|
06 | 08 | 12
ČAS
Nízkoprahy pod lupou ve druhém roce
Letošní
druhé kolo sběru dat pro výzkum NZDM se setkalo s nebývalým zájmem. Množství
respondentů vzrostlo díky aktivnímu zapojení klubů téměř dvojnásobně. Zatímco v
loňském roce se výzkumu účastnilo celkem 129 mladších a 277 starších klientů, v
letošním roce svůj čas dotazníku věnovalo celkem 203 klientů v nižší a 488 ve
vyšší věkové skupině. O dalších sedm se rozrostl i počet dotazovaných klubů, na
výzkumu jich celkem participovalo 46. Nově se výzkum uskutečnil ve terénních
programech. Na ulici se podařilo celkem získat odpovědi od 78 klientů z osmi
klubů. Vzhledem k obtížnosti tohoto typu dotazovaní to lze považovat za dobré číslo.
 Na výrazně
větším vzorku klientů se potvrdily charakteristiky známé již z loňska. Průměrný
klient nízkoprahového klubu, který se zúčastnil letošního výzkumu, je chlapec
české národnosti ve věku kolem 15 let, který chodí na základní školu a
poslouchá hip hop. Dívky podle vyjádření vedoucích klubů tvoří celkem 38
procent z klientů. Téměř třetina klientů klubů pochází z romských rodin.
Třináct procent uvedlo, že studuje na středním odborném učilišti, 14 procent na
střední škole a sedm procent hledá práci. Cesta z domova od klubu, který více
než polovina z nich (56 procent) navštěvuje každý či skoro každý den, znamená
pro většinu méně než deseti minut času. Průměrný klient do klubu chodí rok či
déle a jeho rodiče s tím souhlasí (53 procent), nebo alespoň nic nenamítají (43
procent). O klubu se dozvěděl od svých kamarádů.
Téměř
všichni dotazovaní se shodují, že pracovníci klubů jsou spravedliví a lze jim
důvěřovat. Osmadvacet procent klientů se na ně často obrací s prosbou o pomoc,
42 procent tak učinilo párkrát. Dvě třetiny pracovníkům naprosto důvěřují. Tři
čtvrtiny klientů rovněž uvedly, že pracovníci klubu projevují zájem o jejich
osobní život. Klienti mají pocit, že jim klub pomáhá a doporučili by ho i svým
kamarádům, pokud by měli nějaký problém.
Většina
vedoucích klubů se domnívá, že jejich klub je optimálně kapacitně vytížen,
pouze zhruba jedna desetina klubů si stěžuje na to, že jejich kapacity nestačí.
Kluby jsou průměrně otevřené 19 hodin týdně a čtyři dny v týdnu. V porovnání se
předchozím rokem se zdá, že klesla návštěvnost klubů a počet výkonů, mírně se
snížil počet prvkontaktů a sankcí. Naopak vzrostl odhad škod na klubu. Na
druhou stranu, co z toho lze přičíst na vrub obecnému trendu a k čemu přispěl
nárůst počtu klubu, bude zřejmé až po podrobnější analýze dat.
Pracovníci
terénních programů chodí na ulice v průměru třikrát týdně a stráví tam v součtu
kolem 12 hodin. Za tu dobu jsou v kontaktu s celkem v průměru 16 obličeji. I
oni stejně jako jejich kolegové z klubů považují v současnosti počet klientů a
dostupné kapacity za optimálně vytížené. Co se týče vlastností optimálního pracovníka,
shodují se vedoucí terénních programů se svými kolegy v klubech. Za klíčové
považují komunikativnost, spolehlivost a empatii. Na rozdíl od nich však mnohem
více vyzdvihují i otevřenost.
Mezi
průměrným klientem klubů a terénních programů existují určité odlišnosti.
Klienti terénních programů jsou v průměru starší - 56 procent z nich je mezi 15
až 18 lety. Nicméně obdobně jako u klubů převažují chlapci (64 procent) české
národnosti (68 procent). I oni mají nejčastější ve svých přehrávačích hip-hop.
Romové představují 22 procent ze všech klientů, podíl ostatních národností je
minimální (jedno až tři procenta). Výrazně větší část než v případě klubů tvoří
nezaměstnaní (17 procent). Nicméně analogicky k situacím v klubům nejvíce
klientů (41 procent) navštěvuje základní školu, 19 procent školu střední a 15
procent střední odborná učiliště. Tři čtvrtiny z dotazovaných klientů jsou v
kontaktu se službou rok či déle.
Třetina z
klientů terénních programů má zkušenost s kurátorem pro mládež, 14 procent s
vlastním trestním stíháním, 12 procent prošlo diagnostickým ústavem. Téměř dvě
pětiny (38 procent) z nich někdy propadlo. Téměř polovina v dotazníku přiznala,
že se setkala se šikanou či rasismem. Mezi klienty nízkoprahových klubů najdeme
těch s podobnou zkušeností mnohem méně: s kurátorem pro mládež jich má
zkušenost 23 procent, šest procent s diagnostickým ústavem, 24 procent propadlo
ve škole. Podíl těch, co mají zkušenost s vlastním trestním stíháním je
překvapivě v obou populacích stejný. Nicméně, do jaké míry je zvýšená míra
ohroženosti klientů terénních programů ovlivněna rozdílnými životními situacemi
či jejich odlišnou věkovou strukturou, bude možné zodpovědně říct po dalším
kole analýz.
Výzkum,
který byl zahájen v roce 2010, bude realizován po dobu pěti let. V každém z
těchto pěti let se uskuteční cyklus sběru dat a vyhodnocení výsledků. První
sběr dat začal v listopadu 2010
a probíhal až do konce roku 2010. Letošní data se
sbírala od 4. listopadu 2011 do 31. ledna 2012. V podobných termínech budou
provedena výzkumná šetření i v dalších letech. Kluby a terény, které se do
výzkumu nezapojily v první či druhé fázi, tak mohou učinit i v tomto roce!
Získají tak nejen informace o vlastních službách, ale i možnost srovnat se s
celorepublikovým průměrem. Platí, že čím více klientů klubu dotazník vyplní,
tím lepší zpětnou vazbu klub dostane.
Vzhledem k
tomu, že výzkumný projekt skýtá zapojeným NZDM a TP značné množství výhod, je k
dispozici pouze pro členy ČAS a organizace, které s ČAS aktivně spolupracují a
jejichž účast v projektu schválí jako výjimku Správní rada ČAS. Nečlenská
zařízení mohou závazně požádat o členství v ČAS do října 2012, poté jim bude
umožněno účastnit se výzkumu již letos.
Zařízení se
mohou do výzkumu i v dalších ročnících přihlásit na adresu asociace@streetwork.cz. Pro více
informací pište na zikmundova@streetwork.cz.
Autor článku
Karel Čada
|