|
22 | 10 | 15
StreetWork.cz
Prožívání strachu klienty NZDM
Ivana Štefková několik
let profesně působí v nízkoprahovém klubu pro děti a mládež. Po určité době se téma
strachu vyprofilovalo jako poměrně důležitá rovina života jejích klientů. Začala
proto usilovat o bližší poznání a porozumění této oblasti, aby s ní mohla v
klientské práci efektivně pracovat. Výzkum, zaměřený na téma prožívání strachu
u dospívajících klientů NZDM, vznikl s cílem zmapovat, jaké strachy pociťují
nejčastěji, v jaké intenzitě, jak se se strachem vypořádávají a jak jejich
prožívání strachu reflektují pracovníci. 
Štefková na základě teoretických poznatků míní, že prožívání strachu je ovlivněno
dostupností pečující osoby a mírou její podpory, přímým a zástupným sociálním
učením a vědomím vlastní účinnosti. Většina dospívajících klientů
nízkoprahových zařízení pro děti a mládež prožívá konfliktní situace se svými
nejbližšími, zažila rozpad primární rodiny nebo konflikty v jejím rámci, má
zkušenost s rizikovým chováním nebo se pohybuje v prostředí, kde existují jeho
vzory, a považuje své problémy za obtížně řešitelné či neřešitelné. Lze tedy předpokládat,
že strach tvoří významnou součást jejich životů. Seznámení se s touto
problematikou může přispět k bližšímu porozumění prožívání a chování klientů, k
navržení vhodných metod práce a k jejich praktickému ověřování. Dílčí
cíle práce práce:
Cíl 1: Zjistit obsah a
intenzitu prožívaných strachů u klientů.
Hlubší
vhled do problematiky emočního prožívání dospívajících, kteří využívají služeb NZDM.
Výzkum se zaměřuje na to, jaké strachy pociťují a jakou jim přisuzují intenzitu.
Cíl 2: Zjistit, jak
strach klientů reflektují pracovníci.
Jaké
strachy svých klientů pracovníci znají, jak o nich uvažují a jak s nimi
pracují?
Cíl 3: Zmapovat, jak
se klienti se strachem vypořádávají.
Rozpoznání
převládajících reakcí klientů na strach umožní navrhnout vhodné postupy práce s
tímto tématem a dále je ověřovat.
„Na
základě zjištěných skutečností soudím, že prožívání strachu a jeho zvládání se
promítají do způsobu, jakým klienti využívají službu. Tento poznatek hodnotím
jako velmi cenný. Napadají mě otázky, nakolik se klienti prožitkům strachu
vyhýbají pro jejich subjektivní nepříjemnost a nakolik si jsou vědomi významu
jejich signální funkce. Klienti často prožitky strachu vytěsňují v situacích,
kdy lze ohrožující situace snadno řešit, a následně se dostávají do situací,
kdy je strach paralyzuje a možnosti řešení jsou již omezené. Vzhledem k této skutečnosti
považuji za důležité, aby pracovníci s obavami svých klientů cíleně pracovali,
pojmenovávali je a zvědomovali je sobě i klientům,“ říká závěrem autorka.
Práci Ivany Štefkové na téma strachu si můžete stáhnout zde.
|
