.adresář služeb

31 | 08 | 11

Terénní programy Drop In

Drop In pomáhá již 20 let

Výběr z tisku: V Česku vznikla v létě roku 1991 první nestátní organizace nabízející pomoc, poradenství a terapii nejen pro narkomany, ale i pro jejich rodiny. Filozofií Drop Inu je od začátku racionální snižování rizik, která drogy přinášejí. Zavedl proto třeba výměnu stříkaček a začal i se substituční léčbou narkomanů.

Jedni z prvních klientů Drop Inu a téměř jediní narkomani, kteří jeho vznik zažili, jsou Michal a Robert, kteří začali s drogami před lety a teď jsou z nich invalidé. Chtěli si přitom jen vyzkoušet něco nového, dát si něco z legrace. Oba začali chodit do Střediska drogových závislostí, v socialistickém Československu jediného zařízení pro narkomany. Právě v něm se sešli Ivan Douda a Jiří Presl, kteří pak v roce 1991 založili Drop In. "Špitál, pod kterým Středisko drogových závislostí existovalo, nám dal najevo, že nejsme úplně zdravotnická problematika," řekl Douda.

Činnost Drop Inu není pouze zdravotnická. "Vidíme svoji činnost i v oblasti sociální péče, vlastně té skutečné pomoci lidem," podotkl Presl. "Díky tomu dnes máme systém služeb a prevence léčby závislostí, který snese srovnání s takzvanými starými zeměmi Evropské unie," dodal Josef Radimecký z Centra adiktologie na Psychiatrické klinice 1. LF UK.

Významným mezníkem v historii Drop Inu byl rok 1993, kdy jako první začal nabízet lidem substituční léčbu. Myšlenka dávat narkomanům látky nahrazující drogy neměla v Česku lehkou cestu. Jiřího Presla tehdy při jejich převozu zadržela policie. "I když jsem měl ústní svolení tehdejšího ministra zdravotnictví a tak dále, tak to přece jen nebylo úplně pintlich, ale rychle se to vysvětlilo," vzpomíná Presl.

Substituční léčba snižuje hlavně kriminalitu narkomanů, nemusejí totiž krást. Pro metadon si pořád chodí i Michal, který kvůli drogám strávil 17 let ve vězení. "Když nejste v metodonovém programu, tak jste oběma nohama v kriminále, když sem chodíte, tak jste jenom jednou nohou," řekl. Stejně jako Robert pořád věří tomu, že se drog někdy zbaví. Na otázku, jestli to zvládnou a kdy to bude, ale nedokáží odpovědět ani oni ani zakladatelé Drop Inu.

Drop In nabízí narkomanům šanci už dlouhá léta, 28. 8. 2011, ČT24, ket

Trestat uživatele drog je nesmysl, tvrdí vedoucí Drop In

Výběr z tisku: Stát by neměl trestat lidi za to, že berou drogy, spíše by se měl zaměřit na původce drogového byznysu, pašeráky a dealery. Myslí si to Jiří Presl, vedoucí lékař a spoluzakladatel centra metadonové substituce Drop In, která začátkem září oslaví dvacetileté výročí svého založení. Legalizaci tvrdých či měkkých drog v Česku si přesto nedokáže představit, skýtala by totiž spoustu překážek a problémů.

"Brutální protidrogová represe, jakou třeba prováděly USA v 80. letech, nevedly absolutně k ničemu. Stálo to jenom spoustu peněz a nic dobrého to nepřineslo," prohlásil Jiří Presl. Když si totiž narkomani budou chtít opatřit drogu, žádné tresty ani zákazy jim v tom nezabrání. "Sankcionovat uživatele za užívání drog je nesmysl," poznamenal.

Spoluzakladatel nadace Drop In během diskuze přesto připustil, že represe svůj význam při boji proti drogám má. Měla by však být orientována na výrobce a prodejce drog. "Postihujme původce zla, nikoliv jejich oběti," navrhuje lékař Presl a dodává, že stát by měl jít tvrdě především proti pašerákům a velkoobchodníkům, kteří si z drog udělali velmi výnosný byznys.

Kolik je v ČR narkomanů?

Přesné údaje, kolik lidí v Česku bere tvrdé drogy, nikdo nezná. "Všechna čísla, která jsou uveřejněna, jsou v podstatě jenom spekulace," konstatoval Jiří Presl. Kromě toho je také otázkou, o jaké skupině uživatelů drog statistiky mluví. V každé kategorii se totiž hodnoty liší. "V zásadě lze ale hovořit o dvaceti až třiceti tisícovkách narkomanů," upřesnil dlouholetý odborník na drogovou problematiku.

Legalizace drog v České republice podle Presla zatím reálná není. Nejdřív by totiž s tímto plánem ve svém programu musela nějaká politická strana uspět ve volebních bojích. Žádnou takovou partaj však nezná. Zároveň upozornil na odvrácenou stranu mince případného povolení drog v Česku. "Když je něco legální, je to nejen povolené, ale trochu i doporučené," uvedl s tím, že s legalizací rovněž souvisí otázka reklamy. "Mohly by se také objevit billboardy 'Naše tráva je nejlepší' nebo 'Kupujte jenom náš pervitin'," dodal Presl.

Výměna stříkaček chrání společnost před infekcemi

Drop In byla v roce 1993 první organizací, která začala drogově závislým nabízet takzvanou substituční léčbu. Ta spočívá v tom, že narkomani dostávají látky nahrazující drogy. Později navázali s praxí rozdávání injekčních stříkaček a jehel zdarma. Právě druhá jmenovaná aktivita vyvolává u mnoha lidí rozhořčení. Drop In prý tímto způsobem "feťáky" pouze podporuje v jejich závislosti.

Jiří Presl ale s touto výtkou rozhodně nesouhlasí. Tím, že narkomanům vyměňují použité jehly za nové, ochraňují hlavně většinovou populaci před riziky vycházejícími z drogové scény. "My tímto opatřením, které je bolestné a nespravedlivé, nepodporujeme narkomany, ale bráníme šíření infekcí, které se poté mohou šířit dál do společnosti," obhajoval svou činnost Presl. Přitom nemoci typu AIDS či žloutenka v posledních letech mezi narkomany kolují čím dál tím víc.

Jelikož je drogová závislost v Česku, stejně jako jinde v Evropě, považována za nemoc, léčbu narkomanů hradí zdravotní pojišťovny. Z jejich rozpočtů jdou tudíž peníze jak na veškeré léky a pobyt ve státních léčebnách, tak na substituční látky. I přesto platby pojišťoven podle vedoucího lékaře metadonového centra Drop In pokryjí pouze zhruba 30 procent potřebných nákladů. "Zbytek si musí organizace bolestivě shánět samy," uzavřel Presl.

Trestat uživatele drog je nesmysl, tvrdí vedoucí Drop In, 30. 8. 2011, ČT24, had