.seznam členů

16 | 02 | 07

ČAS

O haluškách a slovenských klubech II.část

(Aleš): Nízkoprahové programy na Slovensku jsou nové téma, a tak o zájem médií není nouze. To by se u nás už nestalo. Jako příklad můžeme použít Časovanou botu. Při prvním ročníku (nultý byl neoficiální) byla Bára Jindrová v hlavních zprávách v ČT, poté další ročníky pouze v regionálních večernících a v Dobrém ránu a nyní je problém dostat se i do těch večerníků.

Již na začátku konference jsem byl požádán o rozhovor pro STV. Po obědě mne hlavní organizátorka konference Míša Šopová žádá o výlet do soukromé slovenské zpravodajské televize TA3. Radši bych si poslechnul profesora Spechta, ale podpory slovenským kolegům je třeba.

Cestou s Míšou diskutujeme o rozdílech mezi „patronátem na konferencí“. U nás už je patronát spíš PíáR službou pro dotyčného politika, který jej přijme. Proto jsme si řekli, že na naši velkou květnovou konferenci patronát shánět nebudeme, ledaže by nás sám prezident o něj poprosil :-D Na Slovensku je to dosud legitimní nástroj pro lobby a prosazování oboru. Proto záštitu nad konferenci převzala europoslaňkyně pí. Běňová. V TA3 opět zjišťuji gender diskriminaci. Zatímco Míša tráví v maskérně dobrých 15 minut, já jsem „ready“ za 15 sekund. Následoval 7-mi minutový živý vstup do vysílání zpráv. Dělám support Míše, a tak svou češtinou děsím slovenské diváky méně než minutu času. I tak si užili určitě mého mávání rukama a koulení očima dostatečně. Podařilo se a nadšeně odjíždíme zpátky na konferenci.

Noční policejní kontroly

(Martina): Po vystoupení německých kolegů následuje krátká prezentace Jany Mihálikové z organizace Juventa. Juventa je podobná České agentuře mládež. Jana Miháliková představuje dotační politiku slovenského MŠMT a její slova vzbuzují naději pro všechny nízkoprahové programy. Ministerstvo totiž mění svou dotační politiku a vypadá to, že by v příštích letech mohly na jeho peníze dosáhnout i tyto programy.

Vyvrcholením úterních večera není moje prezentace, která je zařazena až jako neformální část programu, ale projekt městské policie v Nitre. Projekt zvaný Lumiper obnáší spanilé jízdy městských policistů a kurátora pro mládež. Společně vyrážejí dopoledne kontrolovat záškoláky a v noci dělat dechové zkoušky dospívajícím na diskotékách. Ve chvíli, kdy přistihnou dospívajícího pod vlivem alkoholu, jej seberou a dotáhnou k rodičům. Když někoho chytnou, říkají tomu represe, když ne, je to prevence. No, proti gustu žádný dišputát, ale nám tento projekt přišel eticky velmi sporný. Každopádně přednášející policista je milý a vtipný chlapík.

Prezentace Proximy

(Aleš): Konečně závěr prvního dne a Martinino vystoupení. Německý kolega Mathias přišel o překladatele, a tak se nabízím se svou „hitchhikers“ english (stopařskou angličtinou, nabranou v době mladé dospělosti na cestách po Evropě). Martina představuje Proximu a její programy. Zájem slovenských kolegů je značný, míra profesionalizace našich programů v těchto končinách udiví. Martina (i Proxima) získává potlesk a alou na večerní část programu.

Halušky

(Martina): Večerní, neformální část programu je zajištěna v jedné z bratislavských hospod. Hospodu Bratislavané nazývají Slovenský pub a my se začínáme těšit na halušky a pivo. Před zraky národních buditelů (Jánošík, Štůr atd.), kteří jsou v „pubu“ vyobrazeni, pokračují diskuse o práci s mládeží. Mathias řeší, jaké si má dát pivo a jídlo. Nakonec stejně jako my vybírá slovenské halušky (rozdílně však sahá pro černém Šariši, brrrr). Velmi dobře v mých uších zní Mathiasovo konstatování, že programy Proximy jsou srovnatelné s programy, které se realizují v Německu, konkrétně v regionu Badensko-Wunterbersko. Je skvělé slyšet, že se nám, nejen Proximě, podařilo implementovat a svou vlastní cestou rozvinout, německý model, který nás tak v začátcích ohromoval a inspiroval. Také proběhla velká výměna zkušeností se slovenskými kolegy. (Aleš): Etika, motivační rozhovory, klubové konstelace, všechno možné až do půlnoci a pak alou na kutě. Jo jinak na Slovensku vám v hospodě při placení přinesou většinou účet dohromady a vy se skládáte. Při našem placení na tom vydělal náš německý kolega Mathias, který sice snědl a vypil co hrdlo ráčilo, ale platil jako v závodní kantýně za svačinu… :-D