06 | 06 | 08

StreetWork.cz

Pracovníci odchází kvůli vzdělání

Výběr z tisku: Učitelé nejsou jediní, kteří si musejí doplnit potřebné vysokoškolské vzdělání. To zákon nařizuje i sociálním pracovníkům a zdravotním sestrám. Často jde o problém pro zaměstnance i zaměstnavatele. Jako sociální pracovník pracuje osmadvacetiletý Jan Hřebíček přes pět let. Přestože ho práce s klienty ve společnosti Člověk v tísni baví, končí s ní. Důvodem je, že by měl do roku 2014 dostudovat vysokou školu se sociálním zaměřením. To mu od loňského roku nařizuje zákon ministerstva práce a sociálních věcí. „Mám vystudovanou teologickou fakultu, mám praxi a práce mě baví. Kvůli tomu, abych ji mohl dál dělat, ale studovat znovu nebudu,“ vysvětlil.

ilustrační fotoA není jediný, kdo kvůli zákonu opouští pozici sociálního pracovníka. Zákon, který nařizuje, jaké mají mít sociální pracovníci vzdělání a do kdy si jej musí doplnit, trápí velkou část zaměstnavatelů, kteří se touto oblastí zabývají. Zaměstnanci, kteří studovat nechtějí, jim odcházejí a ti, kteří se hlásí na jejich místa, už musí potřebné vzdělání mít. „Sociální pracovníci, kteří se k nám hlásí, už musí mít vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odbornou školu. Ti, co u nás pracovali ještě před platností zákona, si ho musí doplnit do sedmi let,“ popsala Kateřina Dosoudilová, vedoucí programu Terénní sociální práce ve společnosti Člověk v tísni.

Terénní sociální pracovníci si pak musí do osmnácti měsíců od chvíle, kdy nastoupí na tuto pozici, doplnit několikahodinový kurz se zaměřením na sociální práci. „Podmínka požadovaného vzdělání trochu zmírňuje kreativitu lidí, kteří se k nám hlásí. Většinou jde o typizované studentky sociální práce,“ popsala Katarína Klamková z brněnského občanské sdružení IQ Roma servis. Do týmu by potřebovali i lidi, kteří mají pro práci nadšení, a ne jen školu.

Přestože většina organizací, které sociální pracovníky zaměstnávají, jejich dovzdělávání vítá, upozorňují i na další problémy. „Ministerstvo určilo jen velmi malý seznam škol, které jsou pro tuto profesi přijatelné. Například tam úplně chybí adiktologie, která se zabývá léčbou a výzkumem závislostí,“ řekl vedoucí terénního programu pro drogově závislé NO BIOHAZARD Vojtěch Janouškovec. Podle něj je také nedostatečný výběr kurzů, které musí během praxe absolvovat terénní sociální pracovníci.

Problém zdravotních sester Další skupinou lidí, kteří potřebují ke své práci vysokoškolské vzdělání, jsou zdravotní sestry. Od dubna 2004, kdy podle zákona nemohou nastoupit do nemocnic lidé pouze se středoškolským vzděláním, je sester kritický nedostatek. Některé nemocnice kvůli tomu omezují provoz na odděleních a snižují počty lůžek. „Čtyřletý obor všeobecná sestra na středních školách už neexistuje. Letos tedy žádní maturanti nebudou,“ vysvětlila prezidentka České asociace sester Dana Jurásková.

Přestože budou letos poprvé končit absolventi vyšších odborných škol a bakalářských oborů, kýžené pomoci se nemocnice nedočkají. Velká část těchto absolventů bude chtít pokračovat ve studiu dál. Těch, kdo do nemocnic nastoupí, bude jen mizivé procento. „Problém sester je ale větší. Je to velmi náročné a velmi špatně ohodnocené povolení,“ dodala Jurásková.

„Mám jít zase do školy. Proč?“, Lidové noviny, 20. 5. 2008, PAVLA KUBÁLKOVÁ