13 | 01 | 11

StreetWork.cz

Facebook není jen kamarád?

Výběr z tisku: Děti mohou mít na Facebooku svoji stránku až od třinácti let. Ve skutečnosti je to jen formalita. Jsou tam mnohem mladší. Stačí zaškrtnout "správný" rok narození. Jestli to takhle půjde dál, za chvíli si budou na síti hrát a psát už i mimina. Vadí to? Představte si, že potkáte spokojenou rodinku s dítětem v kočárku, které do počítače rozloženého na svých nohách vyťukává něco do klávesnice. Připadá vám to nemožné? Je to trochu přitažené za vlasy, ale ne tak docela.

Necelé dva roky už existuje sociální síť Kidswirl přístupná dětem bez jakéhokoliv omezení věku. Nejmladšímu uživateli jsou prý dva roky. Kidswirl založil Toby Clark, když si jeho vlastní děti kvůli nízkému věku nemohly vytvořit svůj účet na Facebooku. Síť je úspěšná - měsíčně v ní přibudou až čtyři tisícovky nových uživatelů a stránky denně zhlédne kolem šedesáti tisíc fandů.

Stejně tak vloni pro děti vznikla sociální síť Togetherville, kterou mohou založit jen rodiče, a to na jména a hesla, která mají na Facebooku. Dítě má sice svůj vlastní přístup, rodič však sleduje, co jeho potomek na síti dělá, s kým a co si píše a jaké hry hraje.

Na stránky se navíc dají psát pouze texty z nabízených slov a vět, čímž se eliminují případné urážky a vulgarity, ale také třeba prozrazení informací o soukromí dětí. V češtině zatím zmíněné sociální sítě dostupné nejsou, tak jsou naše děti hlavně na Facebooku. Ten má však svá úskalí.

Zabij si svou učitelku

Pár dnů před Vánoci rodiče chorvatských školáků objevili čilou komunikaci svých dětí, které přes Facebook vymýšlely, jak zavraždit přísnou učitelku matematiky. Stránku založili žáci pátých a šestých tříd městečka Bjelovar, k nimž se s nadšením přidávali další sympatizanti z celé země, až jich nakonec bylo dvě stě.

Jistě, můžeme teď začít vynášet morální soudy o necitlivosti dětí, ale ruku na srdce, koho z nás něco podobného v souvislosti s některou z kantorek v dětství nenapadlo? Dost možná jste podobně jako chorvatští školáci stejnou diskusi kdysi vedli také, jen jinými prostředky - verbálně, nebo za pomoci vzkazů na složených papírcích přehazovaných z lavice do lavice.

Dnešní děti už na papír nepíšou, SMS jsou drahé, navíc zastaralé, stejně jako e-maily. Ony mají Facebook. Fenomén, který když se správně uchopí, slouží k dobré věci. "Syn má na Facebooku profil, protože je tam celá třída, včetně paní učitelky, která jim tam píše seznam domácích úkolů i právě probíranou látku ze všech předmětů. Když jsou děti nemocné, už nemusíme chodit do školy, telefonovat jí ani kamarádům, jednoduše si všechno přečteme," vidí jednu z výhod sociální sítě matka třináctiletého Matěje z Prahy.

Facebook šetří čas, ale i peníze. Když se chce parta kamarádů svolat, jednoduše a zadarmo si napíšou. "Já sama se se synem přes den taky domlouvám přes síť. Zaplatila jsem mu na mobil připojení k internetu, takže když potřebuju zjistit, jestli dorazil na kroužek, domů nebo ke kamarádům, napíšeme si. SMS už vůbec nepoužíváme," říká Andrea Matějková.

Malá lež povolena

Podle pravidel Facebooku smí být dítě na síti až od třinácti let. Z fotek na profilech je však jasné, že jsou tam mnohem mladší. Obejít pravidla je lehčí než si v šestnácti koupit lahev vodky. Stačí sednout k počítači, zadat fiktivní datum narození a je hotovo.

Rodiče mladších dětí sice mohou požádat o vymazání profilu, nic to však neřeší. Potomek si vzápětí pod jinou identitou může založit jiný. Na místě rodičů je tedy lepší přistoupit na dohodu - ano, dovolím ti založit účet, ale protože porušujeme pravidla a já za tebe nesu zodpovědnost, tak chci vědět, co na Facebooku děláš.

Malá lež tentokrát nemusí znamenat průšvih. Spíš naopak. Platí totiž, že čím menší dítě, tím větší důvěra v rodiče, kteří je tak mohou naučit, jak se na síti bezpečně pohybovat. Desetileté dítě ještě nezaujímá postoj "všude jsem byl/a, všechno znám a ty mě nebudeš o ničem poučovat, zvlášť ne co se týče počítačů".

Jsem tvůj přítel

"Když mi devítiletá dcera řekla, že by chtěla být na Facebooku, nejdřív jsem to chtěla šmahem zakázat, ale pak mi došlo, že by to stejně udělala, jen za mými zády s pomocí kamarádek a bez jakékoliv mojí kontroly," vzpomíná na loňskou anabázi Martina Dvořáčková, která zná přihlašovací heslo své dcery. "Dohodly jsme se, že si čas od času spolu k počítači sedneme, a já jí rovnou vysvětluju, co a proč může být pro ni nebezpečné," říká.

Jiní rodiče kontrolu řeší založením falešného profilu. Potomek je přijme do seznamu svých "přátel", aniž ostatní tuší, že jde vlastně o jakýsi dozor.

Třetí varianta, jak mít profil dítěte pod dohledem, je stát se "přítelem" s pravou identitou. Tato verze však skýtá nevýhody, neboť i ono může sledovat rodičovskou komunikaci mezi dospělými. Tedy třeba i tu, kdy jízlivě rozebíráte, kterak byl manžel a otec schopný vstát po bouřlivé oslavě až druhý den dlouho večer, zatímco oficiální verze v rodině zněla - tatínek snědl něco špatného.

Jak zvýšit bezpečí dítěte na síti? 5 doporučení rodičům

Facebook není jen kamarád. Naučte děti používat sociální sítě, 6. ledna 2011, MF DNES, Eva Tichá

Výběr z tisku: Uživatelé internetových sociálních sítí, mobilních telefonů, stejně jako televizní diváci či posluchači rádií, trpí v momentu, kdy jsou od těchto médií odtrženi, stejnými symptomy jako lidé závislí na drogách. Tento již obecně diskutovaný fakt nyní potvrdily i vědecké výzkumy.

Informuje o tom Daily Telegraph. Vědci zkoumali dobrovolníky, kteří 24 hodin nesměli používat emaily, esemesky, Facebook ani Twitter. Pozorovali u nich v této době rozvíjející se symptomy typické pro kuřáky snažící se přestat s kouřením.

Někteří ze zkoumaných uvedli, že se cítili, jakoby procházeli šokovou terapií podobné pro narkomany léčící se ze závislosti. Jiní se nechali slyšet, že se cítili jako na dietě. Takový stav nyní vědci nazývají jako porucha nedostatku informací. „Pozorujeme nejen psychologické symptomy, ale také fyzické,“ říká doktor Roman Gerodimos z britské sekce tohoto mezinárodního výzkumu.

Poznámky vypovídaly o pocitech izolace a úzkosti

V rámci tohoto výzkumu nazvaného „Odpojeno“ (v angličtině „Unplugged“, což evokuje stejnojmenný styl koncertů některých rockových kapel či zpěváků hrajících jen akusticky bez elektřiny) strávili dobrovolníci na 12 univerzitách po celém světě 24 hodin bez internetu, iPodů, televize, rádia i novin. Mohli číst pouze knihy a volat z pevné linky.

Byli vyzváni k tomu, aby si vedli poznámky o svém stavu. Ty vypovídají o tom, že pociťovali stavy nervozity, úzkosti a izolace. Zkoumaní se často automaticky natahovali pro mobily, aniž by je u sebe měli. „Ukázalo nám to, jak jsou nyní lidé závislí na svých technologiích,“ řekl Gerodimos. Když si však na svoji „odpojenost“ někteří zvykli, začali podle vědců mnozí vnímat okolí daleko intenzivněji.

Facebooková generace trpí absťáky jako narkomani, potvrdili vědci, 2. ledna 2011, Novinky.cz, Vladimír Michna