.adresář služeb

16 | 02 | 12

Středisko Milíčův dům

Příběh Petra, našeho klienta

„Můj život plynul v dětství celkem poklidně. Vztahy mezi mnou a rodiči byly fajn. Měl jsem na rodinu fakt štěstí, protože jak táta, tak mamka na mě byli opravdu hodní. Jenomže tenkrát jsem ještě netušil, co přijde za pár let. Když mi bylo dvanáct, začali první větší problémy. V tu dobu se mnou začala pomalu cloumat puberta a já se začal měnit. Ve čtrnácti jsem udělal osudovou chybu. Ukradl jsem otci z kreditní karty za zhruba tři měsíce asi 20 tisíc korun a bez rozmyslu je utratil za hlouposti a tak nastal můj životní zlom. Netrvalo dlouho a kartu mi ukradla skupina romů. Oni tehdy pro mě záhadným způsobem zjistili pin a ukradli tátovi z účtu celkem sto tisíc korun. Naštěstí je všechny odsoudily. Ale mě později taky za těch 20 tisíc. Musel jsem odpracovat 80hodin veřejně prospěšných prací. A právě tam nastal ten zlom."

"Byl březen roku 2005 a po sérii ne moc šťastných událostí, které se odehrály za posledního půl roku, přišla krutá životni rána, kdy mi v noci ze sedmého na osmého března tragicky zemřel můj otec. V tu chvíli se mi naprosto zbortil celý svět, následovali pak dlouhé hodiny na policejní stanici v Jaroměři, kdy se policie snažila skrze mou silně narušenou psychiku obvinit mě ze smrti mého otce. Výslech tenkrát trval od šesti hodin ráno do téměř půl dvanácté v noci. Tehdy mi bylo teprve patnáct let a já byl naprosto zoufalý. Nejprve mi z důvodu rychle se šířících pomluv bylo doporučeno přímo od ředitele školy, kterou jsem v té době navštěvoval, abych tam tři týdny nechodil. Až teprve ke konci školního roku, zhruba v druhé polovině května přišla alespoň částečná úleva. Od své učitelky fyziky jsem se dozvěděl, že existuje zařízení, ve kterém ona pracovala jako dobrovolný psychoterapeut a jestli bych k ní nechtěl někdy zajit si popovídat."

"Bylo to v Milíčově domě a ona mi vysvětlila kde to je. Chvíli jsem váhal, ale nakonec jsem přeci jen sebral odvahu a zašel tam. Schůzky tehdy probíhali dvakrát týdně. Trvalo to dva měsíce a já si konečně uvědomil, kdo doopravdy sem a jak obrovská je moje psychická síla. Konečně jsem se dokázal odrazit ode dna na, kam jsem spadl a dokázat tak okolí, jaký doopravdy jsem. A hlavně těm, co mě odsoudili a opovrhovali mnou, že je ve mně něco úplně jiného, než si mysleli. Potom co jsem opustil základní školu, už bylo všechno jinak a to i díky práci tohoto střediska. Dnes je mi 22 let, mám dokončenou maturitu a na okolní svět jsem se naučil koukat reálným pohledem a mít nad některými událostmi okolo mě určitý nadhled a mít vlastní názor. Proto chci poděkovat tomuto středisku za to, že mi tolik pomohli. A že mě přijali takového, jaký jsem a bez předsudků.“

Petr i nadále navštěvuje náš klub pro mládež Centrum Alternativa. Stal se z něho dospělý muž, který pravidelně dochází do práce a pomáhá své matce. Je pro nás ctí, že k tomu přispělo i naše středisko. Autentické příběhy klientů jsou tím, co vás dovede k hlubšímu poznání nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Snadněji tak pochopíte, proč tu jsme, pro koho tu jsme a co je naším posláním.

Závazek Milíčova domu provozovat nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (konkrétně pro děti, mládež a mladé dospělé ohrožené společensky nežádoucími jevy) představuje komplexní zajištění služeb mládeži ve věku od 15 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální služby v nízkoprahovém zařízení jsou poskytovány jako služby ambulantní, popřípadě terénní, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem a prováděcí vyhláškou. Služby mohou být poskytovány osobám cílové skupiny i anonymně. Projekt je financován z ESF a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Aktivity jsou součástí individuálního projektu Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji (www.socialniprojekty.cz).

Lucie Novotná