.adresář služeb

16 | 10 | 13

StreetWork.cz

Volby: Drogy a lidé bez přístřeší

Zeptali jsme se politických stran na jejich názory na oblasti, v nichž se pohybují nízkoprahové služby. Odpověděly tyto politické strany: ČSSD (Michaela Marksová Tominová), Hnutí ANO (Jana Hanzlíková), ODS (Lenka Kohoutová), KDU-ČSL (Jan Bartošek), KSČM (Jiří Dolejš), SPOZ (Vladimír Kruliš), Strana Zelených (Jan Žáček), TOP 09 (Martina Týblová).

Jak vnímáte problematiku závislostí na drogách u občanů ČR? Jaké jsou aktuální problémy a jejich možná řešení, která budete prosazovat?

ČSSD: „Pro uživatele jsem především pro prevenci, zejména na školách, pro represi jsem především v případě drogových dealerů. Pro děti a mladé lidi mi připadá nejúčinnější besedovat s lidmi, kteří byli/jsou závislí, v kombinaci s nějakým velmi realistickým dokumentárním filmem. Podle mého názoru se za posledních vlád preventivní akce naprosto zanedbaly, z médií to vypadá, jakoby drogy u nás problém nebyly… Jinak do nich počítám i alkohol a cigarety a co se týče kouření, jsem pro úplný zákaz v restauracích.“

Hnutí ANO: „Problematiku závislosti na drogách vnímáme jako jedno z aktuálních témat, kterým je třeba se zabývat. Jsme přesvědčeni, že je úkolem státu aktualizovat protidrogovou politiku, tak, aby odpovídala potřebám terénu. Za stěžejní považujeme vytvoření koncepce, která bude klást důraz na preventivní přístup, ale zároveň zaručí provázanost a prostupnost péče a služeb v rámci sekundární a terciální prevence.

Aktuální problémy:

Řešení:

ODS: „Uživatelů nealkoholových drog sice podle posledních žebříčků ubylo, ale stále to nejsou čísla, kterými bychom se mohli chlubit. Největší problémy vidím v tom, že místní samosprávy často podceňují terénní práci, která spočívá v monitoringu závislých, sběru a výměně aplikačních nástrojů, stejně jako testování na nemoci postihující komunitu uživatelů nealkoholových drog. Kandiduji sice do Poslanecké sněmovny, což je zákonodárná instituce, ale pokud budu úspěšná, navážu na spolupráci s pražským magistrátem a jsem připravena fungovat jako mediátor mezi jednotlivými neziskovými organizacemi a právě vedením příslušného odboru na magistrátu. Jsem přesvědčena, že zlepšení situace přinese právě součinnost a dobrá spolupráce místní samosprávy s neziskovým sektorem. Podobné diskuze jsem vedla i v minulém poslaneckém období.“

KDU-ČSL: „V úvodu bychom chtěli zdůraznit, že uvedené sociální jevy neexistují sami o sobě a odděleně, většina z nich se prolíná a proto i návrhy řešení se mohou opakovat. Většina uvedených jevů má svůj původ v tom, lidé se dostávají do obtížné sociální situace, kterou neumí řešit a která může vést k tomu, že nejprve přijdou o zaměstnání, posléze o bydlení, následně se dostaví i další sociální problémy, které končí i poruchou zdraví a onemocněními. Proto je třeba hledat komplexní řešení.

Pokud se týká drogových závislostí, bezdomovectví a onemocnění HIV a hepatitidami, je třeba klást velký důraz na primární prevenci. Následně při vzniku patologické situace podporovat řešení, která povedou ke zmírnění a k případnému návratu sociálně vyloučených osob zpět do běžného života. Úloha státu je v takovém případě zejména v oblasti legislativní, samotná opatření by potom měla být na obcích a organizacích, které mají k takové činnosti oprávnění. Obecně lze říci, že je zapotřebí velkého posílení sociální práce.

Pokud se týká drogově závislých, podporujeme všechna opatření a projekty zaměřené na prevenci vzniku drogově závislých, dále podporujeme činnost organizací, které jsou zaměřené na terciální prevenci drogových závislostí, včetně řešení financování těchto služeb.“

KSČM: „Považujeme drogy za velmi závažný sociální problém, který je třeba řešit kombinací preventivních a represivních opatření. V této oblasti tradičně akcentujeme snahu o maximální možnou protidrogovou prevenci a s ní spjatou osvětu pro co nejširší veřejnost, ať již jde o legální, anebo ilegální návykové látky. V otázce represí souhlasíme s co nejtvrdším potíráním organizovaného drogového zločinu a jsme pro jasné rozlišování míry závažnosti jednotlivých drogových deliktů. Podporovali jsme, mimo jiné, zpřesnění (novelizaci) seznamu drog vzhledem k inovacím na tomto trhu. Specielní otázkou je financování protidrogové politiky a s tím spojené odborné posuzování účinnosti aktivit jednotlivých aktérů.

Ve straně probíhá diskuse i o tématech jako je míra tolerance k reklamám na tzv. legální drogy či otázky spotřební daně z tabáku či alkoholu. Základem je důslednější postih nelegálních aktivit - aktuálně v souvislosti s metylalkoholovou aférou. Pokud jde o otázky dekriminalizace držení pro osobní potřebu, popř. zdravotní využití tzv. měkkých nelegálních drog (marihuana), tak na to není jednotný názor. KSČM tudíž žádné nové řešení jako celek neprosazuje. Proti legalizaci a komercionalizaci těchto drog jsme i nadále.

Vzhledem k tomu, že státní struktury nejsou vždy schopny proniknout k nejrizikovějším skupinám, má smysl se i nadále věnovat zástupcům občanské společnosti (neziskovým organizacím) poskytujícím tzv. nízkoprahové služby.“

SPOZ: „Problematiku všech druhů závislosti vnímáme jako velké ohrožení integrity naší společnosti. Závislost na drogách je dlouhodobý celospolečenský problém. Jsme realisti a víme, že můžeme jen účinně omezovat devastační následky na zdraví, morální a sociální dopad na společnost. Budeme prosazovat co nejpřísnější postih pro distributory a dealery drog. Další prioritou jsou preventivní vzdělávací a osvětové programy, přednášky, kampaně a přednáškové turné. Prevence, i když je to nejnáročnější složka protidrogových opatření, je klíčovým faktorem při omezení konzumace drog. U péče o závislé je nutné zabezpečit dostatek zdravotních a asistenčních kapacit, jako i u odvykání a adaptační pobyty. Se státními zařízeními a organizací budeme podporovat práci neziskových a dobrovolných organizací.“

Strana zelených: Problém závislosti bývá zveličován ve vztahu k ilegálním drogám. Přitom daleko zásadnější je závislost na drogách legálně dostupných, které lze koupit v restauracích, obchodech a lékárnách. Zelení se zasazují o posílení osvěty o rizicích spojených s drogami, jednak mezi lidmi obecně a dále specificky mezi zdravotníky. Obraz vnímání drog v populaci je pokřivený. Esencí toho je zákaz užívání konopí v kontrastu k téměř nekontrolovanému šíření alkoholu. Základem řešení by měla být kontrola distribuce především legálně dostupných drog.

TOP 09: „Závislost na drogách je jedním z podstatných rizikových faktorů rozvoje společnosti. Nechceme kriminalizovat užívání drog, chceme se důrazně zasadit o podporu prevence, terénní práce, léčby, ale také vymáhání práva. Jde nám o vyvážený a pragmatický přístup řešení dané problematiky tak, jak je to běžné v řadě států Evropské unie např. v Německu, Nizozemí, Portugalsku nebo Velké Británii. Podle nás je problematika závislostí multidisciplinární a samozřejmě je také přirozenou součástí sociální práce, která je v kompetenci obcí. Stát má v této oblasti přispívat především metodicky a zahrnout tuto problematiku do koncepce sociální práce. Důležitá je účinná spolupráce sociálních pracovníků obcí s neziskovým sektorem, který je klientům obvykle nejblíže a umí s nimi účinně pracovat.

Naši poslanci společně s dalšími zákonodárci:

Jsme si vědomi nedostatků v oblasti zajištění sítě adiktologických služeb a jejího podfinancování a toto chceme ve spolupráci s neziskovým sektorem, kraji a dalšími odpovědnými autoritami řešit. Takřka neřešitelným problémem se staly drogy také pro Romy. Závislost pak způsobuje nejen sociální, zdravotní a trestněprávní propady, ale také dochází k potlačování rodinných zvyků, tradic a hierarchie, na kterých si tato menšinová komunita vždy zakládala a na kterých stála. Za neúspěch lze též považovat nedokončenou novelu zákona 379 ochraně před škodami působenými návykovými látkami.“

Jak se díváte na problematiku osob bez přístřeší ve velkých městech, především v Praze? Jaké jsou aktuální problémy a jejich možná řešení, která budete prosazovat?

ČSSD: „Největší problém vidím v nedostatku skutečně nízkoprahových zařízení.“

Hnutí ANO: „Problém osob bez přístřeší váže další problémy - nepříznivý zdravotní stav, závislost na drogách. Vyvíjí se také složení cílové skupiny - přibývá seniorů, mladých a žen bez domova.

Problémy:

Řešení:

ODS: „Za nejdůležitější považuji prevenci bezdomovectví, tedy vyhledávání lidí, kteří mohou do bezdomovectví mířit. Za prioritu považuji dobrou preventivní terénní práci. Téma, o kterém se mnoho nemluví, jsou dospělí, kteří opouští dětský domov. Mnoho těchto lidí končí právě na hraně bezdomovectví.

Pracovala jsem v odborné skupině, která na přelomu roku vypracovala Koncepci bezdomovectví v Praze do roku 2020. Účastnili se jí odborníci z oboru, zástupci organizací jako Naděje, Sdružení azylových domů a další. Z legislativního hlediska je nutné zavést zákon o prostupném bydlení, který máme rozpracován. Tento stanoví jasné podmínky pro užívání jednotlivých stupňů bydlení od přístřeší, k azylu po tréninkové až k standardnímu bydlení. Tyto stupně musí být průchozí a člověk se jimi bude pohybovat podle své aktuální životní situace. Zároveň je to i preventivní nástroj, pokud chceme bojovat s bezdomovectvím, je nutné postarat se o ohrožené skupiny, jakými jsou opuštění senioři, lidé, kteří se vrací z výkonu trestu, mladí opouštějící výchovné ústavy, či mentálně a zdravotně postižení.“

KDU-ČSL: „U bezdomovectví je opět nutné se zaměřit na primární prevenci tím, že budeme vzniku bezdomovečtí předcházet, například navrhujeme legislativně ukotvit sociální bydlení. Dále podporujeme všechna opatření a opět projekty, které budou zaměřeny na finanční gramotnost nízko příjmových obyvatel a pokud se již obyvatelé dostanou do dluhových pastí, tak jednak zavést nástroje k postupnému oddlužování, ale i nástroje k urychlení a snížení nákladů na vymáhání pohledávek a nákladů na exekuce. Je také nutné zamezit zneužívání doplatků na bydlení, vázat jejich vyplácení na smlouvy s cenami v místě obvyklými a dále podmínit výplatu dávek splněním minimálních parametrů kvality bydlení.

Pokud se týká skupiny současných osob bez přístřeší, je třeba se zaměřit u těch osob, u kterých je předpoklad opětovného začlenění do společnosti na získání práce a získání bydlení, například formou přechodného sociálního bydlení. U všech těchto osob je třeba si všímat zdravotního stavu a šířících se chorob, opět zde podporujeme projekty, které budou zaměřeny na vyhledávání například tuberkulózy mezi bezdomovci apod. Lze uvažovat i o větší podpoře poskytovatelů zdravotní péče, které budou mít tuto skupinu obyvatel v péči.“

KSČM: „Bezdomovců jsou v ČR, bohužel, desítky tisíc a v době ekonomické krize se jejich okruhu rozrostl. Příčin, jak se stát osobou bez přístřeší, může být hned několik. Tak například v oblasti bydlení, dále v oblasti nezvládnutého zadlužení. Strategie sociální inkluze bezdomovců musí vycházet z řešení těchto kořenů. Pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a pro poskytování sociálních služeb obecně má největší význam zákon o sociálních službách, zákon o existenčním a sociálním minimu a zákon o pomoci v hmotné nouzi. Mnozí bezdomovci neplní povinnost platit pojistné, ale přesto zůstávají pojištěnci a mají ze zákona práva pojištěnců. Je však běžné, že pojišťovny odmítají lékařům úhrady za osoby, které jsou vůči nim dlužníky.

Veřejnost někdy bezdomovce vnímá negativně. Řada lidí se ocitla bez domova, aniž by tento způsob života vyhledávali, a rádi by se vrátili zpět. Vhodnou sítí sociálních služeb a nabídkou pracovních výdělků je možné jejich osud ulehčit a usnadnit jim návrat.

Důležitá je vedle nabídky práce také otázka sociálního bydlení - tedy zákon o sociálním bydlení. Tržní podmínky nájmu neumožňují řešit vlastní bydlení některým skupinám obyvatel - to se týká zejména matek samoživitelek, občanů se sníženou možností uplatnění práce nebo invalidních a lidí, kteří buď pracovat nemohou, nebo pro svůj věk a kvalifikaci práci neseženou či osob ve vysokém důchodovém věku.

Zde je třeba pomoci zajistit dostupné bydlení, ať už jako startovací nebo na dožití (státem dotovaná výstavbu nízkonákladových bytů s garantovaným nízkým nájemným na úrovni provozních nákladů), popř. podporovat vznik domovů s pečovatelskou službou a domovů pro seniory.

Pro ty, kteří část nebo i všechny návyky běžného občanského života ztratili, je situace výrazně obtížnější. Pro ně je důležité jak ekonomické pokrytí terénní práce, tak činnost zařízení sociálních služeb. V programu proto je cíl podpory resocializačních programů pro bezdomovce, podpora chráněného bydlení, azylových domů, vývařoven a lékařských středisek pro bezdomovce. Důležitý je systematický přístup ke komunitnímu plánování.“

SPOZ: „Hlavně v Praze je problém bezdomovců velmi viditelný, ale týká se to celé republiky. Je velmi těžké v krátké odpovědi postihnout celý problém. Budeme podporovat asistenční službu při čerpaní dávek, na které mají někteří jednotlivci nárok, též podpoříme nízko-prahová zařízení, aby tyto osoby měly možnost aspoň minimálního zázemí.“

Strana Zelených: „Čím déle jsou lidé bez domova na ulici, tím více se prohlubuje stav, který je vážnou (mnohdy až život ohrožující) formou sociálního vyloučení se všemi jeho důsledky. Nejdůležitější je prevence vzniku situace, kdy se člověk ocitá bez střechy nad hlavou, stejně jako včasná intervence. Za podstatnou považujeme podporu takových sociálních služeb, které lidem ohroženým situací bezdomovectví nabídnou kvalitní a individuální pomoc a podporu prostřednictvím sociální práce, přechodného ubytování a celkové sociální rehabilitace (nízkoprahová zařízení, centra denních služeb, noclehárny).

Řešením jistě není represe, vykazování lidí bez domova z dopravních prostředků nebo určitých lokalit. Je třeba mít na paměti, že do takové situace se může dostat každý, především v době vysoké nezaměstnanosti a nákladného bydlení.“

TOP 09: „V Praze se podle kvalifikovaných odhadů jedná o 4 tisíce lidí, kteří propadli touto společností. Někteří z nich se chtějí dostat zpátky a těm musíme pomoci. Neplatí to ale bohužel o všech. Neexistuje žádné jednorázové řešení, nebo univerzální lék. Nejde pouze o to vložit někam peníze nebo postavit určitý objekt. Zásadní jsou hlavně důsledná terénní práce přímo mezi bezdomovci, prevence a také posílení kapacit denních center včetně návazné resocializační péče. Bez jasné podpory nestátních neziskových organizací se neobejdeme. Je nutné posilovat spolupráci neziskových subjektů se samosprávou a státní správou. Koncepce řešení bezdomovectví je úkolem státu, v minulých letech jsme na této koncepci intenzivně pracovali, naplnění je však úlohou, kterou je možné úspěšně řešit jen v úzké spolupráci státu, obcí a neziskového sektoru.“

Jak vnímáte problematiku šíření infekčních nemocí, především HIV, hepatitidy A, B, C a pohlavních chorob? Jaké jsou aktuální problémy a jejich možná řešení, která budete prosazovat?

ČSSD: „Podobně jako u první otázky - naprosto zanedbané. Přitom počty nakažených HIV se pořád zvyšují, ale v důsledku přerušení preventivních aktivit má veřejnost pocit, že HIV/AIDS už žádná hrozba není….“

Hnutí ANO: „Myslím, že odpovědi jsou u předcházejících otázek“.

ODS: „Je třeba začít dělat preventivní testy v terénu a zkvalitnit spolupráci v trojúhelníku místní samospráva, policie, neziskový sektor. Stejně důležité je pracovat na tom, aby byla dostupná základní zdravotní péče pro bezdomovce. Velký kus práce v Praze dělá Naděje. I v tomto záchytu by se dalo dělat mnohé pro včasný záchyt přenosných nemocí.“

KDU-ČSL: „V případě onemocnění HIV a hepatitid je třeba se opětně velmi zaměřit na prevenci a to už na školách, zaměřit se na mediální podporu očkování, neboť obecně je v ČR málo obyvatel očkováno proti infekčním chorobám.“

KSČM: „Tuto problematiku specielně ošetřenou ve volebním programu nemáme. Obecně řešení souvisí s funkčností zdravotního systému, se životním stylem, ale i s migrací obyvatelstva. Např. tuberkulóza, ale i HIV může přicházet s osobami ze zahraničí. Otázkou je požadavek zdravotního osvědčení bezinfekčnosti od migrantů z ohrožených oblastí - což může narazit na otázku lidských práv.

Svůj význam má osvěta, která varuje před rizikovým chováním. Formy primární prevence, poskytování informací, dovedností, služeb a produktů potřebných k ochraně proti přenosu HIV a propagace méně rizikových forem chování jsou základem snah prevence toho, aby se virus HIV šířil. Na otázku regulované prostituce jako jednu z rizikových činností (registrace souvisí s odvodem daní ale i zdravotními povinnými prohlídkami) neexistuje v KSČM jednotný názor.

Důležitá je vymahatelnost zákona o ochraně veřejného zdraví, ale i podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění. Samozřejmě i funkčnost o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.“

SPOZ: „Šíření infekčních chorob je v první řadě zdravotní problém, horší je to s uplatňováním zákonů a předpisů, jejichž cílem je zamezit šíření infekčních chorob. Jedná se o odbornou problematiku, kde je určitě lepší dát prostor odborníkům a ne politikům.“

Strana zelených: „Nepochybně je třeba aktivně předcházet šíření infekčních onemocnění v české populaci. Nárůst výskytu HIV je alarmující a proto prosazujeme větší důraz na prevenci přenosu této stále neléčitelné infekce. Je prokázáno, že každá koruna investovaná do prevence se mnohonásobně ušetří na léčebných výlohách. Východiskem musí být nízkoprahový přístup, aby byla péče skutečně dostupná všem potřebným.“

TOP 09: „Je zjevné, že se nám daří v oblasti HIV/AIDS držet se tzv. na nízkých počtech nemocných nebo nakažených lidí. Naštěstí jsme se nedostali do situace známé z Edinburghu, Ruska nebo jiných zemí. Lze tedy uvažovat o tom, že na tomto stavu může mít svůj podíl i podpora Harm reduction programů včetně výměny stříkaček a jehel uživatelům drog. Co se týká dalších vámi zmiňovaných onemocnění, je jasné, že je třeba posílit prevenci resp. služby zaměřené na snižování zdravotních (i sociálních) rizik u populace lidí bez přístřeší, uživatelů drog, ale také migrantů a cizinců, kteří do této skupiny ohrožených lidí také patří.“

Zpracoval: Aleš Herzog

První část na téma "Mládež a sociálně vyloučené lokality" najdete zde.