.adresář služeb

19 | 08 | 10

StreetWork.cz

Praha schválila ghetto pro bezdomovce

Výběr z tisku: Pražští radní souhlasili s nápadem vytlačit bezdomovce z centra hlavního města na periferii. Počítá s tím Akční plán problematiky bezdomovectví, který dnes odsouhlasili. Radní Jiří Janeček, autor plánu, zatím nemá jasno, kam přesně by se měli lidé bez domova přesunout. Rozhodnout se chce v září.

Už dříve navrhoval lokalitu ďáblické skládky nebo Průmyslové ulice v Malešicích. V Centru integrované pomoci, které by mělo vzniknout do půl roku, by měli bezdomovci najít nejen nocleh, ale i lékařskou péči, právní a sociální pomoc. Praha za něj chce platit ročně 6 milion korun. "Klienti dostanou dvakrát denně polévku, bude tam lékař a sociální pracovník. Mělo by to být mobilní zařízení z unimobuněk a stanů. Po dvou až třech letech by se přesunulo jinam," uvedl Janeček.

Neziskovky varují

Proti plánu se postavily neziskové organizace, které se o lidi bez střechy nad hlavou starají. Hlavním argumentem proti Janečkovu plánu je obava o to, že se tito lidé budou hůře vracet zpět do společnosti. Radní Janeček ale jejich kritiku nebere v potaz. "Týká se to jen těch, kteří opravdu nemají kam jít. Ani do Naděje, ani do Armády spásy, ani na loď Hermes. Co s nimi? Honit je po Praze, vytlačovat je z dopravních prostředků? Chceme jim dát alternativu, aby se vyhnuli perzekuci, " namítá Janeček.

S bezdomovci pomáhala ABL

Autorem studie, která sloužila jako podklad pro Janečkův plán, je společnost ABL. Tu dříve spoluvlastnil dnešní ministr dopravy Vít Bárta, svůj podíl však prodal bratrovi. "ABL sbírala data a prováděla pro nás různé průzkumy, vybrali jsme ji na základě výběrové řízení před třemi lety, kdy to nemělo politické souvislosti, " vysvětlil Janeček. ABL s radnicemi v oblasti sociálních služeb spolupracuje hned s několika městskými části, mimo jiné i s Prahou 11, kde Janeček zasedá v zastupitelstvu i radě. Dceřinná společnost ABL speciál se nad rámec klasické ostrahy Jižního Města začala věnovat i terénním sociálním službám, což vyvolalo kritiku zejména v odborných kruzích. V Praze 10 zase provozovala ABL hlídky, které měly zajistit klid a vytlačit bezdomovce pryč z městské části.

Kolik žije v Praze bezdomovců, není známo. Není totiž přesně stanoven pojem bezdomovce. Zatímco tak v roce 2004 průzkum zjistil téměř 3100 lidí bez domova, jiný jejich počet v roce 2007 stanovil na asi 1800. Podle průzkumu mezi bezdomovci asi 80 procent z nich tvoří muži. Lidé bez domova mají k dispozici v současné době pět nocleháren s kapacitou 350 lůžek, přes den fungují tři centra.

Praha schválila ghetto pro bezdomovce. Místo zatím nemá, 17.8.2010, Aktualne.cz, Kateřina Eliášová

Výběr z tisku: Tábor, který město plánuje postavit do šesti měsíců, by měl poskytnout útočiště třem stovkám bezdomovců. Budou tam mít lékaře i sociálního pracovníka. Kde středisko bude, není jasné. Uvažuje se o místě za malešickou spalovnou.

Nocleh v chatkách či ve stanech, dvakrát denně teplou polévku a pití by měly získat tři stovky bezdomovců, pro které vznikne Centrum integrované pomoci. Lidé bez domova tam budou mít k dispozici také jednoho sociálního pracovníka a lékaře. S tím počítá plán radního Jiřího Janečka (ODS), kterého za toto řešení bezdomovectví v Praze mnozí kritizují.

„Lidé bez domova sem budou chodit dobrovolně,“ říká Janeček. Ovšem do tábora je budou „nahánět“ sociální pracovníci, jejichž počet se proto zdvojnásobí. „Budou do různých lokalit, kde se bezdomovci shromažďují, vyjíždět dvakrát týdně a bude jich mnohem víc. Jejich úkolem bude přimět bezdomovce, aby se nepovalovali například v parku, ale šli do tohoto centra,“ líčí své plány radní Janeček.

Doveze je mikrobus, v táboře se pak zaevidují

Do tábora bude bezdomovce svážet mikrobus, protože strážníci je budou vykazovat z městské hromadné dopravy. Tlak sociálních pracovníků a vykazování bezdomovců z tramvají, autobusů a metra jsou podle Janečka způsoby, jak lidi bez střechy nad hlavou do tohoto centra dostat.

„Uvědomí si, že toto místo je pro ně nejlepší. Navíc bezdomovce v podnapilém stavu žádná nezisková organizace nechce, ale tady je přijmou,“ poznamenává Janeček. V táboře se mohou nechat zapsat do jednotné evidence. Ta má podle Janečkova plánu jediný cíl -zajistit bezdomovcům doklady. Databáze by měla být složená jak z údajů, které získají o bezdomovcích v táboře, tak z údajů jednotlivých neziskových organizací.

„Je potřeba o bezdomovci získat co nejvíce informací a zajistit mu doklady. Když o něm budeme mít základní údaje, zjistíme třeba, proč je na ulici. V evidenci by mohly být také zdravotní informace,“ podotýká Janeček.

„Před několika lety byl zájem o vytvoření celostátní evidence bezdomovců, ale kvůli kolizi se zákonem o ochraně osobních údajů se věc odložila. Myšlenka sama o sobě není špatná, ale jde o rozsah shromažďovaných údajů a o to, kdo by k nim měl mít přístup a jak dlouho by v databázi zůstaly,“ říká šéf centra Naděje Ilja Hradecký.

FAKTA Co dělají pro bezdomovce ve světě

Většina hlavních měst v Evropě má help centra, na která se mohou lidé bez domova obrátit. V Paříži kupují stany pro bezdomovce. V USA jsou stanová městečka pro bezdomovce poměrně častá. Lidé se sestěhovávají do komunit dobrovolně, někdy musí čelit pokusům úřadů městečka zrušit. Argumentem je, že nejsou legální a stanování není povoleno. Existují tam i legální stanová městečka, která mají i své oficiální internetové stránky a zvou další obyvatele. (Zdroj: internet)

Dvakrát denně polévka a mikrobus do centra, 18.08.2010, Mladá fronta DNES, Adéla Paclíková