.adresář služeb

22 | 10 | 15

StreetWork.cz

Prožívání strachu klienty NZDM

Ivana Štefková několik let profesně působí v nízkoprahovém klubu pro děti a mládež. Po určité době se téma strachu vyprofilovalo jako poměrně důležitá rovina života jejích klientů. Začala proto usilovat o bližší poznání a porozumění této oblasti, aby s ní mohla v klientské práci efektivně pracovat. Výzkum, zaměřený na téma prožívání strachu u dospívajících klientů NZDM, vznikl s cílem zmapovat, jaké strachy pociťují nejčastěji, v jaké intenzitě, jak se se strachem vypořádávají a jak jejich prožívání strachu reflektují pracovníci.

Štefková na základě teoretických poznatků míní, že prožívání strachu je ovlivněno dostupností pečující osoby a mírou její podpory, přímým a zástupným sociálním učením a vědomím vlastní účinnosti. Většina dospívajících klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež prožívá konfliktní situace se svými nejbližšími, zažila rozpad primární rodiny nebo konflikty v jejím rámci, má zkušenost s rizikovým chováním nebo se pohybuje v prostředí, kde existují jeho vzory, a považuje své problémy za obtížně řešitelné či neřešitelné. Lze tedy předpokládat, že strach tvoří významnou součást jejich životů. Seznámení se s touto problematikou může přispět k bližšímu porozumění prožívání a chování klientů, k navržení vhodných metod práce a k jejich praktickému ověřování.

Dílčí cíle práce práce:

Cíl 1: Zjistit obsah a intenzitu prožívaných strachů u klientů.
Hlubší vhled do problematiky emočního prožívání dospívajících, kteří využívají služeb NZDM. Výzkum se zaměřuje na to, jaké strachy pociťují a jakou jim přisuzují intenzitu.

Cíl 2: Zjistit, jak strach klientů reflektují pracovníci.
Jaké strachy svých klientů pracovníci znají, jak o nich uvažují a jak s nimi pracují?

Cíl 3: Zmapovat, jak se klienti se strachem vypořádávají.
Rozpoznání převládajících reakcí klientů na strach umožní navrhnout vhodné postupy práce s tímto tématem a dále je ověřovat.

„Na základě zjištěných skutečností soudím, že prožívání strachu a jeho zvládání se promítají do způsobu, jakým klienti využívají službu. Tento poznatek hodnotím jako velmi cenný. Napadají mě otázky, nakolik se klienti prožitkům strachu vyhýbají pro jejich subjektivní nepříjemnost a nakolik si jsou vědomi významu jejich signální funkce. Klienti často prožitky strachu vytěsňují v situacích, kdy lze ohrožující situace snadno řešit, a následně se dostávají do situací, kdy je strach paralyzuje a možnosti řešení jsou již omezené. Vzhledem k této skutečnosti považuji za důležité, aby pracovníci s obavami svých klientů cíleně pracovali, pojmenovávali je a zvědomovali je sobě i klientům,“ říká závěrem autorka.

Práci Ivany Štefkové na téma strachu si můžete stáhnout zde.