.adres�� slu�eb

14 | 12 | 06

N�zkoprahov� klub Krok

Jak vzniklo Komunitn� centrum Krok

Mgr. Martina Zimmermannová: Rozhovor s PaeDr. Petrem Klímou vznikl na podzim 2004 a byl publikován v diplomové práci, kterou jsem napsala v rámci studia Sociální práce p�i FF UK Praha, obor Sociální práce v roce 2005. Diplomová práce nese název: Terénní sociální práce jako integrální sou�ást nabídky sociálních slu�eb v regionu Prahy 12 a pojednává o propojení terénní sociální práce s dalšími slu�bami v regionu Prahy 12. Cílem diplomové práce bylo p�edevším p�edstavit mo�né zapojení terénní sociální práce s neorganizovanou mláde�í do procesu Komunitního plánování rozvoje sociálních slu�eb v regionu.

Rozhovor s Petrem Klímou objas�uje vznik terénní sociální práce ve výše zmi�ovaném regionu. Je pohledem �lov�ka, který stál p�i zrodu o. s. Proxima Sociale, které jako jedno z prvních poskytovatel� zavedlo slu�bu terénní sociální práce s d�tmi a mladými lidmi na ulici v �R.

Vznik terénní sociální práce s neorganizovanými d�tmi a mláde�í v regionu Prahy 12

Terénní sociální práci s neorganizovanými d�tmi a mladými lidmi za�alo v lokalit� Prahy 12 Mod�any realizovat jako první, ob�anské sdru�ení Proxima Sociale, konkrétn� pak Komunitní centrum Krok. Ob�anské sdru�ení bylo zalo�eno ji� v roce 1993, ale samotné slu�by za�alo poskytovat a� v roce 1995. Toto centrum vzniklo díky podpo�e Phare, MPSV a MÚ M� Prahy 12. Projekt pat�í mezi první svého druhu, který byl v �eské republice realizován. V letech 1995 – 1998 ho Rady Evropy za�adila mezi modelové projekty sociálních slu�eb.

V roce 1995 byl region Prahy 12 pro realizaci slu�eb terénní sociální práce a nízkoprahového klubu zvolen proto, �e m�l m.j. zajímavé demografické a biografické slo�ení. V dob� vzniku zde �ilo trvale 58 862 obyvatel, které tvo�ilo relativn� mladší v�kovou strukturu s výraznou p�evahou v�kové kategorie 10 - 19 letých a 40 - 44 letých (tzn. jejich rodi��).

D�vod vzniku Komunitního centra Krok a zavedení nabídky slu�by terénní sociální práce mi pro pot�eby této diplomové práce objasnil v rozhovoru zakladatel ob�anského sdru�ení Proxima Sociale, které provozuje KC Krok, PaedDr. Petr Klíma.

ROZHOVOR S PETREM KLÍMOU

Co vás vedlo k zalo�ení Komunitního centra Krok?

K myšlence zalo�ení Komunitního centra mne a mé kolegy vedla p�edevším smutná zkušenost s mladistvými v prost�edí výchovných ústav�, tedy setkání s ji� dosti vyhran�nou socialitou v nep�irozeném prostoru. A také dosti kladné výsledky s preventivními zp�soby práce s mladistvými ve form� ambulantních �i krátkodob� pobytových program�. Tedy poznání, �e je nutné se dostat co nejblí�e více k jejich reálnému �ivotu a b�ným starostem a problém�m – více k problém�m, které mají ne� k t�m, které d�lají.
P�ed a t�sn� po revoluci tyto zkušenosti podpo�ily inspirace z N�mecka, které pova�uji asi za nejpodstatn�jší pro vznik komunitního centra. Byly to zejména koncepce terénní práce – streetworku a nízkoprahových center od Tonnyho Elicha, Timma Kunstreicha, a dalších koleg� z Brém a Hamburgu. Tito lidé nám pomohli kultivovat naše myšlenky a zám�ry a p�evést je do praktické roviny.
No a pro� zrovna lokalita Mod�an? Tam jsme m�li nejsnazší vstup. Jedna z dlouholetý kolegy� zde bydlela a pracovala. My jsme ale zkoušeli hledat i v dalších t�ech pra�ských �ástech. Zde (na Praze 12, pozn. autora) ale byla demograficky nejzajímav�jší situace z hlediska genera�ního stromu, ve kterém výrazn� p�evládala v�ková skupina kolem 11ti let. Bylo jasné, �e do dvou let budou tyto d�ti na prahu klí�ového v�ku mladistvých s mno�stvím problém� a obtí�í. Vycházeli jsme i z obdobné situace z Ji�ního m�sta a Proseka, kde také prob�hla velká genera�ní vlna s obrovským nár�stem sociáln� patologických jev� mezi mláde�í. Zkusili jsme tedy to vzít jako modelové místo pro prov��ení u�ite�nosti nových zp�sob� zacházení s mladistvími v podpo�e k jejich socializaci.

Kdy a pro� vás napadlo zavést slu�bu terénní sociální práce?

Já osobn� pova�uji za nezbytné, aby streetwork a nízkoprahový klub fungovaly paraleln�. Jsou to dv� nohy celého systému. Klub bez streeta to není ono. Tyto dv� slu�by jsme zakládaly vedle sebe, najednou. Cílem terénní práce m�lo být dosáhnout na skupiny mláde�e, které budou míjet i klub a propojit jejich b�ný sv�t s jeho programy v�etn� poradenství.

Jakou roli zde sehrála radnice m�stské �ásti Praha 12?

Myslím, �e v té dob� velmi klí�ovou. Po mnoha kontaktech se radnice M� Prahy 12 ukázala jako nejosvícen�jší. Kdy� se podívám zpátky, musím �íci, �e to bylo otev�eností lidí, kte�í m�stskou �ást v té dob� vedli. Uv��ili v prosp�šnost této slu�by i díky r�zným analýzám, které si nechávali vypracovat - byla to taková p�edzv�st sou�asného komunitního plánování. Byli ochotni i experimentovat a riskovat. Byli v té chvíli schopni i velice rychle nabídnout pot�ebné prostory, a to i byt pro mladistvé v b�né zástavb�, který byl ur�ený pro mladistvé, kte�í m�li velké problémy ve své rodin� a cht�li z rodiny díky mnoha konflikt�m odejít. Tato m�stská �ást p�ijala se zájmem prakticky všechny naše koncepty a úvahy.

Jak to bylo s finan�ní stránkou?

Bylo št�stí, �e se v té dob� byl zájem na zavád�ní nových metod sociální práce, zejména u mláde�e i ze strany ministerstev. Zejména MPSV bylo hlavním zadavatelem témat r�zných projekt�. A také byly na tyto projekty zna�né finan�ní prost�edky z fondu Phare. Od po�átku jsme s MPSV velice úzce spolupracovali na �ad� projekt� v�etn� tohoto. P�vodní název zadání projektu zní zna�n� komplikovan� - „Experimentální pracovišt� pro neorganizovanou mláde� s d�razem na teritoriální aspekt“, ale na druhou stranu vystihuje podstatu celého zám�ru. Museli jsme se ú�astnit výb�rového �ízení a usp�li jsme práv� díky celistvosti projektu od streetu, p�es nízkoprahový klub, poradenské a sociální slu�by a� k sociálnímu bytu pro mladistvé.

Kdy� se zpátky vrátím k terénní práci: v�d�li jste o její pot�ebnosti? Ptali jste se cílové skupiny, zda tuto slu�bu pot�ebuje nebo byla um�le vysazena, proto�e jste p�edpokládali, �e v dané lokalit� tato slu�ba bude pot�ebná?

Musím p�iznat, �e to bylo p�edevším to druhé, náš odborný p�edpoklad, �e je to pot�ebné. Také na za�átku to bylo o velkých rozpacích a obtí�ích s vyjas�ováním si pozice terénního sociálního pracovníka. Nyní u� b�ná populace mladistvých ví, kdo a co je streetworkr. Kdy� je n�kdo osloví, tak jsou mladí lidí ji� schopni identifikovat o koho asi jde. Tehdy se nebylo mo�né o toto pov�domí op�ít. Mladí byli velice p�ekvapení, �e se o n� n�kdo zajímá jinak ne� byli zvyklí. Celý první rok to bylo o kontaktování a seznamování na úrovni: „jsem tady, jsem tady s touto nabídkou pomoci a podpory, nic od vás nechci, ale p�ijdu zase, budu tady. Po�ítejte se mnou, zajímá mne jak �ijete“. Bylo to místy i konfronta�ní, ale ne vyhran�né. D�le�ité bylo, aby si mladí lidé za�ali zvykat na p�ítomnost sociálního pracovníka, s ur�itou perspektivou, s ur�itými názory, s odvahou vstupovat s nimi do kontaktu – prost� komunikovat bez diskvalifikací. B�hem roku se nám poda�ilo ve t�ech lokalitách terénní práci stabilizovat – mladiství �i spíše ur�ité skupiny p�ijali tyto pracovníky bez odporu a byli více ochotni ke kooperaci, sdílení problém�. Také docela rychle vyu�ívali výzvy ke konkrétní pomoci p�i �ešení ka�dodenních problém�, p�ijímali rady a názory. My jsme pak za�ali uva�ovat o mobilní maringotce a Gará�i jako dalších kontaktních místech pro mladistvé a jako o prostorech pro n�. (terénní zázemí pro pracovníky, které provozuje KC Krok, pozn. autora). První rok byl velmi komplikovaný. �asto jsme zjiš�ovali, �e mnohé v�ci, které nám p�inášeli a supervidovali kolegové z N�mecka, prost� zde nefungují. Oni sami byli p�ekvapeni. Zavedení streeta na zelené louce bez jakékoliv tradice, pochopení, porozum�ní, bylo trochu kaskadérské.

Bylo ješt� n�co na co jste nará�eli p�i zavád�ní této metody? Konflikty s okolím, policií, školou apod.

Na �ádné v�tší problémy jsme nenarazili. Prošli jsme sice mnohé slo�ité diskuse práv� s policií i se zástupci škol. Docházelo pouze k r�zných názorovým st�et�m na to jak se k mladistvým na ulici stav�t, mnohé p�e�ívají dodnes. Vyhran�ný problém nebyl, a tím, �e zde byla záštita zastupitelstva, kde se mnohé v�ci diskutovaly, zhodnocovaly, otevíraly a popisovaly, tak se problémové situace v�dy zvládly.

Šel byste znovu do zavedení této metody práce na zelené louce, bez tradic, které jste zmi�oval?

Asi ji� ne. V tuto chvíli vím, �e by musel p�edcházet komplexn�jší typ p�ípravy a zavád�ní. Více se v�novat rozpoznání, co je skute�n� pot�ebné a také mo�né. Citliv�ji reagovat na reálné podmínky a situace dané oblasti. Nepropadat p�ílišnému idealismu, �e dobré myšlenky budou pracovat sami od sebe, aby to nebylo zbyte�né plýtvání sil. K ú�elné terénní a nízkoprahové práci nesta�í vid�t, �e to n�kde funguje a opírat se o vizi pot�ebnosti této slu�by.

Co byste doporu�il p�i zavád�ní této metody?

P�ímé konkrétní doporu�ení nemám. Snad jen z rozvahou si procházet lokalitou, uchopovat místa, rozpoznávat ur�ité genius loci. Terénní práci bych vid�l nejen v oslovování cílové skupiny,ale i práci s prost�edím s t�mi malými teritorii, které mladí lidé obsazují, s �ivotním stylem a projevy, který si oni v konkrétním prost�edí chrání. Tzn. d�sledn� projít všechny vrstvy kontakt� od jednotlivých osob, jejich �ivotní styl, specifiku malého teritoria, ke konkrétním �innostem a� ke ka�dodennosti a všedním obtí�ím a starostem. Abychom rozpoznali kam má smysl jít a jaký a k �emu tam má pracovník být. Ud�lat si d�slednou mapu kam vlastn� chodit, za kým a pro�? Nikoliv t�kat jako molekula. To vidím jako neš�astné, to nemá hranice. Také velice opatrn� pracovat s nabídkou „pomoci“. N�kdy to na mne p�sobí jako klišé, které vede k podbízení. V�ta ….“jsem tady, abych vám pomáhal s problémy….“ je komplikovaná informace, které mladí lidé ani nerozumí a nep�ijímají - nemají ani jak a pro�. Docela bych více prosazoval i zviditeln�ní kontrolující funkce, �e …“já jsem chodím také pro to, abych byl kolem vás klid“... D�le�ité je mít p�esn� zhodnocené, v �em m��e být p�ínos naší p�ítomnosti v jejich reálném sv�t�. St�ízlivá pomoc m��e být i to, �e jako terénní pracovník budu komunikovat s lidmi, kte�í jsou na mladé naštvaní, tzn. pracovat i s tím druhým prost�edím, nap�íklad minimalizovat nap�tí v konfliktech, odd�lovat v�cné obsahy spor� od vášní, p�inášet výzvy a návrhy na jednoduchá �ešení.

Jakou vidíte souvislost mezi komunitním plánováním a pozicí streeta v terénu?

Já v komunitní plánování velmi v��ím. Komunitní plánování m��e jasn�ji ohrani�it pot�ebnost a obsah terénní a kontaktní práce pro ur�itou oblast, vmeze�it jí mezi ostatní slu�by a formy práce a také zabránit �asté samoú�elnosti.