29 | 10 | 14
Nízkoprahový klub Likusák
Likusák oslavil desáté narozeniny
Nízkoprahový
klub Likusák Ratolesti Brno slaví v letošním podzimu své 10. narozeniny. Za tu
dobu jako jeden z prvních nízkoprahových klubů úspěšně prošel inspekcí kvality
a dvakrát absolvoval audit kvality od České asociace streetwork, ve kterém
získal více než 90%. Za rok 2013 byl krajským úřadem Jihomoravského kraje
hodnocen jako nejlepší nízkoprahový klub v kraji. Zároveň do něj třikrát
doputovala cena České asociace streetworku Časovaná bota - v roce 2009 za Tým
roku, a v letech 2010 a 2012 za Osobnost roku, kterou se stali Martin Holiš a
Lenka Čuprová.
S
myšlenkou zřízení odpoledního klubu pro děti a mládež, trávící volný čas na
ulicích dvou periferních sídlišť, přišli tehdejší místostarosta Vinohrad Jiří
Karásek a starostka Líšně Jiřina Belcredi. Ratolest Brno v té době provozovala
Nízkoprahový klub Pavlač, a zároveň s dětmi a mládeží, která byla
zasažena/ohrožena sociálně patologickými jevy, již pátým rokem pracovala v
podobě terénní práce v dalších městských částech, kterými byly Bystrc,
Řečkovice a Medlánky. Bylo tedy nasnadě, že vedení městských částí se obrátilo
právě na organizaci, která má s poskytováním nízkoprahových služeb zkušenosti.
Po
krátkém vyjednávání Ratolest Brno získala od městské části Vinohrady k pronájmu
za symbolickou korunu ročně část likusákového objektu, která v minulosti
sloužila jako ubytování pro dělníky na stavbě okolních sídlišť. Název pro nový
nízkoprahový klub tak na sebe nenechal dlouho čekat a Likusák byl na světě.
Budova
Likusáku byla v té době v zoufalém stavu. Papírové stěny byly vytápěny
akumulačkami, ze střechy po dešti a sněhu zatékalo, okna byla napevno přivrtaná
patnácticentimetrovými vruty a železnými pláty. Část provozu tak vždy tvořily
opravy a lepení děr různého typu. Navzdory návštěvnosti 30 klientů denně, první
rok chod klubu kvůli nedostatečnému financování zajišťoval pouze jeden
pracovník, kterému vypomáhali dobrovolníci, a evidence v té době sestávala
pouze ze sešitu, do kterého se psaly čárky za každého příchozího.
Díky
podpoře z Evropské unie se nicméně podařilo navýšit úvazky na čtyři pracovníky
a rozjet tak naplno chod klubu. V přímé práci probíhaly služby ve dvou lidech,
začaly se tvořit metodiky a pomalu se rozjížděla i terénní práce v ulicích. Na
nový zákon o sociálních službách tak byl Likusák připraven. V roce 2008
pracovníci vytvořili a zavedli do práce tematický model, obsahující 12 oblastí,
na jehož základě dodnes systematicky probíhá veškerá klientská práce služby.
Postupem
let pracovníci Likusák a jeho blízké okolí zkultivovali tak, že se z ruiny
stalo útulné zázemí pro mladé se zahradou, hřištěm, lesíkem a všudypřítomnou
graffiti výzdobou. I přesto však byly podmínky provozu klubu, po pětiletém
užívání prostor Likusáku, těžce snesitelné. Po požáru, jehož viník se nikdy
nepřiznal ani nenašel, musely být z bezpečnostních důvodů odstraněny mříže z
oken a to byl pro službu v těchto prostorech rozsudek smrti, neboť tak chybělo
jakékoli zabezpečení vybavení klubu.
Po
dlouhém hledání, vyjednávání a rozsáhlých opravách se klub 6. 1. 2009 přesunul
do prostoru bývalé kotelny v městské části Brno-Líšeň, nedaleko od původní
lokace. Likusák se tak vyměnil za kotelnu, ale název i někteří klienti zůstali.
Ti klienti, pro které se přesun klubu stal prostorovou bariérou, dál zůstali v
kontaktu s pracovníky v terénu. Na konci minulého desetiletí pak stále více
dětí a mladých lidí začalo trávit svůj volný čas v kyberprostoru, pracovníci
Likusáku tedy rozšířili terénní služby i o online formu. Děti tak mohou využít
rozhovoru, poradenství i získat informace z různých oblastí prostřednictvím
hojně využívané sociální sítě Facebook. V roce 2010 již službu tvořili 3
souběžné formy - ambulance, streetwork a online práce.
Důležitým
novodobým milníkem byl rok 2012, ve kterém došlo ke zřízení pobočky terénní
práce v lokalitě v Novém Lískovci a postupně i v sousedních lokalitách - Starý
Lískovec a Bohunice. Pobočka byla zřízena díky podpoře z individuálního
projektu Jihomoravského kraje, díky kterému klub zažil v letech 2009 až 2014
nebývalou stabilitu. V roce 2012 také začali pracovníci chodit do terénu
dvakrát měsíčně s pracovníky společnosti Podané ruce, která poskytuje terénní
služby uživatelům návykových látek.
V
říjnu 2012 pak začaly být terénní služby poskytovány během obědové pauzy přímo
v areálu místního učiliště, na kterém se vyučují ryze technické obory a škola
tak čítá 600 žáků - chlapců. Tato potřeba vzešla přímo od vedení školy a úzká
spolupráce i v podobě konzultací ohledně prevence sociálně patologických jevů
probíhá dodnes.
Za
deset let svého působení se tedy Likusák posunul z promrzlé boudy do zcela
zrekonstruované kotelny, počet klientů se z padesáti zvýšil na tři sta a z
jednoho pracovníka se stalo pracovníků šest. Terén se rozšířil do dalších
městských částí a pracovníci tak chodí do sedmi různých lokalit, spolupracují s
návaznými službami i školami a s klienty jsou v kontaktu i v online prostoru.
Věříme, že tím vším Likusák nekončí, a že před sebou má dalších deset let k
tomu, aby se mohl nadále rozvíjet a přizpůsobovat potřebám dětí a mladých lidí
v Brně.
|