19 | 09 | 11
StreetWork.cz
Za problémy je diskriminace romských dětí
Výběr z tisku: Nepokoje na
Šluknovsku mají své kořeny už v diskriminaci Romů na školách. Desítky let
posílá stát zdravé romské děti do škol pro mentálně retardované, pouze je po
kritice ze "zvláštních" přejmenoval na "praktické". Páchá
tak nenapravitelné škody. Bez normálního vzdělání nemají Romové šanci na trhu
práce. Například ve varnsdorfské ubytovně, kterou teď musí bránit policisté,
chodí z místních dětí do normální školy jen polovina.
Za problémy
na Šluknovsku vězí i diskriminace romských dětí
Romské děti
nemají mentální poruchu, přesto chodí do zvláštní školy. Činí tak celých 27
procent. "Zvláštní školy jsou určeny pro mentálně postižené. Řekněte mi,
jestli je vůbec možné, aby tak vysoké procento jakékoliv populace bylo mentálně
postižené," konstatovala speciální pedagožka z Ligy lidských práv Iveta
Němečková.
V roce 2007
prohrála Česká republika spor u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku
s Romy za to, že je neoprávněně poslala do zvláštní školy. Praxe pokračuje
přesto dál a napadají ji už i školní inspekce a ombudsman.
Segregované
školství má u Romů smutnou tradici s devastačními dopady. Ti, co dnes žijí v
ghettech, jsou často absolventi, co od 70. let minulého století naplno zažili
rozvoj zvláštního školství v Československu. "Ve zvláštních školách byl
vzděláván nadměrný počet romské populace, svého času se říkalo až 70 procent
romských dětí," podotkla Němečková.
Normální
vzdělání nastaví Romům hodnoty
V Česku je
dnes celkem 400 ghett, žije v nich odhadem 30 tisíc dětí. Stejně jako jejich
rodiče mají mnozí malou slovní zásobu, neznají barvy, tvary a nerozumí pojmům.
Nejsou ale mentálně zaostalé, jen sociálně zanedbané. O to víc potřebují
normální vzdělání. "Seznámí se tak s většinovou společností, navážou
vztahy s dětmi a přirozenou cestou začnou vnímat hodnoty a normy," řekla
speciální pedagožka ze ZŠ Lyčkovo náměstí v Karlíně Klára Fischerová.
Podle loňské
studie Světové banky dosáhlo 8 z 10 Romů v produktivním věku jen základního
vzdělání. Pokud jejich děti nedostanou šanci na lepší vzdělání, i ony skončí na
dávkách. Jedná se doslova o začarovaný kruh.
Ivan Gabal,
sociolog, autor výzkumů o nerovném postavení romských dětí:
"Není
pravda, že by nebyly informace, že se něco děje. Z jakéhosi důvodu ale nebyl
zájem od nejvyšších úrovní, jako je MŠMT, až po regiony. Jestliže to nebudeme
řešit, tak ono to časem vyřeší nás."
Smíšené
třídy mohou fungovat
Stát přitom
ví, jak situaci řešit. Za vzor může vzít základní školu v pražském Karlíně. Ve
čtvrti, kde bohatí a úspěšní sousedí s rodinami v existenční nouzi. "Děti
jsou spokojené, to je důležité. My jsme klienti těch dětí a jejich rodičů,
takže chceme zabezpečit vzdělávání všem," prohlásil ředitel školy Jan
Korda. Romských dětí je tu 10 procent, což vychází na 2 až 3 ve třídě.
Do 6.B s
nimi chodí i vietnamská dívka a chlapec s poruchou sluchu. Bydlí spolu v jedné
ulici, chodí do jedné třídy. "Všichni jsme děti a máme se kamarádit, ne
být odděleně," řekla Anežka Novotná z třídy 6.B. Zda se situace změní i na
Šluknovsku, ale zůstává otázkou. Za problémy
na Šluknovsku vězí i diskriminace romských dětí, 13. 9. 2011 07:50, ČT24, ket
|