.adresář služeb

29 | 05 | 09

KC Klíč

Většina závislých nechce přestat

Nejoblíbenější droga v kraji? Piko

Výběr z tisku (Napsali o nás): 416 uživatelů drog loni vyhledalo pomoc v některém kontaktním nebo léčebném zařízení, mezi závislými vede pervitin následovaný marihuanou a průměrný věk problémového uživatele drog stoupá. I to jsou zjištění krajských hygieniků za rok 2008. Metamfetamin, neboli pervitin, perník či piko, je nejoblíbenější drogou regionu a klasickým uživatelem drog je muž starší dvaceti let. Takové výsledky poskytla odborníkům analýza Krajské hygienické stanice za rok 2008.

Pravidelných uživatelů návykových látek jsou v každém okresním městě Zlínského kraje podle odborníků stovky. Těch, kteří loni vyhledali pomoc v některém kontaktním centru nebo léčebném zařízení a zároveň dali souhlas s použitím osobních údajů, bylo v regionu celkem 416. Naprostou většinu z nich, a to přes sedmdesát tři procent, tvořili muži.

„Poměr pohlaví problémových uživatelů drog ve Zlínském kraji byl v roce 2002 téměř tři ku jedné, v roce 2003 klesl na dvě a půl k jedné a v roce 2004 jsme v podstatě dosáhli celostátního poměru dvě ku jedné,“ popsala vývoj situace vedoucí epidemioložka Krajské hygienické stanice ve Zlíně Hana Tkadlecová, která analýzu údajů prováděla.

Největší problém: jednoznačně alkohol „V roce 2005 jsme se však vrátili na poměr tři ku jedné a tento trend pokračuje i v následujících letech. Což nemusí být dáno tím, že by ubývalo dívek mezi problémovými uživateli, ale možná tím, že ženy se s tímto problémem snaží vypořádat samy a pomoc institucí vyhledávají méně,“ míní.

Větší množství mužů mezi závislými může být zapříčiněno také odlišným postojem mužů a žen k drogám. „Ženy jsou vůči návykovým látkám poněkud opatrnější, rezervovanější. Samozřejmě mají tendenci jejich užívání více tajit a skrývat, ale také se jejich vnitřní psychické problémy a konflikty relativně častěji navenek projevují spíše jako úzkostné a depresivní potíže, nežli látková závislost,“ uvedl Pavel Konečný, zlínský psycholog specializující se na léčbu závislostí.

„A když už závislost u ženy, tak často na neuspokojivém vztahu s partnerem, vztahu, do kterého hodně investují a málo dostávají zpátky,“ podotkl.

Nejvíce problémových uživatelů drog se nachází ve věkových skupinách dvacet až dvacet čtyři let a dvacet pět let a více. Ze srovnání statistik vyplývá, že za posledních sedm let průměrný věk závislých stoupá. „V posledních pěti letech je zřetelně patrný trend stárnutí problémových uživatelů drog. Narkomani nad dvacet let tvořili v roce 2008 více než osmdesát procent všech uživatelů,“ sdělila Tkadlecová.

Naopak podíl narkomanů ve věkové skupině patnáct až devatenáct let na celkovém počtu závislých se v posledních letech pravidelně zmenšoval. Což ale nemusí značit, že se celková situace zlepšuje.

„Zpět do popředí se dostává alkohol. Určitě zatím, bohužel, neklesá počet dospívajících, kteří nadužívají alkohol, a mají s ním poměrně vážné problémy,“ upozornil psycholog Konečný.

Kontaktní centra pro drogově závislé v kraji navštěvují nejčastěji ti, kteří užívají hlavně pervitin. Tak je tomu i ve zbytku republiky - pro nic, za nic se pervitinu neříká česká droga. V naší zemi je velmi oblíbený už několik desítek let a za hranicemi se mu mnohdy přezdívá „čeko“. A druhé místo v pomyslném žebříčku oblíbenosti si řadu let drží marihuana.

Podle odborníků ale společnost daleko více trpí kvůli legálním drogám. „Největší sociální problém u nás jednoznačně představuje alkohol. Všechny ostatní návykové látky jsou v poměru k alkoholu spíše okrajovou záležitostí,“ zdůraznil Konečný. „Závažné negativní dopady mají všechny závislosti. Výrazně negativní jsou u alkoholu, pervitinu, patologického hráčství a sázení, relativně méně pak u kanabinoidů, tedy třeba marihuany,“ doplnil.

Centra nepomáhají jen závislým, ale i jejich blízkým Pomoc drogově závislým, ale i jejich blízkým nabízí ve Zlínském kraji několik kontaktních center. „Naše služby jsou zaměřeny jak na samotné uživatele, tak na lidi z jejich nejbližšího okolí, a pořádají se třeba i přednášky na školách,“ naznačil vedoucí sdružení Onyx ve Zlíně Petr Netočný.

„U první skupiny, u uživatelů drog, hraje hlavní roli výměna jehel. Tím se snažíme předejít šíření viru HIV nebo žloutenky typu C mezi nimi i v širší populaci. Provádíme také poradenství při hledání práce nebo vyřízení dokladů. A mohou si u nás dát kávu a čaj a třeba se umýt,“ upřesnil.

Příbuzným, partnerům či blízkým přátelům uživatelů drog pak mohou pracovníci těchto středisek poradit. „Máme individuální poradenství, tedy pro uživatele, ale i rodinné. Stává se například, že k nám přijdou rodiče obávající se toho, zda jejich dítě nebere drogy,“ řekl vedoucí KC Klíč vsetínského sdružení Agarta Jakub Olšák.

Přímo za drogově závislými do ulic vyrážejí takzvaní streetworkeři. „Uživatelé drog většinou nemají důvěru v žádnou instituci, takže je na terénních pracovnících, aby je přesvědčili, že jim chceme pomoci,“ dodal Olšák.

Nejoblíbenější droga v kraji? Piko, 30.4.2009, Mladá fronta DNES, MICHAL VERNER

Většina závislých nechce přestat

Jako streetworker, tedy terénní pracovník, působí v oblasti drogové problematiky třicetiletý Jan Zahradník z Kroměříže. Uživatelům návykových látek pomáhá zhruba jedenáct let, nejprve v Krizovém centru pro děti a mládež a od roku 1999 až dodnes v Kontaktním a poradenském centru Plus Kroměříž.

Co vás k pomoci drogově závislým přivedlo?

Když jsem se během studia seznámil s drogovou problematikou, přišlo mi, že stávající instituce a organizace nenabízejí adekvátní formu pomoci. Znal jsem celou řadu lidí, kteří se s tímto problémem potýkali a snažil jsem se najít cestu, jak jim co nejúčinněji pomoci.

Jaká je náplň práce streetworkera?

Úkolem terénního pracovníka je navazovat kontakt s potenciálně rizikovými jedinci tam, kde se běžně pohybují - tedy na ulicích, v parcích, nádražích, restauracích a tak dále. Nabízí jim výměnný program zdravotnického materiálu či poradenství a směřuje tyto osoby do kontaktního centra, kde je potřebné zázemí a prostor pro další individuální práci.

Je těžké navázat s uživateli drog kontakt?

Je to obtížná, komplikovaná a časově náročná práce. Většina těchto lidí si uvědomuje, že dělají něco, co je společností negativně vnímáno, a proto mají často tendenci to skrývat. Vztah mezi pracovníkem a klientem je postaven na důvěře, a terénní pracovník se snaží eliminovat bariéry, které by mohly klientovi bránit ve využití služby - ať už ekonomické, časové nebo psychologické - z tohoto důvodu jsou služby poskytovány anonymně.

Kolik ze závislých má skutečně zájem o pomoc?

Většina klientů z různých důvodů nechce nebo nemůže s užíváním drog přestat. Většinou člověk vyhledává pomoc teprve ve chvíli, kdy si připustí, že má problém. Bohužel je to velmi často až ve chvíli, kdy si člověk sáhne na dno. Terénní pracovník se setkává s uživateli v různých fázích drogové kariéry. U člověka, který s drogami teprve začíná experimentovat, je nejdůležitějším úkolem, poučit ho o rizicích. U pravidelného uživatele jde zase o poučení o bezpečnějším braní a užívání drog a výměnu injekčního materiálu. Součástí práce terénního pracovníka je vždy také individuální poradenství či motivace ke změně životního stylu s případnou následnou léčbou.

Pokud někdo ze známých či příbuzných bude mít problém s drogami, jak to poznám a jak bych jemu/jí mohl pomoci?

Vždy doporučuji nejdříve vyhledat odborníka, v tomto případě nejlépe pracovníka kontaktního centra či jiného poradenského pracovníka. Na základě rozhovoru s ním je možné lépe rozebrat celou situaci i problém a zvolit nejvhodnější řešení. Vždy však platí, že mohu pomoci jen tomu, kdo o pomoc stojí. Pokud druhá strana nejeví zájem, pak je nejdůležitější postarat se o sebe a blízké, aby chování jednoho člověka neubližovalo jiným, kteří za nic nemohou.

Streetworker: Většina závislých nechce přestat, 30.4.2009, Mladá fronta DNES, MICHAL VERNER