Deprecated: Function eregi() is deprecated in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php on line 364
Deprecated: preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/phpInputFilter/class.inputfilter.php on line 457
Deprecated: preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/phpInputFilter/class.inputfilter.php on line 459
Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/joomla.php on line 715
Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/index.php on line 229
Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/index.php on line 230
Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/index.php on line 231
Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/index.php on line 232
Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/index.php on line 233 StreetWork - Rozhovor s Davidem Rejlkem
Oborový portál o nízkoprahových sociálních službách a zařízeních
Deprecated: preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/phpInputFilter/class.inputfilter.php on line 457
Deprecated: preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/phpInputFilter/class.inputfilter.php on line 459
Warning: session_start(): Cannot send session cookie - headers already sent by (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/components/com_content/content.php on line 14
Warning: session_start(): Cannot send session cache limiter - headers already sent (output started at /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/sef.php:364) in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/components/com_content/content.php on line 14
Deprecated: mysql_escape_string(): This function is deprecated; use mysql_real_escape_string() instead. in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/database.php on line 130
Deprecated: mysql_escape_string(): This function is deprecated; use mysql_real_escape_string() instead. in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/database.php on line 130
Deprecated: mysql_escape_string(): This function is deprecated; use mysql_real_escape_string() instead. in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/database.php on line 130
Deprecated: mysql_escape_string(): This function is deprecated; use mysql_real_escape_string() instead. in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/database.php on line 130
Deprecated: mysql_escape_string(): This function is deprecated; use mysql_real_escape_string() instead. in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/database.php on line 130
Deprecated: mysql_escape_string(): This function is deprecated; use mysql_real_escape_string() instead. in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/includes/database.php on line 130
Deprecated: preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/components/com_content/fluxbb_parse.php on line 46
Deprecated: preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /www/doc/archiv.streetwork.cz/www/components/com_content/fluxbb_parse.php on line 47
S Davidem
Rejlkem z Jičína jsem v supervizním výcviku pod ČAS. Vzhledem k tomu, že nás na
výcviku z „nízkoprahů“ není moc, stává se, že se naše rozhovory točí kolem
NZDM. Z věcí, jež jsou oborově jasné se někdy dostáváme i k věcem, jež mají v
zařízení jinak. A právě o některých těchto „jinak“ ale i o situaci v
královehradeckém kraji je tento menší rozhovor.
Davide, mohl
by ses profesně představit? Jak dlouho se pohybuješ na poli sociálních služeb a
služeb v NZDM?
Na tuhle
práci mně připravovali na Sociálně pedagogické a teologické škole Jabok a ještě
na Evangelická teologické fakultě, kde jsem studoval obor sociální a pastorační
práce. Hodně mě dal také psychoterapeutický výcvik v integrativní
psychoterapii. Jinak jsem v letech 2001 až 2003 pracoval jako protidrogový
koordinátor Okresního úřadu Jičín, a potom jsem dělal čtyři roky sociálního
pracovníka při MěÚ Jičín. V roce 2004 jsme v Jičíně otevřeli NDZM,ale dělali
jsme to ve svém volném čase v rámci malého občanského sdružení. Tedy ještě ani
nebyl zákon o sociálních službách a o standardech ani nemluvím. Ukázalo se, že
NZDM ve volném čase neudržíme, tak jsem do toho šel na plný úvazek. Navíc mně
nebavilo být úředníkem. Založili jsme Oblastní charitu, kterou od roku 2007
vedu. Do roku 2009 jsem ještě v NZDM pracoval na částečný úvazek jako sociální
pracovník, ale pak už to nešlo stíhat, protože jsme se rychle rozvíjeli a začal
jsem být jen ředitel.
Pracuješ v
královehradeckém kraji, o němž se v nedávné době šířily „fámy“, že kraj není se
službou NZDM spokojený a že by v budoucnu tyto služby nechtěl podporovat. Mohl
by si tyto fámy uvést na pravou míru?
Zastupitelstvo
Královéhradeckého kraje na svém zasedání 1.12.2011 schválilo dokument „Síť
podporovaných sociálních služeb Královéhradeckého kraje pro období 2012. V této
síti jsou všechna dosavadní NZDM v kraji. Mimo jiné je dokument výchozím bodem
k dalšímu rozvoji sítě služeb Královéhradeckého kraje, která bude letos ještě
aktualizována a bude garancí víceletého financování. Jak a kdy bude víceleté
financování realitou, to nevím, ale je velmi pravděpodobné, že víceleté
financování se bude týkat také NZDM.
K té „fámě“
mohu říci jen tolik, že jsem měl vloni v září zajímavý rozhovor s jedním
úředníkem z našeho krajského úřadu a dostali jsme se mimo jiné na pole
fungování NZDM. Naznačil jsem mu cestu, kterou se v Jičíně vydáváme a velmi se
mu zamlouvala. Z rozhovoru vyplynulo, že NZDM na řadu úředníků stále působí
jako převážně volnočasové zařízení. Můžeme spekulovat o tom, proč to tak je,
ale je to prostě tak. Může to mít řadu důvodů. Například v NZDM pracuje hodně
mladých lidí. Nechci se jich dotknout, ale chybí jim mnohdy zkušenosti,
nadhled…a to se nedá jinak získat, než praxí. A zkušení lidé nebudou v
nejistých NZDM za podprůměrný plat dělat. Je to asi také i otázka pracovní
doby…holky v NZDM mohou pracovat jen, pokud nemají děti a chlapa abys hledal s
lupou. Buď bude absolvent, nebo bude chtít přes dvacet tisíc. Dalším důvodem
může být anonymita, kterou často tak zoufale hájíme. Podle mě je velmi
problematické - zvláště u státních institucí, abychom pracovali s dětmi, které
mají pouze přezdívku - a navíc to jsou často problémoví jedinci. Společnost to
podle mě není schopná skousnout. Navíc jsme pořád na hraně zákona O sociálně
právní ochraně dětí. Tohle všechno dost nahrává tomu, aby nám v případě
finanční nouze prostě škrtli dotace.
Individuální
projekt u vás končí v září 2012. Jak se na jeho ukončení připravujete? Nečeká
vás situace, jež nastala mj. v MSK?
Co se děje v
MSK opravdu nevím. Vím jenom, že tam skončily dvě NZDM. U nás se na ukončení IP
připravujeme velmi jednoduše. Obě naše služby NZDM (jedno je v Jičíně, jedno
máme v Hořicích) jsou součástí Komunitního plánu sociálních služeb. Obě uvedená
města tím deklarují, že službu chtějí. S jejich představiteli se velmi otevřeně
bavíme o tom, jaký bude propad finančních příjmů. Velmi otevřeně se o tom
bavíme také s naším krajským úřadem. Vloni objížděli úředníci z kraje všechny
obce třetího stupně a na trojstranných schůzkách jsme se bavili o tom, kolik
budeme na rok 2012 žádat na MPSV, kolik na kraji a kolik na obcích. Prostě se
vyložily karty na stůl a hledaly se cesty, kudy jít. Toho si na úřednících z
kraje vážím.
Obě města
také znají náš krizový plán, pokud by došlo k omezení financí. Je mně jasné, že
pokud se ukáže, že peníze nejsou, nebo zastupitelstva přehodnotí své priority,
bude muset dojít k omezení služby…personálně a tím i časově. Je na
představitelích měst, aby se rozhodli, co je pro ně ve městě důležité a v jakém
objemu.
Prozraď nám
něco o posunech, které už jsou u vás v plném proudu: zmiňoval jsi to, že jste
začali více spolupracovat s OSPOD…
U NZDM EXIT
v Jičíně jsme změnili cílovku. Původně byla od 10 do 21 let. Ale od poloviny
loňského roku se k nám začali více tlačit mladší. A bylo to tak soustavné, že
jsme si řekli, že to není samo od sebe a vyšli jsme vstříc situaci. Cílovku
máme teď od 6 do 18. A
máme i rozdělené hodiny pro děti od 6 do 11 a ty starší. Úplně jsme zrušili anonymitu. Všichni
jsou u nás vedení pod jménem, ptáme se jich na školu, kam chodí. Navíc chceme,
aby rodiče potvrdili, že souhlasí se zpracováním osobních údajů svých dětí v
NZDM - zároveň se tak rodiče dozví, co jsme zač a co pro jejich děti nabízíme. A
víš, co to udělalo s našimi uživateli? Vůbec nic. Anonymita je možná dobrá pro
NZDM ve velkých městech. Ale v těch menších je to spíše „hra na anonymitu“. My
jsme jí hrát přestali a vystrčili jsme hlavu z písku.
Anonymitu u
nás mají jen ti, kteří nejsou uživatelé. Ale když zjistíme, že k nám ten člověk
patří a chodí více méně každý týden, tak mu řekneme, že jestli chce pokračovat
dál, máme tu nějaká pravidla.
Je to tedy
stále ještě „klasické NZDM“? Co ještě hodláte změnit?
Klasické
NZDM to asi už není. Ale co je „klasické“? Když tady vznikala tahle zařízení,
tak bylo „klasické“, že se tam scházeli všichni na jedné hromadě …. od drogově
závislých až po sprejery atd.“ Pak se ukázalo, že tudy cesta nevede.
Já si
myslím, že pokud má být naše práce součástí nějakého systému, který se kolem
dítěte a dospívajícího točí, tak ten systém musí být otevřený. Musí
spolupracovat, znát se a musí být schopný se sejít u jednoho stolu. Tohle se
snažíme u nás dělat. Začali jsme s tím už před cca 4-5 lety. Scházeli jsme se
ve složení: Probační a mediační služba, OSPOD, městská policie, státní policie,
státní zástupkyně, soudkyně a psycholog. Tyhle všechny lidi se nám povedlo
dostat na několik schůzek. Nejprve to bylo takové oťukávání, a pak jsme zkusili
několik případových konferencí. Pomáhal mně v tom kamarád z Probační a mediační
služby. Nikdo z nás to moc neuměl řídit, bylo to asi velmi amatérské. Navíc už
tenkrát se ukázala „komičnost“ anonymity na menším městě. Nicméně se tam
utvořily vazby, které fungují dodnes. Probační a mediační začala daleko lépe
komunikovat se státním zastupitelstvím…atd. A jen díky tomu, že se ty lidi
potkali jako lidi. Už jsme se tak rok a půl bohužel nesešli…nemám už čas to
organizovat, ale byla to skvělá zkušenost.
Postupně
jsme ale došli ke spolupráci s OSPOD. Je to všechno nové, teprve to tvoříme.
Základní myšlenka spolupráce je taková, že naše NZDM je služba, která je
nejblíže terénu. Naše pracovnice toho vědí o situaci dětí mnohdy nejvíc.
Pravidelně se schází s pracovnicemi OSPOD a informují je o tom, co se u nás děje.
Pracovnice OSPOD nám na oplátku říkají, jestli mají naše děti v evidenci a z
jakého důvodu. Chtěli bychom to do budoucna nastavit tak, že všechny informace
o rodině se budou shromažďovat i nadále na OSPOD. A tam se budeme stýkat také s
Občanskou poradnou, která v Jičíně působí a poskytuje další služby. Třeba
rodinného terapeuta, nebo pomoc při dluzích atd. A my všichni si tam řekneme,
co bude pro rodinu kdo dělat. Pak bude za nějakou dobu následovat vyhodnocení.
Nějaká represivní složka od OSPOD je to poslední, co nás všechny zajímá. Panuje
mezi námi shoda v tom, že se maximální úsilí bude věnovat tomu, aby rodiče
pochopili, že se situace nějak řešit musí.
Čím dál tím
víc preferuji v tomto směru osobní kontakt. Když posílám dopis na OSPOD - jako
že zrovna teď máme podezření na psychické týrání dítěte - tak to ho radši
vezmu, dojdu tam osobně a sednu si s těmi lidmi u stolu. A tam se domluvíme, co
bude pro to dítě kdo dělat, jaké má možnosti a nápady. To je celé.
Navíc systém
péče o dítě ze strany státu se mění a začíná se klást důraz na práci s celou
rodinou tak, aby mohla zůstat pohromadě. Co se týká odebírání dětí z rodin,
patříme v Evropě bohužel ke špičce…tohle chce stát změnit a k tomu bude
potřebovat i nás…budeme-li schopni jako neziskovky tohle využít. O tomhle se u
nás na OSPOD bavíme taky.
Ukotvenost
vašich služeb v komunitě může být pro mnoho služeb inspirací. Zároveň vidím, že
je zde adresná zakázka konkrétní komunity po službě a naproti tomu byla v ČR
spíše vídána absence zakázky a stavění si služby po svém, bez ptaní….
To jsi řekl
přesně….“bez ptaní“. Je tady sice zákon O sociálních službách, ale to je málo.
Tak jak je napsán, je ve věcech obsahů našich služeb velmi nekonkrétní. Udává
sice nějaké mantinely, ale ty se dají ještě upřesňovat. Musíme se myslím naučit
vycítit, co se ve společnosti děje a nesmíme chtít prorážet hlavou zeď. Přiznejme
si, že pracujeme s dětmi a mládeží, kteří působí v očích většinové veřejnosti
jako lumpové, flákači a kdo ví, co ještě. A navíc je kryjeme anonymitou. Já důvody
anonymity naprosto chápu a nikdo mně o nich nemusí přesvědčovat, ani mně je
vysvětlovat. Ještě jako student jsem měl to štěstí, že jsem se s filozofií
takovýhle zařízení mohl bavit s panem Klímou, díky kterému máme vůbec NZDM v
zákoně. Tehdy jsme na nějakém workshopu připravovali podklady pro památnou
konferenci „Žně a úhor“. Ale mám pocit, že na takové vnímání člověka a jeho
potřeb, není většinová společnost připravená. Pořád je to někde na rovině
akademických debat. Bohužel asi těžko můžeme chtít po národu, kde je
nejsledovanější televizí Nova a nejprodávanějšími novinami Blesk, aby se na
naší cílovku díval jako na lidi, kteří mají také své potřeby a nárok na svůj
prostor. O tomhle tématu bych mohl psát hodně...jak s těmi dětmi mnohdy život
zametl…jak se k nim chovali rodiče, jaké věno jim do života připravili atd.
Nikdo z nich si asi v životě neplánoval, že bude někde na chvostu. Je to také o
lidské důstojnosti, o podané ruce…jenže aby to člověk pochopil, musí u toho
trochu přemýšlet….a kdo to dneska dělá? Ale to už fakt zabíhám…A když na
sociální služby nejsou peníze, kde se bude škrtat nejdříve? U lidí s postižením
asi těžko, protože to by byl mimo jiné politický skandál. U NZDM to půjde velmi
jednoduše…tady nikdo do ulic nepůjde. Musíme si uvědomit, že jsme financovaní z
veřejných zdrojů/z daní občanů. Reprezentantem občanů je mimo jiné obec. A
proto je potřeba s obcí komunikovat a ptát se jí a jejich představitelů…“co po
nás za ty peníze vlastně chcete“? A pak se také musíme ptát sami sebe a svého
profesionálního přesvědčení….“jsme toto schopní pro místní společnost dělat
formou, jakou to po nás požaduje? Z čeho ustoupíme, co dokážeme prosadit z
našeho pohledu a co je pro nás nepřijatelné?“
Je mně úplně
jasné, že tohle všechno vyvolává řadu dalších otázek…třeba ohledně metodiky,
jak postupovat. Sám na některé otázky odpověď neznám. Dali jsme se cestou,
která není moc prošlapaná….
V
současnosti je registrace nových služeb prakticky zastavena. Docílit jí lze
pouze s příslibem města financovat službu z minimálně 20% nákladů. Pro mnoho
služeb je tohle nepředstavitelné. Pro Tebe je to realita: služby jsou u tebe z
více než 30% financovány městem. Jak jsi toho docílil?
Ano, je to
tak. Charita Jičín provozuje ze sociálních služeb dvě NZDM a pečovatelskou
službu. Obce, kde sociální služby poskytujeme, dávají na naši činnost v součtu
vice, než 30%. Já myslím, že to tak je úplně v pořádku. Pokud by na služby
nepřispívaly, tak bych je ani nerozjížděl. Pokud obce na svém území něco
chtějí, musí být ochotny za to také zaplatit. Až míra vynaložených financí
ukáže, nakolik chtějí to, co říkají, že chtějí. Tak to ale máš v životě se
vším. Všichni máme nějaké sny a přání, ale až míra našeho snažení ukáže, kolik
z nich myslíme opravdu vážně a co jsou jen bezduché řeči.
Nějak se tu rozjíždí několik témat…budu reagovat na „roba:Ad zase odpovědi.“
- Partnerský vztah s OSPOD vidím v tom, že my dáváme informace jim, ale také oni nám. Často se myslím stane (zvl. na malém městě) že klient NZDM bude veden i na OSPOD. A vzájemně si můžeme dokreslit pozadí příběhu. Potom je partnerské to, že NZDM se lépe pohybuje v terénu, OSPOD zase v systému a má více zákonem daných možností. Jen to chce nějak dát rozumně dohromady. Nevidím důvod k tomu, proč by muselo jít primárně o kontrolu, jako spíš o společné hledání řešení. Pokud tam osobně cítím nějakou kontrolu, tak je to v tom, že obec si takto lépe kontroluje využití financí, které do NZDM vloží.
- Přínos pro klienta vidím v tom, že mu pomůžeme, to je celé. Klient si samozřejmě určuje a vybírá témata, na kterých v NZDM pracuje…nebo mu je nabízí pracovník, když je klient neumí pojmenovat, na základě pozorování chování klienta např. Problém by ale nastal, když by k nám chodil klient, kterému je třeba 12 let….a chodil by často opilý. Tady by zcela jistě došlo k zásahu našemu i OSPOD – v zájmu klienta. Před několika lety se v našem NZDM stalo, že od nás odešel opilý kluk. Tehdy asi 16 cti letý. Chodil opilý často. Tu noc ho našli u lékárny, jak spí…a bylo asi minus 15. Kdyby ten kluk zmrzl…to by asi byl hukot, kdyby vyšlo najevo, že chodil do NZDM….tehdy jsme ještě neměli pověření k výkonu sociálně právní ochrany atd….ale stát se to dnes….asi bychom se divili, co by se kolem takového NZDM dělo. V tu chvíli bychom myslím neměli absolutně žádné zastání. A kdo z nás by uměl říct rodičům „my jsme to věděli, jenže on nechtěl spolupracovat a navíc byl u nás anonymně….
- NE, opravdu nebudeme běhat na OSPOD s každou blbostí. Ale hledáme hranici mezi tím, kdy u dítěte stačí motivace, povzbuzení….a kdy už to hraničí s nějakým nenávratným průšvihem, velkým poznamenáním jeho budoucího života. Např. již zmíněná domácí hádka….ptáte se, kdo a jak posuzuje intenzitu hádky…. od toho máme vzdělání, supervize, týmové porady atd…..abychom uměli takové věci rozlišit a rozhodnou, co s tím dál. Máme indicie od klienta….jestli doma nemůže spát a usíná ve škole…jestli je to časté a déle-trvající…atd. A samozřejmě to asi budeme řešit jinak s 10 ti letým dítětem, nebo 17cti letým borcem, kdy nějaké probírání na OSPOD je vcelku zbytečné. Navíc budeme dělat vše proto, aby klient sám pochopil, že nějaká intervence do rodiny je pro jeho dobro.
- Přečtěte si prosím znovu, co jsem psal o rodičích. Vůbec jsem neuvedl, že rodiče nepáchají na dětech nic špatného. To je nesmysl. Hodně rodičů dělá chyby – někdy velké. Ale podle mě NENÍ jedno, jestli rodič dělá nějaké chyby nevědomě, nebo cíleně…to už by asi byl diagnostikován na poruchu osobnosti, nebo nějakou deviaci. Pro rodiče bychom chtěli být v prvé řadě pomocí, nikoliv represí. Ale pokud bude rodič nečinně přihlížet, kterak jeho dítě školou povinné v podstatě nechodí do školy…a bude se mu to zdát OK, tak to bude pro nás problém a represe bude muset nastoupit.
- Kontrola nad dítětem….ano….pokud mu půjde o život (viz skutečný příběh opilého kluka), pokud bude hrubě zanedbávat své školní povinnosti, byť je školou povinný, pokud si bude soustavně ničit své zdraví (nechytejte mně prosím za slova…nemám na mysli 14 cti letý děcka, co kouří cigarety – to už je bohužel „ v normě“) tak kontrola ano. Vím, že se v tomto ohledu nastavuje velmi, velmi těžko hranice….a že se mění v čase, v generaci i v kultuře.
- Převzetí odpovědnosti za rodiče….rodiče může zbavit odpovědnosti pouze soud. Asi máte na mysli převzetí rodičovských kompetencí……ano, do jisté míry ano, než se to rodiče naučí, musí chvíli pomáhat dítěti někdo jiný.
- Odborník na logopedii je logoped.
- Role našich pracovníků je především podpůrná a pomáhající….represe je to poslední…nicméně možné.
- Jedna ze základních otázek myslím je, kde je hranice svobody u dětí…co mohou rozhodovat sami, k čemu potřebují vedení a co mohou spolurozhodovat, a v čem už rozhodovat nemohou. Svoboda přeci není bezbřehý pojem. Mělo by myslím platit: svobody pokud možno, kontroly pokud nutno, podpory a pomoci co nejvíce. Ovšem kde je hranice čeho? To je otázka do pranice.
D.R.