.adresář služeb

18 | 04 | 14

ČAS

ČAS k Zákonu o sociálních pracovnících

Tento text je souhrnem postřehů, připomínek, nápadů, očekávání a hrozeb, které vyplynuly ze 3 setkání pracovníků členských zařízení České asociace Streetwork, ve dnech 27.2., 13.3. a 17.3. Konala se v Praze, Brně a Ostravě k předkládanému materiálu k Zákonu o sociálních pracovnících (dál jen ZSP) a celkově se jich zúčastnilo 41 profesionálů z nízkoprahových služeb.

Tato setkání navazovala na jednání, které svolal časopis Sociální práce / Sociálna práca začátkem ledna a která budou i nadále pokračovat. Text byl zaslán na MPSV a bude v nejbližší době konzultován. Text materiálu MPSV k zákonu o sociálních pracovnících a další texty k tématu najdete zde: http://www.mpsv.cz/cs/14279.

V textu používáme zkratky: pro Českou asociaci streetwork - ČAS, zákon o sociálních pracovnících - ZSP, zákon o sociálních službách - ZSS, sociální práci - SP, Ministerstvo práce a sociálních věcí - MPSV a profesní komora sociálních pracovníků - PKSP.

Úvodem

Ze setkání vyplynulo, že pracovníci členských zařízení ČAS vítají diskusi o tomto záměru, nicméně by nejpalčivější problémy řešili novelou ZSS, která bude upravovat studijní předpoklady pro sociální pracovníky.

Účastníci setkání se shodli, že jeden z cílů vzniku zákona - zvýšení prestiže SP, by zákonem nebyl naplněn. Jako problematické vidí vznik nové uměle vzniklé instituce (PKSP), jejíž fungování a vznik není dobře promyšlen a popsán. Jako riziko vnímají vznik PKSP jako prodloužené ruky MPSV, nikoli nezávisle, například z potřeby sociálních pracovníků samotných.

Jako červená nit se setkáními vinula témata nekvalitních, nezralých studentů či absolventů přicházející na stáže do zařízení. Absolventi jsou vybaveni teoretickými znalostmi, které v praxi použít nelze a poskytovatelé služeb je musí sami intenzivně a dlouhodobě vzdělávat, než je možné, aby začali pracovat v přímé práci s uživateli služeb. ČAS vyzývá MPSV, aby usilovalo o kvalitu absolventů SP skrze diskusi mezi vzdělávacími institucemi a například střešními organizacemi, které sdružují instituce, kde se SP objevuje a zaměřili se zejména na praktický rozvoj a kultivaci SP*.

Následující řádky však obsahují návrhy do textu, neboť se domníváme, že pokud má ZSP existovat, pak je třeba je pečlivě připravit. ČAS chce být nápomocen, sdílet své zkušenosti a hájit zájmy oboru.

Na okraj je třeba dodat, že pracovníci členských zařízení ČAS konstatovali, že text neodpovídá standardům kvality, neboť není srozumitelný ani klientovi, natož pracovníkovi a veřejnosti. Jazyk textu je nutné změnit.

Profesní komora sociálních pracovníků

a) K ustavení komory je třeba vydiskutovat způsob ustavení. Míníme, že u ustavení by měli být zástupci střešních organizací, strukturovaní podle druhu SP (míněno dle rozlišení v textu návrhu), a to profesionálové, kteří rozumí praxi, ne jen úředníci nebo akademici. Je třeba nestavět nový orgán na zelené louce, ale využít toho, co již funguje (stávající střešní organizace).

b) Nesouhlasíme, aby v ústředí PKSP byl zástupce MPSV. Kým j bude jmenován? Bude jeho hlas mít stejnou váhu mezi volenými představiteli PKSP? Jde o nabourání nezávislosti PKSP? - v případě, že by se předpis týkal jen veřejnoprávních sociálních pracovníků, by to ale mělo smysl.

c) ZSP by měl určovat poslání PKSP: sjednocení obce sociálních pracovníků, vytvoření autonomie SP, a tím, že jde také o zástupce sociálních pracovníků ve společnosti. Mezi jednoznačná očekávání pracovníků NSS od PKSP, je podpora profesního růstu, byla akcentována právní podpora sociálních pracovníků, péče o prevenci vyhoření a důraz na inovace. Je třeba PKSP otevřenou potřebám společnosti s dobrým PR (kampaně, tiskový mluvčí).

d) Financování PKSP, jak bude řešeno? Pokud ji bude financovat MPSV nebude nezávislá (viz dále Sociální klinika).

e) Ve věci dilematu, zda může sociální pracovník přerušit členství v PKSP a obnovit si ho po více letech, pokud se nevzdělává a zároveň častá potřeba sociálních pracovníků si na pár let od oboru „odpočinout“ - jaká bude možnost do oboru zase „naskočit“.

f) Užitečné: povinné připomínkovací místo.

g) Je třeba, aby byly chráněny etické principy SP, bez ohledu na ZSP nebo PKSP. Např. pracovník, který by se něčeho neetického dopustil, by následně nemohl pracovat na jiném místě v ČR. V tomto kontextu byly diskutovány i další související otázky: zda i klienti by se mohli obracet na PKSP, zda otevře možnost řešení sporů uvnitř organizací - mezi kolegy. Mezi pracovníky členských zařízení ČAS panovala na jednu stranu velká očekávání a na druhou nedůvěra k funkčnosti těchto nástrojů, vzhledem k funkčnosti nástrojů ostatních profesních komor.

Pojmosloví

a) vznikem ZSP by mohli mít sociální pracovníci vyšší autoritu před zaměstnavatelem. Jasnějším obrazem toho, co je to SP, může dojít ke zvýšení její prestiže i vyjasnění SP před zaměstnavatelem. K tomu je ale také potřeba vytvořit funkční a jednoduchou definici SP, které budou rozumět sociální pracovníci i veřejnost. Navrhujeme předsadit, před složité ustanovení první odstavec, který bude odkazovat k pojmu lidské důstojnosti, ukotveného v Listině základních práv a svobod. Tak jako jsou základní lidská práva na zdraví, bezpečí nebo vzdělání garantovány lékaři, policisty nebo učiteli, navrhujeme, aby ten kdo bude zajišťovat ochranu lidské důstojnosti, jsou sociální pracovníci.

b) Definice SP (1.3.1) neobsahuje práci s nedobrovolnými klienty** a klienty tzv. primární prevence. Z toho pohledu je definice funkcí (ochranou lidské důstojnosti) lepší.

c) U popisovaných činností sociálního pracovníka v čl. 1.3.2. není dostatečně akcentován klient jako partner.

d) Byla akcentována otázka do diskuse k ZSP, jaký bude vztah SP a sociální pedagogiky.

e) Není určena minimální kvantita supervize. Navrhujeme, aby povinnost supervize stanovovala PKSP přímo v licenci sociálního pracovníka.

f) Do diskuse pojmosloví v ZSP navrhujeme diskutovat o definici zadavatele SP, aby byly vyjmenovány všechny osoby, se kterými se sociální pracovník setkává a procesy byly nastaveny transparentně (není totožná s osobou zaměstnavatele). Dále navrhujeme diskutovat o definici jednotky výkonu SP, pro niž navrhujeme pojem intervence.

g) Byla diskutována otázka, jak budou hodnoceny osobnostní kompetence sociálních pracovníků - jak se budou měřit a třídit? To by měla být již úloha vzdělavatelů, kteří sociální pracovníky připravují, aby ty, kteří takové kompetence nemají, nevzdělávali a nemrhali veřejnými prostředky.

Sociální klinika

a) Bonifikace licencované sociální kliniky - jak bude řešena? Pokud jen z pohledu dotačního řízení dle ZSS, pak to sem nepatří a patří spíše do ZSS. Pokud by sociální klinikou mohl být třeba i orgán veřejné správy (OSPOD, Vězeňská služba). Jak budou však sociální kliniky bonifikovány? Kdo na to dá PKSP peníze? Pokud MPSV - znamená to silnou závislost na státní moci nikoliv nezávislost, jak je předpokládáno.

Závěrem je možno říci, že idea vzniku zákona o sociálních pracovnících, zahrnující vznik profesní komory se pracovníci sdružení v ČAS nestaví apriori negativně. Samotný návrh zákona však vzbuzuje řadu obav, které výrazně převažují nad potenciálními pozitivy.

__________

* Z toho pohledu se jeví mimořádně nedostatečné, aby odpovědnost za praktické ověření kompetencí k udělení licence měl jeden sociální pracovník ze sociální kliniky (viz. 2.5, odst 4)).

** Klienti jsou v materiálu sebe-definovaní obtížnou životní situací, což například kontaktní SP s veřejností (komunitní pracovník) nebo kontaktní SP zaměřená na výtržníky např. při fotbale, demonstracích vyvolaných z nenávisti (anti-konfliktní týmy) neobsahuje.