|
22 | 10 | 09
Jihočeský streetwork
Lidé se nebojí protidrogových zařízení
Výběr z tisku: Výběrové řízení na nového provozovatele českobudějovického kontaktního centra pro lidi ohrožené drogou vyhrálo v červenci občanské sdružení Prevent. Mezi dvěma kandidáty - stávajícím poskytovatelem občanským sdružením Háječek - a sdružením Prevent rozhodovala tříčlenná komise. Vní byl také Marek Nerud, vedoucí oddělení prevence a humanitních činností z odboru sociálních věcí a zdravotnictví Jihočeského kraje. Proč jste vybrali za nového provozovatele kontaktního centra v Českých Budějovicích právě organizaci Prevent?  Odpovědět není složité. Občanské sdružení Prevent lépe vyhovělo podmínkám výběrového řízení, které byly stanoveny zadavatelem magistrátem města České Budějovice. Výběrového řízení jsem se zúčastnil místo vedoucího odboru Petra Studenovského a se závěry výběrové komise se plně ztotožňuji.
Sdružení Háječek před několika týdny úspěšně prošlo certifikační kontrolou Rady vlády, a přesto se umístil až druhé? Prozatím nemáme k dispozici protokol z místního šetření. Udělení certifikace nebylo projednáno v Certifikačním výboru a certifikace tedy nebyla dosud udělena. To je ale záležitost, která v tomto rozhodování nehraje hlavní roli. Důvodem pro pořádání výběrového řízení podle magistrátu byla "...nespokojenost sociální komise se stávajícím formátem poskytovaných služeb...," jak uvádí magistrát v tiskové zprávě. A i v té době bylo sdružení Háječek držitelem certifikace. Dosud sdružení Háječek jako jediná organizace v Č. Budějovicích zajišťovalo důležitou službu a řešilo problém, který město s lidmi závislými na drogách řešit má. Přesto pro letošek poprvé nedostalo na provoz K-centra od města ani korunu. Je podle vás obvyklé, aby město nepodporovalo zařízení, které řeší problémy svých občanů? Zatímco třeba Jihočeský kraj sdružení Háječek podporuje, magistrát nikoliv. Upřímně řečeno, děje se to. S magistrátem máme dobré kontakty a chápeme důvody, které je k tomuto přístupu v tomto roce vedly. Myslím, že pokud někomu vyplácíte finanční prostředky z veřejného rozpočtu, tak je legitimní požadovat jistou minimální míru spolupráce. A je plně v kompetenci dárce finančních prostředků rozhodnout, za jakých podmínek a komu bude tyto finanční prostředky poskytovat. Pochopitelně za splnění všech patřičných podmínek a třeba formou výběrového řízení. Lidí závislých na drogách neubývá. Jaké vidíte rezervy v řešení drogové problematiky na území Jihočeského kraje? To je na dlouhé vysvětlování. Jádrem všech komplikací, které ne zcela umožňují důsledné a efektivní uplatňování moderních a vědeckých poznatků v přístupu k problematice, nejen na krajské, ale i na celostátní úrovni, je příliš mnoho nepříliš kompatibilních systémů řízení, rozhodování a financování protidrogové politiky. Tím nechci říci, že koordinace v této oblasti nefunguje, ale má přece jen své meze a rozdíly v chápání odpovědnosti a kompetencí mezi garanty v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí stejně jako mezi státní správou a samosprávou. Dokonce i rozdíly v chápání této problematiky napříč odbornou veřejností jsou značné a ne vždy se je daří sladit. Jak dlouho se protidrogovou problematikou zabýváte? Vidíte zlepšení ,nebo naopak zhoršení, co se týče poskytovaných služeb této klientele? Touto drogovou problematikou se zabývám již od roku 1998. Co se týče odbornosti, dostupnosti a výkonnosti služeb, tak vidím jednoznačné zlepšení. Přibývá na jihu Čech klientů protidrogových zařízení? Klienti služeb poskytovaných na území kraje přibývají. A jsme přesvědčeni, že nikoli proto, že by přibývalo osob, které mají problémy s užíváním nelegálních návykových látek, ale proto, že služby jsou právě dostupnější a lépe odborně vedené. A zjednodušeně řečeno - lidé se jich nebojí tolik využívat. Lidé se již nebojí využít služeb protidrogových zařízení, 7.10.2009, Českobudějovický deník, Radek Gális
|