.adresář služeb

14 | 10 | 13

StreetWork.cz

Volby: Mládež a sociálně vyloučené lokality

Zeptali jsme se politických stran na jejich názory na oblasti, v nichž se pohybují nízkoprahové služby. Odpověděly tyto politické strany: ČSSD (Michaela Marksová Tominová), Hnutí ANO (Jana Hanzlíková), ODS (Lenka Kohoutová), KDU-ČSL (Jan Bartošek), KSČM (Jiří Dolejš), SPOZ (Vladimír Kruliš), Strana Zelených (Jan Žáček), TOP 09 (Martina Týblová).

Jak se díváte na problematiku dětí a mládeže ohrožených sociálně patologickými jevy? Jaké jsou aktuální problémy a jejich možná řešení, která budete prosazovat?

ČSSD: „Nejohroženější jsou děti žijící v sociálně vyloučených lokalitách, takže odpověď částečně viz níže. Naprostou prioritou je zřizovat pro tyto děti a mládež nízkoprahová centra a aktivity, škola ve spolupráci se sociálním odborem a neziskovými organizacemi… Jinak je potřeba posílit na úřadech lidi zodpovědné za tuto problematiku, ti musí vědět, kde se v jejich oblasti „riziková“ mládež a děti nacházejí a pak pro ně organizovat různé aktivity. Věnovat se této skupině považuji za jednu z hlavních priorit.“

Hnutí ANO: „Za nejdůležitější považujeme primární prevenci, která by měla, v oblasti osvojení pozitivního sociálního chování, být zajištěna již od předškolního věku. Zároveň se domníváme, že je třeba zefektivnit systém preventivních programů na školách, minimálně směrem k vyšší spolupráci škol s neziskovými organizacemi, které se touto problematikou zabývají. Důležité je i zaměřené na specifické skupiny, např. osoby opouštějící ústavní zařízení, pěstounskou péči, nacházející se v obtížné životní situaci nebo selhávající v profesní přípravě a ohroženi nezaměstnaností.

Problémy:

Řešení:

ODS: „Jako v ostatních otázkách, ani u ohrožené mládeže neexistuje jednoduché řešení. Cestou, kterou budu prosazovat, je komplexní péče o mládež, která by měla začínat u prevence, ať již mluvíme o podpoře rodin ze sociálně vyloučených lokalit nebo prevence šikany na školách. Budu prosazovat takové financování sociálních služeb, které nebude opomíjet nízkoprahové kluby, organizace poskytující služby rodinám a aktivity směřující k prevenci sociálně patologických jevů.“

KDU-ČSL: „Pokud se týká skupiny dětí a mládeže podporujeme včasné umístění dětí do náhradní rodinné péče i za cenu omezení rodičovských práv v případech dlouhodobé sociální patologie. Doporučujeme v takových případech upřednostňovat práva dítěte, před právy rodičů. Navrhujeme nastavení profesionální pěstounské péče jako alternativu k ostatním typům náhradní rodinné péče. Doporučujeme zjednodušit institut adopce dětí. Opět zde podporujeme vznik sociálních bytů v případě potřeby řešení bydlení.“

KSČM: „Nejvíce ohrožené těmito jevy jsou děti z rozbitých a nefunkčních rodin, které byly umístěny do ústavních zařízení (dětský domov, dům na půli cesty) a tyto pak opouštějí, děti v problematické pěstounské péči nebo které se nacházejí v obtížné životní situaci. Tyto děti nemají sociální návyky, včetně pracovních a často nemají ani představu o nich, následně selhávají v profesní přípravě a jsou ohroženy nezaměstnaností. Často velmi záhy získávají první kriminální zkušenosti.

Prvním krokem zde je posílení sociálně právní péče o děti a dalších služeb, zejména mediace. Přijetí zákona o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže ani vznik nové služby (Probační a mediační služba ČR) a rozšíření počtu nestátních neziskových nebo charitativních organizací nezlepšily nijak výrazně situaci.

Řešit je třeba zásadní nedostatek kvalifikovaných pracovníků sociálně právní ochrany dětí - absentuje včasná intervence a dostatečná následná péče o děti opouštějící institucionální péči. Rozbitý, málo koordinovaný systém někdy neslouží k nápravě, podpoře a pomoci, ale paradoxně často vede k porušování lidských práv dětí. Důležitá je koncepce vícezdrojového financování péče o děti, prohloubení preventivní práce, individuální přístup k ohroženým dětem a multidisciplinárních prací na úrovni terénu a také aktivnější zapojení dětí a jejich rodiny do řešení jejich vlastní situace.

Dlouhodobý preventivní význam má podpora rodin a rozsah a struktura volnočasových aktivit - v oblasti sportu, kultury. Dále je to podpora sdružování dětí a mládeže, včetně finanční podpory jejich činnosti, jakož i zásady jejich účasti na rozhodování ve věcech, jež se jich přímo či nepřímo týkají.“

SPOZ: „V této oblasti mají dobré výsledky neziskové organizace a nadace, zlepšení spolupráce státních orgánů při prevenci a řešení krizových situací považujeme za velkou výzvu.“

Strana Zelených: „Pro odpověď je nutné pojetí otázky zjednodušit. Pokud se budeme zabývat etiogenezí sociálně patologických jevů, dostaneme se až někam na hranici psychologie osobnosti, výchovných stylů rodiny, úrovní morálky společnosti, přítomnosti násilí ve společnosti, kde tělesné tresty jsou běžné, apod. Nicméně pokud se podíváme na oblasti v Česku, ve kterých se objevuje zvýšený výskyt sociálně-patologických jevů u dětí a mládeže, najdeme společné atributy - vyšší nezaměstnanost, nižší životní úroveň, menší výskyt potřebných sociálních služeb, především nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, a podobně. Je vždy mnohem efektivnější sociálně patologickým i jiným nežádoucím jevům předcházet, než je nechat rozvinout do takové míry, kdy již téměř řešitelné nejsou a děti (a později i dospělé) poznamenávají na celý život.

Mezi způsoby řešení patří:

Podpora sociálním službám, především vzniku, financování a personální kvalitě nízkoprahového zařízení pro děti a mládež (NZDM) - především v místech výskytu sociálně vyloučených lokalit s bezprizorními dětmi a mládeží, trávícími volný čas rizikovým či společensky nevhodným způsobem. Cíli NZDM má být:

TOP 09: Mezi dětmi a mládeží je třeba jednoznačně podporovat a posilovat práci nevládních organizací zaměřených na prevenci rizikového chování, nejde jen o drogy, velkým problémem je zneužívání alkoholu, šikana, patologické hráčství, počítačové hry etc. S tím ale souvisí posilování kompetencí škol a vzdělávání pedagogů. Značné úsilí věnované primární protidrogové prevenci v 90. letech a na přelomu století přineslo výsledky. Můžeme to ukázat například na tom, že se nám zvyšuje věk uživatelů drog.

V poslední době začala řada škol soustředit svoji pozornost spíše na hrozbu narušených sociálních kontaktů. Především pak na skryté a identifikované projevy šikany. Na drogy je dnes upřeno méně pozornosti a existuje tak reálné nebezpečí, že celé věkové skupiny se mohou opět stát snadnou obětí drog, jako tomu bylo v první polovině 90. let.

Musíme vycházet z aktuálních průzkumů a vědeckých poznatků a zahrnout je do nových forem a metod práce s dětmi v primární prevenci.

Nezbytná je spolupráce akademických pracovišť, nestátních neziskových subjektů působících v terénu, škol, krajů i obecních samospráv. Rozhodně se nevyplácí rostoucí tolerance dospělých začínající u shovívavého přihlížení, jak děti kouří a pijí alkohol. Zajímavý a zároveň nadějný je ovšem fakt, že tento stav už vadí i mnohým náctiletým. Prevence je sice náročná, ale levnější a účinnější než následná represe. Pro předcházení patologickým jevům považujeme za podstatný rozvoj možností volnočasových aktivit dětí a mládeže, nejen v sociálně vyloučených lokalitách, tedy práce s dětmi a mladistvými v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež, zájmových skupinách a kroužcích apod. Důležitý je také rodičovský vzor, proto jsme prosazovali nutnost pravidelného režimu nepracujících rodičů formou veřejné služby, aby děti v sociálně vyloučených lokalitách znaly standardní denní režim. V tomto úsilí chceme pokračovat.“

Jak se díváte na problematiku sociálně vyloučených lokalit? Jaké jsou aktuální problémy a jejich možná řešení, která budete prosazovat?

ČSSD: „Že je především potřeba ji systematicky a s pomocí odborníků začít řešit, a ne nechat problém vyrůst do obřích rozměrů… Stát musí pomoci obcím tento problém řešit. V programu se na několika místech věnujeme problematice sociálního vyloučení - jak v oblasti vzdělání, sociálního bydlení a aktivní politiky zaměstnanosti, tak v ochraně proti exekutorům, lichvě, hazardu či předraženým ubytovnám.

A konkrétní citace z našeho programu:

Hnutí ANO: „Velmi aktuální problém, protože je zde kumulace problémů - nezaměstnanost, kriminalita, zneužívání situace některými vlastníky sociálního bydlení, atd.

Řešení:

ODS: „Vyloučených lokalit jsem během výkonu svého mandátu objela celou řadu. Myslím, že v řadě z nich běží kvalitní spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování. Pochopitelně ta nefunguje všude a není všespásná. Základním problémem je práce. Nicméně pokud práce je, mnozí do ní nastoupit nechtějí. Pak zbývají jen represivní kroky, které moc neuznávám. Podle mne problém může vyřešit povinnost za sociální dávky pracovat, nebo žádné dávky nebudou, vyjma existenčního minima. Tedy jinými slovy zavedení veřejné služby. Je důležité zamezit kšeftování s ubytovnami. Podobný byznys s chudobou je neomluvitelný. Určitě bych zavedla limit na lůžko v ubytovně maximálně 1000 Kč. Za důležitý považuji zákon o sociálním/prostupném bydlení. Stejně tak považuji za důležité zavést přísnější trestání opakovaných přestupků podle tzv. pravidla „třikrát a dost“.“

KDU-ČSL: „V případě sociálně vyloučených lokalit doporučujeme obnovit finanční odměnu za výkon veřejné služby podle zrušeného § 25 zákona o pomoci v hmotné nouzi a tím motivovat sociálně vyloučené osoby ke zvýšení příjmu vlastní prací, doporučujeme alokovat finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti do obcí se sociálně vyloučenými lokalitami. Podporujeme novelu školského zákona včetně úpravy financování podpůrných opatření, které se zaměří na podporu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, například proto, že pocházejí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí. A samozřejmě i zde platí podpora sociálního nebo regulovaného bydlení.

Na závěr lze říci, že podporujeme vznik celé škály legislativních opatření, jsme pro řešení financování neziskového sektoru, který poskytuje služby výše uvedeným skupinám obyvatel, méně obtížným způsobem než nyní, například víceletým financováním. Některá řešení je možné realizovat i s pomocí projektů financovaných z prostředků EU.“

KSČM: „Sociální vyloučení se postupně stává jedním z největších sociálních problémů ČR, hojněji se vyskytuje především v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Fungování společnosti dlouhodobě neposkytuje rovné šance. Především je nezbytné věcně řešit sociálně ekonomické kořeny této exkluze, dále pak rozbíjet strukturu ghett a předržených ubytoven, tedy koncentraci sociálně vyloučených. A samozřejmě kontrola těchto aktivit se zapojením samotných příslušníků dotčených sociálních skupin, aby se nevytvářel jen prostor pro nárůst tzv. etnobyznysu.“

Problém nemá jen dimenzi sociální, ale i lidskoprávní. Dehonestace a diskriminace lidí, kteří se ocitli v této situaci, je nepřijatelná a zvlášť nebezpečné pak je spojování sociálního rasismu s rasismem etnickým (zejm. anticiganismus zavádějící princip kolektivní viny). Před zákonem si musí být všichni rovni - vytvářet selektivně nižší kategorie lidí, kterým jsou omezována jejich občanská práva, je nepřijatelné oktrojování demokracie. Žádáme také okamžitý zásah justice i státní správy ve zjištěných případech diskriminace, ale hlavně výchovu veřejnosti, do níž by se kromě školského systému měla zapojit i média. Zavádějící je už používání pojmu „nepřizpůsobivý“.

V rámci protiextremistické prevence je úkol nejen otevřeně pojmenovávat, ale i usilovat o věcné a včasné řešení složitých sociálních a politických témat, jakými bezesporu jsou nezaměstnanost, zneužívání sociálního systému (včetně aktivit spekulantů se sociálním bydlením), problematika lichvy, šíření drog a obecná vymahatelnost práva. KSČM požaduje a prosazuje systémové řešení romského problému, a to na základě širokého konsenzu a spolupráce napříč politickým spektrem a celé společnosti.

Agentura pro sociální začleňování provádí především monitoring problémů a doporučuje některá opatření. Důležité jsou ale kroky kompetentních míst, kterým nestačí represivní nástroje, ale především v oblasti sociální prevence a zaměstnanosti. Represivní podmínění vyplácení sociálních dávek (veřejné práce) samo o sobě nebude fungovat. V motivaci ke školní docházce dětí lze užívat ustanovení zákona o povinné školní docházce a lze využít zkušenosti tzv. inkluzivního školství.“

SPOZ: „Sociálně vyloučené lokality potřebují komplexní pomoc a koordinaci několika programů v oblasti vzdělávání, hygieny, zdravotní služby, ale hlavně zabezpečení práce pro dospělé.“

Strana Zelených: „Strana zelených má vytvořenou koncepci, pod názvem Zelená cesta z ghetta. Zelení navrhují pět okruhů komplexních a koordinovaných opatření, která povedou k systémovým změnám a především dlouhodobému řešení sociálního vyloučení nejen na Šluknovsku, ale na území celé České republiky.

2. Sociální služby

3. Bydlení

4. Zaměstnanost

5. Bezpečnost

K aktuálním problémům řadíme narůstající útoky na romskou komunitu spojené s mýty a jednoduchým označením viníků v současné nelehké hospodářské situaci státu. Média musí převzít odpovědnost za tendenční způsob informovanosti a předcházet mnohdy nevědomé manipulaci s veřejným míněním pozornou sebekontrolou.“

TOP 09: „Maximální využívání principu stejných pravidel pro všechny by zmírnilo sociální napětí ve společnosti. Je potřeba obnovit veřejnou službu zavedenou v roce 2012, kdy se při odmítnutí odebíraly či výrazně snižovaly dávky. V kraji tak vzniklo přes 10 tisíc pracovních míst. Finanční podpora státu by měla být vázána nejen na řádnou školní docházku dětí, jak jsme již prosadili, ale také na rekvalifikaci nezaměstnaných.

Uvědomujeme si mimořádně specifické problémy například na Šluknovsku. Tato problematika je těžce řešitelná ze dne za den. Krátkodobě musí být státem zaručena bezpečnost obyvatel a majetku. Z dlouhodobého hlediska je nutné zaměřit se na konkrétní problémy. Tento region potřebuje investice na vzdělání a zaměstnanost. Zároveň musí skončit parazitování na sociálně slabých. Musíme se vypořádat s lichvou, sjednotit dávky na bydlení do jedné a omezit je cenou nájemného v daném místě obvyklou. Tím se zabrání jejich nadměrnému zvyšování, neboť vlastníci již budou vědět, že neúměrné částky nebudou dále hrazeny z peněz daňových poplatníků. Důsledně trestána by měla být i drobná kriminalita.“

Zpracoval: Aleš Herzog

Ve středu 16. 10. 2013 uveřejníme druhou část na téma "Drogy a lidé bez přístřeší"