.adresář služeb

29 | 10 | 14

Nízkoprahový klub Likusák

Likusák oslavil desáté narozeniny

Nízkoprahový klub Likusák Ratolesti Brno slaví v letošním podzimu své 10. narozeniny. Za tu dobu jako jeden z prvních nízkoprahových klubů úspěšně prošel inspekcí kvality a dvakrát absolvoval audit kvality od České asociace streetwork, ve kterém získal více než 90%. Za rok 2013 byl krajským úřadem Jihomoravského kraje hodnocen jako nejlepší nízkoprahový klub v kraji. Zároveň do něj třikrát doputovala cena České asociace streetworku Časovaná bota - v roce 2009 za Tým roku, a v letech 2010 a 2012 za Osobnost roku, kterou se stali Martin Holiš a Lenka Čuprová.

S myšlenkou zřízení odpoledního klubu pro děti a mládež, trávící volný čas na ulicích dvou periferních sídlišť, přišli tehdejší místostarosta Vinohrad Jiří Karásek a starostka Líšně Jiřina Belcredi. Ratolest Brno v té době provozovala Nízkoprahový klub Pavlač, a zároveň s dětmi a mládeží, která byla zasažena/ohrožena sociálně patologickými jevy, již pátým rokem pracovala v podobě terénní práce v dalších městských částech, kterými byly Bystrc, Řečkovice a Medlánky. Bylo tedy nasnadě, že vedení městských částí se obrátilo právě na organizaci, která má s poskytováním nízkoprahových služeb zkušenosti.

Po krátkém vyjednávání Ratolest Brno získala od městské části Vinohrady k pronájmu za symbolickou korunu ročně část likusákového objektu, která v minulosti sloužila jako ubytování pro dělníky na stavbě okolních sídlišť. Název pro nový nízkoprahový klub tak na sebe nenechal dlouho čekat a Likusák byl na světě.

Budova Likusáku byla v té době v zoufalém stavu. Papírové stěny byly vytápěny akumulačkami, ze střechy po dešti a sněhu zatékalo, okna byla napevno přivrtaná patnácticentimetrovými vruty a železnými pláty. Část provozu tak vždy tvořily opravy a lepení děr různého typu. Navzdory návštěvnosti 30 klientů denně, první rok chod klubu kvůli nedostatečnému financování zajišťoval pouze jeden pracovník, kterému vypomáhali dobrovolníci, a evidence v té době sestávala pouze ze sešitu, do kterého se psaly čárky za každého příchozího.

Díky podpoře z Evropské unie se nicméně podařilo navýšit úvazky na čtyři pracovníky a rozjet tak naplno chod klubu. V přímé práci probíhaly služby ve dvou lidech, začaly se tvořit metodiky a pomalu se rozjížděla i terénní práce v ulicích. Na nový zákon o sociálních službách tak byl Likusák připraven. V roce 2008 pracovníci vytvořili a zavedli do práce tematický model, obsahující 12 oblastí, na jehož základě dodnes systematicky probíhá veškerá klientská práce služby.

Postupem let pracovníci Likusák a jeho blízké okolí zkultivovali tak, že se z ruiny stalo útulné zázemí pro mladé se zahradou, hřištěm, lesíkem a všudypřítomnou graffiti výzdobou. I přesto však byly podmínky provozu klubu, po pětiletém užívání prostor Likusáku, těžce snesitelné. Po požáru, jehož viník se nikdy nepřiznal ani nenašel, musely být z bezpečnostních důvodů odstraněny mříže z oken a to byl pro službu v těchto prostorech rozsudek smrti, neboť tak chybělo jakékoli zabezpečení vybavení klubu.

Po dlouhém hledání, vyjednávání a rozsáhlých opravách se klub 6. 1. 2009 přesunul do prostoru bývalé kotelny v městské části Brno-Líšeň, nedaleko od původní lokace. Likusák se tak vyměnil za kotelnu, ale název i někteří klienti zůstali. Ti klienti, pro které se přesun klubu stal prostorovou bariérou, dál zůstali v kontaktu s pracovníky v terénu. Na konci minulého desetiletí pak stále více dětí a mladých lidí začalo trávit svůj volný čas v kyberprostoru, pracovníci Likusáku tedy rozšířili terénní služby i o online formu. Děti tak mohou využít rozhovoru, poradenství i získat informace z různých oblastí prostřednictvím hojně využívané sociální sítě Facebook. V roce 2010 již službu tvořili 3 souběžné formy - ambulance, streetwork a online práce.

Důležitým novodobým milníkem byl rok 2012, ve kterém došlo ke zřízení pobočky terénní práce v lokalitě v Novém Lískovci a postupně i v sousedních lokalitách - Starý Lískovec a Bohunice. Pobočka byla zřízena díky podpoře z individuálního projektu Jihomoravského kraje, díky kterému klub zažil v letech 2009 až 2014 nebývalou stabilitu. V roce 2012 také začali pracovníci chodit do terénu dvakrát měsíčně s pracovníky společnosti Podané ruce, která poskytuje terénní služby uživatelům návykových látek.

V říjnu 2012 pak začaly být terénní služby poskytovány během obědové pauzy přímo v areálu místního učiliště, na kterém se vyučují ryze technické obory a škola tak čítá 600 žáků - chlapců. Tato potřeba vzešla přímo od vedení školy a úzká spolupráce i v podobě konzultací ohledně prevence sociálně patologických jevů probíhá dodnes.

Za deset let svého působení se tedy Likusák posunul z promrzlé boudy do zcela zrekonstruované kotelny, počet klientů se z padesáti zvýšil na tři sta a z jednoho pracovníka se stalo pracovníků šest. Terén se rozšířil do dalších městských částí a pracovníci tak chodí do sedmi různých lokalit, spolupracují s návaznými službami i školami a s klienty jsou v kontaktu i v online prostoru. Věříme, že tím vším Likusák nekončí, a že před sebou má dalších deset let k tomu, aby se mohl nadále rozvíjet a přizpůsobovat potřebám dětí a mladých lidí v Brně.