23 | 06 | 14
ČAS
Vzniká Zákon o sociálním bydlení
V posledním
měsíci se uskutečnily dvě zajímavé akce k připravovanému Zákonu o sociálním
bydlení. Zástupci ČAS se jich účastnili a přinášíme vám výstupy a prezentace.
První akcí
byla konference „Sociální bydlení: fakta a mýty“, která se uskutečnila v Senátu
ČR pod záštitou místopředsedkyně Senátu Miluše Horské. Zástupci ministerstev,
Senátu, neziskových organizací a další experti jednali o parametrech
připravované koncepce a zákona o sociálním bydlení.
Prezentace si můžete
prohlédnout zde:
Další akcí
byl Národního seminář k sociálnímu bydlení, který se konal 15. května v Praze
za účasti členů pracovní skupiny EAPN pro inkluzivní strategii v Evropské unii.
Česká asociace streetwork je členem EAPN.
Závěry
semináře si přečtěte zde:
Závěry z
národního semináře o sociálním bydlení za účasti pracovní skupiny pro strategie
sociálního začleňování EAPNOrganizátoři:
EAPN ČR, FEANTSA ČR, Platforma pro sociální bydlení IQRSHlavní
řečníci: Mgr. Ilja Hradecký, Mgr. Jan DobešPraha, 15.
4. 2014, Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové - Usnesení
vlády č. 666/2013 konstatuje nárůst počtu lidí bez střechy nad hlavou, bez
bytu, žijících v nevyhovujících podmínkách. Daná koncepce popisuje novější
přístup k bydlení, přístup k sociálním službám, přístup ke zdravotní péči a
nároky na informace a spolupráci s cílovými skupinami. Jedním ze základních
požadavků jsou kompetentní sociální pracovníci. Pod pojmem standardní bydlení
se nemyslí ubytovny.
- Housing
ready x housing first - dvě odlišné pozice, z nichž první se opírá o zákon o
sociálních službách č. 108/2006, zatímco druhá mění dosavadní způsoby řešení
poskytnutím bytu jednotlivci či rodině v kompetenci měst a obcí. Bude-li v
tomto duchu připraven věcný záměr zákona, musí mít společenskou relevanci.
- V ČR
největší skupinu ohrožených chudobou tvoří neúplné rodiny s dětmi (37,7 % z
celkového počtu), což se promítá do oblasti sociálních věcí, místního rozvoje,
školství, spravedlnosti a zdravotnictví. Nikoliv všechny resorty činí v tomto
ohledu příslušná opatření.
- Platforma
pro sociální bydlení (od roku 2013) shromažďuje návrhy, vzory a inovace;
provádí lobbying; podle zásady participace organizuje pravidelná setkání lidí
vyloučených z bydlení v Brně, šíří informace.
- Finanční
aspekt: stoupá drahota bydlení a služeb spojených s náklady na služby; u lidí
ohrožených chudobou vzrůstá potřeba finančních rezerv, zejména na kauce na
bydlení, které nejsou schopni si opatřit.
- Diskriminace:
antidiskriminační zákon nepřispěl k odstranění diskriminace v oblasti bydlení.
Prohlubuje se segregace chudých rodin, k diskriminaci dochází zejména ze strany
pronajímatelů. Za 10 let vzrostl také počet vyloučených lokalit v ČR z 300 na
400. Omezování dávek na bydlení v substandardních podmínkách znamená z
dlouhodobého hlediska nárůst nákladů na sociální služby.
- Nejde jen o
zákon, ale také o koncepci. Například, že dočasné formy bydlení budou fungovat
jen přechodně pro případ krize. Ani segregované bydlení není žádoucí. Tržní bydlení
v nájemních bytech vede k vytlačování lidí ohrožených chudobou. Vlastnické
bydlení by si vyžádalo výraznou podporu ze strany státu. Výstavba obecních bytů
spotřebovala v posledních letech 80 % celkových výdajů na bydlení. Veřejné
sociální bydlení: investiční záměry nejsou pro obce atraktivní - do budoucna
lze spíše uvažovat o zákonem dané povinnosti okresů než samotných obcí. Souvisí
s výhledovou reformou veřejné správy.
- Povinnost
obcí: Poskytování bytů sociálně slabším jednotlivcům či rodinám obcím nenáleží.
Ze strany obcí není tendence investovat do bydlení. Pouze v některých obcích
probíhá mapování, zjišťování potřebnosti, plánování kapacit. Smlouva s jinými
poskytovateli bydlení se užívá málo, spíše než s NNO obce uzavírají smlouvy se
soukromými vlastníky. Současná legislativa smlouvy s NNO nepodporuje. Jako
výhodná se jeví cesta zakládání sociálních nájemních agentur.
- Financování
musí předcházet analýzy, aby bylo zřejmé, které varianty jsou výhodnější. Chybí
údaje o tom, kolik je potřebných bytů, a kolik je volných bytů. Chybí analýzy,
které lokality jsou vhodné z hlediska dopravní dostupnosti, nabídky pracovních
příležitostí, možnosti vyššího vzdělání aj. V úvahu přichází regulované
nájemné. Nabízí se varianta nákupu a rekonstrukce levných bytů nestátními
neziskovými organizacemi za pomoci ESF a současně vytvoření mechanismů
získávání prostředků z národních zdrojů (obnova Státního fondu rozvoje bydlení,
rozpočtové určení daní aj.).
|