05 | 11 | 09

StreetWork.cz

Živoříme, přiznávají charity

Výběr z tisku: Prostějovskému dennímu stacionáři pro psychicky nemocné hrozí, že bude muset zavřít, přerovská charita nemá z čeho zaplatit odborníky, Charita Svaté rodiny ve Starém Hrozenkově přemýšlí, komu nejméně ublíží, když jej od svých služeb odstřihne...

Statisíce korun chybí charitám na Moravě k tomu, aby mohly dál provozovat některé ze svých služeb. Zástupci charit proto poslali Parlamentu výzvu, ve které žádají o více peněz a průhlednější systém dotací. Ohrožena je hlavně pečovatelská péče, ale i mnohé další projekty. Ministerstvo práce a sociálních věcí neposlalo totiž ještě peníze, které slíbilo. "Záplatovat" rozpočet sociálních organizací se v Česku snaží města i kraje. V Olomouckém kraji, kde je charita největším poskytovatelem sociálních služeb, na ni ale kraj letos nepřispěl ani korunou. Má dost práce s tím, aby udržel v chodu vlastní příspěvkové organizace. Peníze na sociální služby posílá charitám ministerstvo práce a sociálních věcí, zbytek si musejí shánět samy. "Od státu máme asi 35 procent nákladů, od klientů 31 procent, 17 od pojišťoven a zbylých šest od měst, obcí a z darů," nastiňuje ředitel zábřežské charity Jiří Karger.

Jinde jsou na státních penězích závislí až ze sedmdesáti procent. Zkrácené dotace nebo jejich pozdní výplaty dokážou proto provoz sociálních služeb pořádně zkomplikovat. "Loni nám něco přišlo až v prosinci. Teď žádný konkrétní příslib nemáme a ta nejistota do poslední chvíle je hrozná," uvádí například ředitelka prostějovské charity Marie Schwarzerová.

Prostějovskému dennímu stacionáři pro psychicky nemocné chybí na letošní rok sto sedmdesát tisíc korun. "Pokud je neseženeme, budeme muset zavřít," říká ředitelka. "Přitom v Prostějově a okolí tuto službu nikdo jiný nenabízí. My máme pětapadesát klientů a zájem by byl i větší, ale kvůli současné nejistotě je teď přijmout nemůžeme."

Pečovatelská služba bojuje o přežití téměř všude V Zábřehu potřebují více než půl milionu na pečovatelskou službu. "V pololetí končila v Mohelnici jedna příspěvková organizace a my jsme se s krajem dohodli, že její klienty převezmeme. Tím pádem se ale naše náklady zvýšily a my potřebujeme ještě pět set šedesát tisíc korun," uvádí Karger. "Kraj nám slíbil, že při jednání s ministerstvem se za nás postaví, dosud ale nemáme nic jistého." Pečovatelská služba bojuje o přežití téměř ve všech oslovených charitách, jedná se přitom o jednu z nejvyužívanějších služeb.

"Na Litovelsku ji v takovém rozsahu poskytujeme jako jediní, máme měsíčně asi padesát klientů, kteří jsou na nás závislí. Za některými dojíždíme také na Bouzovsko," tvrdí vedoucí charitního střediska Litovel Ludmila Zavadilová. Největší problém s penězi na pečovatelskou službu má Charita Svaté rodiny v Novém Hrozenkově, která sice také spadá pod Arcidiecézní charitu Olomouc, leží ale na Vsetínsku. "My se staráme o dvě stě padesát lidí, kteří bydlí různě po kopečkách a v údolích, musíme je objíždět, a to samozřejmě naše náklady prodražuje," uvádí ředitelka Charity Svaté rodiny Danuše Martinková. "I tak je ale terénní služba nejlevnější způsob, jak se o tyto lidi postarat. Vyjde zhruba na šestnáct set korun měsíčně, zatímco při pobytové službě by to bylo jednadvacet tisíc. Opakovaně procházíme seznamy lidí, o které se staráme, a snažíme se vybrat, komu by nejmíň uškodilo, kdyby o naše služby přišel. To by ale bylo krajní řešení, bylo by to strašné a vůbec bych nechtěla něco takového rozhodnout."

V krizi jsou i centra, například pro drogově závislé Kromě pečovatelské služby se v krizi ocitla i některá centra, například romské středisko pro ranou péči ve Šternberku či uničovské centrum pro drogově závislé, kterému chybí asi sto padesát tisíc korun. Také poradna v Přerově má problémy. "Pomáháme v tíživých životních situacích při jednání s úřady či bankami. Na to potřebujeme vysokoškolsky vzdělané odborníky, problém ale je, že je nemáme z čeho zaplatit. Letos nám na provoz poradny chybí asi dvě stě tisíc korun," upozorňuje ředitelka Charity Přerov Marta Šťastná. Například pečovatelky podle ní dostávají pouze kolem deseti tisíc korun měsíčně. Zmrazené platy mají ve všech oslovených charitách. "Navíc jsme někde přistoupili ke krácení úvazků a k propouštění, jinak to nešlo," říká za zábřežskou charitu Karger.

Olomoucký kraj je jediný, který charitě nepřispěl O problémech, s jakými se charity potýkají, vědí i na krajském úřadě. "Olomoucký kraj je v Česku jediný, který nám nepřispěl ani korunou," říká zástupce ředitele arcidiecézní charity Jan Tomiga. Úřad se ale hájí, peníze nemá. "Finanční oblast je dlouhodobě velmi palčivá, prostředky nestačí ani na stávající provoz. Kraj poskytuje peníze svým příspěvkovým organizacím, na ostatní už mu pak nezbývá," říká zástupce vedoucí odboru sociálních věcí Zbyněk Vočka. Podle jeho kolegyně Pavly Medkové z ekonomického oddělení zaplatil kraj letos sociálním službám sto sedmdesát milionů. I kdyby se Charitám podařilo letos vyjít bez větších ztrát, příští rok pro ně bude ještě tíživější. "Pro tento rok činí dotace 6,8 miliard korun, pro rok 2010 je v rozpočtu naplánovaná částka tři miliardy. To nám připadá nezodpovědné, ne-li přímo cynické," píše ve výzvě Parlamentu ředitel Charity Česká republika Oldřich Haičman. Uvedená čísla pro rok 2010 se ale mohou ještě změnit, rozpočet není dosud schválený.

Kolik potřebují?                  

Příklady z charit, kterým chybí peníze

Zdroj: jednotlivé Charity

Živoříme, přiznávají charity, 27.10.2009, Mladá fronta DNES, Pavla Kubištová