31 | 08 | 11
Terénní programy Drop In
Drop In pomáhá již 20 let
Výběr z tisku: V Česku
vznikla v létě roku 1991 první nestátní organizace nabízející pomoc,
poradenství a terapii nejen pro narkomany, ale i pro jejich rodiny. Filozofií
Drop Inu je od začátku racionální snižování rizik, která drogy přinášejí.
Zavedl proto třeba výměnu stříkaček a začal i se substituční léčbou narkomanů.
Jedni z
prvních klientů Drop Inu a téměř jediní narkomani, kteří jeho vznik zažili,
jsou Michal a Robert, kteří začali s drogami před lety a teď jsou z nich
invalidé. Chtěli si přitom jen vyzkoušet něco nového, dát si něco z legrace. Oba
začali chodit do Střediska drogových závislostí, v socialistickém Československu
jediného zařízení pro narkomany. Právě v něm se sešli Ivan Douda a Jiří Presl,
kteří pak v roce 1991 založili Drop In. "Špitál, pod kterým Středisko
drogových závislostí existovalo, nám dal najevo, že nejsme úplně zdravotnická
problematika," řekl Douda.
Činnost Drop
Inu není pouze zdravotnická. "Vidíme svoji činnost i v oblasti sociální
péče, vlastně té skutečné pomoci lidem," podotkl Presl. "Díky tomu
dnes máme systém služeb a prevence léčby závislostí, který snese srovnání s
takzvanými starými zeměmi Evropské unie," dodal Josef Radimecký z Centra
adiktologie na Psychiatrické klinice 1. LF UK.
Významným
mezníkem v historii Drop Inu byl rok 1993, kdy jako první začal nabízet lidem
substituční léčbu. Myšlenka dávat narkomanům látky nahrazující drogy neměla v
Česku lehkou cestu. Jiřího Presla tehdy při jejich převozu zadržela policie.
"I když jsem měl ústní svolení tehdejšího ministra zdravotnictví a tak
dále, tak to přece jen nebylo úplně pintlich, ale rychle se to
vysvětlilo," vzpomíná Presl.
Substituční
léčba snižuje hlavně kriminalitu narkomanů, nemusejí totiž krást. Pro metadon
si pořád chodí i Michal, který kvůli drogám strávil 17 let ve vězení.
"Když nejste v metodonovém programu, tak jste oběma nohama v kriminále,
když sem chodíte, tak jste jenom jednou nohou," řekl. Stejně jako Robert
pořád věří tomu, že se drog někdy zbaví. Na otázku, jestli to zvládnou a kdy to
bude, ale nedokáží odpovědět ani oni ani zakladatelé Drop Inu.
Drop In
nabízí narkomanům šanci už dlouhá léta, 28. 8. 2011, ČT24, ket
Trestat
uživatele drog je nesmysl, tvrdí vedoucí Drop In
Výběr z tisku: Stát by
neměl trestat lidi za to, že berou drogy, spíše by se měl zaměřit na původce
drogového byznysu, pašeráky a dealery. Myslí si to Jiří Presl, vedoucí lékař a
spoluzakladatel centra metadonové substituce Drop In, která začátkem září
oslaví dvacetileté výročí svého založení. Legalizaci tvrdých či měkkých drog v
Česku si přesto nedokáže představit, skýtala by totiž spoustu překážek a
problémů.
"Brutální
protidrogová represe, jakou třeba prováděly USA v 80. letech, nevedly absolutně
k ničemu. Stálo to jenom spoustu peněz a nic dobrého to nepřineslo,"
prohlásil Jiří Presl. Když si totiž narkomani budou chtít opatřit drogu, žádné
tresty ani zákazy jim v tom nezabrání. "Sankcionovat uživatele za užívání
drog je nesmysl," poznamenal.
Spoluzakladatel
nadace Drop In během diskuze přesto připustil, že represe svůj význam při boji
proti drogám má. Měla by však být orientována na výrobce a prodejce drog.
"Postihujme původce zla, nikoliv jejich oběti," navrhuje lékař Presl
a dodává, že stát by měl jít tvrdě především proti pašerákům a
velkoobchodníkům, kteří si z drog udělali velmi výnosný byznys.
Kolik je v
ČR narkomanů?
Přesné
údaje, kolik lidí v Česku bere tvrdé drogy, nikdo nezná. "Všechna čísla,
která jsou uveřejněna, jsou v podstatě jenom spekulace," konstatoval Jiří
Presl. Kromě toho je také otázkou, o jaké skupině uživatelů drog statistiky
mluví. V každé kategorii se totiž hodnoty liší. "V zásadě lze ale hovořit
o dvaceti až třiceti tisícovkách narkomanů," upřesnil dlouholetý odborník
na drogovou problematiku.
Legalizace
drog v České republice podle Presla zatím reálná není. Nejdřív by totiž s tímto
plánem ve svém programu musela nějaká politická strana uspět ve volebních
bojích. Žádnou takovou partaj však nezná. Zároveň upozornil na odvrácenou
stranu mince případného povolení drog v Česku. "Když je něco legální, je
to nejen povolené, ale trochu i doporučené," uvedl s tím, že s legalizací
rovněž souvisí otázka reklamy. "Mohly by se také objevit billboardy 'Naše
tráva je nejlepší' nebo 'Kupujte jenom náš pervitin'," dodal Presl.
Výměna
stříkaček chrání společnost před infekcemi
Drop In byla
v roce 1993 první organizací, která začala drogově závislým nabízet takzvanou
substituční léčbu. Ta spočívá v tom, že narkomani dostávají látky nahrazující
drogy. Později navázali s praxí rozdávání injekčních stříkaček a jehel zdarma.
Právě druhá jmenovaná aktivita vyvolává u mnoha lidí rozhořčení. Drop In prý
tímto způsobem "feťáky" pouze podporuje v jejich závislosti.
Jiří Presl
ale s touto výtkou rozhodně nesouhlasí. Tím, že narkomanům vyměňují použité
jehly za nové, ochraňují hlavně většinovou populaci před riziky vycházejícími z
drogové scény. "My tímto opatřením, které je bolestné a nespravedlivé,
nepodporujeme narkomany, ale bráníme šíření infekcí, které se poté mohou šířit
dál do společnosti," obhajoval svou činnost Presl. Přitom nemoci typu AIDS
či žloutenka v posledních letech mezi narkomany kolují čím dál tím víc.
Jelikož je
drogová závislost v Česku, stejně jako jinde v Evropě, považována za nemoc,
léčbu narkomanů hradí zdravotní pojišťovny. Z jejich rozpočtů jdou tudíž peníze
jak na veškeré léky a pobyt ve státních léčebnách, tak na substituční látky. I
přesto platby pojišťoven podle vedoucího lékaře metadonového centra Drop In
pokryjí pouze zhruba 30 procent potřebných nákladů. "Zbytek si musí
organizace bolestivě shánět samy," uzavřel Presl. Trestat
uživatele drog je nesmysl, tvrdí vedoucí Drop In, 30. 8. 2011, ČT24, had
|