25 | 08 | 11

StreetWork.cz

Finanční vzdělávání je pro děti důležité

Průzkum: Dvě třetiny Čechů a Slováků dávají svým dětem kapesné

Výběr z tisku: Více než dvě třetiny Čechů a Slováků dávají svým dětem kapesné. Nejštědřejší však jsou v tomto směru Rusové, pravidelně tam peníze od rodičů dostává až 95 procent dětí. Vyplývá to z červencového průzkumu, který provedla finanční společnost Home Credit ve třech zemích, kde působí.

Podle odborníků je znepokojující, že třetina lidí svým potomkům kapesné nedává. To mívá podle nich za následek, že dítě nezná hodnotu peněz a výrazně se také snižuje jeho schopnost činit v budoucnu zodpovědná finanční rozhodnutí. Vztah k penězům by si prý děti měly budovat už od útlého věku v rodině, finanční vzdělávání by pak nemělo chybět ani ve školách.

"Děti běžně od malička pracují s počítači a mobily, na internetu jsou často zběhlejší než jejich rodiče. Finance jim takhle blízké nejsou," sdělil analytik Home Creditu Michal Kozub. Alespoň symbolické kapesné by podle něj dětem pomohlo seznámit se se světem peněz a pomalu do něj proniknout, aby v dospělosti neměly s financemi problémy.

Podle průzkumu pokládají rodiče za ideální věk, kdy by mělo dítě začít hospodařit s penězi, deset let. S pravidelným kapesným od začátku školní docházky, tedy od šesti let, souhlasí 19 procent Čechů. "Rodiče by měli věnovat dostatek času vysvětlování a diskusi o tom, proč dítě kapesné dostává, co se s penězi dělá a na co kapesné může použít. Výše kapesného by samozřejmě měla být úměrná věku," řekl psycholog Jiří Brančík.

Jako odpovídající měsíční částku vnímají Češi 200 korun, Slováci deset eur (240 korun) a v Rusku jsou rodiče ochotni podpořit dítě částkou až 500 rublů (téměř 300 korun). "Setkali jsme se i s překvapivými odpověďmi štědrých respondentů, že rozumná výše kapesného je 1000 korun měsíčně a víc," dodal Kozub. Takto vysokým kapesným prý rodiče často kompenzují to, že na své potomky nemají čas. Dítě si neuvědomuje hodnotu peněz a vysoké kapesné vnímá jako samozřejmost.

Průzkum rovněž zjišťoval, jak se lidé staví k odměňování dětí za drobné domácí práce. Tři čtvrtiny dotázaných v Česku a Rusku si myslí, že pomáhat doma je samozřejmost a dítě by za to nemělo dostávat speciální odměnu. Čtvrtina připouští, že dítě k úklidu penězi motivuje. Nejpřísnější jsou v tomto případě Slováci - domácí práce a úklid považuje za samozřejmost 87 procent oslovených.

Telefonický průzkum proběhl v červenci na vzorku 365 klientů Home Creditu v České republice, 447 na Slovensku a 350 v Rusku.

Průzkum: Dvě třetiny Čechů a Slováků dávají svým dětem kapesné, 22. srpna, (ČTK) mtj pba

Průzkum: Žáci by často nakládali s penězi odpovědněji než rodiče

Výběr z tisku: Děti, které prošly kurzem finanční gramotnosti, by často nakládaly s penězi zodpovědněji než jejich rodiče. Ukázal to průzkum sdružení Aisis a GE Money Bank, které už pátým rokem pořádají semináře finančního vzdělávání na školách. Více než tři čtvrtiny dětí si chce jednou vést rozpočet, to přitom dělá jen 29 procent dospělých. Žáci se také učí neutrácet za zbytečnosti, nebo jak se zachovat v případě nemožnosti splácet půjčku.

"Prioritou pro absolventy projektu Rozumíme penězům je pořízení (84 procent) nebo vybavení (76 procent) bydlení místo toho, aby peníze utratili například za cestování (31 procent)," uvedli organizátoři kurzů. Průzkumu mezi žáky druhého stupně ZŠ, kteří absolvovali semináře, a jejich rodiči se zúčastnilo na jaře tohoto roku na 719 dětí a 265 dospělých. Zúčastnění zde měli například odpovídat, jaká je průměrná hrubá mzda v ČR nebo jak řešit, když nemohou splácet úvěr.

V takovém případě by se prý 77 procent žáků spojilo s věřitelem a požádalo o odklad splátek, 72 procent by se také snažilo zvýšit svůj příjem. Jen sedm procent dětí by zvolilo variantu "přestat splácet a čekat", druhou půjčku by si pak na splacení starého dluhu vzalo devět procent dětí.

Pokud by měly šetřit, zaškrtly děti jako nejčastější položky, bez kterých se domácnost obejde, kouření, návštěvy restaurace a dovolené. Jako nezbytné se pak většině dětí jeví výdaje za bydlení, auto a sport.

Školáci mají také reálná očekávání ohledně svého prvního platu, 60 procent z nich nečeká víc než 20.000 korun. Díky praktickým úkolům, které řeší v rámci výuky, mají povědomí i o tom, kolik stojí provoz domácnosti, v těchto odhadech se většinou shodují i se svými rodiči. Dvojnásobnou částku než rodiče pak děti uváděly jen při odhadovaných výdajích za oblečení a za psa.

"Děti by si dokázaly poradit i v případě, že by získaly větší množství peněz. Milion korun by neutratily za rychlé auto, ale vložily do banky nebo si pořídily bydlení," shrnul dnes výsledky průzkumu šéf projektu Martin Ježek.

Do projektu je nyní zapojeno 71 škol ze Středočeského, Plzeňského, Libereckého a Pardubického kraje a Vysočiny. Od září se připojí také 13 škol z Prahy. Zapojené školy mohou kromě výukových materiálů také vyslat své učitele na školení pro výuku finanční gramotnosti, tímto vzděláváním už prošly skoro 2000 kantorů.

Ministerstvo školství zavedlo finanční gramotnost do školních osnov už před dvěma roky. Nejde však o povinný předmět, školy si o jeho zařazení do výuky rozhodují samy. Podle průzkumů ministerstva financí mají totiž Češi jen malé znalosti v oblasti finančnictví a bankovnictví. Díky této výuce by měli lidé v budoucnu zodpovědněji spravovat osobní či rodinný rozpočet a nedostat se do dluhové pasti.

Průzkum: Žáci by často nakládali s penězi odpovědněji než rodiče, 23. srpna, (ČTK) kli mkv