.adresář služeb

20 | 09 | 12

StreetWork.cz

Česko, země alkoholu

Výběr z tisku: Češi drží nelichotivý primát. Patří ke světové špičce v konzumaci alkoholu. Nejen u dospělých, ale také u mládeže. Alkohol je přitom rizikovým faktorem řady závažných chorob včetně národových, kardiovaskulárních a neuropatologických poruch.

Tradičně jsme považováni za největší milovníky piva na světě, se 150 ročně vypitými litry na osobu kralujeme světovým statistikám. Jak ale v těchto dnech ukazuje reakce velké části veřejnosti na zákaz prodeje tvrdého alkoholu, rádi holdujeme i ostřejšímu pití. Statistiky světové spotřeby alkoholu na hlavu se podle různých zdrojů liší, ale jedno mají společné: Česká republika v nich zaujímá přední příčky.

Podle údajů OECD figurujeme s roční spotřebou 12,1 litru čistého alkoholu u osob nad 15 let na čtvrtém místě za Lucemburskem, Rakouskem a Francií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO), jejíž údaje zahrnují i odhady konzumace nelegálního alkoholu, jsme dokonce mezi evropskými zeměmi na špici. „Podle údajů WHO, které byly vydány v letošním roce, je Česká republika stále na prvním místě ze všech zemí Evropské unie v roční spotřebě alkoholu s 16,61 litru čistého etylalkoholu na občana staršího 15 let. Do tohoto množství je započítáno 1,5 litru nelegálně získaného alkoholu,“ uvádí Petr Popov, primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.

Škodlivým způsobem, který může ohrozit zdraví, užívá alkohol v Česku 1,3 milionů lidí, tedy pětina dospělých. Problémy s alkoholem má podle odborníků 30 procent mužů, tedy skoro každý třetí. Dvě třetiny mladých pijí už ve třinácti Podobně ale „boduje“ i česká mládež. Od roku 1995 se naše republika pravidelně účastní mezinárodního výzkumu HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), iniciovaného Světovou zdravotnickou organizací, který se zabývá životním stylem školáků. Probíhá formou anonymních dotazníků ve školách, účastní se ho 250 tisíc dětí ze 43 zemí. Zkoumá školáky ve věku 11, 13 a 15 let a ptá se kromě jiného na pravidelnou konzumaci alkoholu. Podle studie dvě třetiny patnáctiletých Čechů pily alkohol poprvé před svými třináctými narozeninami a většina z nich se v tomto věku i poprvé opila. Pravidelného pití alespoň jednou týdně přibývá s věkem, častější je u chlapců. V 15 letech pravidelně pije alkohol třetina dívek a téměř polovina chlapců. „U jedenáctiletých jsme v počtu pravidelných konzumentů na čtvrtém místě za Rumunskem, Arménií a Ukrajinou. U třináctiletých a patnáctiletých jsme na tom nejhůř ze všech, což je hodně alarmující,“ říká jeden z řešitelů studie Zdeněk Hamřík, vedoucí katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Právě tato univerzita výzkum v Česku koordinuje.

Příčiny nelichotivého prvenství české mládeže vidí Zdeněk Hamřík především ve snadné dostupnosti alkoholu a jeho nízké ceně, v nedostatečné prevenci a obecné toleranci naší společnosti vůči této droze. „Pivo je u nás nejlevnější nápoj - když si v restauraci objednáte neperlivou vodu, bude dražší a bude jí méně. V tom jsme snad světový unikát,“ konstatuje Zdeněk Hamřík. A nejde jen o jedno pivo. Ze zprávy dále vyplývá, že polovina patnáctiletých dívek se opakovaně opila, tři čtvrtiny z nich nejméně jednou za poslední měsíc.

Podobně si vedou čeští dospívající také ve studii ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách), která se zaměřuje se na šestnáctileté a koná se každé čtyři roky od roku 1995. Na dotazníky odpovídalo přes 100 tisíc studentů ze 36 zemí. Ze zprávy vyplývá, že čeští chlapci stále častěji pravidelně pijí pivo a destiláty, děvčata vína a destiláty. Novým fenoménem je pití limonád s obsahem alkoholu. Nadměrné dávky alkoholu, tedy pět a více sklenic při jedné příležitosti víc než třikrát během posledního měsíce konzumovala pětina oslovených. Alkohol v životě pilo téměř 98 procent dotázaných, z toho 60 procent pije pravidelně. V posledním roce pilo alkohol 93 procent chlapců i dívek. Tím se opět dostáváme na světovou špičku - těsně před Dánsko a Německo.

Navzdory tolerantnímu přístupu naší společnosti je alkohol nebezpečnou drogou. Podle odhadů má ročně ve světě na svědomí 2,3 milionu předčasných úmrtí, z toho 200 tisíc v Evropské unii. Po tabáku je druhou drogou, která nejčastěji vede k onemocnění a smrti. V Evropě je odhadem 14 milionů závislých na alkoholu a léčba následků jeho konzumace stojí evropské země každým rokem zhruba 125 miliard eur. V Česku se oficiálně léčí 3600 závislých na alkoholu; počet lidí, kteří odbornou pomoc nevyhledali, přestože by ji potřebovali, je ale mnohonásobně vyšší.

Začátkem letošního roku zveřejnila Klinika adiktologie studii s odhady nákladů užívání alkoholu a dalších drog. „Celkové společenské náklady užívání tabáku přestavovaly 33,1 miliard korun, náklady užívání alkoholu byly 16,4 miliard korun a náklady užívání nelegálních drog 6,7 miliard korun,“ říká jedna z autorek studie Vendula Běláčková z Kliniky adiktologie. Do společenských nákladů se započítávají i výdaje související s úrazy nebo kriminální činností pod vlivem alkoholu.

„Na veškerou léčbu závislostí bylo z veřejného zdravotního pojištění vynaloženo jen 823,1 milionů korun, z toho 674,6 milionů na léčby závislosti na alkoholu, 4,4 milionu korun v případě tabáku a 144 milionů korun v případě nelegálních drog. Náklady na léčbu souvisejících onemocnění byly více než desetinásobné,“ dodává Vendula Běláčková. Nejen játra a mozek Právě nemoci související s alkoholem jsou kapitolou samou o sobě. „V některých případech se příčina špatně prokazuje, protože lidé holdující alkoholu obvykle trpí i dalšími prohřešky vůči zdravému životnímu stylu - často kouří nebo se pohybují v zakouřeném prostředí, mají málo pohybu, chodí pozdě spát a podobně,“ upozorňuje Markéta Martínková z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, která se zabývá účinky alkoholu a dalších cizorodých látek na lidský organismus.

Přesto existují studie, které dokládají souvislost nadměrného pití alkoholu s nejrůznějšími chorobami od cirhózy jater a degenerace mozkových buněk přes zvýšené riziko cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních chorob, nádorových onemocnění ústní dutiny a jícnu, chronické gastritidy nebo zánětu slinivky až po psychické poruchy, jako jsou úzkosti a deprese, psychózy, poruchy spánku nebo halucinace.

V případě některých psychických poruch ale odborníci připouštějí, že není snadné určit, zda je pití alkoholu jejich příčinou, nebo naopak následkem. Existují totiž psychiatrická onemocnění, u nichž jsou sklony k závislosti na alkoholu častější - a naopak, pití a duševní nemoc se často vzájemně posilují. Typickým příkladem je bipolární porucha, kdy je zvýšené riziko návykového chování - ve fázi mánie padají společenské bariéry. Dále je to deprese, ať už samotná, nebo v rámci bipolární poruchy, kdy si dotyčný alkoholem léčí splíny. Na druhou stranu je ale závislost na alkoholu významným rizikovým faktorem pro rozvoj deprese, takže se do ní pacient někdy „propije“.

Bezpečné množství neexistuje

Těžko si představit, že by se z nás po varování lékařů rázem stal národ abstinentů. Za smrtelnou dávku se považuje litr čistého alkoholu. Existuje naopak bezpečné množství alkoholu? „Současné prameny WHO žádné bezpečné množství neuvádějí, protože je příliš mnoho lidí, pro které je bezpečným množstvím nula. Podle starších údajů Světové zdravotnické organizace představuje pro zdravého dospělého člověka ještě bezpečné množství asi 20 gramů stoprocentního alkoholu za den. To odpovídá asi půl litru dvanáctistupňového piva nebo dvěma deci vína,“ uvádí Karel Nešpor, primář mužského oddělení léčby závislostí Psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích.

Jiné údaje podle něj hovoří o 24 gramech stoprocentního lihu pro muže a 16 gramech pro ženy. „Neznamená to, že každý, kdo pije více, musí onemocnět nebo mít problémy. Znamená to však, že nějaké problémy riskuje,“ říká Karel Nešpor. Uvedená množství jsou ale podle expertů skutečně jen orientační, protože tělo každého z nás reaguje na alkohol jinak. A nejde zdaleka jen o tělesnou hmotnost, i když pochopitelně platí, že ve větším těle se stejné množství alkoholu v krvi projeví menší měrou. Důležitou roli ale hrají také enzymy v našem těle, které se podílejí na odbourávání alkoholu a jeho přeměnu v jiné látky. A právě množství těchto enzymů je velmi individuální.

Na vysvětlenou si připomeňme, co přesně se odehrává v našem těle, když se napijeme. Alkohol se rychle vstřebává z žaludku a tenkého střeva do krve. A s ní putuje do dalších částí těla. Včetně mozku, kde se váže na GABA receptory (na ty působí i tlumivé léky), na dopaminové receptory (podobně jako například kokain), opiátové receptory (podobně jako heroin) a glutamátové receptory. „Kdo by to do takové malé molekuly řekl,“ podotýká Karel Nešpor.

Výzkumy ukazují, že v mozku dlouholetých konzumentů nadměrného množství alkoholu zaniká až 20 procent neuronů. Oproti dřívějším předpokladům se ale ukazuje, že jde částečně o vratný proces - při dlouhodobé abstinenci lze „vypitý mozek“ alespoň částečně vrátit k normálu.

Proč vzniká kocovina

Kromě mozku se alkohol dostává i do jater, kde se produkují enzymy, který alkohol rozkládají. „Je to evoluční odpověď organismu na to, že jsme alkoholu vystaveni odnepaměti. Naši předci už v pravěku jedli zkvašené ovoce a bobule, které mohly obsahovat až čtyři procenta alkoholu, tedy zhruba stejně jako pivo,“ uvádí Markéta Martínková. Enzym zvaný alkoholdehydrogenáza ho přeměňuje na acetaldehyd. Ten je ovšem toxičtější než samotný alkohol, škodí vnitřním orgánům a je příčinou toho, proč nám po konzumaci většího množství alkoholu bývá špatně. Podle některých studií má i rakovinotvorné účinky - ničí DNA a mění strukturu buněk.

Tím ale kaskáda chemických reakcí v našem těle nekončí. Acetaldehyd je odbouráván dalším enzymem v játrech, tzv. aldehyddehydrogenázou. Ten ho rozloží na kyselinu octovou, respektive na acetylkoenzym A, který se napojí na běžné metabolické dráhy. Tělo ho tedy využívá k získání energie nebo k syntéze důležitých látek. „Alkoholici mívají vzhledem k dlouhodobému pití vyšší hladiny těchto enzymů, takže jim často nebývá po pití špatně,“ říká Markéta Martínková. Dále připomíná, že na principu zablokování druhého zmíněného enzymu je založen známý lék pro alkoholiky antabus. Acetaldehyd se po jeho požití neodbourává tak rychle, takže je člověku i po jediné sklence alkoholu zle. Nejtypičtější zdravotní komplikací častých pijáků jsou problémy s játry. Nejprve se zvětšují, aby zvládla zpracovat vysoký přísun alkoholu. Postupně ztučňují a v poslední fázi prorůstají vazivovou tkání - a jsme u tvrdnutí jater neboli cirhózy.

Abychom nebyli nespravedliví, je třeba zmínit i pozitivní účinky alkoholu - pokud ho ovšem konzumujeme v malých dávkách. Například víno obsahuje látky zvané flavonoidy, které regenerují a zpevňují cévy. „Většina pozitivních účinků nízkých dávek alkoholu souvisí s tím, že zvyšují hladinu prospěšného HDL-cholesterolu,“ připomíná Markéta Martínková. Zároveň ale varuje, že nelze určit jednoznačnou hranici mezi prospěšným a škodlivým množstvím vypitého alkoholu. Nejlepší radou je řídit se osvědčeným „všeho s mírou“. „Jenže pro mnoho lidí je rozumná míra nula,“ dodává Karel Nešpor.

***

Češi na špici světových žebříčků v konzumaci alkoholu

ZDROJ: STUDIE HEALTH BEHAVIOUR IN SCHOOL-AGED CHILDREN (HBSC)

Negativní dopady nadměrného pití alkoholu:

Zdroj: alkoholik.cz

Česko, země alkoholu, 19. 9. 2012, Lidové noviny, EVA VLČKOVÁ