.adresář služeb

20 | 12 | 10

StreetWork.cz

Kdekdo chtěl být skinem a nosit těžké boty

Výběr z tisku: Začátek 90. let v Brně, to byly i opravdové pouliční boje. To když se v Brně střetly skupinky pomalu se profilujících pravicových extremistů a ultralevičáků. V tomto dílu seriálu MF DNES se zaměříme na skinheady. A za hybatele brněnských holých lebek policie vždy považovala Martina Korce.

Proti vám sedí vypracovaný potetovaný muž vyholený na milimetrového ježka. Martin Korec. Dnes pětatřicátník byl u všeho podstatného, co se v Brně okolo skinheadů dělo. „Vůdcem brněnských skinů jsem se stal v roce 1990, kdy mi bylo čtrnáct až patnáct let,“ začíná své vyprávění Korec, jehož rodiči byly paradoxně klasické „máničky“ neboli brněnští hippies. Jejich syn ale poslouchal kazety skupiny Orlík už od konce 80. let. „A takových nás nebylo v Brně zase tolik,“ zmiňuje společné podhoubí skinheadů a vzpomíná na partičky, které se v různých městských čtvrtích scházely.

V roce 1991 až 1992 našli útočiště v hospodě Kuželna, kousek od Nemocnice Milosrdných bratří. Už před převratem bylo podle Korce vedoucími tvářemi skinheadského hnutí v Brně několik vysokoškoláků, a ještě spíš brněnští „pankáči“, k nimž se postupně přidávali mladší lidé coby „skuteční“ skinheadi. A začali nabývat na síle, které ale z oficiálních míst nikdo nevěnoval přílišnou pozornost. „Toto hnutí bylo bagatelizováno do doby, než se jejich členové začali chovat příliš agresivně,“ vzpomíná na takřka naprostou nečinnost policejních složek v první půlce 90. let Bořek Mezník, někdejší významná osobnost brněnských anarchistů.

Bitky a bezmocná policie

„V 90. letech policie zprvu nijak nezasahovala, sama totiž nevěděla, co se sebou a jak se na skinheady tvářit,“ potvrzuje to Korec. „Po roce 1995 však začala vznikat protiextremistická oddělení, která zas byla pro smích,“ vzpomíná na tatíky s krysou na rameni, kteří přicházeli z kontrarozvědky na jejich koncerty bez představy, jak takový skin vypadá.

Policie si zprvu vůbec nevěděla rady ani s tehdejším častým pouličním násilím. „Po Brně se to opravdu hodně rvalo. V roce 1992 až 1993 se začalo rodit anarchistické levicové hnutí a vznikaly rozbroje. Takže stejní lidé, kteří se ještě přede dvěma roky normálně bavili, se pobili kvůli různým názorům,“ vzpomíná Korec. I na to, že tehdy takové bitky nikdo zvlášť neřešil, nepsalo se o nich, nevyšetřovaly se a nekončily u soudů. Na demonstracích proti rasismu v centru Brna se přitom lidé párkrát hodně pomlátili a takřka každý pátek i sobotu docházelo hlavně kolem hlavního nádraží ke rvačce.

Ideově neukotvení

Pokud jde o ideové vybavení mladých brněnských skinheadů, přiznává Martin Korec, že velké povědomí o hnutí neměl počátkem 90. let nikdo z nich. „Ale byl to takový fenomén, že tehdy kdekdo chtěl být skinhead a nosit těžké boty. Ne každému to vydrželo, protože vlna se velmi rychle přelila a hodně lidí odpadlo,“ vzpomíná Korec. „Někteří jedinci se ale zajímali víc o Oi! muziku nebo o patřičný životní styl a jiní o politiku,“ dodává.

Z druhé strany barikády zní ale jiný hlas: „Je jedno, jak si říkají, co nosí nebo v které hospodě se scházejí, koho zrovna pomlouvají, co zrovna poslouchají a jakými ideály se zaštiťují. Asi jsem v tomhle stejný jako oni a nekompromisně je hodím do jednoho pytle plného splašků,“ komentuje rozdělování ultrapravičáků Bořek Mezník. Martin Korec s tímto přístupem ovšem nesouhlasí. „Dnešní mladé radikály přitahuje třeba Národní odpor nebo Dělnická strana. Ale pak třeba autonomní nacionalisty, které politika nezajímá, házejí média s těmito extremisty dohromady,“ protestuje.

Cvičit, nebrat drogy a povznést bílou rasu. A pak vězení

V roce 1994 vznikla v Brně odnož skinheadského hnutí Bohemia Hammerskins (BHS), která se zrodila v roce 1988 v americkém Dallasu. „Byl jsem jedním ze zakladatelů tohoto elitářského hnutí mezi skinheady,“ vzpomíná Korec na doktrínu BHS, která zhruba deseti brněnským členům přikazovala vzdělávat se, cvičit, pěstovat bojová umění, nebrat drogy a být příkladem ostatním. Přiznává také, že vůdčí myšlenkou BHS byla nadřazenost bílé rasy. A vzpomíná na vydávání CD, samizdatů a pořádání koncertů kapel jako Vlajka nebo Buldok, ale i těch zahraničních. „Koncerty probíhaly většinou v hospodských sálech kolem Brna, na jednu italskou kapelu do Šlapanic přijelo tehdy třeba osm set lidí, a to bez dnešních mobilů, internetu a mailů,“ vzpomíná skinhead na 90. léta.

V roce 1996 vzniklo u policie oficiální protiextremistické oddělení, což Martin Korec dává do souvislosti se svým následným uvězněním. Jako devatenáctiletý skončil totiž na 27 měsíců ve vazbě. Podle obžaloby měl u hlavního nádraží pobodat dva lidi, dalšího pořezat. Ukázalo se, že těžká zranění nezpůsobil on. Byl tedy nakonec propuštěn.

„Protiextremistický útvar potřeboval vykázat nějakou práci, a tak to na mne víceméně našroubovali, protože mne považovali za autoritu a vůdce těchto lidí. Takže bylo dobré mne odstranit a další zastrašit,“ myslí si Korec. „Vyměnit mě - tehdy důležitý kus skinheadského hnutí v Brně - za nějakého bezejmenného kloučka se jim určitě nechtělo,“ tvrdí dnes. Že šlo možná o tah policie proti agresivním jedincům, nad tím uvažuje i Mezník: „Vymkli se ale kontrole a dál už nešly jejich průšvihy přehlížet nebo tutlat.“

Korcovo uvěznění skinheadským hnutím v Brně opravdu pořádně zacloumalo. „Podařilo se jim něco přerušit. Jenomže to je vždycky medvědí služba, protože nejskalnější příznivci hnutí beztak zůstanou a nakonec jsou díky represím ještě silnější než předtím,“ myslí si někdejší brněnský skin č. 1.

Rasisti jsou jinde?

Dnes má tento muž v Brně tetovací studio a obchod s oblečením oblíbeným u skinheads. „Potkávám se tu s různými lidmi, a když slyším jejich názory na přistěhovalce nebo cikány, říkám si, že obyčejný skinmá ve tvrdosti výroků skutečně ještě co dohánět,“ tvrdí tatér, který se brání označení rasista. Tvrdí, že on jen pojmenovává sociální problém. Názory však dodnes nijak nezměnil. „Někteří z nich u toho skutečně zůstali, pro mnohé to byl jen módní výstřelek na víkend nebo pár měsíců. Já ale nevidím žádné morální opodstatnění pro neonacismus,“ poznamenává Mezník.

PROFIL - Martin Korec

Dnes pětatřicetiletý brněnský rodák se stal od počátku 90. let ve svých patnácti letech vůdčí postavou brněnských skinheadů. V roce 1994 vznikla v Brně odnož skinheadského hnutí Bohemia Hammerskins (BHS), kde byl rovněž čelní postavou. V roce 1996 byl na 27 měsíců uvězněn coby podezřelý z napadení tří lidí. Na základě expertiz a svědectví byl osvobozen. Do letoška se soudil o odškodné. Živí se jako tatér a obchodník s oblečením oblíbeným skiny. Přede dvěma lety se oženil. Děti zatím nemá.

Kdekdo chtěl být skinem a nosit těžké boty, tvrdí jejich vůdce Korec, 19. prosince 2010, Mladá fronta DNES, Jana Soukupová