09 | 02 | 12

StreetWork.cz

Drogový kšeft pro lékaře

Výběr z tisku: Zapomeňte na „piko“. Nejužívanější droga v Praze se jmenuje Subutex a narkomani ji dostanou v lékárně na předpis. V parlamentu se brzy strhne boj o novelu zákona, který by její podvodnou distribuci mohl zastavit. Zatímco ve zbytku republiky je pervitin naprostým hegemonem drogové scény, pražský feťácký svět už podle posledních odhadů Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti ovládá subutex.

Uživatelů má v hlavním městě přes čtyři tisíce, zatímco s heroinem se potýkají tři tisíce lidí a o něco víc jich užívá pervitin. „Podle našich předpokladů se jenom dokazováním trestné činnosti spojené se subutexem věnuje dvacet procent policejních detektivů. Přitom vlastně řeší něco, co je způsobeno únikem z legálního systému do podsvětí,“ říká ředitel Národní protidrogové centrály (NPC) Jakub Frydrych.

Na václavským Václaváku

Subutex je farmaceutický preparát, který obsahuje opiát buprenorfin. Používá se jako lék pro narkomany. Ne snad že by léčil závislost, ale pomáhá jim překonat abstinenční příznaky. Tablety preparátu se dávají rozpouštět pod jazyk. Pokud se narkoman rozhodne se svou závislostí bojovat, může mu být subutex skvělým pomocníkem. Jenže v tisících případech není. „Ze subutexu se na ulici stala regulérní droga. Narkomani ji nepolykají, ale aplikují si ji nitrožilně pomocí injekční stříkačky a rozhodně ji nevyužívají jako prostředek k ukončení závislosti, ale jako čistou drogu. Dokonce pětina ze subutexových narkomanů v životě nepoznala jinou závislost než na něm,“ říká plukovník Frydrych.

Rájem subutextových narkomanů je hlavní město. Ve zbytku republiky jej stále ještě ve spotřebě poráží jiný opiát - pouliční heroin z Afghánistánu a drtivě pak tradiční pervitin. Černý obchod se subutexem a dalšími léky obsahujícími buprenorfin mimo Prahu a střední Čechy zatím ještě masivněji nepronikl. I tak jde ale o třetí nejužívanější drogu mezi narkomany u nás. Skutečným centrem subutexových překupníků je pak Václavské náměstí. Tady se kolem subutexu točí většina zdejšího polosvěta. Narkomani tu korzují, shánějí peníze žebráním a drobnými krádežemi zboží, které pak prodávají taxikářům nebo lidem, kteří tu pracují ve službách. Často kradou na objednávku. A když seženou peníze, začnou hledat někoho, kdo jim prodá kousek tablety, kterou by mohli rozpustit a injekčně vpravit do žíly.

Na subutexovém trhu je nejzajímavější to, proč se tolik tablet léku na předpis dostává na černý trh. Chyba je v systému děravém jak cedník. Původní představa byla, že lékaři, kteří začnou subutex předepisovat, se budou hlásit do Registru substituční léčby, aby byl přehled o tom, kdo co předepisuje a také komu. Jenže řada lékařů to ignoruje. „Pravidelně zjišťujeme, že pacienti si nechávají subutex předepisovat souběžně od několika lékařů nebo se na receptech objevuje neúměrně vysoký počet balení,“ vysvětluje Lucie Šustková ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Narkomani tak lékaře dokážou díky bezzubé regulaci jednoduše podvést. Chodí do více ordinací, kde si nechávají na své abstinenční drogové příznaky subutex předepsat. Mají tak dost opiátu pro sebe, ale zároveň i na to, aby ho pak buď prodali překupníkovi, nebo jej sami dále distribuovali.

Lékaři v pozadí

Nejhorší je ale připustit si fakt, že jsou lékaři, kteří na předepisování subutexu jednoduše vědomě vydělávají. „Bohužel máme pár lékařů, kteří se rozhodli na subutexu profitovat - za peníze, za jíné komodity nebo za nejrůznější služby. To je problém. SÚKL se daří je někdy odhalit, ale bohužel jsem ještě neslyšel o případu, kdy byl takový lékař, já jim říkám „zlolékaři“, opravdu citelně potrestán. Podle mě tady systém potřebuje exemplární případy likvidačních pokut a odejmutí licence,“ říká mezinárodní drogový expert Tomáš Zábranský z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Bohužel má pravdu. Ministerstvo zdravotnictví loni na základě informací od SÚKL podalo patnáct podnětů k zahájení správního řízení obcí s lékaři, kteří navzdory zákonu nehlásili své pacienty do registru. Všichni z toho vyklouzli jenom s pokutou v řádu tisíců. V jedné kauze, o níž INSTINKT informoval SÚKL, se podařilo odhalit i lékaře, který na jediný recept předepsal šedesát balení subutexu po sedmi tabletách. Následná pokuta byla nižší než zisk jenom na tomto receptu.

Úniky ovšem nejsou jenom od lékařů, ale i lékárníků. Ti bývají někdy dokonce navzájem propojení. Podle informací policistů z terénu, s nimiž o subutexu INSTINKT hovořil, je zcela běžné, že narkomani dostávají recepty s „dobrou radou“, ve které lékárně je mají vyzvedávat. I pro lékárny je totiž prodej subutexu dobrý byznys. Nehradí jej pojišťovna, ale samotní uživatelé v plné výši. Navíc existuje i několik způsobů, jak dostat subutex z lékárny ven i bez asistence samotných narkomanů. Rovnou k dealerovi.

Policisté připouštějí, že o lékařích, bez nichž by rozmach černého obchodu nebyl možný, mají docela dost informací, ale... „Je prakticky nemožné jim dokázat vědomou trestnou činnost a oni to moc dobře vědí. To, že nejsou v systému, kde by se měli hlásit, je správní delikt a nejdřív dostanou od ministerstva zdravotnictví jen upozornění, aby vše doplnili. I když to udělají, stejně to nic neřeší. Maximálně skončí s pokutou. A to přesto, že ty výmluvy jsou někdy dost naivní. Třeba nám tvrdili, že jim narkoman nahlásil, že jede na dovolenou, tak mu předepsali větší množství, aby náhodou nezůstal bez dávky. A když zjistíme, že mu za dva dny vystavil recept znovu na neobvykle velkou dávku, tak nám řekne, že mu ten pacient nahlásil, že mu vykradli auto a on mu musel předepsat novou dávku. Opět velkou, protože jede přece na tu dovolenou,“ povzdechne si šéf Národní protidrogové centrály.

Důvod, proč se subutex tak progresivně dere na výsluní drogového polosvěta, je hlavně jeho cena. Jedno balení, které obsahuje sedm tablet, stojí v lékárně čtrnáct stovek. Přitom běžně stačí narkomanovi na jednu injekční dávku čtvrtka tablety, která se obvykle prodává za sto korun. Překupník tak sice na jednom balení vydělá sto procent, ale pro narkomana samotného jde ve srovnání s jinými drogami o neuvěřitelně levnou záležitost. Připomeňme si ještě SÚKL zmíněný případ s lékařem, který předepsal jenom na jeden recept jednomu pacientovi šedesát balení subutexu. Jenom na tomhle receptu tak někdo mohl vydělat osmdesát tisíc korun. Nezdaněných.

Přínosný subutex

Tohle je samotným narkomanům samozřejmě šumafuk. Pro ně je subutex skutečně velmi levná droga. Běžně stačí závislému jedna dávka na dva dny. To je tisíc pět set korun na měsíc. Oproti tomu lidé, kteří jsou závislí na heroinu, potřebují k ukojení své potřeby kolem osmi tisíc korun denně. Proto také některým odborníkům vlastně průnik subutexu na drogový trh až tolik nevadí. „Pokud by volba, před kterou stojíme, byla, že si ti lidé budou píchat subutex, nebo nic, tak jsem jasně pro nic. Jenže takhle to nikdy není. Ta volba vypadá jinak. Buď si budou píchat farmaceuticky vyráběný subutex, který je čistý a má stabilní obsah účinné látky, nebo heroin, který často obsahuje různé nebezpečné příměsi a jeho koncentrace je pokaždé jiná. A v téhle reálné české situaci jsem docela rád, že máme na ulicích subutex,“ říká Tomáš Zábranský. Výhoda subutexu se ukázala už v roce 2001, kdy preparát vstoupil na legální a posléze nelegální trh. Rok předtím jsme měli na stovku úmrtí z předávkování. Tehdy se ale statistika snížila na jedenáct případů.

Expert upozorňuje ještě na jednu důležitou věc související s nízkou cenou subutexu na nelegálním trhu. Narkomani si peníze na drogy obstarají vždycky. Když konzumují levnější drogu, tak je logicky méně vykradených aut, méně kapesních krádeží a méně přepadení na ulici. Zakázat subutex by tak podle něj byla obrovská chyba. „V okamžiku, kdy se z východu a jihu valí extrémně čistý heroin z afghánských přebytečných zásob a z Číny proudí syntetický opiát fentanyl, jenž v Ruské federaci působí tisíce smrtelných předávkování ročně, tak v takovém okamžiku by nám rozkymácení se relativně klidné české drogové scény nějakým tvrdým zásahem proti subutexu vykoledovalo spoustu problémů. Z klidného subutexového závětří by se mohl stát kvůli těmto drogám pěkně divoký východ,“ varuje Zábranský. I tak je ale přesvědčený, že s masivními úniky subutexu na černý trh je potřeba něco udělat. Už jenom proto, že lehce dostupná droga z farmaceutického průmyslu může snadnou dostupností a minimálním rizikem při užití lákat experimentální konzumenty drog, kteří si ale i tak mohou snadno vypěstovat závislost.

Rozhodne parlament

Vyřešit problém zneužívání subutexu by mohl jiný podobný preparát s názvem suboxone. Ten kromě opiátu buprenorfinu obsahuje i naloxon. To je látka, která v případě nitrožilní aplikace blokuje receptory v těle, které reagují na opiáty. Díky tomu se nedá tak lehce zneužívat. Při použití pod jazykem ale narkomanovi pomůže s abstinenčními příznaky stejně dobře jako subutex. Suboxone měly hradit zdravotní pojišťovny a dalo se čekat, že by byl lépe hlídán. Aby ušetřily, stanovily ale pojišťovny tak tvrdá pravidla, že se v praxi suboxone příliš nevyužívá.

Největší naději na zastavení přílivu subutexu na ulici teď představuje novela zákona o léčivech, který bude za měsíc projednávat parlament. V rámci elektronického receptu chce zavést čtvrtou výdejovou skupinu léků, a to „výdej na recept s omezením“. Pacienti by tak byli pod jednoduchou a rychlou kontrolou. Když by někdo přišel s receptem na velkou dávku nebo s receptem od dalšího lékaře, zablikalo by v lékárně na počítači varování a lékárníci by nesměli lék vydat. „Subutex by tak byl bez problémů dostupný pro léčící se pacienty, ve velmi omezeném množství by jistě pokračovalo jeho zenužívání na černém trhu, ale nepoctivým lékařům a překupníkům by skončila subutexová bonanza,“ slibuje si Tomáš Zábranský od novely, na které pracovali společně s ministerstvem zdravotnictví, SÚKL a drogovými experty i policisté.

Bohužel se ale objevují hlasité lobbistické tlaky od skupin, kterým dosavadní divoký systém vyhovuje a zdaleka to nejsou samotní narkomani. Nezbývá než doufat, že neuspějí a poslanci nakonec novelu přijmou. Příští půlrok rozhodne.

Drogový kšeft pro lékaře, 9.2.2012, Instinkt, Leoš Kyša