Deprecated: Function eregi() is deprecated in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php on line 364

Deprecated: preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/phpInputFilter/class.inputfilter.php on line 457

Deprecated: preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/phpInputFilter/class.inputfilter.php on line 459

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/joomla.php on line 715

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/index.php on line 229

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/index.php on line 230

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/index.php on line 231

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/index.php on line 232

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/index.php on line 233
StreetWork - Sedm výzev pro drogové služby

Deprecated: preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/phpInputFilter/class.inputfilter.php on line 457

Deprecated: preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/phpInputFilter/class.inputfilter.php on line 459

Warning: session_start(): Cannot send session cookie - headers already sent by (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/components/com_content/content.php on line 14

Warning: session_start(): Cannot send session cache limiter - headers already sent (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/components/com_content/content.php on line 14

18 | 01 | 17

Terénní programy Sananim

Sedm výzev pro drogové služby

Sedm výzev pro nízkoprahové drogové služby

Aleš Herzog formuluje oblasti, kterým česká praxe „harm reduction“ čelí.

Aleš Herzog Harm reduction (česky snižování rizik či škod) je metoda, která vede k tomu, že můžeme smysluplně pracovat se sebedestruktivním či destruktivním chováním lidí. V širším pohledu jde o filozofii dávající smysl lidskému pomáhání i v případech, že se nejeví naděje na velkou změnu v chování těch, kterým pomáháme. Navíc, díky tomu, že tento moderní a liberální přístup při svém vývoji čelil kritice a mnoha překážkám, jde o metodu „evidence based“ – založenou na důkazech a finančně velmi efektivní.

Snižování rizik se může volně opřít o výrok významného francouzského myslitele René Descarta1: „Každý problém rozdělit na co nejjednodušší části, které lze bezpečně poznat.“ Každý problém tedy může měnit a zmírňovat tím, že jej rozdělíme na nejjednodušší část, u níž budeme usilovat o změnu a zmírnění problému.

Karel Čapek2: „Důležité je, aby budoucnost byla zlepšována v myšlenkách a plánech, ale ještě důležitější je, aby byla zlepšována ve skutcích a v životě.“

Stanovisko Mezinárodní asociace pro harm reduction (IHRA)3 formuluje filozofii harm reduction (mimo jiné) takto:

„Přikládejme význam jakékoli pozitivní změně, které člověk užívající drogy ve svém životě dosáhne.

Abstinenci vnímejme jako žádoucí, ale přitom obtížně splnitelný cíl. Jednoznačnou a prvořadou prioritou je udržet uživatele drog naživu a zabránit nenapravitelným škodám.

Zásadní je důstojnost a empatie k lidem užívajícím drogy. Nálepkováním dochází k marginalizaci uživatelů drog i jejich rodin a vytváření překážek, které brání v tom, aby jim mohla být poskytnuta pomoc. Terminologie a užívaný jazyk by měly vždy odrážet respekt a toleranci.

Mnohé politiky a praktiky vědomě, či nevědomě vytvářejí a zvyšují rizika a negativní důsledky, jimž jsou uživatelé drog vystaveni. Je nutné usilovat o jejich přehodnocení.

Je zapotřebí, aby se na rozhodnutích, která mají vliv na jejich život, podíleli také uživatelé drog.“

Metoda snižování rizik umožňuje pracovníkům nízkoprahových služeb nepropadat panice či zoufalství při práci v situacích a s klienty se „špatnou či neradostnou prognózou“. Dívejme se na cíle našich služeb optikou metody snižování rizik, funguje to!

Snižování rizik a neziskové organizace v ČR: Tradice a mnoho práce

Nebývá zvykem, že by vysoce postavení politici ocenili práci nízkoprahových služeb. Proto je uspokojivé, že ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček při zasedání Komise OSN pro narkotika4 činnost kontaktních center a terénních programů pochválil:

„Patříme mezi malou skupinu zemí s celosvětově nejnižším výskytem HIV a AIDS mezi uživateli drog aplikovaných injekčně. Důležitým bodem pro nás je význam minimalizace škodlivých účinků drog (harm reduction). Bylo přesvědčivě vědecky prokázáno, že zaměření na minimalizaci škodlivých účinků přispívá k záchraně životů, zlepšení veřejného zdraví a bezpečnosti obyvatel.

V této oblasti - a v řadě dalších oblastí protidrogové politiky - sehrály velmi pozitivní a zcela nenahraditelnou roli nevládní organizace. (…) Zde jsou výsledky: Máme celosvětově nejnižší počet smrtelných předávkování nelegálními drogami v přepočtu na obyvatele. Máme unikátně nízký výskyt virové hepatitidy C a B mezi injekčními uživateli drog - pravděpodobně nejnižší na světě. V České republice prakticky neexistuje organizovaná násilná trestná činnost související s drogami; a v neposlední řadě díky službám zaměřeným na minimalizaci škodlivých účinků drog je přibližně 85 % našich problémových uživatelů v pravidelném kontaktu s pomáhajícími institucemi…“

Bohužel se toto ocenění dlouhodobě neproměňuje ve větší finanční i jinou podporu ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR.

České nízkoprahové služby jsou úspěšné

Posun v oblasti snížení rizik můžeme ilustrovat na pokrytí drogové scény materiálem pro bezpečnější braní, především injekčními sety. Za posledních 15 let došlo v tomto ohledu k nárůstu pokrytí o 775 %. V roce 1999 vydalo 64 nízkoprahových programů celkem 850 285 injekčních setů. V roce 2004 vydalo 86 programů 2 355 536 injekčních setů. O dalších 5 let později, v roce 2009, se zvýšil počet programů na 95 a výdej setů na 4 859 100. A v roce 2014, za který uvádí NMS naposledy čísla, vydalo celkem 105 nízkoprahových služeb 6 594 069 injekčních setů.5 V tomto roce nízkoprahové služby realizovaly celkem 476 714 kontaktů s 40 300 uživateli drog (přitom se v ČR v tomto roce odhadovalo celkem 47 500 problémových uživatelů drog).

Vyměna injekčních setů v ČR

Výměna injekčních setů

Výměny injekčních setů jsou výrazným měřitelným ukazatelem předcházení škod a ochrany veřejného zdraví.

Snižování rizik a SANANIM: Tradice a mnoho práce

Chci připomenout úžasnou tradici a odvedenou práci organizace SANANIM v oblasti snižování škod v České republice. Terénní program (TP) SANANIM funguje již od roku 1994, tedy více než 22 let. Vznikl tedy jako první terénní program pro uživatele drog v ČR. Již 20 let, od roku 1996, vydáváme časopis Dekontaminace určený injekčním uživatelům drog. Časopis ovlivňuje postoje a chování uživatelů drog, vychází v nákladu 6 500 kusů a je distribuován více než 60 nízkoprahovými službami z celé ČR. Díky práci kolegy Luďka Kalouska6 jsme se výrazně podíleli na vymezení role terénního pracovníka a etiky oboru. Inspirovali jsme se zahraniční praxí a přinesli jak koncept bezpečného braní, tak systém kódování, tedy anonymní identifikace injekčních uživatelů drog.

Za dobu své existence vyměnil TP více než 5 600 000 injekčních setů. V roce 2014 a 2015 jsme pracovali s více než 3 500 klienty – lidmi, kteří injekčně užívají drogy. V roce 2015 vyměnil náš terénní program více než 474 000 injekční setů. Každoročně otestujeme více než 700 osob na infekční choroby (HIV, HCV, syfilis).

Již 23 let zapojujeme lidi, kteří berou drogy, do služeb pro tyto lidi formou tzv. peerworku, tedy vrstevnického programu. Již od roku 1999 organizuje SANANIM vzdělávací program Letní škola Harm reduction. Proběhlo celkem 9 ročníků. Letošní Letní školy se účastnilo více než 100 pracovníků z více než 40 kontaktních center a terénních programů. Terénní programy SANANIM jsou čím dál tím více zdravotnickou službou reagující na selhávání veřejné zdravotní péče pro uživatele drog v Praze. Před 8 lety byla součástí týmu jedna zdravotní sestra na 0,3 úvazku, nyní máme lékařku a 3 zdravotní sestry.

Kontaktní centrum SANANIM v Praze funguje již od roku 1993. Jeho služeb každoročně využije přes 7 000 klientů, za 20 let jde o téměř 60 tisíc klientů. V roce 2015 vyměnilo KC kolem 1 300 000 injekčních setů. Za dobu existence pak více než 13 milionů injekčních setů. Kontaktní centrum je nejvytíženější HR službou v ČR, má otevřeno každý den v týdnu.

Kontaktní centrum a Terénní programy SANANIM vyměnily do roku 2015 více než 19 milionů injekčních setů. Společně jich každoročně vyměníme okolo 1 700 000 ks, jsme v kontaktu s více než 5 000 injekčními uživateli drog, otestujeme cca 500 osob na infekční choroby, uskutečníme více než 3 000 individuálních poradenství, a pomůžeme nastoupit do léčby více než 100 uživatelům drog.

SANANIM se snaží skloubit jak pokrýt v základním kontaktu metodami snižování škod obrovské množství lidí užívajících drogy, tak pracovat intenzivně případově s uživateli drog a posouvat je k větší kvalitě života různými cestami. Rovněž jsme se vždy snažili pracovat ve prospěch oboru a dalších nízkoprahových služeb i jejich klientů.

Když jsem dostal za úkol připravit úvodní příspěvek na konferenci Snižování rizik, ze kterého vychází tento text, tak jsem přemýšlel o tom, jakým výzvám v oboru čelíme. Jsem v oboru od roku 1998, více než 18 let, pracoval jsem jak v malém Blansku s typickou moravskou pervitinovou scénou, tak nyní v Praze. Navíc se na kurzech, inspekcích a certifikacích dostávám do mnoha nízkoprahových služeb. Proto si nyní dovolím formulovat 7 výzev, se kterými by se nízkoprahové drogové služby měly vyrovnat.

První výzva: Téma smrti, kolapsu a vážného poškození zdraví

Populace lidí užívajících injekčně drogy stárne. Část našich klientů má výrazně zhoršený zdravotní stav a žije v chudobě.

sanitka Se stárnutím populace uživatelů drog přibývá stále více somatických komplikací. Nejčastějšími zdravotními obtížemi jsou abscesy a hnisavé ranky, často zanícené potní žlázy po užívání pervitinu. Ale objevují se také závažné chronické rány a flegmony. Klienti přicházejí s horečnatými stavy, zimnicí, řeznými ranami, popáleninami, omrzlinami. Časté jsou bolesti zubů. Kvůli nedostatku hygieny (dané i malou dostupností sociálních sprch a šatníků) jsou časté vši, muňky, svrab a pokousání štěnicemi. Více než 58 % našich klientů má hepatitidu typu C. Postupně přibývá uživatelů drog, kteří musí být se závažnými zdravotními komplikacemi hospitalizováni. Rovněž mezi našimi klienty přibývá úmrtí. To dokládá výzkum Somatická komorbidita uživatelů drog realizovaný NMS7, který uvádí: 32,6 % IUD bylo v posledním roce hospitalizováno, 29,2 % bylo odvezeno záchrannou službou, 13,3 % bylo odvezeno záchrannou službou opakovaně.

Problémem také je, že řada zdravotníků a zdravotnických zařízení není k uživatelům drog, především těm bez přístřeší, na nichž je život na ulici vidět, vstřícná. Ve chvíli, kdy chceme, aby skutečně k ošetření došlo, musíme dělat asistenci, protože naši klienti sami v požadavku na péči neuspějí. V červnu 2014 strávila naše zdravotní sestra při asistenci klientky s toxickou nekrózou na bicepsu ve FN Motol 8 hodin. Řada osob užívajících drogy z důvodu nepřátelského postoje zdravotníků své zdravotní obtíže přechází, jen tlumí bolest drogami či léky, a pomoc vyhledá až za pět minut dvanáct, kdy je nutná hospitalizace. Potřebujeme, aby se odpovědné orgány zabývaly zajištěním zdravotní péče (především dostupností „nízkoprahových“ praktických lékařů, gynekologické a stomatologické péče v Praze). Proto jsme na toto téma uspořádali odborné setkání Společnosti pro návykové nemoci na téma Harm reduction a injekční uživatelé drog v kontaktu se zdravotnictvím. Možným řešením problému je vytvoření nízkoprahové zdravotní péče ve formě mobilních či kamenných ambulancí. Je přitom podmínkou, aby tyto ordinace ošetřovaly jak osoby pojištěné, tak nepojištěné, a tím plnily mimo jiné preventivní roli předcházení výrazných zdravotních komplikací. Uleví se tak i našim nemocnicím.

Přibývá rovněž uživatelů drog s duální diagnózou, což zjišťujeme podle častějších projevů psychóz. Máme relativně velké obavy z toho, že dojde k fyzickému napadení pracovníka klientem v psychóze. Přestože jsou tito klienti často nedobrovolně hospitalizováni, vracejí se zpátky na drogovou scénu po pár dnech a po užívání pervitinu či nových syntetických drog se jejich stav zase zhoršuje. Klienti s duální diagnózou by potřebovali tzv. case management a psychiatrickou péči v kombinaci se spoluprací s jejich opatrovníkem. Pro tyto uživatele drog by byla možným řešením kombinace denního výdeje substitučních látek s výdejem antipsychotik a finančních prostředků z opatrovnického fondu.

V posledních deseti letech se také stále častěji setkáváme s umíráním a smrtí. Často o smrti jen slyšíme, občas i doprovázíme. Témata prevence „před smrtí“, např. při přípravě lidí bez domova na zimu, či prevence předávkování jsou nám již blízká. Čeká nás tedy ještě získání kompetencí pro „provázení při umírání“ a „pomoci při těžké nemoci“; jsou bohužel novou výzvou pro české terénní a kontaktní pracovníky. Jak říkal PaedDr. Petr Klíma, jde o mnohovrstevnatý kontakt s reálnými možnostmi a reálnou budoucností našich klientů. Je otázkou, zda pro část našich klientů, kteří k nám získali vztah, nemáme být součástí pečovatelské služby a mobilní hospicové péče.

Druhá výzva: Systém včasného varování ČR

Early warning system – systém včasného varování - není v ČR ani dost včasný, ani dost varující, a ani dostatečný. Jménem Sekce HR A.N.O. jsme formulovali tyto připomínky:

  • Chybí možnost získat podrobné a včasné informace o fatálních a nefatálních předávkováních. Služby pracující s lidmi užívajícími drogy mají typicky možnost získat je jen z výroční zprávy. Pro ochranu veřejného zdraví potřebujeme rozbor konkrétních situací předávkování pro harm reduction informace směrem k uživatelům drog.
  • Chybí systém analýzy aktuálně užívaných látek mezi uživateli drog formou možnosti zaslat užívané látky a dozvědět se výsledky. Právní problémy lze vyřešit tím, že vzorky posílají sami uživatelé drog na stanovené pracoviště, nebo se předávají vzorky moči. Nízkoprahové služby mohou hrát v systému roli zprostředkovatele. Informace nemusí být přístupné veřejně, ale např. jen pro odborníky.
  • Není vytvářen aktuální obraz užívání nových látek a trendů, což byl jeden ze záměrů.8 V posledních osmi letech byla řada trendů či nově zneužívaných látek (např. katinony v Praze, Vendal Retard, fentanylové náplasti, Suboxone). Nicméně systém o nich nepodával včasné informace (stačilo by informovat odbornou veřejnost). Informace o těchto látkách směřující k ochraně veřejného zdraví populace uživatelů drog vytvářejí pouze nízkoprahové služby, i když by se na tom měla podílet pracovní skupina.
  • Pozornost by měla být věnována nejen zcela novým látkám, ale i novým trendům (v minulosti to byly např. kombinace injekčního užívání s užíváním některých léků).

Proto tímto vyzývám jak odpovědné instituce, tak nízkoprahové služby, abychom aktualizovali fungování systému včasného varování. Pokud chceme předcházet předávkování či kolapsům našich klientů, musíme sami být výraznou částí systému včasného varování. Začněme zaznamenávat a analyzovat případy poškození zdraví v důsledku užívání drog, zveřejňovat je a diskutovat o nich s uživateli. Zabývejme se tématem balonového efektu a rizika příchodu nových látek. Aktuálně se snad podařilo spustit možnost analýzy neznámých drog či drog, které způsobily vážné zdravotní problémy.

Třetí výzva: Prevence kriminality a substituce

Naučme se vnímat a pojmenovat dopady práce v oblasti snižování škod do oblasti snížení kriminality. Harm reduction se rovná crime reduction! Tedy snižování škod se také rovná snižování kriminality. Díky naší práci berou uživatelé drog méně či odcházejí do léčby. Díky práci nízkoprahových služeb a substituční léčby je méně zaopatřovací kriminality i méně násilné trestné činnosti. Naopak, někteří uživatelé drog se chovají nejrizikověji a nejnebezpečněji v okamžiku po propuštění z cely předběžného zadržení, kdy jim policisté zabaví a již nevydají sterilní injekční materiál a substituční látku.

Substituční léčba čelí především v Praze výrazným atakům ze strany policie a části lokálních politiků. To se projevuje i v praxi. Ubývá osob v léčbě, což je obrovské riziko. Údaj ilustruje pokles dovozu substitučních látek. V roce 2012 bylo do ČR dovezeno 18 kg metadonu a 4 075,1 g buprenorfinu. V roce 2013 to bylo 17,9 kg metadonu a 3 460,7 g buprenorfinu. V roce 2014 už jen 16,3 kg metadonu a 3 256,3 g buprenorfinu.9 Represionisté mohou mít radost, nicméně snížení počtu problémových drog v substituční léčbě nesníží počet problému s drogami, spíše obráceně. V reálu hrozí balonový efekt a zvýšené rizikové chování včetně kriminality. 10

Mám pocit, že substituční léčbě škodí to, že není vnímána a prezentována jako harm a crime reduction strategie. Substituční programy s denním výdejem a individuální případovou prací jsou klíčem k řešení problematiky otevřené drogové scény v Praze i k práci s uživateli drog s duální diagnózou. A to např. i formou trojstranných kontraktů: klient – program – policie.

Zde bych chtěl kolegy ze substituční léčby upozornit, že dochází také k rizikovému chování způsobenému jimi. Vždy, když dojde ke změně v dostupnosti substituční léčby, se jejich uživatelé mohou chovat velmi rizikově! V dubnu 2012 byl omezen provoz jedné psychiatrické ambulance. Následně došlo na černém trhu v Praze k poklesu množství buprenorfinu a velkému nárůstu jeho ceny. Nastalo rizikové chování v abstinenčním syndromu, ohrožení života a nepříjemné stavy bez kontroly nad sebou samým při nahrazení subutexu benzodiazepiny, předávkování a riziko smrti při nahrazení subutexu jinými opiáty. Zemřel jeden z klientů, se kterým jsme byli intenzivně v kontaktu. Abychom takovému rizikovému chování předešli, je nutná výměna informací mezi substitučními programy a nízkoprahovými službami. I menší změny (např. v ceně léků, ve změně způsobu výdeje) mohou mít dopad na drogový trh a my o nich potřebujeme včas vědět. Kdo si myslí „naši pacienti nezlobí", ohrožuje je i další uživatele na životě.

Čtvrtá výzva: Téma změny postojů a chování

Často se upínáme na změnu znalostí a doufáme, že jejich změna zajistí i změnu celkovou. To se ale neděje, povědomí o rizicích neznamená jejich nepodstoupení. Ukazuje to i model „znalosti–postoje–chování“ (Knowledge–Attitude–Behavior; KAB). Řada kuřáků např. ví, že kouření škodí zdraví, ale jejich postoj je, že je pro ně příjemné si v hospodě či v restauraci zapálit. Podobně řada lidí ví, kde jsou kontejnery na třídění odpadu, ale je pro ně pohodlnější vyhodit vše do popelnice před domem. Jan Krajhanzl11 ukazuje, jaký vliv mají na chování lidí jejich osobnostní předpoklady a postoje. Pokud se podíváme na nízkou míru výskytu HIV u populace injekčních uživatelů v ČR, měli bychom se ptát: Souvisí to s tím, že se naši klienti chovají bezpečně? Nebo „jen“ máme štěstí na malá ohniska nákazy, a naši klienti se chovají rizikově?

Domnívám se, že by se nízkoprahové služby měly společně zabývat vyjasněním a konkretizováním toho, jakých změn (z hlediska znalostí, ale především postojů a chování) chceme u uživatelů drog v České republice dosáhnout. Tomu nutně předchází si společně sednout a vyjasnit si, jak nepříznivé sociální situaci našich klientů rozumíme, a které jejich postoje či chování jsou pro ně i společnost nevýhodné.

Hledejme napříč nízkoprahovými službami témata, která chceme ovlivnit. My se o to pokoušíme již několik let tematickým směřováním časopisu Dekontaminace, který distribuují nízkoprahové služby a kterým se snažíme pracovníkům i klientům nabídnout témata ke komunikaci (např.: Aplikujte drogy jinak než injekčně, Pomáhejte svým vrstevníkům, Pokuste se uzdravit svépomocí, Pijte a jezte zdravěji, Neučte nové lidi užívat drogy).

Vyzývám tedy: Vytvářejme a sdílejme témata kampaní zaměřených na postoje a chování našich klientů. 

Pátá výzva: Ochrana práv a zajištění důstojnosti v chudobě

Samotné zaměření sociální a adiktologické práce, etický kodex, ale také zákon o sociálních službách nám dávají za povinnost „prosazovat legitimní práva a zájmy našich klientů“ (MPSV, 2006). Doposud byla většina sociálních služeb zvyklá, že to znamená pouze občas dojít s klientem na úřad a vysvětlit jedné úřednici paní Zubaté, že tento „vagabund“ je „člověk“, který má i něco jako „práva“. Nyní jsou sociální služby ve výrazně větším střetu zájmů. Někteří politici, kteří se ohánějí zájmy občanů a veřejným pořádkem, usilují o vypuzení lidí bez přístřeší či uživatelů drog ze svých městských částí. A to jim nestačí. Usilují také o likvidaci samotných služeb, jak ukazují příklady Kontaktního centra SANANIM, Nízkoprahového metadonu Drop IN, Nízkoprahového denního centra Naděje v Bolzanově ulici a dalších služeb.

Máme systematicky mapovat a dokumentovat, jak úřad úmyslně podporuje exekuční systém, aby rodiny vyštval z města? Máme se vzpírat vůči tomu, že se město zbaví domu s převahou neplatičů tak, že jej prodá firmě, která rodiny ze sociálně vyloučené lokality vyhodí na dlažbu (více či méně elegantně)? Máme dokumentovat a podávat stížnosti na případy, kdy jsou rychlou záchrannou službou nebo v nemocnicích odmítáni k ošetření lidé bez přístřeší ve velmi vážném zdravotním stavu? Máme důsledně monitorovat a aktivně zasahovat v situacích, kdy policie nepostupuje v souladu s aktuálním právním řádem, např. když naše klienty fyzicky trestá či jim ničí drogy (nikoliv zabavuje) i injekční materiál a chová se k nim nedůstojným způsobem? Máme na to sílu a kapacitu?

Máme riskovat, že policisté budou na oplátku označovat naše služby jako bezpečnostní hrozbu? Máme jít do konfliktu s městskými částmi a obcemi, které nám přispívají na provoz a často nám za dostupné peníze pronajímají prostory? Máme riskovat, že budou politici blokovat zřízení „nepopulárních stacionárních služeb“ a „házet klacky pod nohy jejich provozu“, tedy, „že nám půjdou po krku“? Že nám dají výpověď z nájmu? Máme jít do konfrontace vůči donátorům a veřejné správě a riskovat, že nebudeme moci poskytovat služby potřebným vůbec? To je velké riziko. Radka Janebová12 situaci popisuje takto: „V důsledku nedostatku finančních zdrojů a konkurence mezi organizacemi sociálních služeb se pak paradoxně neziskové organizace předhánějí v předcházení si klíčových osob v samosprávě. Namísto společné obhajoby zájmů klientů a vzájemné solidarity spolu soupeří o zdroje.“

Vyzývám tedy: Důsledně monitorujme porušení lidských práv našich klientů a hledejme efektivní a funkční cesty, jak na případná porušení těchto práv upozorňovat. Tuto výzvu říkám s vědomím, že pravděpodobně nastává společenské období, které lidským právům a právům menšin především přát nebude.

Šestá výzva: Věnujme se bydlení osob, které užívají drogy

Mezi našimi klienty v Praze přibývá lidí, kteří celoročně táboří ve stanech. Kromě mírných zim k tomu přispívá silná potřeba vlastního místa, postupné mizení squatů a nižší ochota IUD bydlet společně s vrstevníky. Nízkoprahové drogové služby se „aktivní roli“ v oblasti zajišťování bydlení či přenocování vyhýbají. Zdá se, že jsme odchováni ve filozofii „housing ready“, tedy že by nejdřív měli naši klienti udělat něco se svou závislostí (nejlépe formou abstinenčně orientované léčby), a teprve potom je dobré řešit bydlení. Možná se ale jen bojíme služby typu nocleháren a azylových domů pro aktivní uživatel drog (někdy označované jako „wet houses““) provozovat? Protože jde o práci velmi náročnou? Téma nízkoprahového bydlení tak přenecháváme jiným sociálním službám, označovaným jako služby pro lidi bez přístřeší, které si ale s uživateli nelegálních návykových látek často neví rady.

Zajištění bydlení pro aktuální uživatele může být v rámci konceptu „housing first“ klíčovým tématem pro změnu. Jak říká Martina Richterová Těmínová, pokud klientovi odpadne jedna starost (bydlení), má najednou výrazně větší kapacitu řešit starosti jiné (např. užívání drog, práci, rodinu a podobně).

Zajištění nocleháren a azylových domů pro osoby užívající návykové látky může být zásadní také pro jejich přežití a důstojné žití. Donutí nás k tomu až nějaká tužší zima?

Sedmá výzva: Zapojme více lidi užívající drogy

Česká tradice v adiktologickém pomáhání pracovnímu zapojení aktuálních uživatelů drog nebo lidí čerstvě po zahájení abstinence příliš nepřeje. Přitom často poskytujeme služby (např. výměnu injekčních setů), které jinde ve světě zajišťují právě převážně vrstevníci – aktivní uživatelé. Ocitáme se tak možná až příliš často v expertní roli, a míjíme svépomocný potenciál lidí, kteří drogy užívají.

Vrstevníci jsou často schopni ovlivnit postoje a chování jiných mnohem lépe než my. Naše zkušenost v tzv. Stabilizačním programu XTP SANANIM ukazuje, že lidé užívající drogy mají velký svépomocný potenciál a umí ovlivňovat postoje a chování dalších uživatelů. Výrazně častěji se také dostávají do situací, kdy je třeba poskytnout pomoc v krizi či první pomoc. Zároveň se ukazuje, že možnost vrstevnicky pomáhat a získat identitu člověka, který je užitečný, může být pro klienta skvělým výchozím bodem pro změnu ve vnímání sebe sama, a tedy v celkovém životě. Myslím, že můžeme najít mnoho způsobů, jak lidi užívající drogy zapojit do chodu služeb, do rozhodování o jejich podobě. Využití jejich pracovního a svépomocného potenciálu je všestranně výhodné.

Sedm výzev pro snižování škod u injekčních uživatelů drog v České republice

Závěrem tedy definuji sedm vývojových úkolů, se kterými by se česká, moravská a slezská kontaktní centra a terénní programy měly vyrovnat:

  1. Efektivněji předcházejme smrti a nemocem lidí užívajících drog a vytvářejme podmínky pro důstojnější přežití či umírání. Pracujme s tématem smrti, umírání a vážného poškození zdraví.
  2. Aktualizujme systém včasného varování, ať slouží ochraně veřejného zdraví v ČR.
  3. Dokazujme, že harm reduction se rovná crime reduction. Podpořme substituční léčbu.
  4. Zaměřme se na změny v postojích a chování lidí užívajících drogy a spolupracujme na nich v rámci oboru.
  5. Prosazujme oprávněné zájmy lidí užívajících drogy a upozorňujme na porušování jejich práv.
  6. Věnujme se tématu bydlení osob, které užívají drog.
  7. Zapojme více samotné lidi užívající drogy.

Ing. Mgr. Aleš Herzog
Vedoucí Terénních programů SANANIM.
e-mail: herzog@sananim.cz

Příspěvek zazněl na konferenci SANANIMu Snižování škod a drogy v dubnu 2016.
Celý sborník z konference ke stažení ZDE.

Další konference v cyklu „…a drogy“ se uskuteční v termínu 20. 21. dubna 2017 a to na téma Sociální práce a drogy.


1 Rozprava o metodě. Přeložila Věra Szathmáryová-Vlčková; doslov a poznámky Jan Patočka. Jan Laichter, Praha 1933

2 Karel Čapek, Pragmatismus čili filosofie praktického života. Praha: Topič 1918

3 IHRA: Prosazování přístupu Harm reduction v celosvětovém měřítku. What is Harm Reduction? A position statement from the International Harm Reduction Association, London, United Kingdom, Czech, April 2010

4 Zasedání Komise OSN pro narkotika, UNGASS 2016 

5 MRAVČÍK, V., CHOMYNOVÁ, P., GROHMANNOVÁ, K., JANÍKOVÁ, B., GROLMUSOVÁ, L., TION LEŠTINOVÁ, Z., ROUS, Z., KIŠŠOVÁ, L., NECHANSKÁ, B., SOPKO, B., VLACH, T., FIDESOVÁ, H., JURYSTOVÁ, L., VOPRAVIL, J., MALINOVÁ, H. 2015. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014 [Annual Report on Drug Situation 2014 – Czech Republic] MRAVČÍK, V. (Ed.). Praha: Úřad vlády České republiky.

6 Kontaktní práce

7 Výzkum zdravotního stavu

8 Systém včasného varování o nových syntetických drogách, pracovní text, http://www.drogy-info.cz/data/download/1148/5490/file/EWS%20CR.pdf

9 MRAVČÍK, V., CHOMYNOVÁ, P., GROHMANNOVÁ, K., JANÍKOVÁ, B., GROLMUSOVÁ, L., TION LEŠTINOVÁ, Z., ROUS, Z., KIŠŠOVÁ, L., NECHANSKÁ, B., SOPKO, B., VLACH, T., FIDESOVÁ, H., JURYSTOVÁ, L., VOPRAVIL, J., MALINOVÁ, H. 2015. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014 [Annual Report on Drug Situation 2014 – Czech Republic] MRAVČÍK, V. (Ed.). Praha: Úřad vlády České republiky.

10 HERZOG, Aleš, RICHTER, Jiří, VEJRYCH, Tomáš. Balónový efekt - riziko zneužívání nových látek na drogové scéně, http://www.edekontaminace.cz/clanek/1/461/balonovy-efekt-riziko-zneuzivani-novych-drog.html?warning=kill#_ftnref1

11 KRAJHANZL, Jan, Čím je ovlivněno environmentální chování lidí? Texty o proměně vztahů lidí k přírodě, environmentální výchově a udržitelnosti. Zelený kruh, Praha 2009

12 JANEBOVÁ R, O atmosféře strachu v sociální práci, časopis Sociální práce / Sociálna práca č. 1/2012