.seznam členů

16 | 08 | 13

Terénní programy Sananim

Užívání drog v romských rodinách

Ing. Mgr. Aleš Herzog, Terénní programy SANANIM / Příspěvek "Užívání drog v romských rodinách pohledem terénních pracovníků" vznikl pro konferenci Rodina a drogy, pořádanou o.s. SANANIM.

Úvodem

Nejdříve se pokusím vypořádat s nekorektností, kterou může být samotné používání označení Rom, Romové, romský. V českých poměrech je "Romství" paušálně připisováno těm, kteří splňují fyziognomické znaky Roma (velmi zjednodušeně jsou tmavší pleti, mají tmavší vlasy, určitý způsob vyjadřování) (LAURENTOVÁ, 2010). To ovšem neznamená, že se dotyční sami hlásí k romské národnosti či etnické příslušnosti. Naše oprávnění označovat celé skupiny osob, se kterými pracujeme, za Romy, je tedy problematické. Korektní by bylo označovat tak jen ty, kteří se k „Romství“ sami hlásí. Ale to bych mohl obtížně pojmenovávat cílové skupiny. Pokud tedy v následujícím příspěvku píšu o Romech, dovolte mi tak označovat osoby, jimž je „Romství připisováno“. Zároveň, protože vycházím z perspektivy terénní práce, píši v rámci celého textu o osobách, které žijí v sociálně vyloučených lokalitách či jsou ohroženi sociálním vyloučením a chudobou.

Drogy a ekonomie sociálního vyloučení

Velmi inspirativní text na téma sociálního vyloučení napsal Jakub Steiner (STEINER, 2004). Na něj s oblibou odkazuji všechny, kteří si věří, že situaci v sociálně vyloučených lokalitách lze vyřešit pomocí represe či nějakého jednoduchého opatření. Steiner vysvětluje, jak mnoho nám nesrozumitelných aspektů chování osob v těchto lokalitách (okamžité utrácení dávek, neplacení nájmu s rizikem ztráty bydlení, poškozování veřejných prostor) má své racionální pro ně ekonomicky výhodné vysvětlení. V následujícím textu budu vycházet ze Steinerova schématu ekonomie sociálního vyloučení, které doplním o aspekt drogové závislosti.

Schéma ekonomie sociálního vyloučení (STEINER, 2004)

Solidární sítě vedou k neefektivnímu chování

V sociálně vyloučených lokalitách u romských rodin se stále ještě se vyskytuje propojené hospodaření. Funguje typicky na principech průběžného střídání toho, kdo přispívá do rozpočtu a kdo z něj čerpá v rámci širší rodiny . Tedy, pokud jste zrovna dostali výplatu, či jinak přišli k prostředkům (sociální dávky, výhra v automatech), jsou tyto prostředky využity pro pokrytí aktuálních potřeb širší rodiny. Pokud naopak jste nyní bez prostředků, máte oprávnění čerpat z příspěvků ostatních. Nejvýraznější zkouškou v tomto ohledu jsou významná výročí a případně pohřby, kdy náklady jsou velmi vysoké a dochází k tomu, že zdroje nestačí, a rodina musí požádat i vzdálenější příbuzné o pomoc.

Steiner tvrdí, že velké solidární sítě v rodinách vedou k maximalizaci osobního uspokojení na úkor celku, a tedy k neefektivnímu chování. Zjednodušeně, pokud zrovna peníze některý z členů rodiny přinese, každý se pokouší „získat co nejvíce“. K úhradě dlouhodobých nákladů rodiny (jako je nájem) dojde ideálně, pokud následují ihned po získání peněz, v době jejich nedostatku jsou odkládány. Formou solidární sítě se tak širší rodina v určité fázi drogové kariéry podílí na financování drogové závislosti svých členů. Náklady na drogy se rozkládají a tak se neprojevují až tak významně. Navíc drogově závislý člen rodiny může být i průběžným přispěvatelem do rozpočtu. Například nejdříve pracuje a přispívá mzdou, následně kvůli závislosti o práci přijde, ale je na podpoře v nezaměstanosti a sociálních dávkách. Rovněž s rozvinutější drogovou kariérou může přispívat výnosy z prodeje drog či z trestné činnosti. Proto je jeho oprávnění čerpat ze zdrojů rodiny (a tím se podílet na její cestě k chudobě) legitimní. Rudovi se podařilo získat větší částku z prodeje heroinu, který sám užívá. Přichází domů a všem malým dětem koupí cokoliv, co zrovna potřebují. Matce koupí drahou kosmetiku všem mužům cigarety. Zbývají mu ještě peníze na drogy na dva dny jeho spotřeby… Poměrně často se setkáváme s tím, že rodiče z romských rodin financují drogovou závislost svých dětí. Paní Elena nám řekla: „Než abych se dívala a trápila, jak ho to bolí, tak mu tu pětistovku dám.“ Obdobně paní Růžena docházela pravidelně za svými dětmi na Hlavní nádraží s kastrůlkem s obědem a bankovkou v kapse. Chtěla je vidět a postarat se o ně, co jí síly dovolili. Samozřejmě i solidarita velkých solidárních sítí má své meze. Potkáváme se s tím, že jsou romští uživatelé drog ze sítě exkomunikováni. Ale je to jev dočasný, po nějaké době dá rodina opět závislému šanci a podporu.

Neefektivní chování vede k chudobě

Drogová závislost je vlastně příkladem neefektivního ekonomického i biologického chování, tedy preferování krátkodobého uspokojení s pravděpodobností dlouhodobých negativních dopadů.

Vzorec chování zaměřeného na „tady a ted“ uživatelé drog aplikují i při samotné závislosti (vše co mám, utratím za drogy). Klienti z romských rodin si mnohem méně často nechávají tzv. vyprošťovací dávku na ráno, než klienti ostatní. Druhý den je přece příliš daleko.

Být chudý a bez vzdělání není vnímáno jako nic pozitivního. Možností, jak uspět v této společnosti není mnoho. Řada romských dětí získává určitý handicap v dovednostech a znalostech v porovnání s vrstevníky již tím, že nedochází do školky. Následně často zanedbají docházku na základní škole. Trestná činnost se pak jeví jako logická možnost rychlého úspěchu a obživy. Chudý člověk uspěje a vydělá si výrazně více jako dealer drog či zloděj, než jako uklizeč. Nicméně riskuje odhalení, pobyt ve vězení a následný záznam v rejstříku trestů. Ale tím se opět sníží jeho šance pro uplatnění na trhu práce. Jedinou oblastí, kde může uspět, tak zůstává trestná činnost či šedá ekonomika.

Naši klienti vyrůstali v prostředí, kde se dlouhodobě odkládá to, co aktuálně není nezbytné, či na to nyní nejsou prostředky, např. pokuty v dopravních podnicích, nájemné a poplatky za energie. Děti dostanou peníze na školní výlet, pokud je rodina zrovna má, jinak nikoliv. Mimořádné výdaje bývají řešeny půjčkou. Není zvykem podporovat dlouhodobé úsilí s potenciálním přínosem, který je v nedohlednu (vzdělání, spoření).

Často si v této souvislosti klademe otázku, proč jsou tito lidé tak netrpěliví. Vždyť každý racionálně uvažující člověk uzná, že je lepší přečkat drobné omezení v zájmu budoucího přežití. Tady nám vysvětlení přináší Beckerova teorie netrpělivosti. Netrpělivost přináší chudobu a chudoba přináší netrpělivost. (BECKER, 1991 in STEINER, 2004). Jde tedy o cirkulární kauzalitu. Maximalizací okamžitého uspokojení si způsobuji dlouhodobě negativní dopady. Podle Beckera tedy to, že chudí lidé neplánují, má pragmatické vysvětlení. Pokud jsem chudý, racionálně očekávám nepřívětivou budoucnost. Orientace na „tady a teď“ je tedy výsadou buddhistů, gestalt terapie, kontaktní práce a chudých lidí.

Chudoba vede k solidárním sítím

Kdy jindy svému blízkému neodmítnete pomoc, než když je na pokraji propasti. Pomoc bez ohledu na to, nakolik si člen širší rodiny může za svoji situaci, je typickým znakem širších solidárních sítí. (STEINER, 2004). Solidární sítě udržují závislé členy rodin dlouhodobě ve stavu, kdy "nepropadnou na dno". Solidární sítě přebírají na sebe péči o děti našich drogově závislých klientů. Přitom se setkáváme s mnoha pokusy členů rodiny o intervence. Otcové a matky své závislé děti bijí, vyhrožují jim, prosí… Mnoho rodin se pokusilo pomoci svým členům změnou prostředí. Stěhování do Anglie a Kanady bylo pro mnohé naše klienty zároveň pokusem o (nikoliv svépomocnou, ale rodinnou) detoxifikaci. Často dochází k opakování stejných intervencí vůči drogově závislým členům rodiny, které jsou ve výsledku neefektivní a posilují negativní vzorce chování. Rodina z Kanady opakovaně na základě příslibů posílala příbuznému peníze na letenku. Ty skončily opakovaně v žíle.

Schéma dosažení spokojenosti slibem - krátkodobá životní strategie

Schéma zjednodušeně představím takto: Blíží se Vánoce a váš syn velmi touží po autodráze. Vy jste se zrovna vrátili z rodičovské schůzky ve škole, kde jste zjistili, že syn propadá z matematiky. Syn slibuje, že si známku zlepší, když mu dáte autodráhu. Vy slib akceptujete a na konci ledna s hrůzou zjistíte, že syn z matematiky proletěl. Syn se určitým způsobem choval efektivně. Slibem dosáhl výrazně rychleji to, proč by jinak musel vyvíjet mnohem více úsilí s nejistým výsledkem. Pokud se tato situace cyklí, může se stát získávání prospěchu slibem synovou osvědčenou životní strategií. V romských rodinách má tento cyklus podobu, kdy dochází ke vzteku rodiny a slovní agresi vůči provinilému. Je požadována nápravy, či spíše slib nápravy. Když závislý dá slib, dochází k opakované podpoře a vše se opakuje.

Neefektivní chování vede k diskriminaci

V posledních letech sledujeme, jak se v Praze výrazně zhoršuje situace na trhu nízkokvalifikované práce, kdy se zvyšuje konkurence a je striktně vyžadován čistý trestní rejstřík. Zároveň dochází k snížení nabídky na trhu levného nájemního bydlení (např. skončilo regulované nájemné). Městské části se začali zbavovat neplatičů nájmu. Zároveň tvrdě dopadá vymáhání dluhů a exekuce (např. od dopravního podniku), které se za řadu let sociálně slabším nastřádaly. Došlo k přitvrzení při vyplácení dávek hmotné nouze a k jejich omezování. Rovněž dochází ke zpožďování při výplatách dávek. Členové většinové společnosti uplatňují často směrem k lidem, kteří splňují fyziognomické znaky Roma, presumci viny. Vycházejí ze zkušeností a mediálních informaci. Romové tak splňují na základě fyziognomických znaků přisuzovaný obraz kapsáře, nepřizpůsobivého hlučného souseda či zloděje. Romové jsou ztotožňováni s braním drog, především opioidů. Díky těmto (medii podporovanými) předsudky mají Rómové celkově horší šanci získat bydlení v přiměřené ceně či získat práci. Dochází ke kombinaci: rodiny mají jak nižší reálné dovednosti obstát v těchto podmínkách, a zároveň i nižší reálné příležitosti kvůli diskriminaci. ..

Drogová závislost a ekonomie sociálního vyloučení

Drogová závislost v rodině potencuje všechny oblasti sociálního vyloučení. Zkušenost lidí s drogově závislými Romy páchajícím trestnou činnost vede k diskriminaci Romů na trhu práce a bydlení. Výdaje na drogy vedou k chudobě, a chudoba k hledání útěchy. Tou je droga. Pervitin je zkratkou k Nietzschechovskému přemocňování (Übermächtigung) zvyšováním ega a omezováním pocitu nicotnosti. Opioidy jsou pro ně útěchou od bolesti, úlevou od starostí tohoto světa…. Zároveň znamenají v prostředí chudoby drogy oblast, v níž můžete uspět a zbohatnout bez maturity a vysoké školy, především pokud máte pod kontrolou svou vlastní závislost. Prodej drog tak může být pro sociálně slabé rodiny vítaným přivýdělkem (s budoucím katastrofálními následky). Drogová závislost zvyšuje a posiluje neefektivní chování romských rodin a výrazně zatěžuje existující solidární sítě v tomto prostředí.

Velké hrozby před námi

Již řadu let sledujeme postupné roztáčení spirály sociálního vyloučení nejen v Praze. Sociální vyloučení je prohlubováno těmito faktory:

Jednou z příčin růstu sociálního vyloučení je tedy snižování výdajů z veřejných zdrojů přímo i nepřímo vydávaných na zajištění společenské koheze. Je evidentní, že bez změn v aplikaci nástrojů pro zajištění společenské koheze je sociální (a adiktologická) práce malým nástrojem na změnu.

Život v sociálně vyloučených lokalitách posiluje některými svými tradičními mechanismy předpoklady pro užívání drog a drogovou závislost. Proto je k nim třeba celostního přístupu. Pokud připustíme vznik sociálně vyloučených lokalit či skupin, budeme muset řešit následně velmi obtížně řadu z toho vyplývajících negativních jevů. Bohužel postupně dochází spíše k prohlubování problémů a postupnému nárůstu reálné chudoby v ČR. Přitom společnost (podobně jako na Slovensku) bude stále volat po jednoduchých nefunkčních opatřeních (omezování dávek, represe, odsun problémových osob), které v reálu ještě sociální vyloučení a z něj vyplývající negativní celospolečenské dopady ještě zvyšují.

Romský terénní program SANANIM

Romský terénní program je součástí Terénních programů SANANIM od roku 2002. V roce 2012 jsme pracovali se 416 klienty, se kterými jsme měli 5.436 kontaktů. Vydali jsme 43268 injekčních setů. Je to relativně drobná součást naší práce, pro srovnání Terénní programy SANANIM pracovaly s 2358 klienty, kterým jsme vydali 449.148 setů.

Náš Romský terénní program pracuje s uživateli drog a jejich rodinami, kteří:

Původní myšlenka pro vznik programu vzešla s filosofie romských aktivistů: Rome Romeha, Gadžo Gadžeha (Romům by měli pomáhat Romové, Gádžům gádžové). Program výrazně přispěl k navázání kontaktu a otevření služeb pro uživatele drog v Praze, kteří do té doby nebyly v kontaktu se službami. Rovněž přispěl k tomu, že se romští klienti i neromští terénní pracovníci ujasnili pravidla vzájemné spolupráce a komunikace. Postupně došlo k posunu v tom, jak program vnímáme. Opustili jsme myšlenku Rome Romeha, protože jsme si uvědomili, že “Romství“ není samo o sobě klíčem ke spolupráci. Náš první romský terénní pracovník Milan Horvát byl především známou a respektovanou osobností v romské komunitě, respektovaným muzikantem. Uvědomili jsme si, že vrstevnická identita je důležitější. Potenciální klienti z lokalit, kde dochází k sociálnímu vyloučení, lépe překonají bariéry do sítě služeb, provází-li je vrstevník, tedy někdo, koho z lokality znají a mají k němu důvěru. Při hledání romských terénních pracovníků jsme se tedy především řídili zásadou, že je nutné najít člověka (bez rozdílu etnika), který se v lokalitě těší důvěře a respektu komunity. Více náš přístup popisuje Pavel Nepustil (NEPUSTIL, 2012).

Přestože vrstevnický náš přístup slavil nesporné úspěchy, dlouhodobě jsme si uvědomovali i jeho slabší stránky. Vrstevníci jsou vystaveni velmi složité situaci z hlediska nároků na nastavení osobních hranic, především pokud pochází z prostředí širších romských rodin. Naše romská kolegyně tak je „tetou“ pro desítky našich klientů, kteří se k ní hlásí jako k pracovnici, tak ale jako ke své příbuzné. To samozřejmě zvyšuje důvěru a váhu jejího slova (i váhu toho, co klientům doporučíme my, jako její kolegové). Zároveň to ale znásobuje počet etických dilemat a komplikovaných situací, kterým je kolegyně vystavena a my s ní.

Pro tyto nevýhody i pro v úvodu zmíněnou stigmatizaci jsme se rozhodli označení projektu Romský terénní program SANANIM změnit. Do projektu jsme zařadili i práci naší kolegyně Svitlany Golubevy s uživateli drog ze zemí bývalého Sovětského svazu a case management určený některým klientům s komplikovanými obtížemi. Proto měníme název projektu: Terénní program SANANIM 2 - práce s klienty z etnických minorit a case management.

Co se nám osvědčilo při práci s uživateli drog z romských rodin

Z hlediska praxe Romského terénního programu SANANIM bych chtěl ještě rekapitulovat, co se nám při práci osvědčilo:

Seznam použité literatury