.seznam členů

18 | 04 | 07

Moje dítě fetuje. Co s tím?

Výběr z tisku: „Vidět vlastní dítě padat dolů bolí. Ale pro nás, rodiče, je zásadní pochopit, že naše dospívající děti mají svoje životy, že jim sice musíme pomáhat, ale taky chránit vlastní existenci,“ říká čtyřicetiletá Leona. Její syn bojuje pátý rok se závislostí na pervitinu. Leona léta fungovala jako máma-pokladnička, máma-pečovatelka a máma-záchranářka. Podléhala synovu vydírání, až jí (s pomocí odborníků) došlo, že musí především zachránit sama sebe. 

Podle terapeutky Štěpánky Čtrnácté, která vede Poradnu pro rodiče společnosti Sananim (první specializované zařízení v Česku), je Leonin příklad ukázkový. „Rodiče se stydí přiznat, že dítě bere drogy, trpí pocity viny, tak své děti, spíš mladé dospělé neustále zachraňují. Tím jim nepomohou, ale sami se tím ničí.“

Leonin syn začal v patnácti koketovat s lehkými drogami, později se vytrácel na víkendové technoparty. „Tam nejspíš začaly experimenty s extází, později s pervitinem. Tehdy mě chlácholil, že má všechno pod kontrolou. Pak to ale šlo strmě dolů,“ vypráví Leona. Syn z ní ždímal peníze, byla mu neustále k dispozici, protože trpěla pocity viny. „Byli jsme rozvedení, syn vyrůstal v neúplném manželství. Uměl to se mnou. Když jsem mu něco odmítla, vmetl mi do obličeje, že jsem ho k tomu dohnala já. Financovala jsem ho, žehlila jsem za něj problémy, měl všechno bez jakýchkoliv zásluh.“

Vyhazov je krajní řešení

Leona ztrácela půdu pod nohama, neusnula bez prášků, hroutila se. „Stojíte na okraji propasti, když to necháte jít dál, spadnete na dno, přijdete o práci, o vlastní vztah. Tam musí zafungovat pud sebezáchovy. Přijde chvíle, kdy si řeknete, udělala jsem všechno, teď musím myslet sama na sebe,“ říká Leona, která se po konzultacích s odborníky nakonec rozhodla. „Václav dostal ultimátum: buď půjde do léčebny, nebo z domu. A byla jsem připravena si za tím stát,“ říká matka. Syn na léčbu nastoupil. Pro narkomana to sice zdaleka neznamená výhru, jeho matka to však jako své vítězství vnímá.

Nástup dítěte do léčby je podle Čtrnácté nejzazší cíl. Je sice skvělé, když se to podaří, ale podstatné je, aby se rodič naučil žít s faktem, že jeho dítě fetuje. „Úspěch je, když se rodič nehroutí a funguje. Někdy je nutné se od dítěte odpoutat, zachránit sebe, svůj vztah, své další děti,“ vysvětluje Čtrnáctá. Poradnou loni prošlo 125 klientů. „Pomáháme jim hledat hranice, do jaké míry se nechají využívat. Závislé dítě totiž může svou matku zničit.“ Nejprve by tak mělo dojít k „omezování komfortu“. Dítě je totiž často zvyklé, že má všechno a nemusí nic. „Nepřispíváš na domácnost? Dobře, nebudu ti vařit. Nebo rodiče dospívajícímu dítěti vezmou klíče. Budeš chodit domů, když tam budeme i my, protože se nám ztrácejí věci,“ popisuje Čtrnáctá. Mladý narkoman podle ní musí nejprve narazit na zeď, aby si uvědomil, že má problém. „Obrat přichází, až je na dně,“ vysvětluje terapeutka.

Pokud však dítě dlouhodobě odmítá spolupracovat, nedodržuje pravidla, existuje krajní řešení. „Vyhazov z domu bych si sama netroufla poradit, ale někdy rodiče dojdou k tomu, že nic jiného nezbývá,“ dodává Čtrnáctá.

Co dělat, když máte podezření, že dítě bere drogy:

• nebojte se ho zeptat, jak to doopravdy je
• nebojte se ho zeptat, co si myslí o užívání návykových látek
• nebojte se zeptat odborníka, jak o tom s dítětem mluvit
• nebojte se zeptat odborníka, jak se máte zachovat
• nebojte se zeptat známého, který podobný problém řešil

Když víte, že vaše dítě bere drogy:

• nebojte se zeptat odborníka a poradit se s ním, co dělat
• nebojte se zeptat rodiny, co si o tom myslí a jak vše prožívá
• nebojte se zeptat dítěte, jak mu můžete pomoci
• nebojte se poradit s odborníkem o dostupných službách a léčbě
• nebojte se zeptat známých, kteří řeší podobný problém

Zdroj: www.sananim.cz , více na www.idnes.cz, autor: LENKA NEJEZCHLEBOVÁ (Moje dítě fetuje. Co s tím mám dělat?)