako původně rodinná firma jsme se zcela
přirozeně rozhodli podporovat organizace pomáhající dětem a mládeži. Kromě
České asociace streetwork tak podporujeme mimo jiné obecně prospěšnou
společnost Život dětem nebo nadaci Artevide. Pomáháme ale i Černým koním, kteří
se věnují začleňování hendikepovaných lidí zpět do života prostřednictvím
sportu, nebo jsme partnerem archeologické mise Národního muzea v Súdánu.
Jaký je
váš názor na sociální sítě, internet a moderní technologie vůbec? Využíváte je?
Jakou činností trávíte na internetu nejvíc času? Je to jenom práce nebo třeba
hrajete i nějaké hry?
Je úžasné,
jak moderní technologie zrychlily a v mnoha ohledech i usnadňují náš život -
internet je jednoznačně jeden z nejúžasnějších lidských výtvorů. Na druhou
stranu si to i vybírá svou daň v zahlcení velkým množstvím mnohdy zbytečných
informací. Se zájmem také sleduju uplatňování moderních technologií u osobních
automobilů, zatímco u těch závodních jsem spíše jejich odpůrcem. Co se týká
sociálních sítí, vnímám jejich přínos, sám je ale aktivně nevyužívám. Počítač
mám především k práci.
Kdybyste
se mohl vrátit do věku teenagera, zašel byste do nízkoprahového klubu?
Ano,
zašel.
Děkujeme za rozhovor.
|