.adresář služeb

09 | 03 | 17

StreetWork.cz

Komiksy vypráví život ohrožených dětí

Ašta šmé je spolek sdružující osoby z prostředí sociálních věd (kulturní antropologie, etnologie, romistika) na straně jedné a umění na straně druhé (výtvarníci, ilustrátoři, scénáristé), které spojuje zájem vyjadřovat se ke společenským tématům tvořivým způsobem, a to skrze konkrétní životní příběhy, vyprávěné samotnými aktéry. Stěžejními tématy jsou kulturní diverzita, sociální nerovnost, sociální minority a proces sociálního vyčleňování nebo konstruování identity. 

Doposud Ašta šmé realizovalo několik projektů, v nichž se zaměřilo především na tvorbu biografických dokumentárních komiksů. Daná témata zde byla zpracována na pozadí skutečných životních příběhů a ve významech, které jim přikládají sami aktéři.

V edici Nejisté domovy přináší různorodé vhledy do životů ohrožených dětí. Hlavní hrdiny dokumentárních komiksů, Michala, Honzu a Lili, spojuje podobná raná zkušenost. Všichni tři se narodili v rodinách, z nichž byli brzy odebráni do dětského domova, kde pak strávili řadu let. Dál už se jejich životní osudy v mnohém rozcházejí a s nimi i ústřední témata a vyznění jejich příběhů. Tyto komiksy mají za cíl oživit debatu ohledně péče o ohrožené děti o jeden dosud spíše opomíjený hlas – hlas samotných dětí, které různými formami péče prošly.

Komiksy vznikaly v letech 2015 – 2016 ve spolupráci Ašta šmé a výtvarníků Fany Loubat, Marka Pokorného a Lely Geislerové. Můžete si je objednat ZDE jako soukromá osoba. Objednávky komiksů pro instituce byly zastaveny.

Komiksy jsou součástí kampaně Hlasy ohrožených dětí, jejímž cílem je šířit povědomí o právech dětí a situaci ohrožených dětí v ČR mezi širokou veřejnost. Kampaň Hlasy ohrožených dětí realizuje spolek Ašta šmé za podpory MPSV, EHP a Norských fondů a Velvyslanectví USA v Praze.

•  Silnější než někdo

Přestože se Honza natrvalo dostal do dětského domova v pěti letech, na svou rodinu si nepamatuje. Vzpomíná: "Jako kdybych se narodil v šesti letech. Tam v tom prvním ústavu, tam snad nebyli vůbec dospělí, jen samý děti."

Honza se dětí stranil, měl potíže se soustředěním, záchvaty vzteku a později s útěky. Do ústavu s přísnější kontrolou byl umístěn už v osmi letech a následně byl přeřazen ještě několikrát.

S Honzou se propadneme do odcizené rutiny ústavů, kde fungoval řád založený na odměnách a ještě spíš trestech. Do světa dětských rvaček i šikany, ale i přátelství a dobrodružných objevitelských výprav. Později budeme mít možnost sledovat Honzův odchod na vytouženou svobodu.

Nahlédneme také do Honzova vnitřního světa: spatříme boje, které svádí se svými démony, i neutuchající touhu po naplnění snu: vést obyčejný život.

• Nebuď jako gadžo

Michal vyrostl v dětském domově a stejně jako Honza si na to, co bylo před ústavní péčí, nepamatuje. Je umístěn v poměrně malém dětském domově, přilne k jedné z vychovatelek a podle svých vzpomínek v něm nestrádá. Ve škole je úspěšný a později bude úspěšný i profesně. Přesto se kloní k závěru, že v jeho případě systém pochybil a v dětském domově být neměl. Tím otevírá společensky aktuální otázku, jakou platnost dáme zásadní kritice systému ze strany dítěte, jež z něj ale vyšlo – podle kritérií vlastních tomuto systému – jako jedno z nejúspěšnějších.

• Lili a dvě mámy

Lili je patnáctiletá dívka, která studuje na gymnáziu a navštěvuje řadu kroužků, i když nejraději by byla déle venku. S činorodou mámou se občas pohádá, umí se ale také usmířit. Sem, do pěstounské rodiny, v níž se příběh odehrává, se Lili dostala z dětského domova ve svých deseti letech.

V komiksu se otevírají témata jako vytržení z původní rodiny, která svou péči o Lili zanedbávala, strádání v dětském domově nebo kontakt s rodiči.

Lili se ve vyprávění střídá se svou pěstounskou mámou. Zatímco Lili povídá hlavně o tom, co bezprostředně zažívá se svými kamarádkami, ve škole a na Facebooku, její máma hovoří hlavně o Lili a své zkušenosti s pěstounstvím. Vypráví o společných úspěších, úsměvných chvílích i o krizových momentech, kterými rodina prošla.

Je to příběh dvou silných moudrých žen, kterým se daří, byť někdy škobrtavě, jít společnou cestou. Je to také příběh o ceně újmy, jež vznikla odtržením dítěte od matky, a která musí být i při sebemoudřejší správě věcí placena.