.adresář služeb

12 | 06 | 15

StreetWork.cz

Co je to sociální práce?

Diskuse o profesním zákonu, který by sociální pracovníky měl posílit v jejich postavení a umožnil jim lépe dělat svou práci s klienty, přinesly mimo jiné i možnost tímto zákonem definovat, co sociální práce vlastně je. Například ale sousední Slovensko ve svém profesním zákoně tuto možnost nevyužilo.

Diskuse pořádané MPSV ČR, časopisem Sociální práce/Sociálná práca, Českou asociací streetwork, o.s. nebo Profesní komorou sociálních pracovníků, o.s., byly zásadní pro vyjasnění potřeby zákonného definování sociální práce. Výstupy z těchto diskusí nás utvrdily v přesvědčení, že definice sociální práce má být založená na vytyčení předmětu jejího zájmu - lidské důstojnosti jako pojmu navazujícího na Listinu základních práv a svobod (dále jen Listina). Všichni totiž máme zkušenost s obtížným popisováním toho, co sociální práce vlastně je a co už není. Mohla by nám pomoci definice sociální práce, která byla přijata v červnu 2014 v Melbourne na konferenci pořádané IFSW a IASSW: „Sociální práce je na praxi založená profese a vědní disciplína, která podporuje sociální změnu, růst, soudržnost, podporuje zplnomocňování a osvobozování člověka. Principy sociální spravedlnosti, lidských práv, společenské odpovědnosti a respektu k jinakosti jsou pro sociální práci klíčové. Sociální práce, s využitím poznatků z teorie sociální práce, společenských věd, věd o člověku a znalostí místních podmínek, napomáhá lidem a společenským strukturám zaměřit se na životní možnosti a zlepšení životních podmínek.“ Tato definice mnohé popisuje, ale není důvod, proč to neříci stručněji. Jako bychom se báli síly a odpovědnosti, kterou za svou práci máme a rozmělňovali to podstatné. Společnost možná i proto tak trochu neví, co od sociálních pracovníků očekávat. Pokud by profesní zákon přinesl definici, možná by tím ve svém důsledku umožnil sociálním pracovníkům odpovědět si na otázky: Je to, co dělám, sociální práce? Dělám já to, co mám dělat? Čím a komu je moje práce užitečná?

Původně navrhovaná definice sociální práce v textu Zásady a obsah věcného záměru zákona o sociálních pracovnících a profesní komoře tuto možnost nevyužila. Definice zní: „Sociální práce je součástí systémů sociální ochrany osob. Předmětem sociální práce je podpora zvládání obtížných životních situací klientů zprostředkováním změny problémových interakcí mezi klienty a subjekty v jejich sociálním prostředí působením na klienty, působením na subjekty v jejich sociálním prostředí a působením na průběh interakce mezi nimi.“

Je těžké vysvětlovat přátelům, lékařům, učitelům či policistům co dělám, když oni mohou jednoduše říct „léčím”, „vyšetřuji” nebo „učím”. Sociální práce takovouto eleganci hledá. Už jen odkaz k „obtížným” nebo „problémovým situacím”, který při popisování vlastní práce používáme, protože lidé, se kterými pracujeme, často v problémových situacích jsou, může někoho, kdo se ptá, co sociální práce je, pěkně zmást a nechá vyprázdněný prostor vlastní fantazii tazatele. Vždyť která profese se lidmi s nějakými problémy nezabývá?

Výše uvedené vymezení sociální práce se zabývá její funkcí a dovolím si napsat, že je zahleděné do její praxe. Snaží se sociální práci popsat v její komplexnosti, zahrnout typické figury, čímž vznikl složitý konstrukt, který ve svém důsledku sděluje banální fakta a neobjasní, proč se sociální práce dělá. Sociální práce je velmi různorodá a dá se jen obtížně určit, co sociální práce je a co už není. Sociální pracovník může na své misi na ochranu a podporu lidské důstojnosti dělat mnoho různých činností, které s jeho profesí vůbec nesouvisejí. Radí klientovi, vaří s ním, někdy si s klientem hraje, a někdy dokonce „jen“ sedí a naslouchá, a přesto jde ve všech případech o profesionální a placený výkon sociální práce. V některých případech je potřeba nejprve utvářet vztah mezi pracovníkem a klientem, který později může vyústit ve velmi efektivní intervence. Přístupy a intervence v sociální práci mají zkrátka nejrůznější podobu určenou individuálními potřebami jejích klientů.

Při hledání odpovědi na otázku „Co že ta sociální práce vlastně je?” narážíme na důležitou skutečnost, že jde o profesi převážně hrazenou z veřejných peněz, poskytovanou ve veřejném zájmu. Proto bychom si mohli pomoci další otázkou: proč ji vlastně stát platí a jakou funkci pro stát plní?

Pokud tedy vymezíme sociální práci jako ochranu a podporu lidské důstojnosti, jsou důvody, proč je z veřejných zdrojů hrazena, zřejmé. Naše pojetí sociální práce se jeví příhodnější i v kontextu nového občanského práva. Zjednodušeně řešeno, oproti socialistické úpravě, kdy společnost nesla odpovědnost za štěstí svých členů, má nyní každý právo jít si za štěstím sám, svobodně a odpovědně.

Důstojnost může být ale chápána více způsoby: jako něco naprosto nesamozřejmého, co si člověk teprve musí získat (sebeovládání, vyrovnanost, snášení těžkostí ap.) nebo jako něco absolutního, co člověk má vždy právě proto, že je člověkem. Někdy je důstojnost ztotožňována nebo zaměňována za pojmy úcta nebo osobní čest. Pojem důstojnosti se mimochodem také váže k důstojnosti coby figuře církevního života, duchovenstvu a figuře usilující o spravedlnost, soudce. Příznačné na tom je, že jde o významovou triádu pojmů, vždy se odkazující k něčemu, o co člověk přirozeně usiluje, protože je takový. Odkazuje k člověku jako k transcendentní bytosti.

Můžeme však vycházet z určení, které lidskou důstojnost chápe v návaznosti na čl. 10 Listiny, která má dvojí rámec, vtělený do preambule. Jednak se odkazuje k „trpkým zkušenostem z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány” a za druhé se vztahuje k okolnosti vlastní „odpovědnosti vůči budoucím generacím za osud veškerého lidstva.” Tyto dva důležité humanistické rámce dávají lidským právům velmi konkrétní rozměr. Všude tam, kde je ohrožený důstojný život člověka, má sociální práce ve společnosti svůj význam. Ohrožení důstojnosti lidí je na základě Listiny občansky a politicky přetavováno na konkrétní nástroje sociální politiky, různé další projekty a ve specializované instituce.

Paradoxní otázku, zda je lidská důstojnost jedním ze základních lidských práv, nebo zda lidská práva jsou až výsledkem hodnoty lidské důstojnosti, necháváme nezodpovězenou. Listina obsahuje pojem důstojnosti na dvou místech: Článek 1 praví, že „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.” Je na tom mimořádné, v jakých dvou oblastech má být zaručena svoboda a rovnost. Jako by totiž důstojnost byla něčím, co je jazykem práva neuchopitelné a je potřeba to zaručit zvlášť, tedy ne jen jako právo na lidskou důstojnost, ale jako důstojnost samotnou. Máme být svobodní a rovní ve své důstojnosti a máme uplatňovat svobodnou vůli a nést za to odpovědnost. Ale jestliže nám dojdou síly, pokud o svou svobodu přicházíme, jestliže se nám rovnosti nedostává, nemůžeme svou důstojnost ztratit a vždy máme garantovanou nějakou možnost požádat o pomoc, protože jsme lidé a máme právo jimi zůstat navzdory svým chybám, nepřízni osudu nebo třeba chatrnému zdraví. Druhá zmínka o důstojnosti je v čl. 10: „Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.” Zdá se, jakoby najednou vznikl zmatek a důstojností bylo myšleno něco, co člověk může ztratit a co je třeba zachovávat. V tomto článku Listiny však již nejde o důstojnost samotnou, ale „jeho lidskou důstojnost“, individuální a svobodný projev života konkrétního člověka, který o ni může přijít. V tomto kontextu jde o trochu jinou hodnotu, než je jméno, čest a pověst. Totiž, pokud o nás ve stáří nemá kdo pečovat, pokud ztratíme domov, pokud selhávají naši rodiče, je třeba ze strany společnosti vyvinout úsilí a podpořit člověka, aby mohl jít za svým štěstím důstojně, svobodně a rovně.

A takto je možné také vysvětlovat, proč je naše práce sociální: protože jde o intervence jménem společnosti, která ochraňuje a podporuje ty, jejichž důstojnost je ohrožena. Tento fakt definuje jak její funkci, tak její veřejný zájem.

1) Global Definition of Social Work. The International Federation of Social Workers (IFSW). [online]. 4.3.2015 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://ifsw.org/get-involved/global-definition-of-social-work/, přeložil autor

Článek vyšel v časopise Listy sociální práce (jaro, 2015)