.seznam členů

06 | 08 | 12

ČAS

Nízkoprahy pod lupou ve druhém roce

Letošní druhé kolo sběru dat pro výzkum NZDM se setkalo s nebývalým zájmem. Množství respondentů vzrostlo díky aktivnímu zapojení klubů téměř dvojnásobně. Zatímco v loňském roce se výzkumu účastnilo celkem 129 mladších a 277 starších klientů, v letošním roce svůj čas dotazníku věnovalo celkem 203 klientů v nižší a 488 ve vyšší věkové skupině. O dalších sedm se rozrostl i počet dotazovaných klubů, na výzkumu jich celkem participovalo 46. Nově se výzkum uskutečnil ve terénních programech. Na ulici se podařilo celkem získat odpovědi od 78 klientů z osmi klubů. Vzhledem k obtížnosti tohoto typu dotazovaní to lze považovat za dobré číslo.

Na výrazně větším vzorku klientů se potvrdily charakteristiky známé již z loňska. Průměrný klient nízkoprahového klubu, který se zúčastnil letošního výzkumu, je chlapec české národnosti ve věku kolem 15 let, který chodí na základní školu a poslouchá hip hop. Dívky podle vyjádření vedoucích klubů tvoří celkem 38 procent z klientů. Téměř třetina klientů klubů pochází z romských rodin. Třináct procent uvedlo, že studuje na středním odborném učilišti, 14 procent na střední škole a sedm procent hledá práci. Cesta z domova od klubu, který více než polovina z nich (56 procent) navštěvuje každý či skoro každý den, znamená pro většinu méně než deseti minut času. Průměrný klient do klubu chodí rok či déle a jeho rodiče s tím souhlasí (53 procent), nebo alespoň nic nenamítají (43 procent). O klubu se dozvěděl od svých kamarádů.

Téměř všichni dotazovaní se shodují, že pracovníci klubů jsou spravedliví a lze jim důvěřovat. Osmadvacet procent klientů se na ně často obrací s prosbou o pomoc, 42 procent tak učinilo párkrát. Dvě třetiny pracovníkům naprosto důvěřují. Tři čtvrtiny klientů rovněž uvedly, že pracovníci klubu projevují zájem o jejich osobní život. Klienti mají pocit, že jim klub pomáhá a doporučili by ho i svým kamarádům, pokud by měli nějaký problém.

Většina vedoucích klubů se domnívá, že jejich klub je optimálně kapacitně vytížen, pouze zhruba jedna desetina klubů si stěžuje na to, že jejich kapacity nestačí. Kluby jsou průměrně otevřené 19 hodin týdně a čtyři dny v týdnu. V porovnání se předchozím rokem se zdá, že klesla návštěvnost klubů a počet výkonů, mírně se snížil počet prvkontaktů a sankcí. Naopak vzrostl odhad škod na klubu. Na druhou stranu, co z toho lze přičíst na vrub obecnému trendu a k čemu přispěl nárůst počtu klubu, bude zřejmé až po podrobnější analýze dat.

Pracovníci terénních programů chodí na ulice v průměru třikrát týdně a stráví tam v součtu kolem 12 hodin. Za tu dobu jsou v kontaktu s celkem v průměru 16 obličeji. I oni stejně jako jejich kolegové z klubů považují v současnosti počet klientů a dostupné kapacity za optimálně vytížené. Co se týče vlastností optimálního pracovníka, shodují se vedoucí terénních programů se svými kolegy v klubech. Za klíčové považují komunikativnost, spolehlivost a empatii. Na rozdíl od nich však mnohem více vyzdvihují i otevřenost.

Mezi průměrným klientem klubů a terénních programů existují určité odlišnosti. Klienti terénních programů jsou v průměru starší - 56 procent z nich je mezi 15 až 18 lety. Nicméně obdobně jako u klubů převažují chlapci (64 procent) české národnosti (68 procent). I oni mají nejčastější ve svých přehrávačích hip-hop. Romové představují 22 procent ze všech klientů, podíl ostatních národností je minimální (jedno až tři procenta). Výrazně větší část než v případě klubů tvoří nezaměstnaní (17 procent). Nicméně analogicky k situacím v klubům nejvíce klientů (41 procent) navštěvuje základní školu, 19 procent školu střední a 15 procent střední odborná učiliště. Tři čtvrtiny z dotazovaných klientů jsou v kontaktu se službou rok či déle.

Třetina z klientů terénních programů má zkušenost s kurátorem pro mládež, 14 procent s vlastním trestním stíháním, 12 procent prošlo diagnostickým ústavem. Téměř dvě pětiny (38 procent) z nich někdy propadlo. Téměř polovina v dotazníku přiznala, že se setkala se šikanou či rasismem. Mezi klienty nízkoprahových klubů najdeme těch s podobnou zkušeností mnohem méně: s kurátorem pro mládež jich má zkušenost 23 procent, šest procent s diagnostickým ústavem, 24 procent propadlo ve škole. Podíl těch, co mají zkušenost s vlastním trestním stíháním je překvapivě v obou populacích stejný. Nicméně, do jaké míry je zvýšená míra ohroženosti klientů terénních programů ovlivněna rozdílnými životními situacemi či jejich odlišnou věkovou strukturou, bude možné zodpovědně říct po dalším kole analýz.

Výzkum, který byl zahájen v roce 2010, bude realizován po dobu pěti let. V každém z těchto pěti let se uskuteční cyklus sběru dat a vyhodnocení výsledků. První sběr dat začal v listopadu 2010 a probíhal až do konce roku 2010. Letošní data se sbírala od 4. listopadu 2011 do 31. ledna 2012. V podobných termínech budou provedena výzkumná šetření i v dalších letech. Kluby a terény, které se do výzkumu nezapojily v první či druhé fázi, tak mohou učinit i v tomto roce! Získají tak nejen informace o vlastních službách, ale i možnost srovnat se s celorepublikovým průměrem. Platí, že čím více klientů klubu dotazník vyplní, tím lepší zpětnou vazbu klub dostane.

Vzhledem k tomu, že výzkumný projekt skýtá zapojeným NZDM a TP značné množství výhod, je k dispozici pouze pro členy ČAS a organizace, které s ČAS aktivně spolupracují a jejichž účast v projektu schválí jako výjimku Správní rada ČAS. Nečlenská zařízení mohou závazně požádat o členství v ČAS do října 2012, poté jim bude umožněno účastnit se výzkumu již letos.

Zařízení se mohou do výzkumu i v dalších ročnících přihlásit na adresu asociace@streetwork.cz. Pro více informací pište na zikmundova@streetwork.cz.

Autor článku Karel Čada

• Nízkoprahy pod lupou 2010