09 | 03 | 17
StreetWork.cz
Komiksy vypráví život ohrožených dětí
Ašta šmé je spolek sdružující osoby z prostředí
sociálních věd (kulturní antropologie, etnologie, romistika) na straně jedné a
umění na straně druhé (výtvarníci, ilustrátoři, scénáristé), které spojuje
zájem vyjadřovat se ke společenským tématům tvořivým způsobem, a to skrze
konkrétní životní příběhy, vyprávěné samotnými aktéry. Stěžejními tématy jsou kulturní
diverzita, sociální nerovnost, sociální minority a proces sociálního
vyčleňování nebo konstruování identity.
Doposud Ašta šmé realizovalo několik projektů, v nichž se
zaměřilo především na tvorbu biografických dokumentárních komiksů. Daná témata
zde byla zpracována na pozadí skutečných životních příběhů a ve významech,
které jim přikládají sami aktéři.
V edici Nejisté domovy přináší různorodé vhledy do
životů ohrožených dětí. Hlavní hrdiny dokumentárních komiksů, Michala, Honzu a
Lili, spojuje podobná raná zkušenost. Všichni tři se narodili v rodinách,
z nichž byli brzy odebráni do dětského domova, kde pak strávili řadu let.
Dál už se jejich životní osudy v mnohém rozcházejí a s nimi i
ústřední témata a vyznění jejich příběhů. Tyto komiksy mají za cíl oživit
debatu ohledně péče o ohrožené děti o jeden dosud spíše opomíjený hlas – hlas
samotných dětí, které různými formami péče prošly.
Komiksy vznikaly v letech 2015 – 2016 ve spolupráci
Ašta šmé a výtvarníků Fany Loubat, Marka Pokorného a Lely Geislerové. Můžete si je objednat ZDE jako soukromá osoba. Objednávky
komiksů pro instituce byly zastaveny.
Komiksy jsou součástí kampaně Hlasy ohrožených dětí,
jejímž cílem je šířit povědomí o právech dětí a situaci ohrožených dětí v ČR
mezi širokou veřejnost. Kampaň Hlasy ohrožených dětí realizuje spolek Ašta šmé
za podpory MPSV, EHP a Norských fondů a Velvyslanectví USA v Praze.
Přestože se Honza natrvalo dostal do dětského domova v
pěti letech, na svou rodinu si nepamatuje. Vzpomíná: "Jako kdybych se narodil
v šesti letech. Tam v tom prvním ústavu, tam snad nebyli vůbec
dospělí, jen samý děti."
Honza se dětí stranil, měl potíže se soustředěním,
záchvaty vzteku a později s útěky. Do ústavu s přísnější kontrolou byl
umístěn už v osmi letech a následně byl přeřazen ještě několikrát.
S Honzou se propadneme do odcizené rutiny ústavů,
kde fungoval řád založený na odměnách a ještě spíš trestech. Do světa dětských
rvaček i šikany, ale i přátelství a dobrodružných objevitelských výprav.
Později budeme mít možnost sledovat Honzův odchod na vytouženou svobodu.
Nahlédneme také do Honzova vnitřního světa: spatříme
boje, které svádí se svými démony, i neutuchající touhu po naplnění snu: vést
obyčejný život.
Michal vyrostl v dětském domově a stejně jako Honza si na
to, co bylo před ústavní péčí, nepamatuje. Je umístěn v poměrně malém
dětském domově, přilne k jedné z vychovatelek a podle svých vzpomínek
v něm nestrádá. Ve škole je úspěšný a později bude úspěšný i profesně.
Přesto se kloní k závěru, že v jeho případě systém pochybil a
v dětském domově být neměl. Tím otevírá společensky aktuální otázku, jakou
platnost dáme zásadní kritice systému ze strany dítěte, jež z něj ale
vyšlo – podle kritérií vlastních tomuto systému – jako jedno
z nejúspěšnějších.
Lili je patnáctiletá dívka, která studuje na gymnáziu a
navštěvuje řadu kroužků, i když nejraději by byla déle venku. S činorodou
mámou se občas pohádá, umí se ale také usmířit. Sem, do pěstounské rodiny,
v níž se příběh odehrává, se Lili dostala z dětského domova ve svých
deseti letech. V komiksu se otevírají témata jako vytržení
z původní rodiny, která svou péči o Lili zanedbávala, strádání
v dětském domově nebo kontakt s rodiči. Lili se ve vyprávění střídá se svou pěstounskou mámou.
Zatímco Lili povídá hlavně o tom, co bezprostředně zažívá se svými kamarádkami,
ve škole a na Facebooku, její máma hovoří hlavně o Lili a své zkušenosti s
pěstounstvím. Vypráví o společných úspěších, úsměvných chvílích i o krizových
momentech, kterými rodina prošla. Je to příběh dvou silných moudrých žen, kterým se daří,
byť někdy škobrtavě, jít společnou cestou. Je to také příběh o ceně újmy, jež
vznikla odtržením dítěte od matky, a která musí být i při sebemoudřejší správě
věcí placena.
|