23 | 06 | 14

ČAS

Vzniká Zákon o sociálním bydlení

V posledním měsíci se uskutečnily dvě zajímavé akce k připravovanému Zákonu o sociálním bydlení. Zástupci ČAS se jich účastnili a přinášíme vám výstupy a prezentace.

První akcí byla konference „Sociální bydlení: fakta a mýty“, která se uskutečnila v Senátu ČR pod záštitou místopředsedkyně Senátu Miluše Horské. Zástupci ministerstev, Senátu, neziskových organizací a další experti jednali o parametrech připravované koncepce a zákona o sociálním bydlení.

Prezentace si můžete prohlédnout zde:

Další akcí byl Národního seminář k sociálnímu bydlení, který se konal 15. května v Praze za účasti členů pracovní skupiny EAPN pro inkluzivní strategii v Evropské unii. Česká asociace streetwork je členem EAPN.

Závěry semináře si přečtěte zde:

Závěry z národního semináře o sociálním bydlení za účasti pracovní skupiny pro strategie sociálního začleňování EAPN
Organizátoři: EAPN ČR, FEANTSA ČR, Platforma pro sociální bydlení IQRS
Hlavní řečníci: Mgr. Ilja Hradecký, Mgr. Jan Dobeš
Praha, 15. 4. 2014, Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové

1. Usnesení vlády č. 666/2013 konstatuje nárůst počtu lidí bez střechy nad hlavou, bez bytu, žijících v nevyhovujících podmínkách. Daná koncepce popisuje novější přístup k bydlení, přístup k sociálním službám, přístup ke zdravotní péči a nároky na informace a spolupráci s cílovými skupinami. Jedním ze základních požadavků jsou kompetentní sociální pracovníci. Pod pojmem standardní bydlení se nemyslí ubytovny.
2. Housing ready x housing first - dvě odlišné pozice, z nichž první se opírá o zákon o sociálních službách č. 108/2006, zatímco druhá mění dosavadní způsoby řešení poskytnutím bytu jednotlivci či rodině v kompetenci měst a obcí. Bude-li v tomto duchu připraven věcný záměr zákona, musí mít společenskou relevanci.
3. V ČR největší skupinu ohrožených chudobou tvoří neúplné rodiny s dětmi (37,7 % z celkového počtu), což se promítá do oblasti sociálních věcí, místního rozvoje, školství, spravedlnosti a zdravotnictví. Nikoliv všechny resorty činí v tomto ohledu příslušná opatření.
4. Platforma pro sociální bydlení (od roku 2013) shromažďuje návrhy, vzory a inovace; provádí lobbying; podle zásady participace organizuje pravidelná setkání lidí vyloučených z bydlení v Brně, šíří informace.
5. Finanční aspekt: stoupá drahota bydlení a služeb spojených s náklady na služby; u lidí ohrožených chudobou vzrůstá potřeba finančních rezerv, zejména na kauce na bydlení, které nejsou schopni si opatřit.
6. Diskriminace: antidiskriminační zákon nepřispěl k odstranění diskriminace v oblasti bydlení. Prohlubuje se segregace chudých rodin, k diskriminaci dochází zejména ze strany pronajímatelů. Za 10 let vzrostl také počet vyloučených lokalit v ČR z 300 na 400. Omezování dávek na bydlení v substandardních podmínkách znamená z dlouhodobého hlediska nárůst nákladů na sociální služby.
7. Nejde jen o zákon, ale také o koncepci. Například, že dočasné formy bydlení budou fungovat jen přechodně pro případ krize. Ani segregované bydlení není žádoucí. Tržní bydlení v nájemních bytech vede k vytlačování lidí ohrožených chudobou. Vlastnické bydlení by si vyžádalo výraznou podporu ze strany státu. Výstavba obecních bytů spotřebovala v posledních letech 80 % celkových výdajů na bydlení. Veřejné sociální bydlení: investiční záměry nejsou pro obce atraktivní - do budoucna lze spíše uvažovat o zákonem dané povinnosti okresů než samotných obcí. Souvisí s výhledovou reformou veřejné správy.
8. Povinnost obcí: Poskytování bytů sociálně slabším jednotlivcům či rodinám obcím nenáleží. Ze strany obcí není tendence investovat do bydlení. Pouze v některých obcích probíhá mapování, zjišťování potřebnosti, plánování kapacit. Smlouva s jinými poskytovateli bydlení se užívá málo, spíše než s NNO obce uzavírají smlouvy se soukromými vlastníky. Současná legislativa smlouvy s NNO nepodporuje. Jako výhodná se jeví cesta zakládání sociálních nájemních agentur.
9. Financování musí předcházet analýzy, aby bylo zřejmé, které varianty jsou výhodnější. Chybí údaje o tom, kolik je potřebných bytů, a kolik je volných bytů. Chybí analýzy, které lokality jsou vhodné z hlediska dopravní dostupnosti, nabídky pracovních příležitostí, možnosti vyššího vzdělání aj. V úvahu přichází regulované nájemné. Nabízí se varianta nákupu a rekonstrukce levných bytů nestátními neziskovými organizacemi za pomoci ESF a současně vytvoření mechanismů získávání prostředků z národních zdrojů (obnova Státního fondu rozvoje bydlení, rozpočtové určení daní aj.).