12 | 06 | 15
StreetWork.cz
Co je to sociální práce?
Diskuse o
profesním zákonu, který by sociální pracovníky měl posílit v jejich postavení a
umožnil jim lépe dělat svou práci s klienty, přinesly mimo jiné i možnost tímto
zákonem definovat, co sociální práce vlastně je. Například ale sousední
Slovensko ve svém profesním zákoně tuto možnost nevyužilo.
Diskuse
pořádané MPSV ČR, časopisem Sociální práce/Sociálná práca, Českou asociací
streetwork, o.s. nebo Profesní komorou sociálních pracovníků, o.s., byly
zásadní pro vyjasnění potřeby zákonného definování sociální práce. Výstupy z
těchto diskusí nás utvrdily v přesvědčení, že definice sociální práce má být
založená na vytyčení předmětu jejího zájmu - lidské důstojnosti jako pojmu navazujícího
na Listinu základních práv a svobod (dále jen Listina). Všichni totiž máme
zkušenost s obtížným popisováním toho, co sociální práce vlastně je a co už
není. Mohla by nám pomoci definice sociální práce, která byla přijata v červnu
2014 v Melbourne na konferenci pořádané IFSW a IASSW: „Sociální práce je na
praxi založená profese a vědní disciplína, která podporuje sociální změnu,
růst, soudržnost, podporuje zplnomocňování a osvobozování člověka. Principy
sociální spravedlnosti, lidských práv, společenské odpovědnosti a respektu k
jinakosti jsou pro sociální práci klíčové. Sociální práce, s využitím poznatků
z teorie sociální práce, společenských věd, věd o člověku a znalostí místních
podmínek, napomáhá lidem a společenským strukturám zaměřit se na životní
možnosti a zlepšení životních podmínek.“ Tato definice mnohé popisuje, ale
není důvod, proč to neříci stručněji. Jako bychom se báli síly a odpovědnosti,
kterou za svou práci máme a rozmělňovali to podstatné. Společnost možná i proto
tak trochu neví, co od sociálních pracovníků očekávat. Pokud by profesní zákon
přinesl definici, možná by tím ve svém důsledku umožnil sociálním pracovníkům
odpovědět si na otázky: Je to, co dělám, sociální práce? Dělám já to, co mám
dělat? Čím a komu je moje práce užitečná?
Původně
navrhovaná definice sociální práce v textu Zásady a obsah věcného záměru zákona
o sociálních pracovnících a profesní komoře tuto možnost nevyužila. Definice
zní: „Sociální práce je součástí systémů sociální ochrany osob. Předmětem
sociální práce je podpora zvládání obtížných životních situací klientů
zprostředkováním změny problémových interakcí mezi klienty a subjekty v jejich
sociálním prostředí působením na klienty, působením na subjekty v jejich
sociálním prostředí a působením na průběh interakce mezi nimi.“
Je těžké
vysvětlovat přátelům, lékařům, učitelům či policistům co dělám, když oni mohou
jednoduše říct „léčím”, „vyšetřuji” nebo „učím”. Sociální práce takovouto
eleganci hledá. Už jen odkaz k „obtížným” nebo „problémovým situacím”, který
při popisování vlastní práce používáme, protože lidé, se kterými pracujeme,
často v problémových situacích jsou, může někoho, kdo se ptá, co sociální práce
je, pěkně zmást a nechá vyprázdněný prostor vlastní fantazii tazatele. Vždyť
která profese se lidmi s nějakými problémy nezabývá?
Výše
uvedené vymezení sociální práce se zabývá její funkcí a dovolím si napsat, že
je zahleděné do její praxe. Snaží se sociální práci popsat v její komplexnosti,
zahrnout typické figury, čímž vznikl složitý konstrukt, který ve svém důsledku
sděluje banální fakta a neobjasní, proč se sociální práce dělá. Sociální práce
je velmi různorodá a dá se jen obtížně určit, co sociální práce je a co už
není. Sociální pracovník může na své misi na ochranu a podporu lidské
důstojnosti dělat mnoho různých činností, které s jeho profesí vůbec
nesouvisejí. Radí klientovi, vaří s ním, někdy si s klientem hraje, a někdy
dokonce „jen“ sedí a naslouchá, a přesto jde ve všech případech o profesionální
a placený výkon sociální práce. V některých případech je potřeba nejprve
utvářet vztah mezi pracovníkem a klientem, který později může vyústit ve velmi
efektivní intervence. Přístupy a intervence v sociální práci mají zkrátka
nejrůznější podobu určenou individuálními potřebami jejích klientů.
Při
hledání odpovědi na otázku „Co že ta sociální práce vlastně je?” narážíme na
důležitou skutečnost, že jde o profesi převážně hrazenou z veřejných peněz,
poskytovanou ve veřejném zájmu. Proto bychom si mohli pomoci další otázkou:
proč ji vlastně stát platí a jakou funkci pro stát plní?
Pokud tedy
vymezíme sociální práci jako ochranu a podporu lidské důstojnosti, jsou důvody,
proč je z veřejných zdrojů hrazena, zřejmé. Naše pojetí sociální práce se jeví
příhodnější i v kontextu nového občanského práva. Zjednodušeně řešeno, oproti
socialistické úpravě, kdy společnost nesla odpovědnost za štěstí svých členů,
má nyní každý právo jít si za štěstím sám, svobodně a odpovědně.
Důstojnost
může být ale chápána více způsoby: jako něco naprosto nesamozřejmého, co si
člověk teprve musí získat (sebeovládání, vyrovnanost, snášení těžkostí ap.)
nebo jako něco absolutního, co člověk má vždy právě proto, že je člověkem.
Někdy je důstojnost ztotožňována nebo zaměňována za pojmy úcta nebo osobní
čest. Pojem důstojnosti se mimochodem také váže k důstojnosti coby figuře
církevního života, duchovenstvu a figuře usilující o spravedlnost, soudce.
Příznačné na tom je, že jde o významovou triádu pojmů, vždy se odkazující k
něčemu, o co člověk přirozeně usiluje, protože je takový. Odkazuje k člověku
jako k transcendentní bytosti.
Můžeme
však vycházet z určení, které lidskou důstojnost chápe v návaznosti na čl. 10
Listiny, která má dvojí rámec, vtělený do preambule. Jednak se odkazuje k
„trpkým zkušenostem z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší
vlasti potlačovány” a za druhé se vztahuje k okolnosti vlastní „odpovědnosti
vůči budoucím generacím za osud veškerého lidstva.” Tyto dva důležité
humanistické rámce dávají lidským právům velmi konkrétní rozměr. Všude tam, kde
je ohrožený důstojný život člověka, má sociální práce ve společnosti svůj
význam. Ohrožení důstojnosti lidí je na základě Listiny občansky a politicky
přetavováno na konkrétní nástroje sociální politiky, různé další projekty a ve
specializované instituce.
Paradoxní
otázku, zda je lidská důstojnost jedním ze základních lidských práv, nebo zda
lidská práva jsou až výsledkem hodnoty lidské důstojnosti, necháváme
nezodpovězenou. Listina obsahuje pojem důstojnosti na dvou místech: Článek 1
praví, že „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.” Je na tom mimořádné,
v jakých dvou oblastech má být zaručena svoboda a rovnost. Jako by totiž
důstojnost byla něčím, co je jazykem práva neuchopitelné a je potřeba to
zaručit zvlášť, tedy ne jen jako právo na lidskou důstojnost, ale jako
důstojnost samotnou. Máme být svobodní a rovní ve své důstojnosti a máme
uplatňovat svobodnou vůli a nést za to odpovědnost. Ale jestliže nám dojdou
síly, pokud o svou svobodu přicházíme, jestliže se nám rovnosti nedostává,
nemůžeme svou důstojnost ztratit a vždy máme garantovanou nějakou možnost
požádat o pomoc, protože jsme lidé a máme právo jimi zůstat navzdory svým
chybám, nepřízni osudu nebo třeba chatrnému zdraví. Druhá zmínka o důstojnosti
je v čl. 10: „Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní
čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.” Zdá se, jakoby najednou vznikl
zmatek a důstojností bylo myšleno něco, co člověk může ztratit a co je třeba
zachovávat. V tomto článku Listiny však již nejde o důstojnost samotnou, ale
„jeho lidskou důstojnost“, individuální a svobodný projev života konkrétního
člověka, který o ni může přijít. V tomto kontextu jde o trochu jinou hodnotu,
než je jméno, čest a pověst. Totiž, pokud o nás ve stáří nemá kdo pečovat,
pokud ztratíme domov, pokud selhávají naši rodiče, je třeba ze strany
společnosti vyvinout úsilí a podpořit člověka, aby mohl jít za svým štěstím
důstojně, svobodně a rovně.
A takto je
možné také vysvětlovat, proč je naše práce sociální: protože jde o intervence
jménem společnosti, která ochraňuje a podporuje ty, jejichž důstojnost je
ohrožena. Tento fakt definuje jak její funkci, tak její veřejný zájem.
Jakub
Šlajs, Česká
asociace streetwork, o.s.
1) Global
Definition of Social Work. The International Federation of Social Workers
(IFSW). [online]. 4.3.2015 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://ifsw.org/get-involved/global-definition-of-social-work/,
přeložil autor
Článek vyšel
v časopise Listy sociální práce (jaro, 2015)
|