28 | 08 | 08

Názor z praxe

Mapování v klubu aneb Dotazníky

Pro nalezení vhodné podoby programu specifické prevence je nutné co nejpřesněji zmapovat aktuální stav znalostí našich klientů a stav skupinové normy vrstevnických skupin z hlediska postojů a chování. Na přání jednoho ze zařízení zveřejňujeme dotazníky, které používají v nízkoprahovém klubu PVC Blansko.

Osvědčenou formou pro takovou analýzu je dotazníkové šetření, zaměřené na znalosti a postoje, které dospívající mají ke konkrétnímu tématu. Každý dotazník by měl mít jasný cíl, který se dá „ve zkratce“ klientovi předat tak, aby pochopil jeho smysl. Jde přitom již i o první fázi předávání programu, přinášíme tím totiž do každodennosti klubu toto téma. Dotazníkovou akci můžeme provádět jak anonymně (sběr dat je jednodušší, jelikož otázky jsou intimního charakteru), tak pod jménem či přezdívkou, nebo kódem (může jít o součást individuální klientské práce v rámci individuálního plánování). Neanonymní dotazníky mohou zajistit větší přesnost zjištění přínosu pro jednotlivce (při závěrečném revizním šetření), na druhou stranu obnášejí nároky spojené s ochranou osobních dat. Klíčem k rozhodnutí je, zda usilujeme spíše o evaluaci na úrovni skupinové normy, nebo nás zajímají konkrétní individuální změny.

V dotaznících nejde o to, aby klient odpovídal správně (tedy v souladu se společenskou normou). Jde především o zjištění reality, velmi zajímavá je pro nás také autentičnost odpovědí (sdělení osobní zkušenosti respondentů, zážitky z konkrétních situací). Na to můžeme navázat při tvorbě konkrétních edukačních materiálů programu.

Mapování samo je prvním krokem k „odstranění tabu“, tedy otevření prostoru pro komunikaci s klienty nad daným tématem. Následným krokem je analýza zjištěných znalostí, postojů a chování, a to z hlediska:

 Z publikace Kontaktní práce strana 267

• Několik dotazníků k nahlédnutí (pdf, 6,1 MB)